Reklama
8.1 C
Czech
Čtvrtek 2. dubna 2026
Protext ČTKPředseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Předseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Praha 15. února 2023 (PROTEXT) – Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.

Hned krátce po příletu na Filipíny se předseda Lee v úterý 24. ledna vypravil na náměstí Plaza Asuncion v manilské čtvrti Malate, na kterém vyrostl nejnovější mírový památník organizace HWPL. Monument, který má připomínat, jak důležitá je podpora ukončení bojů a dodržování míru, je vůbec první stavbou svého druhu ve filipínském hlavním městě.

Projekt ve spolupráci s HWPL iniciovala místní nezisková organizace „Rotary Club of Manila Metro“ (RCMM). Obě organizace spolu od uzavření partnerství v roce 2021 úzce spolupracují na různých mírových aktivitách a dobrovolnických projektech, jejichž účelem je zajištění udržitelného míru na Filipínách.

Podle předsedy sekce pro mír, prevenci a řešení konfliktů organizace Rotary Club, Raoula Victorina, který zároveň vykonává funkci děkana křesťanské univerzity na Filipínách, je odhalení památníku v Manile důležitým okamžikem: „Památníky nejsou jen kusy nazdobených kamenů. Slouží jako trvalá připomínka našeho úsilí a závazku dosáhnout světového míru.“

S krátkým proslovem během slavnostní ceremonie vystoupil i předseda HWPL, Lee Man-hee: „Procestoval jsem svět 32krát a všude mluvil o ukončení válek a o tom, že musíme zanechat mír na této zemi jako odkaz budoucím generacím. A tato země, Filipíny, je toho důkazem. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom se podíleli na práci míru.“

Stavba, která je již jedenáctým mírovým památníkem na Filipínách, má také vyjadřovat podporu „Deklaraci míru a ukončení válek“ (DPCW), kterou pod vedením organizace HWPL vypracovali odborníci na mezinárodní právo z celého světa. DPCW, která je navrhovanou reformou stávajícího mezinárodního práva, v zemi podporuje prezidentský výnos č. 70 a také městská rada v Manile. Ta usnesení na podporu DPCW podepsala a přijala 20. prosince 2022, tedy těsně před odhalením mírového památníku.

Předseda HWPL Lee Man-hee se následně ve středu 25. ledna, během druhého dne své jedenácté návštěvy Filipín, zúčastnil také I. Národního mírového konventu na podporu jednoty. Konference na téma: „Mír vytváří jeden národ a jednu budoucnost: mír je tady“, která se konala ve městě Pasay, se zúčastnilo více než 1 500 hostů.

Jedním z hlavních řečníků byl Ronald Adamat, člen Komise pro vysokoškolské vzdělávání na Filipínách (CHED) a zároveň zakládající předseda organizace Volunteer Individuals for Peace (VIP) a nositel prestižní Ceny míru Mahátmy Gándhího.

„Chceme, aby v naší zemi zavládl mír. Chceme, aby se mír stal jazykem, kterým bude mluvit a kterému bude rozumět každý Filipínec i každý cizinec. Dnes vyhlašujeme mír jako pandemii. Nakažme lidi, aby nezůstávali těmi, kdo umírají v pokoji, ale aby v pokoji skutečně žili,“ uvedl ve svém projevu Ronald Adamat.

K rozvíjení mírových iniciativ nejen na Filipínách, ale i ve světě, vyzval na konferenci také předseda HWPL a korejský válečný veterán v jedné osobě – Lee Man-hee: „O vytváření míru na Mindanau se začíná dozvídat celý svět. Je to příklad toho, jak se smrt přeměňuje v život. Mindanao a Filipíny jsou jen počátkem. Pokud se sjednotíme v lásce, mír později přijde do celého světa. A právě proto se všichni na Filipínách musí sjednotit a spolupracovat jako poslové míru.“

Oba představitelé se poprvé setkali v roce 2017 během Světového mírového summitu HWPL v Jižní Koreji. V roce 2018 pak CHED a HWPL podepsaly memorandum o začlenění mírového vzdělávání do vysokoškolských osnov.

Program I. Národního mírového konventu tvořilo i několik paralelních zasedání, která probíhala odděleně. Zúčastnili se jich zástupci mnoha sektorů společnosti – zákonodárci, nevládní organizace, představitelé akademické obce, mládež, zástupci různých náboženských a etnických skupin, ženy a média. Na každém z těchto zasedání pak byla vypracována rezoluce, která vyjadřovala solidaritu s mírovým úsilím organizátorů.

Účastníci konventu také vyzvali prezidenta Filipín Bongbonga Marcose, aby 24. leden vyhlásil „Národním dnem míru“. Právě 24. ledna 2014 totiž pod vedením HWPL došlo na filipínském ostrově Mindanao k podpisu mírové dohody, která významně přispěla k ukončení více než 40 let trvajícího konfliktu mezi muslimskými povstalci a křesťanskou většinou.

K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, která je součástí muslimské autonomní oblasti, a emeritní arcibiskup Fernando Capalla. Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF) stejně tak jako nejvyšší vedení a obyvatelé provincie Maguindanao už 24. leden vyhlásili „Dnem míru HWPL“.

V pořadí 32. mírovou cestu předsedy HWPL Lee Man-hee provázela i řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i mírový hudební festival „We are one“, v překladu „Jsme jedno“, který se konal ve čtvrtek 26. ledna v tělocvičně univerzity ve městě Cotabato na ostrově Mindanao. Události se zúčastnilo okolo 3 000 studentů z různých škol nebo mládežnických organizací, kteří vyzývali k zastavení válek po celém světě, včetně té na Ukrajině.

Hlavní hvězdou byl slavný kanadsko-filipínský YouTuber, zpěvák a komik Mikey Bustos. Ovace ale sklidili i korejští zpěváci Aiden a Jin, kteří publikum překvapili zpěvem tagalských písní.

„Už jsem na tomto místě byl. Společně se studenty jsme tehdy pochodovali ulicemi za mír. Staňme se všichni posly míru. Dosáhněme ještě v naší době míru bez války a udělejme z něj odkaz pro budoucí generace,“ vyzval mladé návštěvníky mírového hudebního festivalu předseda HWPL, Lee Man-hee.

Festival proběhl za podpory mezinárodní mírové organizace HWPL a jejích dvou křídel Mezinárodní mírové skupiny žen (IWPG) a Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG). Záštitu nad akcí pak také převzala vláda autonomního muslimského regionu Bangsamoro, zastupitelstvo města Cotabato a další místní neziskové organizace.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Papis Severina

PR oddělení HWPL

E-mail: public.relations@hwpl.cz

Web: www.hwpl.cz

IG | FB

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Reklama

Doporučujeme

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.

Ještě týdny války. Trump trhy neuklidnil, ropa zdražuje

Ceny ropy po krátkodobém poklesu opět rostou. Trhy totiž očekávaly oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o brzkém ukončení války, místo toho dostaly ujištění o tvrdých úderech v následujících dvou až třech týdnech. Podle některých odborníků konflikt směřuje k další eskalaci, jiní v tom naopak vidí optimističtější časové ohraničení úderů.

Pošleme Írán do doby kamenné. Ale už jsme vyhráli, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu v noci na čtvrtek zopakoval svá předchozí tvrzení, že válka bude pokračovat ještě dva až tři týdny, přičemž Írán již nepředstavuje hrozbu. Podle něj se podařilo zničit i jeho jaderný program tak, aby nemohl vyvinout jaderné zbraně. Hormuzský průliv prý USA nepotřebují.

Na Krymu havarovalo ruské vojenské letadlo, zahynuly desítky lidí

Na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014, havarovalo ruské vojenské letadlo. Podle ruského ministerstva obrany při nehodě zahynulo všech 29 lidí na palubě.

Trumpova výjimka může ohrozit jednu z nejvzácnějších velryb světa

V Mexickém zálivu žije jen nepatrná populace velryby Riceovy, kterou vědci řadí k nejohroženějším kytovcům planety. Teď se její situace dál komplikuje. Výbor americké vlády totiž udělil výjimku, která může usnadnit pokračování ropných a plynových aktivit v oblasti, kde tento druh žije celý svůj život.

Japonská vláda zvýšila některé daně, aby financovala navýšení výdajů na obranu

Japonsko ode dneška zvýšilo daň z tabáku a z příjmů právnických osob, aby financovalo navýšení výdajů na obranu. Vláda chce příští rok také zvýšit daně z příjmů fyzických osob, od čehož si slibuje dodatečný roční příjem 1,3 bilionu jenů (přes 173 miliard Kč), napsala agentura Kjódó.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama