-6.8 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
Protext ČTKPředseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Předseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Praha 15. února 2023 (PROTEXT) – Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.

Hned krátce po příletu na Filipíny se předseda Lee v úterý 24. ledna vypravil na náměstí Plaza Asuncion v manilské čtvrti Malate, na kterém vyrostl nejnovější mírový památník organizace HWPL. Monument, který má připomínat, jak důležitá je podpora ukončení bojů a dodržování míru, je vůbec první stavbou svého druhu ve filipínském hlavním městě.

Projekt ve spolupráci s HWPL iniciovala místní nezisková organizace „Rotary Club of Manila Metro“ (RCMM). Obě organizace spolu od uzavření partnerství v roce 2021 úzce spolupracují na různých mírových aktivitách a dobrovolnických projektech, jejichž účelem je zajištění udržitelného míru na Filipínách.

Podle předsedy sekce pro mír, prevenci a řešení konfliktů organizace Rotary Club, Raoula Victorina, který zároveň vykonává funkci děkana křesťanské univerzity na Filipínách, je odhalení památníku v Manile důležitým okamžikem: „Památníky nejsou jen kusy nazdobených kamenů. Slouží jako trvalá připomínka našeho úsilí a závazku dosáhnout světového míru.“

S krátkým proslovem během slavnostní ceremonie vystoupil i předseda HWPL, Lee Man-hee: „Procestoval jsem svět 32krát a všude mluvil o ukončení válek a o tom, že musíme zanechat mír na této zemi jako odkaz budoucím generacím. A tato země, Filipíny, je toho důkazem. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom se podíleli na práci míru.“

Stavba, která je již jedenáctým mírovým památníkem na Filipínách, má také vyjadřovat podporu „Deklaraci míru a ukončení válek“ (DPCW), kterou pod vedením organizace HWPL vypracovali odborníci na mezinárodní právo z celého světa. DPCW, která je navrhovanou reformou stávajícího mezinárodního práva, v zemi podporuje prezidentský výnos č. 70 a také městská rada v Manile. Ta usnesení na podporu DPCW podepsala a přijala 20. prosince 2022, tedy těsně před odhalením mírového památníku.

Předseda HWPL Lee Man-hee se následně ve středu 25. ledna, během druhého dne své jedenácté návštěvy Filipín, zúčastnil také I. Národního mírového konventu na podporu jednoty. Konference na téma: „Mír vytváří jeden národ a jednu budoucnost: mír je tady“, která se konala ve městě Pasay, se zúčastnilo více než 1 500 hostů.

Jedním z hlavních řečníků byl Ronald Adamat, člen Komise pro vysokoškolské vzdělávání na Filipínách (CHED) a zároveň zakládající předseda organizace Volunteer Individuals for Peace (VIP) a nositel prestižní Ceny míru Mahátmy Gándhího.

„Chceme, aby v naší zemi zavládl mír. Chceme, aby se mír stal jazykem, kterým bude mluvit a kterému bude rozumět každý Filipínec i každý cizinec. Dnes vyhlašujeme mír jako pandemii. Nakažme lidi, aby nezůstávali těmi, kdo umírají v pokoji, ale aby v pokoji skutečně žili,“ uvedl ve svém projevu Ronald Adamat.

K rozvíjení mírových iniciativ nejen na Filipínách, ale i ve světě, vyzval na konferenci také předseda HWPL a korejský válečný veterán v jedné osobě – Lee Man-hee: „O vytváření míru na Mindanau se začíná dozvídat celý svět. Je to příklad toho, jak se smrt přeměňuje v život. Mindanao a Filipíny jsou jen počátkem. Pokud se sjednotíme v lásce, mír později přijde do celého světa. A právě proto se všichni na Filipínách musí sjednotit a spolupracovat jako poslové míru.“

Oba představitelé se poprvé setkali v roce 2017 během Světového mírového summitu HWPL v Jižní Koreji. V roce 2018 pak CHED a HWPL podepsaly memorandum o začlenění mírového vzdělávání do vysokoškolských osnov.

Program I. Národního mírového konventu tvořilo i několik paralelních zasedání, která probíhala odděleně. Zúčastnili se jich zástupci mnoha sektorů společnosti – zákonodárci, nevládní organizace, představitelé akademické obce, mládež, zástupci různých náboženských a etnických skupin, ženy a média. Na každém z těchto zasedání pak byla vypracována rezoluce, která vyjadřovala solidaritu s mírovým úsilím organizátorů.

Účastníci konventu také vyzvali prezidenta Filipín Bongbonga Marcose, aby 24. leden vyhlásil „Národním dnem míru“. Právě 24. ledna 2014 totiž pod vedením HWPL došlo na filipínském ostrově Mindanao k podpisu mírové dohody, která významně přispěla k ukončení více než 40 let trvajícího konfliktu mezi muslimskými povstalci a křesťanskou většinou.

K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, která je součástí muslimské autonomní oblasti, a emeritní arcibiskup Fernando Capalla. Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF) stejně tak jako nejvyšší vedení a obyvatelé provincie Maguindanao už 24. leden vyhlásili „Dnem míru HWPL“.

V pořadí 32. mírovou cestu předsedy HWPL Lee Man-hee provázela i řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i mírový hudební festival „We are one“, v překladu „Jsme jedno“, který se konal ve čtvrtek 26. ledna v tělocvičně univerzity ve městě Cotabato na ostrově Mindanao. Události se zúčastnilo okolo 3 000 studentů z různých škol nebo mládežnických organizací, kteří vyzývali k zastavení válek po celém světě, včetně té na Ukrajině.

Hlavní hvězdou byl slavný kanadsko-filipínský YouTuber, zpěvák a komik Mikey Bustos. Ovace ale sklidili i korejští zpěváci Aiden a Jin, kteří publikum překvapili zpěvem tagalských písní.

„Už jsem na tomto místě byl. Společně se studenty jsme tehdy pochodovali ulicemi za mír. Staňme se všichni posly míru. Dosáhněme ještě v naší době míru bez války a udělejme z něj odkaz pro budoucí generace,“ vyzval mladé návštěvníky mírového hudebního festivalu předseda HWPL, Lee Man-hee.

Festival proběhl za podpory mezinárodní mírové organizace HWPL a jejích dvou křídel Mezinárodní mírové skupiny žen (IWPG) a Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG). Záštitu nad akcí pak také převzala vláda autonomního muslimského regionu Bangsamoro, zastupitelstvo města Cotabato a další místní neziskové organizace.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Papis Severina

PR oddělení HWPL

E-mail: public.relations@hwpl.cz

Web: www.hwpl.cz

IG | FB

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama