Pokud je někde mikrobiální mimozemský život, nejlepším kandidátem je měsíc Europa planety Jupiter, zjistili vědci v rámci studie související s klimatickou změnou grónského ledového příkrovu. Výzkumníci říkají, že na Europě mohou k ledovému povrchu stoupat proudy vody, kde se mísí s živinami pocházejícími z vulkanické aktivity a jiných měsíců. Rozsáhlá data z Grónska chce tým využít pro výzkum dynamických procesů na Europě, píše CNN.
Měsíc Europa planety Jupiter je ledovou pustinou, na níž bychom normálně život nehledali. Vědce však dlouhou dobu fascinují zejména velké průrvy na jeho povrchu. Široká údolí rozpínající se mezi dvojitými hřebeny poprvé odhalila sonda NASA Galileo v 90. letech.
Vědci ale nevěděli, jak tyto hřebeny vznikly. Občas ale ve výzkumu mimozemských světů napoví Země.
Změny v polárních příkrovech mohou mít dopad na globální mořskou hladinu. Kalifornští vědci si při radarovém pozorování souvisejícím se změnou klimatu náhodou všimli podobnosti mezi grónským ledovým příkrovem a ledovým povrchem Europy. Informovala o tom stanice CNN.
Tým objevil hřebenový útvar ve tvaru písmene M podobný větší verzi na měsíci Jupiteru. Pozorování bylo popsáno v časopise Nature Communications.
Grónský dvojitý hřeben vznikl po rozlomení ledu kolem vody, která opět vně ledového příkrovu zamrzla. Zvednutí výrazných vrcholů způsobil tlak vodních kapes. Byl by tento proces možný také na ledovém povrchu Europy?
Pokud ano, znamenalo by to život
„V Grónsku se tento dvojitý hřeben vytvořil v místě, kde voda z povrchových jezer a potoků mnohdy odtéká mimo a opět zamrzá,” vysvětlil jeden z autorů práce Riley Culberg, doktorand elektrotechniky na Stanfordské univerzitě.
Na Europě by se podle něj podobné mělké kapsy vody vytvořily vytlačováním vody trhlinami z podpovrchového oceánu do ledového krunýře. Proudy vody by se zde mísily s živinami.
Slaný oceán Europy je blízko povrchu. Na něj se dostávají chemické látky z jiných měsíců a ze sopečné aktivity dalšího měsíce Jupiteru Io. „Pokud se v ledovém krunýři nacházejí kapsy vody, existuje možnost, že zde život má šanci,” píší vědci.
Europa se stane cílem dvou misí, a sice JUICE Evropské kosmické agentury (ESA) a Europa Clipper pod vedením americké agentury NASA, kdy vědci budou s pomocí radaru pořizovat snímky pod ledovým povrchem podobně, jako tak učinili experti v Grónsku.
Vědci ze Stanfordu mezitím využijí svá rozsáhlá data získaná v Grónsku pro studium dynamických procesů probíhajících na Europě. Jelikož je na měsíci Jupiteru odlišná chemie, tlak a teplota, tým předpokládá, že tyto kapsy fungují odlišně.
