Prezidentské volby v Íránu vyhrál Ebráhím Raísí, získal 62 % hlasů

S 62 % hlasů zvítězil v íránských prezidentských volbách Ebráhím Raísí. Ultrakonzervativec, na kterého jsou uvaleny sankce ze strany USA a je spojován s popravami politických vězňů v minulosti, se tak stal druhým nejvýše postaveným mužem v zemi. Informují o tom zahraniční média.

Íránský soudce Ebráhím Raísí zastávající ultrakonzervativní názory se v sobotu stal budoucím prezidentem Íránu. Vítězství ve volbách mu tak přineslo druhé nejvyšší postavení v zemi. Nejvyšší slovo má totiž ve všech státních záležitostech duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Raísí bude inaugrován počátkem srpna. Ze své pozice bude mít významný vliv na domácí i zahraniční politiku.

Oficiální údaje ale ukazují, že volební účast byla vůbec nejnižší, a to 48,8 %. V roce 2017 hlasovalo pro srovnání více než 70 % obyvatel.

Kdo je Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí je 60letý soudce. Po většinu své kariéry pracoval ve vysoce postavených pozicích. Již ve svých dvaceti letech působil jako hlavní žalobce města Karaj. Do čela soudnictví pak byl jmenován v roce 2019.

Svůj program zaměřil mimo jiné na boj proti korupci a nerovnosti a na řešení íránských ekonomických problémů. „Stížnosti našich lidí nad nedostatky jsou skutečné,“ řekl dle BBC při hlasování v Teheránu.

K ekonomickým problémům země přispěly americké sankce i pandemie koronaviru. Cena základního zboží prudce vzrostla. Například cena kuřete se za pouhých 10 let více než zdvojnásobila, uvádí server CBS News.

Raísí je vysoce loajální vůči íránským vládnoucím duchovním a byl dokonce považován za možného nástupce ajatolláha Chameneího.

Mnoho Íránců ovšem poukázalo na jeho údajnou roli při masových popravách politických vězňů v roce 1988. Říká se o něm, že byl součástí takzvaného „výboru smrti“, tedy jedním ze čtyř soudců, kteří podle Amnesty International dohlíželi na tajné rozsudky smrti pro asi 5 000 vězňů. Raísí svou roli v rozsudcích smrti ovšem opakovaně popřel.

„To, že se Ebráhím Raísí stal prezidentem, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti – za vraždu, násilné zmizení a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost,“ uvedla šéfka Amnesty International Agnès Callamard.

Dle Amnesty se Raísí také podílel na beztrestnosti úředníků a bezpečnostních sil obviněných ze zabití demonstrantů během nepokojů v roce 2019.

Raísí bude prvním sloužícím íránským prezidentem, na kterého vláda USA uvalila sankce, a to ještě před vstupem do úřadu.

Snaha o návrat k jaderné dohodě

Raísí i nejvyšší vůdce Chameneí upřednostňují návrat k mezinárodní dohodě o íránské jaderné činnosti.

Dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, uzavřel Írán se šesti světovými mocnostmi v roce 2015. USA ale od mezinárodní dohody v roce 2018 odstoupily a Trumpova administrativa poté uložila Íránu ochromující ekonomické sankce. Ten zareagoval obnovením jaderných operací. Nyní dochází k rozhovorům zaměřeným na obnovení dohody.

Za vlády Raísího se dle perské korespondentky BBC Kasry Naji budou íránští zastánci tvrdé linie snažit posílit puritánský systém islámské vlády. To by tak mohlo znamenat větší kontrolu sociálních aktivit, méně svobod a pracovních míst pro ženy a přísnější kontrolu sociálních médií a tisku.

Bylo předem rozhodnuto?

Na post kandidáta se přihlásilo téměř 600 lidí, včetně 40 žen. Nakonec však orgán, který má konečné rozhodnutí, pokud jde o kvalifikaci kandidátů, schválil pouze sedm mužů. Tři se poté stáhli před volbami.

Během televizní debaty ovšem uvedl jeden z kandidátů Mohsen Mehralizadeh, než se stáhl, že vládnoucí duchovní spojili „slunce, měsíc a nebesa, aby z prezidenta udělali jednu konkrétní osobu“, uvádí The Economist.

Mnoho Íránců dle BBC taktéž vidělo tyto volby jako připravené pro vítězství Raísího.

Bývalý prezident Mahmúd Ahmadínedžád uvedl, že nebude hlasovat, a prohlásil, že se „nechce na tomto hříchu podílet.“