ZprávyPři úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při izraelských úderech na jihu Pásma Gazy zemřelo v noci na dnešek nejméně 32 lidí, včetně žen a dětí, informovala dnes agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda podle ní pokračovala i v pozemní operaci ve městě Chán Júnis na jihu tohoto palestinského území, kde už téměř rok vede válku, kterou začalo loni 7. října teroristické hnutí Hamás svým útokem na Izrael.

Boje pokračují i v centrální části Pásma Gazy, kde dnes podle palestinské agentury WAFA zemřelo devět lidí a další dvě desítky byly zraněny při izraelském úderu na školu ve městě Gaza. Podle agentury WAFA se v ní ukrývali lidé, které válka vyhnala z domovů. Izraelská armáda uvedla, že na školu zaútočila, protože jí využíval Hamás, napsal server The Times of Israel (ToI).

Dalších šest civilistů zemřelo ve městě Gaza při izraelském útoku na sirotčinec, v němž našli útočiště rovněž vysídlení Palestinci, uvedla palestinská agentura. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) izraelské masivní bombardování a boje s Hamásem vyhnaly v Pásmu Gazy od října na 1,9 milionu lidí z jejich domovů, to je asi 90 procent tamní populace.

Palestinci z Pásma Gazy nemohou utíkat za hranici, protože Izrael ovládá od května všechny přechody do tohoto území rozlohou menšího než Praha. Před 7. květnem, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, se ale také jen malý počet lidí mohl dostat do Egypta, a to jen na povolení tamních úřadů. Loni šlo zejména o lidi s dvojím občanstvím a také o omezený počet zraněných a nemocných.

Minulý měsíc se nicméně podařilo prostřednictvím Světové zdravotnické organizace (WHO) evakuovat z Pásma Gazy do Spojených arabských emirátů (SAE) desítky zraněných a nemocných a také více než stovku jejich rodinných příslušníků. Podle WHO ale akutní lékařskou péči potřebuje přes 10.000 Gazanů.

Izraelská armáda tvrdí, že přijímá opatření, aby omezila počet zabitých civilistů. Ze zahraničí však čelí kritice kvůli vysokému počtu civilních obětí. Izraelská armáda také uvádí, že ozbrojenci Hamásu operují i v uprchlických táborech a jako útočiště využívají i nemocnice či školy.

Pásmo Gazy je zničené izraelským bombardováním a stovky tisíc lidí se podle BBC tísní v takzvané humanitární zóně na jihu u pobřeží, která má rozlohu asi 41 kilometrů čtverečních. Lidé v ní žijí ve stanech, nemají dost jídla ani pitné vody a šíří se tam infekční nemoci. Izraelská armáda ale provádí letecké údery i v této „humanitární zóně“ s tím, že cílí na ozbrojence Hamásu.

Palestinské úřady ovládané Hamásem v úterý uvedly, že od loňského října kvůli izraelské ofenzivě zemřelo nejméně 41.638 Palestinců, včetně řady žen a dětí, a přes 96.000 dalších Palestinců bylo zraněno. Údaj nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci teroristických skupin. Při teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října palestinští ozbrojenci zavraždili na 1200 lidí, především civilistů, a 231 osob unesli jako rukojmí. Téměř stovka unesených stále zůstává v Pásmu Gazy, podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua asi polovina z nich už nežije.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama