1.2 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyPři úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při úderech Izraele v Pásmu Gazy zemřely další desítky lidí

Při izraelských úderech na jihu Pásma Gazy zemřelo v noci na dnešek nejméně 32 lidí, včetně žen a dětí, informovala dnes agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda podle ní pokračovala i v pozemní operaci ve městě Chán Júnis na jihu tohoto palestinského území, kde už téměř rok vede válku, kterou začalo loni 7. října teroristické hnutí Hamás svým útokem na Izrael.

Boje pokračují i v centrální části Pásma Gazy, kde dnes podle palestinské agentury WAFA zemřelo devět lidí a další dvě desítky byly zraněny při izraelském úderu na školu ve městě Gaza. Podle agentury WAFA se v ní ukrývali lidé, které válka vyhnala z domovů. Izraelská armáda uvedla, že na školu zaútočila, protože jí využíval Hamás, napsal server The Times of Israel (ToI).

Dalších šest civilistů zemřelo ve městě Gaza při izraelském útoku na sirotčinec, v němž našli útočiště rovněž vysídlení Palestinci, uvedla palestinská agentura. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) izraelské masivní bombardování a boje s Hamásem vyhnaly v Pásmu Gazy od října na 1,9 milionu lidí z jejich domovů, to je asi 90 procent tamní populace.

Palestinci z Pásma Gazy nemohou utíkat za hranici, protože Izrael ovládá od května všechny přechody do tohoto území rozlohou menšího než Praha. Před 7. květnem, kdy izraelská armáda obsadila přechod Rafáh na hranici s Egyptem, se ale také jen malý počet lidí mohl dostat do Egypta, a to jen na povolení tamních úřadů. Loni šlo zejména o lidi s dvojím občanstvím a také o omezený počet zraněných a nemocných.

Minulý měsíc se nicméně podařilo prostřednictvím Světové zdravotnické organizace (WHO) evakuovat z Pásma Gazy do Spojených arabských emirátů (SAE) desítky zraněných a nemocných a také více než stovku jejich rodinných příslušníků. Podle WHO ale akutní lékařskou péči potřebuje přes 10.000 Gazanů.

Izraelská armáda tvrdí, že přijímá opatření, aby omezila počet zabitých civilistů. Ze zahraničí však čelí kritice kvůli vysokému počtu civilních obětí. Izraelská armáda také uvádí, že ozbrojenci Hamásu operují i v uprchlických táborech a jako útočiště využívají i nemocnice či školy.

Pásmo Gazy je zničené izraelským bombardováním a stovky tisíc lidí se podle BBC tísní v takzvané humanitární zóně na jihu u pobřeží, která má rozlohu asi 41 kilometrů čtverečních. Lidé v ní žijí ve stanech, nemají dost jídla ani pitné vody a šíří se tam infekční nemoci. Izraelská armáda ale provádí letecké údery i v této „humanitární zóně“ s tím, že cílí na ozbrojence Hamásu.

Palestinské úřady ovládané Hamásem v úterý uvedly, že od loňského října kvůli izraelské ofenzivě zemřelo nejméně 41.638 Palestinců, včetně řady žen a dětí, a přes 96.000 dalších Palestinců bylo zraněno. Údaj nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci teroristických skupin. Při teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října palestinští ozbrojenci zavraždili na 1200 lidí, především civilistů, a 231 osob unesli jako rukojmí. Téměř stovka unesených stále zůstává v Pásmu Gazy, podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua asi polovina z nich už nežije.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama