Protext ČTKPředseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Předseda HWPL Lee Man-hee zahájil návštěvou Filipín další mírové turné

Praha 15. února 2023 (PROTEXT) – Válečný veterán a předseda mezinárodní mírové organizace HWPL, Lee Man-hee, uskutečnil po téměř tříleté pauze způsobené světovou pandemií koronaviru 32. mírovou cestu. V doprovodu dalších představitelů HWPL navštívil Filipíny, aby společně s tamními zástupci občanské společnosti oslavil deváté výročí uzavření mírové dohody na ostrově Mindanao. Ta v zemi dodnes dláždí cestu k míru. Nejdůležitějšími body programu zahraniční cesty, která probíhala ve dnech 24. až 27. 1. 2023, bylo slavnostní odhalení mírového památníku ve filipínské metropoli Manile a také uspořádání I. Národního mírového konventu.

Hned krátce po příletu na Filipíny se předseda Lee v úterý 24. ledna vypravil na náměstí Plaza Asuncion v manilské čtvrti Malate, na kterém vyrostl nejnovější mírový památník organizace HWPL. Monument, který má připomínat, jak důležitá je podpora ukončení bojů a dodržování míru, je vůbec první stavbou svého druhu ve filipínském hlavním městě.

Projekt ve spolupráci s HWPL iniciovala místní nezisková organizace „Rotary Club of Manila Metro“ (RCMM). Obě organizace spolu od uzavření partnerství v roce 2021 úzce spolupracují na různých mírových aktivitách a dobrovolnických projektech, jejichž účelem je zajištění udržitelného míru na Filipínách.

Podle předsedy sekce pro mír, prevenci a řešení konfliktů organizace Rotary Club, Raoula Victorina, který zároveň vykonává funkci děkana křesťanské univerzity na Filipínách, je odhalení památníku v Manile důležitým okamžikem: „Památníky nejsou jen kusy nazdobených kamenů. Slouží jako trvalá připomínka našeho úsilí a závazku dosáhnout světového míru.“

S krátkým proslovem během slavnostní ceremonie vystoupil i předseda HWPL, Lee Man-hee: „Procestoval jsem svět 32krát a všude mluvil o ukončení válek a o tom, že musíme zanechat mír na této zemi jako odkaz budoucím generacím. A tato země, Filipíny, je toho důkazem. Udělejme vše, co je v našich silách, abychom se podíleli na práci míru.“

Stavba, která je již jedenáctým mírovým památníkem na Filipínách, má také vyjadřovat podporu „Deklaraci míru a ukončení válek“ (DPCW), kterou pod vedením organizace HWPL vypracovali odborníci na mezinárodní právo z celého světa. DPCW, která je navrhovanou reformou stávajícího mezinárodního práva, v zemi podporuje prezidentský výnos č. 70 a také městská rada v Manile. Ta usnesení na podporu DPCW podepsala a přijala 20. prosince 2022, tedy těsně před odhalením mírového památníku.

Předseda HWPL Lee Man-hee se následně ve středu 25. ledna, během druhého dne své jedenácté návštěvy Filipín, zúčastnil také I. Národního mírového konventu na podporu jednoty. Konference na téma: „Mír vytváří jeden národ a jednu budoucnost: mír je tady“, která se konala ve městě Pasay, se zúčastnilo více než 1 500 hostů.

Jedním z hlavních řečníků byl Ronald Adamat, člen Komise pro vysokoškolské vzdělávání na Filipínách (CHED) a zároveň zakládající předseda organizace Volunteer Individuals for Peace (VIP) a nositel prestižní Ceny míru Mahátmy Gándhího.

„Chceme, aby v naší zemi zavládl mír. Chceme, aby se mír stal jazykem, kterým bude mluvit a kterému bude rozumět každý Filipínec i každý cizinec. Dnes vyhlašujeme mír jako pandemii. Nakažme lidi, aby nezůstávali těmi, kdo umírají v pokoji, ale aby v pokoji skutečně žili,“ uvedl ve svém projevu Ronald Adamat.

K rozvíjení mírových iniciativ nejen na Filipínách, ale i ve světě, vyzval na konferenci také předseda HWPL a korejský válečný veterán v jedné osobě – Lee Man-hee: „O vytváření míru na Mindanau se začíná dozvídat celý svět. Je to příklad toho, jak se smrt přeměňuje v život. Mindanao a Filipíny jsou jen počátkem. Pokud se sjednotíme v lásce, mír později přijde do celého světa. A právě proto se všichni na Filipínách musí sjednotit a spolupracovat jako poslové míru.“

Oba představitelé se poprvé setkali v roce 2017 během Světového mírového summitu HWPL v Jižní Koreji. V roce 2018 pak CHED a HWPL podepsaly memorandum o začlenění mírového vzdělávání do vysokoškolských osnov.

Program I. Národního mírového konventu tvořilo i několik paralelních zasedání, která probíhala odděleně. Zúčastnili se jich zástupci mnoha sektorů společnosti – zákonodárci, nevládní organizace, představitelé akademické obce, mládež, zástupci různých náboženských a etnických skupin, ženy a média. Na každém z těchto zasedání pak byla vypracována rezoluce, která vyjadřovala solidaritu s mírovým úsilím organizátorů.

Účastníci konventu také vyzvali prezidenta Filipín Bongbonga Marcose, aby 24. leden vyhlásil „Národním dnem míru“. Právě 24. ledna 2014 totiž pod vedením HWPL došlo na filipínském ostrově Mindanao k podpisu mírové dohody, která významně přispěla k ukončení více než 40 let trvajícího konfliktu mezi muslimskými povstalci a křesťanskou většinou.

K jednacímu stolu tehdy usedl Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, která je součástí muslimské autonomní oblasti, a emeritní arcibiskup Fernando Capalla. Morská islámská osvobozenecká fronta (MILF) stejně tak jako nejvyšší vedení a obyvatelé provincie Maguindanao už 24. leden vyhlásili „Dnem míru HWPL“.

V pořadí 32. mírovou cestu předsedy HWPL Lee Man-hee provázela i řada doprovodných akcí. Jednou z nich byl i mírový hudební festival „We are one“, v překladu „Jsme jedno“, který se konal ve čtvrtek 26. ledna v tělocvičně univerzity ve městě Cotabato na ostrově Mindanao. Události se zúčastnilo okolo 3 000 studentů z různých škol nebo mládežnických organizací, kteří vyzývali k zastavení válek po celém světě, včetně té na Ukrajině.

Hlavní hvězdou byl slavný kanadsko-filipínský YouTuber, zpěvák a komik Mikey Bustos. Ovace ale sklidili i korejští zpěváci Aiden a Jin, kteří publikum překvapili zpěvem tagalských písní.

„Už jsem na tomto místě byl. Společně se studenty jsme tehdy pochodovali ulicemi za mír. Staňme se všichni posly míru. Dosáhněme ještě v naší době míru bez války a udělejme z něj odkaz pro budoucí generace,“ vyzval mladé návštěvníky mírového hudebního festivalu předseda HWPL, Lee Man-hee.

Festival proběhl za podpory mezinárodní mírové organizace HWPL a jejích dvou křídel Mezinárodní mírové skupiny žen (IWPG) a Mezinárodní mírové skupiny mládeže (IPYG). Záštitu nad akcí pak také převzala vláda autonomního muslimského regionu Bangsamoro, zastupitelstvo města Cotabato a další místní neziskové organizace.

Pro další informace, prosím, kontaktujte:

Papis Severina

PR oddělení HWPL

E-mail: public.relations@hwpl.cz

Web: www.hwpl.cz

IG | FB

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama