ZprávyPři úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při izraelských úderech na jihu Pásma Gazy zemřelo v noci na dnešek nejméně 32 lidí, včetně žen a dětí, informovala dnes agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda podle ní pokračovala i v pozemní operaci ve městě Chán Júnis na jihu tohoto palestinského území, kde už téměř rok vede válku, kterou začalo loni 7. října teroristické hnutí Hamás svým útokem na Izrael.

Boje pokračují i v centrální části Pásma Gazy, kde dnes podle palestinské agentury WAFA zemřelo devět lidí a další dvě desítky byly zraněny při izraelském úderu na školu ve městě Gaza. Podle agentury WAFA se v ní ukrývali lidé, které válka vyhnala z domovů. Izraelská armáda uvedla, že na školu zaútočila, protože jí využíval Hamás, napsal server The Times of Israel (ToI).

Dalších šest civilistů zemřelo ve městě Gaza při izraelském útoku na sirotčinec, v němž našli útočiště rovněž vysídlení Palestinci, uvedla palestinská agentura. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) izraelské masivní bombardování a boje s Hamásem vyhnaly v Pásmu Gazy od října na 1,9 milionu lidí z jejich domovů, to je asi 90 procent tamní populace.

Palestinci z Pásma Gazy nemohou utíkat za hranici, protože Izrael ovládá od května všechny přechody do tohoto území rozlohou menšího než Praha. Před 7. květnem, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, se ale také jen malý počet lidí mohl dostat do Egypta, a to jen na povolení tamních úřadů. Loni šlo zejména o lidi s dvojím občanstvím a také o omezený počet zraněných a nemocných.

Minulý měsíc se nicméně podařilo prostřednictvím Světové zdravotnické organizace (WHO) evakuovat z Pásma Gazy do Spojených arabských emirátů (SAE) desítky zraněných a nemocných a také více než stovku jejich rodinných příslušníků. Podle WHO ale akutní lékařskou péči potřebuje přes 10.000 Gazanů.

Izraelská armáda tvrdí, že přijímá opatření, aby omezila počet zabitých civilistů. Ze zahraničí však čelí kritice kvůli vysokému počtu civilních obětí. Izraelská armáda také uvádí, že ozbrojenci Hamásu operují i v uprchlických táborech a jako útočiště využívají i nemocnice či školy.

Pásmo Gazy je zničené izraelským bombardováním a stovky tisíc lidí se podle BBC tísní v takzvané humanitární zóně na jihu u pobřeží, která má rozlohu asi 41 kilometrů čtverečních. Lidé v ní žijí ve stanech, nemají dost jídla ani pitné vody a šíří se tam infekční nemoci. Izraelská armáda ale provádí letecké údery i v této „humanitární zóně“ s tím, že cílí na ozbrojence Hamásu.

Palestinské úřady ovládané Hamásem v úterý uvedly, že od loňského října kvůli izraelské ofenzivě zemřelo nejméně 41.638 Palestinců, včetně řady žen a dětí, a přes 96.000 dalších Palestinců bylo zraněno. Údaj nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci teroristických skupin. Při teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října palestinští ozbrojenci zavraždili na 1200 lidí, především civilistů, a 231 osob unesli jako rukojmí. Téměř stovka unesených stále zůstává v Pásmu Gazy, podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua asi polovina z nich už nežije.

Doporučujeme

Při ukrajinském útoku v Krasnodarském kraji zahynulo sedm lidí

Počet obětí ukrajinského útoku v černomořském letovisku na jihu Ruska stoupl na sedm, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Dříve gubernátor Venjamin Kondraťjev oznámil šest mrtvých, včetně tří dětí. Další čtyři desítky lidí ve vsi Archipo-Osipovka nedaleko Gelendžiku utrpěly zranění.

Rýn či Dunaj se nadále potýkají s rekordními poklesy hladiny

Hladina Rýna u Kolína nad Rýnem na západě Německa klesla kvůli nedostatku srážek na místní historické minimum. Lodní dopravu komplikuje i místy rekordně nízká hladina Dunaje v Rakousku. Píšou o tom dnes agentury DPA a APA.

Tajné služby podle médií varovaly před migrační vlnou do Ceuty, vláda to popřela

Španělská tajná služba minulý měsíc několikrát varovala ministerstvo vnitra před možností velké migrační vlny z Maroka do Ceuty, která leží na severoafrickém pobřeží a kam ve čtvrtek minulého týdne vtrhlo na 50.000 běženců. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informuje španělský rozhlas Cadena SER. Vládní mluvčí Elma Saizová to ale popřela. Španělské tajné služby se také podle tisku domnívají, že Maroko se tentokrát do organizace masivního přechodu hranice nezapojilo.

Zelenskyj jmenoval svého vyjednávače Umerova do čela rozvědky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jmenoval svého hlavního vyjednávače při americko-rusko-ukrajinských rozhovorech o ukončení války Rustema Umerova šéfem ukrajinské vnější rozvědky (SZRU). Jde o nejnovější krok v personálních změnách, které zahrnovaly výměnu ministra obrany, což vyvolalo hněv veřejnosti, poznamenala agentura Reuters.

Rozsáhlá krádež bitcoinů zasáhla téměř 1200 peněženek

Útočníci získali z téměř 1 200 bitcoinových peněženek více než tisíc mincí v odhadované hodnotě 89 milionů dolarů. Analýza podezřelých převodů ukazuje na možnou chybu spojenou se zařízeními Coldcard. Výrobce ale zatím veřejně nepotvrdil, že jeho peněženky byly skutečně prolomeny.

Ted Lasso se vrací na hřiště. Čeká ho ženský tým a nová výzva

Oblíbený fotbalový trenér se po více než třech letech vrací na obrazovky. Ve čtvrté řadě seriálu Ted Lasso převezme ženský tým z druhé ligy a znovu se setká s řadou známých postav.

Vůdkyni barmské opozice Su-Ťij navštívil v domácím vězení Červený kříž, poprvé od vojenského puče

Vůdkyně barmské opozice Aun Schan Su-Ťij se po téměř čtyřech letech poprvé prokazatelně setkala s lidmi mimo okruh vojenské vlády. Delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) ji navštívila v domácím vězení, kam byla přemístěna po zmírnění původního trestu. Fotografie zveřejněné vojenským režimem naznačují, že někdejší premiérka je v dobrém zdravotním stavu.

Shell se zbavuje části zelené energetiky v Evropě

Energetická společnost Shell prodá své evropské podnikání v oblasti pozemních obnovitelných zdrojů francouzské TotalEnergies. Součástí dohody jsou větrné a solární elektrárny i bateriová úložiště v několika zemích. Hodnotu transakce firmy nezveřejnily.

Rumunsko odstřelilo skály v Dunaji, aby zajistilo vodu pro jadernou elektrárnu

Rumunská armáda pomocí řízeného odstřelu odstranila část skály v Dunaji. Mimořádný zásah má přivést více vody k jaderné elektrárně Cernavodă, jejíž provoz ohrožuje dlouhotrvající sucho.

KOMENTÁŘ: USA nakoupily jeny. Chce Trump zachránit Japonsko nebo sám sebe?

Spojené státy provedly s Japonskem koordinovaný nákup jenu. Něco takového se nestalo 15 let. Intervence má za cíl zbrzdit pokles jenu vůči americkému dolar. Proč se USA do akce připojily?

U pobřeží západní Afriky našli zachovalý korálový útes

U pobřeží západoafrického Beninu se podařilo znovu objevit korálový útes, který vědci považovali za ztracený. Ekosystém ukrytý více než 50 metrů pod hladinou zůstal navzdory desetiletím bez výzkumu živý a hostí pestrou škálu korálů i ryb.

USA a Japonsko společně podpořily jen. Nevylučují další intervence

Japonsko a Spojené státy poprvé od roku 2011 společně zasáhly na devizovém trhu na podporu japonského jenu a omezení jeho prudkých výkyvů. Japonské ministerstvo financí v pondělí potvrdilo, že došlo ke koordinované intervenci ve spolupráci s americkým ministerstvem financí.

Maroko viní z migrační vlny do Ceuty pašeráky a dezinformace

Marocká vláda obvinila z nedávné migrační krize ve španělském městě Ceuta na severu Afriky pašeráky a šíření dezinformací, informují dnes španělská média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty podle španělské vlády proniklo na 50.000 migrantů, vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60.000. Marocká vláda dnes tvrdí, že těchto lidí bylo jen asi 40.000. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

USA a Írán v pondělí usednou k jednacímu stolu, tvrdí Trump. Teherán mlčí

Válka s Íránem by se mohla chýlit ke konci. Americký prezident Donald Trump potvrdil, že nová jednání s islámskou republikou začnou v pondělí. Íránská diplomacie se k tomu ale zatím nevyjádřila a íránská média jednání nepotvrdila.

Infantinova pozice v čele FIFA je podle šéfa evropských lig neudržitelná

Pozice Gianniho Infantina v čele FIFA se po neúspěšném obchodním plánu otřásá. Prezident světového fotbalu chtěl nabídnout soukromým investorům menšinový podíl na komerčních právech světových šampionátů. Po silném odporu však FIFA od návrhu ustoupila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama