ZprávyPři střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15...

Při střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15 lidí

Střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se dnes přes varování izraelské armády začali vracet do svých vesnic na jihu Libanonu, si už vyžádaly nejméně 15 mrtvých a přes 80 zraněných. V aktuální bilanci obětí to podle agentury Reuters oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví s tím, že mezi zabitými jsou i tři ženy a libanonský voják. Izraelská armáda, která se měla podle dohody o příměří do dneška z oblasti stáhnout, tvrdí, že její vojáci sáhli v ohrožení k varovným výstřelům.

Navzdory předchozí výzvě Izraele, aby tak zatím nečinili, se dnes ráno do příhraničních vesnic začaly podle Reuters vracet tisíce obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izrael v pátek oznámil, že v libanonském pohraničí zůstane i po vypršení 60denní lhůty stanovené v dohodě o příměří, neboť Libanon podle něj dostatečně nenaplňuje své závazky z dohody, včetně rozmístění jednotek své armády a vyčištění oblasti od zbraní Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety vypukly v několika vesnicích poblíž hranice s Izraelem a oběti jsou podle něj důsledkem izraelských útoků na občany, kteří se snažili vstoupit do svých stále okupovaných obcí. Agentura AP píše o „demonstrantech“, kteří zkoušeli přes zátarasy proniknout do více než desítky pohraničních vesnic na protest proti další přítomnosti izraelské armády. Zpravodajové AFP popsali, že se k vesnicím sjížděly kolony aut, přičemž někteří lidé mávali žlutými vlajkami Hizballáhu či fotografiemi zabitých vůdců hnutí.

Izraelská armáda uvedla, že její vojáci „operující v jižním Libanonu vypálili varovné výstřely, aby odstranili hrozby v řadě míst, kde identifikovali podezřelé osoby blížící se k jednotkám“. Dodala, že „řadu podezřelých, kteří představovali bezprostřední hrozbu“, zadržela.

Mluvčí izraelské armády v příspěvku na síti X adresovaném obyvatelům jižního Libanonu obvinil Hizballáh ze snahy „vyhrotit situaci“ a uvedl, že izraelská armáda bude „v blízké budoucnosti“ informovat o místech, kam se lidé mohou vrátit. V sobotu vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se asi do desítky vesnic podél hranic s Izraelem zatím nevraceli, jinak se „vystavují nebezpečí“. I přes varování však do oblasti hned ráno zamířili lidé v automobilech, někteří na sociálních sítích sdíleli videa zobrazující chaotické okolnosti návratu.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh agentuře Reuters řekl, že Libanon se zavázal dohodu o příměří dodržovat, ale Izrael se jí za podpory Spojených států vzepřel. „To, co se děje v pohraničních vesnicích, je osvobozování silou lidu a náš lid se nenechá izraelskou armádou zlomit,“ prohlásil Fadlalláh. „Chceme, aby zde hrál plnou roli stát a aby byla v těchto vesnicích rozmístěna (libanonská) armáda. Spolupracujeme s ní, abychom jí usnadnili misi,“ dodal.

Nejvyšší představitel OSN v Libanonu a velitel mírových sil OSN na jihu země uvedl, že „zatím nebyly vytvořeny podmínky“ pro bezpečný návrat libanonských občanů do vesnic v blízkosti hranic. „Faktem je, že časové lhůty“ předpokládané v příměří „nebyly dodrženy“, uvedli v prohlášení.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pátečním oznámení neupřesnil, jak dlouho izraelští vojáci na jihu Libanonu ještě zůstanou. Izrael tvrdí, že libanonská armáda své jednotky v oblasti rozmísťuje příliš pomalu, což by mohlo Hizballláhu umožnit přeskupit své síly v blízkosti hranic, a že v pohraničí stále nachází zbraně a infrastrukturu Hizballáhu. Také Hizballáh se přitom měl podle podmínek dohody stáhnout za řeku Lítání, tedy zhruba 30 kilometrů severně od izraelských hranic.

Íránem podporované šíitské hnutí, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal předloni 8. října ostřelovat sever Izraele raketami na podporu teroristické palestinské skupiny Hamás, která den předtím zaútočila na jih Izraele. Na obou stranách hranice musely ze svých domovů odejít desetitisíce lidí. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území proti Hizballáhu rozsáhlé letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu s cílem umožnit návrat evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Doporučujeme

USA plánují prodat Izraeli obávanou munici. Bombardování Gazy neustává

Spojené státy plánují Izraeli poslat desítky tisíc obávaných bomb za 2,8 miliardy dolarů (asi 58,9 miliardy korun), jejichž dodávky pozastavila administrativa exprezidenta Joe Bidena kvůli hrozbě vysokého počtu obětí v Gaze. Izrael dál pokračuje v bombardování Pásma Gazy. V úterý nálety zabily nejméně pět Palestinců, včetně dvou dětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk upozornil na možné válečné zločiny páchané v Gaze.

Bývalý kosovský prezident Thaçi čeká v Haagu na rozsudek ve věci válečných zločinů

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi se ve středu dozví verdikt v jednom z nejsledovanějších procesů v novodobé historii Kosova. Žalobci pro něj a další tři někdejší velitele Kosovské osvobozenecké armády žádají tresty až 45 let vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

USA: Sněmovna hlasovala proti válce s Íránem. Připojilo se 7 republikánů

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů úspěšně prosadili rezoluci o ukončení války s Íránem. K opozici se připojili tři další republikáni. Celkem jich tedy proti konfliktu na Blízkém východě hlasovalo sedm. Jeden z republikánských zákonodárců navíc podal návrh na impeachment ministra obrany Petea Hegsetha.

Výnos desetiletých dluhopisů vlády USA vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2007

Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů dnes poprvé od 19. července 2007 vystoupal až na 5,041 procenta, uvedly agentury. Dělo se tak v návaznosti na to, že investoři již tento týden ve středu očekávají první z řady zvýšení úrokových sazeb americké centrální banky (Fed), píše Reuters.

Ruská fregata světlicemi těsně minula dánský vrtulník, premiérka to odsoudila

Ruská fregata v pondělí v mezinárodních vodách u pobřeží Dánska vystřelila dvě světlice směrem k dánskému vojenskému vrtulníku a stroj jen těsně minula. Podle agentury Reuters to v prohlášení uvedla dánská armáda. Zatímco ruský velvyslanec v Dánsku podle agentury AFP mluvil o provokativních manévrech vrtulníku, dánská premiérka Mette Frederiksen incident odsoudila a označila jej za nezodpovědné jednání Ruska.

Saúdská Arábie závodí s časem. Pokud rychle neopraví ropovod East–West, ceny ropy mohou dál růst

Světový trh s ropou přichází o poslední pojistky v podobě zásob, které pomáhaly tlumit růst cen. Saúdská Arábie po útocích uzavřela strategický ropovod East-West a obchodníci se obávají, že delší výpadek může citelně omezit dodávky. Cena ropy Brent už překročila 107 dolarů za barel.

Trump ruší limity pro elektrárny. EPA chystá zásadní obrat v klimatické politice

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila část limitů na emise oxidu uhličitého z uhelných a plynových elektráren. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa slibuje levnější energie a méně byrokracie, ekologické organizace však varují před zdravotními i klimatickými důsledky.

Dutiny ve stromech chrání zvířata před vedrem

Staré stromy mohou být pro ptáky, netopýry a další živočichy důležitou ochranou před stále častějšími výkyvy počasí. Jejich dutiny v létě zmírňují horko a za chladných nocí naopak udržují vyšší teplotu. Nový výzkum tak přináší další důvod, proč v lesích chránit především velké a staré stromy.

Nedostatek munice a poškozené základny. Pentagon vydal předběžnou zprávu o válce s Íránem

První souhrnná zpráva inspektora Pentagonu ukazuje nejpodrobnější obraz amerických ztrát ve válce s Íránem. Píše se v ní, že Teherán poškodil či zničil stovky objektů na základnách USA, narušil zásobování americké armády a vyčerpal část zásob vyspělých zbraní.

První na světě: Američané mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy mají na oběžné dráze zbraně pro kontrolu vesmíru, uvedl americký ministr letectva Troy Meink. Jde o první veřejné potvrzení USA, že rozmístily zbraně schopné působit na oběžné dráze. USA uvedly, že tím reagují na hrozby ze strany Číny a Ruska.

Ukrajinci během noci zaútočili v Samarské a Rostovské oblasti

Ukrajinské síly během noci opět zaútočily v hloubi Ruska: v Samarské oblasti podle médií opět napadly rafinérii v Syzrani a v Rostovské oblasti ve městě Taganrog poškodily sklad druhého největšího ruského internetového prodejce Ozon. V Kyjevě ruský dron zasáhl čerpací stanici, kde zranil jednoho člověka, uvedly místní úřady.

Trump ustoupil kvůli kryptozákonu. Přijal přísnější etická pravidla

Donald Trump přistoupil na zpřísnění etických pravidel, která mají pomoci odblokovat rozsáhlou regulaci amerického kryptoměnového trhu. Prezident a první dáma by podle návrhu nesměli vydávat nové digitální tokeny a za určitých podmínek by se omezení mohla dotknout také jejich současných kryptoměnových investic. Klíčové hlasování čeká Senát v úterý.

Zemřel legendární návrhář Bob Mackie. Oblékal Cher nebo Eltona Johna

Americký módní a kostýmní návrhář Bob Mackie zemřel ve věku 87 let. Během více než pěti desetiletí oblékal největší hvězdy showbyznysu, od Cher a Tiny Turner po Eltona Johna nebo Dolly Parton. Proslul třpytem, flitry, kamínky a kostýmy, které na pódiu nešlo přehlédnout.

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezident pobaltské země Gitanas Nauséda a poděkoval spojencům za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, z jaké země mohl dron přiletět a které zemi patřil. Bezpilotní letoun nejspíše přiletěl z Běloruska a směřoval na západ, uvedla litevská média. Kvůli narušení vzdušného prostoru země se mírně zpozdilo několik civilních letů, dodaly. Kvůli útokům ruských proudových dronů na Ukrajině preventivně vzlétly v Polsku stíhačky, informovalo velitelství polských ozbrojených sil.

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama