ZprávyPři střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15...

Při střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15 lidí

Střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se dnes přes varování izraelské armády začali vracet do svých vesnic na jihu Libanonu, si už vyžádaly nejméně 15 mrtvých a přes 80 zraněných. V aktuální bilanci obětí to podle agentury Reuters oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví s tím, že mezi zabitými jsou i tři ženy a libanonský voják. Izraelská armáda, která se měla podle dohody o příměří do dneška z oblasti stáhnout, tvrdí, že její vojáci sáhli v ohrožení k varovným výstřelům.

Navzdory předchozí výzvě Izraele, aby tak zatím nečinili, se dnes ráno do příhraničních vesnic začaly podle Reuters vracet tisíce obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izrael v pátek oznámil, že v libanonském pohraničí zůstane i po vypršení 60denní lhůty stanovené v dohodě o příměří, neboť Libanon podle něj dostatečně nenaplňuje své závazky z dohody, včetně rozmístění jednotek své armády a vyčištění oblasti od zbraní Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety vypukly v několika vesnicích poblíž hranice s Izraelem a oběti jsou podle něj důsledkem izraelských útoků na občany, kteří se snažili vstoupit do svých stále okupovaných obcí. Agentura AP píše o „demonstrantech“, kteří zkoušeli přes zátarasy proniknout do více než desítky pohraničních vesnic na protest proti další přítomnosti izraelské armády. Zpravodajové AFP popsali, že se k vesnicím sjížděly kolony aut, přičemž někteří lidé mávali žlutými vlajkami Hizballáhu či fotografiemi zabitých vůdců hnutí.

Izraelská armáda uvedla, že její vojáci „operující v jižním Libanonu vypálili varovné výstřely, aby odstranili hrozby v řadě míst, kde identifikovali podezřelé osoby blížící se k jednotkám“. Dodala, že „řadu podezřelých, kteří představovali bezprostřední hrozbu“, zadržela.

Mluvčí izraelské armády v příspěvku na síti X adresovaném obyvatelům jižního Libanonu obvinil Hizballáh ze snahy „vyhrotit situaci“ a uvedl, že izraelská armáda bude „v blízké budoucnosti“ informovat o místech, kam se lidé mohou vrátit. V sobotu vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se asi do desítky vesnic podél hranic s Izraelem zatím nevraceli, jinak se „vystavují nebezpečí“. I přes varování však do oblasti hned ráno zamířili lidé v automobilech, někteří na sociálních sítích sdíleli videa zobrazující chaotické okolnosti návratu.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh agentuře Reuters řekl, že Libanon se zavázal dohodu o příměří dodržovat, ale Izrael se jí za podpory Spojených států vzepřel. „To, co se děje v pohraničních vesnicích, je osvobozování silou lidu a náš lid se nenechá izraelskou armádou zlomit,“ prohlásil Fadlalláh. „Chceme, aby zde hrál plnou roli stát a aby byla v těchto vesnicích rozmístěna (libanonská) armáda. Spolupracujeme s ní, abychom jí usnadnili misi,“ dodal.

Nejvyšší představitel OSN v Libanonu a velitel mírových sil OSN na jihu země uvedl, že „zatím nebyly vytvořeny podmínky“ pro bezpečný návrat libanonských občanů do vesnic v blízkosti hranic. „Faktem je, že časové lhůty“ předpokládané v příměří „nebyly dodrženy“, uvedli v prohlášení.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pátečním oznámení neupřesnil, jak dlouho izraelští vojáci na jihu Libanonu ještě zůstanou. Izrael tvrdí, že libanonská armáda své jednotky v oblasti rozmísťuje příliš pomalu, což by mohlo Hizballláhu umožnit přeskupit své síly v blízkosti hranic, a že v pohraničí stále nachází zbraně a infrastrukturu Hizballáhu. Také Hizballáh se přitom měl podle podmínek dohody stáhnout za řeku Lítání, tedy zhruba 30 kilometrů severně od izraelských hranic.

Íránem podporované šíitské hnutí, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal předloni 8. října ostřelovat sever Izraele raketami na podporu teroristické palestinské skupiny Hamás, která den předtím zaútočila na jih Izraele. Na obou stranách hranice musely ze svých domovů odejít desetitisíce lidí. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území proti Hizballáhu rozsáhlé letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu s cílem umožnit návrat evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Doporučujeme

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.

Ruské drony zasáhly v noci na dnešek ukrajinskou Oděsu, zranily 18 lidí

Nejméně 18 zraněných si v noci na dnešek vyžádal útok ruských dronů na jihoukrajinské město Oděsa. Útok poškodil obytné budovy, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele. Byl to druhý ruský útok na Oděsu za tento týden.

Republikáni překreslují volební mapy. Ve hře jsou výsledky voleb

Republikáni se usilovně snaží překreslit mapy volebních obvodů ve svůj prospěch. Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, které se uskuteční letos v listopadu, a Nejvyšší soud zrušil v Louisianě klíčové ustanovení zákona o volebních právech.

Izrael u Řecka zasáhl proti flotile plující do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než 20 lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.

Indické svátky sklizně čelí tlaku klimatu

Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.

Cena ropy vyskočila nejvýš od roku 2022

Cena ropy prudce roste a světové trhy začínají naplno počítat s tím, že konflikt kolem Íránu jen tak neskončí. Severomořská ropa Brent se dostala nad 122 dolarů za barel, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2022. Důvodem je patová situace mezi Spojenými státy a Íránem a téměř uzavřený Hormuzský průliv, kterým běžně proudí významná část světové ropy.

Muž s nožem útočil v Londýně na členy židovské komunity, dva zranil

Útočník v severním Londýně pobodal dva členy židovské komunity, policie jej zadržela. Incident přišel po sérii žhářských útoků na židovské objekty v této oblasti.

Trump tlačí na Írán kvůli dohodě, zvažuje další možnosti

Americký prezident Donald Trump zvažuje další postup v oblasti Hormuzského průlivu, přičemž vyzval Írán k uzavření dohody. Pokračující blokáda ochromuje globální obchodní trasy i energetické trhy už dva měsíce.

Spojené arabské emiráty opouštějí ropný kartel OPEC

Spojené arabské emiráty po téměř šedesáti letech opouštějí OPEC. Rozhodnutí má začít platit 1. května a znamená citelnou ránu pro organizaci, která se dlouhodobě snaží ovlivňovat světové ceny ropy pomocí těžebních limitů. SAE byly jedním z jejích největších producentů.

KOMENTÁŘ: Rozpadá se ropný kartel? Takto trh ovlivní, že Emiráty opouštějí OPEC

Spojené arabské emiráty už v pátek oficiálně vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Překvapivé rozhodnutí může vést k větším cenovým výkyvům komodity a také ke snížení vlivu celé organizace. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama