ZprávyPři střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15...

Při střetech izraelských vojáků s obyvateli na jihu Libanonu už zahynulo 15 lidí

Střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se dnes přes varování izraelské armády začali vracet do svých vesnic na jihu Libanonu, si už vyžádaly nejméně 15 mrtvých a přes 80 zraněných. V aktuální bilanci obětí to podle agentury Reuters oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví s tím, že mezi zabitými jsou i tři ženy a libanonský voják. Izraelská armáda, která se měla podle dohody o příměří do dneška z oblasti stáhnout, tvrdí, že její vojáci sáhli v ohrožení k varovným výstřelům.

Navzdory předchozí výzvě Izraele, aby tak zatím nečinili, se dnes ráno do příhraničních vesnic začaly podle Reuters vracet tisíce obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Izrael v pátek oznámil, že v libanonském pohraničí zůstane i po vypršení 60denní lhůty stanovené v dohodě o příměří, neboť Libanon podle něj dostatečně nenaplňuje své závazky z dohody, včetně rozmístění jednotek své armády a vyčištění oblasti od zbraní Hizballáhu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety vypukly v několika vesnicích poblíž hranice s Izraelem a oběti jsou podle něj důsledkem izraelských útoků na občany, kteří se snažili vstoupit do svých stále okupovaných obcí. Agentura AP píše o „demonstrantech“, kteří zkoušeli přes zátarasy proniknout do více než desítky pohraničních vesnic na protest proti další přítomnosti izraelské armády. Zpravodajové AFP popsali, že se k vesnicím sjížděly kolony aut, přičemž někteří lidé mávali žlutými vlajkami Hizballáhu či fotografiemi zabitých vůdců hnutí.

Izraelská armáda uvedla, že její vojáci „operující v jižním Libanonu vypálili varovné výstřely, aby odstranili hrozby v řadě míst, kde identifikovali podezřelé osoby blížící se k jednotkám“. Dodala, že „řadu podezřelých, kteří představovali bezprostřední hrozbu“, zadržela.

Mluvčí izraelské armády v příspěvku na síti X adresovaném obyvatelům jižního Libanonu obvinil Hizballáh ze snahy „vyhrotit situaci“ a uvedl, že izraelská armáda bude „v blízké budoucnosti“ informovat o místech, kam se lidé mohou vrátit. V sobotu vyzval obyvatele jižního Libanonu, aby se asi do desítky vesnic podél hranic s Izraelem zatím nevraceli, jinak se „vystavují nebezpečí“. I přes varování však do oblasti hned ráno zamířili lidé v automobilech, někteří na sociálních sítích sdíleli videa zobrazující chaotické okolnosti návratu.

Poslanec Hizballáhu Hasan Fadlalláh agentuře Reuters řekl, že Libanon se zavázal dohodu o příměří dodržovat, ale Izrael se jí za podpory Spojených států vzepřel. „To, co se děje v pohraničních vesnicích, je osvobozování silou lidu a náš lid se nenechá izraelskou armádou zlomit,“ prohlásil Fadlalláh. „Chceme, aby zde hrál plnou roli stát a aby byla v těchto vesnicích rozmístěna (libanonská) armáda. Spolupracujeme s ní, abychom jí usnadnili misi,“ dodal.

Nejvyšší představitel OSN v Libanonu a velitel mírových sil OSN na jihu země uvedl, že „zatím nebyly vytvořeny podmínky“ pro bezpečný návrat libanonských občanů do vesnic v blízkosti hranic. „Faktem je, že časové lhůty“ předpokládané v příměří „nebyly dodrženy“, uvedli v prohlášení.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v pátečním oznámení neupřesnil, jak dlouho izraelští vojáci na jihu Libanonu ještě zůstanou. Izrael tvrdí, že libanonská armáda své jednotky v oblasti rozmísťuje příliš pomalu, což by mohlo Hizballláhu umožnit přeskupit své síly v blízkosti hranic, a že v pohraničí stále nachází zbraně a infrastrukturu Hizballáhu. Také Hizballáh se přitom měl podle podmínek dohody stáhnout za řeku Lítání, tedy zhruba 30 kilometrů severně od izraelských hranic.

Íránem podporované šíitské hnutí, jehož vojenské křídlo Evropská unie označuje za teroristické, začal předloni 8. října ostřelovat sever Izraele raketami na podporu teroristické palestinské skupiny Hamás, která den předtím zaútočila na jih Izraele. Na obou stranách hranice musely ze svých domovů odejít desetitisíce lidí. Konflikt eskaloval loni v září, Izrael od té doby podnikal na libanonské území proti Hizballáhu rozsáhlé letecké údery a 1. října zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu s cílem umožnit návrat evakuovaných obyvatel na sever Izraele.

Doporučujeme

Trump oznámil, že v zájmu jednání odkládá útok na Írán plánovaný na úterý

Prezident Spojených států Donald Trump na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE) odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Trump to dnes oznámil na své sociální síti Truth Social, kde zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají "vážná jednání". Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Írán zavedl nový mechanismus pro kontrolu lodí v Hormuzském průlivu

Írán zřídil nový mechanismus spravující Hormuzský průliv. Na sociálních sítích to uvedly íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a námořnictvo revolučních gard. Přesné pravomoci této nové struktury zatím nebyly zveřejněny, uvedla agentura AFP. Podle odborného časopisu Lloyd’s List bude mechanismus dohlížet na lodní dopravu a vybírat poplatky.

Bělorusko zahájilo výcvik k použití jaderných zbraní, oznámil Minsk

Běloruské jednotky spolu s ruskými nacvičují dodávku jaderných hlavic a přípravu k jejich použití, oznámilo dnes podle tiskových agentur běloruské ministerstvo obrany. Minsk je nejbližším spojencem Ruska, které v Bělorusku rok po vpádu na Ukrajinu rozmístilo své taktické jaderné zbraně, ale zachovalo si nad nimi úplnou kontrolu. Ukrajina cvičení odsoudila a rozmístění jaderného arzenálu na území svého severního souseda označila za bezprecedentní výzvu pro globální bezpečnost.

Americký Senát posunul pravidla pro kryptotrh

Americký kryptotrh je o krok blíž jasnějším pravidlům. Bankovní výbor Senátu posunul dál zákon Digital Asset Market Clarity Act, který má stanovit srozumitelnější rámec pro obchodování s digitálními aktivy a rozdělit dohled nad trhem mezi americké regulátory.

Nobitex se stal uzlem íránských kryptoměnových převodů

Íránská kryptoměnová burza Nobitex od roku 2023 zpracovala nejméně 2,3 miliardy dolarů přes sítě Tron a BNB Chain. Právě tyto blockchainy založili lidé, kteří později patřili mezi významné podporovatele kryptoměnového projektu World Liberty Financial spojeného s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Miliony vyhozených vapů zatěžují recyklaci

Británie má i po zákazu jednorázových elektronických cigaret problém s odpadem z vapů. Miliony zařízení a náplní končí každý týden v koších nebo ve špatných recyklačních nádobách. Pro třídicí linky to znamená víc práce, riziko požárů a další zátěž pro systém, který na podobný objem malých elektrozařízení není dobře připravený.

NextEra spojí síly s Dominionem kvůli rostoucí spotřebě elektřiny

Americká energetická společnost NextEra Energy převezme konkurenta Dominion Energy v akciové transakci za zhruba 67 miliard dolarů. Spojení vytvoří největší regulovanou elektrárenskou firmu na světě podle tržní hodnoty a posílí roli energetiky v závodu o napájení datových center pro umělou inteligenci.

USA a Nigérie v neděli podnikly další útoky proti IS na severovýchodě Nigérie

Spojené státy ve spolupráci s nigerijskou vládou v neděli podnikly další útoky proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) na severovýchodě Nigérie. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo velitelství amerických sil pro Afriku (AFRICOM). Nigerijská armáda podle agentury Reuters uvedla, že při úderech zemřelo přes 20 ozbrojenců organizace Islámský stát v západní Africe (ISWAP).

Loď s hantavirem zakotvila v Rotterdamu k dezinfekci, posádka půjde do karantény

Do nizozemského přístavu Rotterdam dnes dopoledne připlula výletní loď MV Hondius, na níž se v dubnu objevila nákaza smrtelným hantavirem. Plavidlo, z něhož se cestující vylodili už dříve, dovezlo 25 členů posádky, dva lékaře a tělo jedné ze zemřelých cestujících, informují tiskové agentury. Přímo z lodi míří posádka do karantény, kde by měla strávit šest týdnů. Loď, jejíž osud vzbudil celosvětové obavy z možného šíření nákazy, nyní čeká důkladná dezinfekce.

Maďarský prezident řekl, že nevidí ústavní nebo právní důvody ke své rezignaci

Maďarský prezident Tamás Sulyok nevidí ústavní nebo právní důvody pro to, aby rezignoval. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil server index.hu. Agentura MTI připomíná, že nový maďarský premiér Péter Magyar vyzval Sulyoka a další veřejné činitele, aby odešli do konce května, jinak je odvolá. Označuje je za loutky bývalého dlouholetého předsedy vlády Viktora Orbána.

KOMENTÁŘ: Nechce být za hvězdu. Warsh povládne Fedu jinak než Powell, řeší ale stejný problém

V pátek oficiálně vypršel mandát předsedovi Fedu Jeromu Powellovi, pondělkem začíná funkční období Kevina Warshe. I když chvíli potrvá, než se nový komandant americké centrální banky úplně chopí moci, už teď musí řešit, jak moc bude chtít vyslyšet přání Donalda Trumpa, které je v rozporu se současnou ekonomickou situací.

Evropa prohrává závod o AI. Dusí ji drahé energie

Evropa chce konkurovat USA a Číně v oblasti umělé inteligence (AI). Tyto ambice by však mohly podkopat vysoké ceny energií, což je problém, který zhoršila americko-izraelská válka s Íránem. Ceny ropy rostou a drží se nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Jih Číny zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně, dva lidé zemřeli

Oblast Kuang-si na jihu Číny dnes brzy ráno zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně. Agentura AFP s odkazem na místní státní média informovala, že při otřesech zemřeli dva lidé a zřítilo se 13 budov.

Vingegaard vyhrál druhou etapu na Giru a před časovkou stáhl ztrátu

Jonas Vingegaard zvládl další důležitý krok při své premiéře na Giru d’Italia. Dánský favorit vyhrál devátou etapu s cílem na Corno alle Scale a připsal si už druhý triumf v letošním ročníku. V závěrečném stoupání setřásl Felixe Galla a znovu ukázal, že v kopcích působí nejjistěji ze všech favoritů. Růžový dres ale dál drží Portugalec Afonso Eulálio. Dobře si vedl také Jan Hirt, který zůstává ve hře o elitní desítku.

Ukrajina po dalších ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných

Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. Dnes o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru, které zasáhly ruské rakety, utrpělo zranění 18 lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Ruská armáda proti Ukrajině poslala 22 raket a přes 520 dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Hlavním cílem útoku bylo podle nich Dnipro a Dněpropetrovská oblast.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama