ZprávyPři střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15...

Při střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15 lidí

Střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se dnes přes varování izraelské armády začali vracet do svých vesnic na jihu Libanonu, si už vyžádaly nejméně 15 mrtvých a přes 80 zraněných. V aktuální bilanci obětí to podle agentury Reuters oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví s tím, že mezi zabitými jsou i tři ženy a libanonský voják. Izraelská armáda, která se měla podle dohody o příměří do dneška z oblasti stáhnout, tvrdí, že její vojáci sáhli v ohrožení k varovným výstřelům.

Navzdory předchozí výzvě Izraele, aby tak zatím nečinili, se dnes ráno do příhraničních vesnic začaly podle Reuters vracet tisíce obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izrael v pátek oznámil, že v libanonském pohraničí zůstane i po vypršení 60denní lhůty stanovené v dohodě o příměří, neboť Libanon podle něj dostatečně nenaplňuje své závazky z dohody, včetně rozmístění jednotek své armády a vyčištění oblasti od zbraní Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety vypukly v několika vesnicích poblíž hranice s Izraelem a oběti jsou podle něj důsledkem izraelských útoků na občany, kteří se snažili vstoupit do svých stále okupovaných obcí. Agentura AP píše o „demonstrantech“, kteří zkoušeli přes zátarasy proniknout do více než desítky pohraničních vesnic na protest proti další přítomnosti izraelské armády. Zpravodajové AFP popsali, že se k vesnicím sjížděly kolony aut, přičemž někteří lidé mávali žlutými vlajkami Hizballáhu či fotografiemi zabitých vůdců hnutí.

Izraelská armáda uvedla, že její vojáci „operující v jižním Libanonu vypálili varovné výstřely, aby odstranili hrozby v řadě míst, kde identifikovali podezřelé osoby blížící se k jednotkám“. Dodala, že „řadu podezřelých, kteří představovali bezprostřední hrozbu“, zadržela.

Mluvčí izraelské armády v příspěvku na síti X adresovaném obyvatelům jižního Libanonu obvinil Hizballáh ze snahy „vyhrotit situaci“ a uvedl, že izraelská armáda bude „v blízké budoucnosti“ informovat o místech, kam se lidé mohou vrátit. V sobotu vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se asi do desítky vesnic podél hranic s Izraelem zatím nevraceli, jinak se „vystavují nebezpečí“. I přes varování však do oblasti hned ráno zamířili lidé v automobilech, někteří na sociálních sítích sdíleli videa zobrazující chaotické okolnosti návratu.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh agentuře Reuters řekl, že Libanon se zavázal dohodu o příměří dodržovat, ale Izrael se jí za podpory Spojených států vzepřel. „To, co se děje v pohraničních vesnicích, je osvobozování silou lidu a náš lid se nenechá izraelskou armádou zlomit,“ prohlásil Fadlalláh. „Chceme, aby zde hrál plnou roli stát a aby byla v těchto vesnicích rozmístěna (libanonská) armáda. Spolupracujeme s ní, abychom jí usnadnili misi,“ dodal.

Nejvyšší představitel OSN v Libanonu a velitel mírových sil OSN na jihu země uvedl, že „zatím nebyly vytvořeny podmínky“ pro bezpečný návrat libanonských občanů do vesnic v blízkosti hranic. „Faktem je, že časové lhůty“ předpokládané v příměří „nebyly dodrženy“, uvedli v prohlášení.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pátečním oznámení neupřesnil, jak dlouho izraelští vojáci na jihu Libanonu ještě zůstanou. Izrael tvrdí, že libanonská armáda své jednotky v oblasti rozmísťuje příliš pomalu, což by mohlo Hizballláhu umožnit přeskupit své síly v blízkosti hranic, a že v pohraničí stále nachází zbraně a infrastrukturu Hizballáhu. Také Hizballáh se přitom měl podle podmínek dohody stáhnout za řeku Lítání, tedy zhruba 30 kilometrů severně od izraelských hranic.

Íránem podporované šíitské hnutí, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal předloni 8. října ostřelovat sever Izraele raketami na podporu teroristické palestinské skupiny Hamás, která den předtím zaútočila na jih Izraele. Na obou stranách hranice musely ze svých domovů odejít desetitisíce lidí. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území proti Hizballáhu rozsáhlé letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu s cílem umožnit návrat evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Doporučujeme

Koaly v Austrálii ohrožuje chlamydie, nadějí je izolovaný ostrov

Koaly v Austrálii čelí vážné hrozbě. Nebezpečná chlamydie se šíří populacemi a v některých oblastech zasahuje až 88 % jedinců. Nemoc způsobuje slepotu, neplodnost i smrt. Vědci proto hledají řešení, které by zabránilo dalšímu úbytku těchto ikonických zvířat.

Ukrajina má mrtvé a téměř dvě desítky raněných po ruských nočních útocích

Ruský dron dnes zabil 54letého muže v centru Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Ruské vzdušné útoky zranily v noci na dnešek 15 lidí ve městě Sumy, uvedl náčelník správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Další tři raněné si podle místních úřadů vyžádalo bombardování Slovjanska na východě Ukrajiny. Ukrajinské drony zasáhly ropná zařízení v hloubi Ruska, tvrdí podle médií tajná služba SBU. Rusko již letos dobylo 1700 čtverečních kilometrů ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury Reuters náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

Americké porušování příměří je hlavní překážkou pro diplomacii, řekl Arakčí

Trvající porušování příměří ze strany USA, především útoky na íránská obchodní plavidla, je hlavní překážkou pro pokračování diplomatického procesu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to dnes v telefonickém rozhovoru sdělil svému pákistánskému protějšku Isháku Dárovi, se kterým jednal o možnostech řešení americko-izrelské války s Íránem. Teherán podle Arakčího vezme v potaz veškeré aspekty celé záležitosti a rozhodne se o dalším postupu, uvedlo v prohlášení íránské ministerstvo zahraničí na platformě telegram.

Nová éra pro Apple. Cook po 15 letech končí

Tim Cook po 15 letech opouští pozici generálního ředitele společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Soustředit se bude hlavně na jednání s politickými vůdci po celém světě.

Francie volá po silnějším euru v digitálním světě

Evropa naléhavě potřebuje více digitálních mincí navázaných na euro, aby dokázala konkurovat současné americké dominanci v digitálních platbách. Podíl takzvaných stablecoinů v eurech je ve srovnání s těmi dolarovými stále zanedbatelný, což vyvolává obavy o budoucí suverenitu evropských finančních služeb. Francouzská vláda proto vyzývá banky, aby začaly více využívat technologii blockchainu a tokenizované vklady.

V Hormuzském průlivu hrozí ekologická katastrofa. Uvězněné lodě jsou jako časované bomby

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Důkazy z hlubinného vrtu odhalily zranitelnost Grónska

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.

Bez obnovení dodávek ruské ropy nebude unijní půjčka pro Ukrajinu, uvedl Orbán

Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to dnes zopakoval odcházející maďarský premiér Viktor Orbán. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba v úterý. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale podle agentury Reuters řekl, ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna.

Zbrojovka Brno se vrací do první ligy

Fotbalisté Zbrojovky Brno mají jasno. Po třech letech se vracejí mezi elitu. Postup potvrdila remíza 1:1 mezi Artisem Brno a Táborskem v dohrávce 24. kola druhé ligy. Šest kol před koncem už nikdo lídra tabulky nedožene.

Jeff Bezos buduje nové impérium umělé inteligence

Zakladatel Amazonu Jeff Bezos se vrací k aktivnímu řízení byznysu se svým novým projektem Prometheus. Tato laboratoř zaměřená na umělou inteligenci se v aktuálním kole financování blíží k hodnotě 38 miliard dolarů. Cílem firmy je vytvořit technologie, které rozumí fyzikálním zákonům a dokážou zcela proměnit průmyslovou výrobu nebo stavebnictví.

Trump si příspěvky na sítích sám podráží nohy v jednání s Íránem

S blížícím se víkendem se zdálo, že USA a Írán jsou blízko dohodě, která ukončí sedmitýdenní válku. A pak americký prezident Donald Trump rozjel kampaň na sociálních sítích. Někteří úředníci z jeho administrativy si stěžují, že svými příspěvky škodí USA. Jsou spontánní a neradí se o nich se svými poradci.

Mexičan zastřelil kanadskou turistku a dalších 13 lidí zranil

Mexické úřady vyšetřují tragický útok v archeologickém areálu Teotihuacán, kde ozbrojený muž zastřelil dvaatřicetiletou Kanaďanku. Při incidentu utrpělo zranění dalších nejméně třináct lidí, z toho sedm osob zasáhly kulky a zbytek se zranil při pádu během následné paniky. Útočník, kterého prokuratura identifikovala jako mexického občana jménem Julio Cesar Jasso Ramirez, po činu spáchal sebevraždu přímo na místě. Mezi hospitalizovanými oběťmi jsou kromě Kanaďanů také občané Kolumbie a Ruska.

Bulharské volby drtivě vyhrál Rumen Radev. Komentátoři mluví o „bulharském Ficovi“

Nově vzniklá strana „Progresivní Bulharsko“ (PB) vedená Rumenem Radevem drtivě zvítězila v bulharských parlamentních volbách, už osmých za pět let. Poprvé od roku 1997 získala jedna politická síla dostatek mandátů k samostatnému vládnutí.

Farmaceutický gigant sází miliardy na novou metodu léčby rakoviny

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly oznámil velkou investici do budoucnosti medicíny. Za částku, která může v přepočtu dosáhnout až 7 miliard dolarů, kupuje biotechnologickou společnost Kelonia Therapeutics. Tato menší firma se specializuje na vývoj převratných metod léčby rakoviny, které by mohly zásadně změnit životy pacientů.

KOMENTÁŘ: USA ještě v euforii, Evropa ostražitá. Další zvrat v Íránu odkryl burzovní paradox

Užuž to vypadalo, že se schyluje ke konci války USA a Íránu. Tedy spíš si to trhy v pátek myslely, když zprávu o znovuotevření Hormuzského průlivu četly v podstatě jako konec konfliktu. Jenže už o pár hodin později se úžina znovu zašpuntovala. Na burze tak došlo k další bizarní otočce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama