ZprávyPři střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15...

Při střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15 lidí

Střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se dnes přes varování izraelské armády začali vracet do svých vesnic na jihu Libanonu, si už vyžádaly nejméně 15 mrtvých a přes 80 zraněných. V aktuální bilanci obětí to podle agentury Reuters oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví s tím, že mezi zabitými jsou i tři ženy a libanonský voják. Izraelská armáda, která se měla podle dohody o příměří do dneška z oblasti stáhnout, tvrdí, že její vojáci sáhli v ohrožení k varovným výstřelům.

Navzdory předchozí výzvě Izraele, aby tak zatím nečinili, se dnes ráno do příhraničních vesnic začaly podle Reuters vracet tisíce obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izrael v pátek oznámil, že v libanonském pohraničí zůstane i po vypršení 60denní lhůty stanovené v dohodě o příměří, neboť Libanon podle něj dostatečně nenaplňuje své závazky z dohody, včetně rozmístění jednotek své armády a vyčištění oblasti od zbraní Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety vypukly v několika vesnicích poblíž hranice s Izraelem a oběti jsou podle něj důsledkem izraelských útoků na občany, kteří se snažili vstoupit do svých stále okupovaných obcí. Agentura AP píše o „demonstrantech“, kteří zkoušeli přes zátarasy proniknout do více než desítky pohraničních vesnic na protest proti další přítomnosti izraelské armády. Zpravodajové AFP popsali, že se k vesnicím sjížděly kolony aut, přičemž někteří lidé mávali žlutými vlajkami Hizballáhu či fotografiemi zabitých vůdců hnutí.

Izraelská armáda uvedla, že její vojáci „operující v jižním Libanonu vypálili varovné výstřely, aby odstranili hrozby v řadě míst, kde identifikovali podezřelé osoby blížící se k jednotkám“. Dodala, že „řadu podezřelých, kteří představovali bezprostřední hrozbu“, zadržela.

Mluvčí izraelské armády v příspěvku na síti X adresovaném obyvatelům jižního Libanonu obvinil Hizballáh ze snahy „vyhrotit situaci“ a uvedl, že izraelská armáda bude „v blízké budoucnosti“ informovat o místech, kam se lidé mohou vrátit. V sobotu vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se asi do desítky vesnic podél hranic s Izraelem zatím nevraceli, jinak se „vystavují nebezpečí“. I přes varování však do oblasti hned ráno zamířili lidé v automobilech, někteří na sociálních sítích sdíleli videa zobrazující chaotické okolnosti návratu.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh agentuře Reuters řekl, že Libanon se zavázal dohodu o příměří dodržovat, ale Izrael se jí za podpory Spojených států vzepřel. „To, co se děje v pohraničních vesnicích, je osvobozování silou lidu a náš lid se nenechá izraelskou armádou zlomit,“ prohlásil Fadlalláh. „Chceme, aby zde hrál plnou roli stát a aby byla v těchto vesnicích rozmístěna (libanonská) armáda. Spolupracujeme s ní, abychom jí usnadnili misi,“ dodal.

Nejvyšší představitel OSN v Libanonu a velitel mírových sil OSN na jihu země uvedl, že „zatím nebyly vytvořeny podmínky“ pro bezpečný návrat libanonských občanů do vesnic v blízkosti hranic. „Faktem je, že časové lhůty“ předpokládané v příměří „nebyly dodrženy“, uvedli v prohlášení.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pátečním oznámení neupřesnil, jak dlouho izraelští vojáci na jihu Libanonu ještě zůstanou. Izrael tvrdí, že libanonská armáda své jednotky v oblasti rozmísťuje příliš pomalu, což by mohlo Hizballláhu umožnit přeskupit své síly v blízkosti hranic, a že v pohraničí stále nachází zbraně a infrastrukturu Hizballáhu. Také Hizballáh se přitom měl podle podmínek dohody stáhnout za řeku Lítání, tedy zhruba 30 kilometrů severně od izraelských hranic.

Íránem podporované šíitské hnutí, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal předloni 8. října ostřelovat sever Izraele raketami na podporu teroristické palestinské skupiny Hamás, která den předtím zaútočila na jih Izraele. Na obou stranách hranice musely ze svých domovů odejít desetitisíce lidí. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území proti Hizballáhu rozsáhlé letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu s cílem umožnit návrat evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Doporučujeme

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.

Co jste vůbec za lidi? OSN obviňuje Izrael z cíleného zabíjení dětí v Gaze

Izraelské operace v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu splňují definici genocidy. Izraelské obranné síly (IDF) úmyslně útočily na děti, aby zničily budoucnost Palestiny. V nové zprávě to napsala nezávislá vyšetřovací komise Organizace spojených národů (OSN). Izraelské ministerstvo zahraničí text označilo za „propagandistický článek stejně hrozný jako ten předchozí“.

Bolívie chce zakročit na území, kde se ukrývá bývalý prezident Morales

Bolivijský prezident Rodrigo Paz ve středu prohlásil, že plánuje získat zpět území, kde bývalého socialistického prezidenta Eva Moralese brání jeho stoupenci před zatčením. Morales se stal lídrem opozičních protestů, které v zemi od začátku května požadují Pazovu rezignaci, informovala agentura AFP.

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama