Věda a TechnikaPolsko jako regionální velmoc

Polsko jako regionální velmoc

Polsko již dlouho chápe „dohodu“ s Evropou: pokud Rusové napadnou některou zemi, Poláci budou pravděpodobně první v palebné linii. Proto se Polsko po skončení studené války rychle přihlásilo, aby získalo ochranu od NATO. A proto dnes tak sebevědomě zbrojí.

Dnes, kdy státy NATO vyzbrojují sousední Ukrajinu pro její boj s Ruskem, vedou všechny cesty pro většinu zbraní přes Polsko. Den po loňské návštěvě Kyjeva vystoupil prezident Joe Biden na venkovní pódium ve Varšavě a pronesl projev ve stylu Kennedyho. „Když víte, kdo stojí na vaší straně, je to velký rozdíl. Polský lid to ví, víc než kdokoli jiný,“ řekl Biden.

Nyní Polsko očekává, že ho jeho transatlantičtí partneři vyzbrojí, vybaví a podpoří více než kdy jindy. Varšava chce vidět posun směrem k přijetí Ukrajiny do aliance a mezitím nové investice a bezprecedentní spolupráci mezi evropským obranným průmyslem. Skutečnou pozvánku pro Ukrajinu ale aliance nepošle dříve než za několik let. Zatímco někteří evropští představitelé chtějí formálnější bezpečnostní dohodu, francouzský prezident Emmanuel Macron na Slovensku prohlásil, že Ukrajina by měla získat ochranu podobnou něčemu mezi plným členstvím v NATO a bezpečností, kterou Západ nabízí Izraeli. Polsko na druhé straně zřejmě zůstane u toho, co již funguje.

Podporovat Ukrajinu přitom bude v kompetenci příštího generálního tajemníka NATO. A Polsko již nyní má velký vliv na výběr kandidátů. Staví se proti jednomu z hlavních kandidátů, dánské premiérce Mette Frederiksenové. Mimo jiné proto, že poslední dva generální tajemníci pocházeli ze skandinávských zemí. Dalším hlavním uchazečem je populární estonská premiérka Kaja Kallasová.

Válka na východě

Přestože Poláci očekávají, že budou bojovat po boku Američanů, mají plánovači polských ozbrojených sil své cíle. Po roce 2023 bude mít Polsko 1 500 moderních tanků, druhou největší flotilu vrtulníků Apache na světě, největší samohybné dělostřelectvo atd. Polsko nakupuje zbraně a systémy americké a korejské výroby, ale uzavírá dohody o společné výrobě některých z nich pro sebe. Na vrcholu polského seznamu přání jsou tak Tanky Abrams, ale také dlouhodobější kontrakty s jihokorejským průmyslem na výrobu tanků a jejich prosazení v Evropě.

„Nyní jsme ve fázi vyjednávání o financování dohody o vybudování celého výrobního řetězce pro tanky K-2 Black Panther v Polsku. Totéž platí pro raketové dělostřelectvo,“ uvedl náměstek polského ministerstva obrany. Systémy HIMARS výrobce montuje na polské podvozky s polským systémem zaměřování cílů. S výrobcem systému, firmou Lockheed Martin, se navíc jedná o výrobě raket v Polsku. „Evropa neměla to, co potřebujeme. Pro systémy, které máme, je absolutní nedostatek náhradních dílů,“ dodal náměstek.

Nedostatky zdůrazňují obtížnost vyzbrojování Evropy, odvěký problém přesvědčit země, aby spolupracovaly na společném vývoji zbraní namísto toho, aby o jejich výrobu soutěžily. Poláci například deklarovali velký zájem připojit se k projektu příštího evropského tanku v rámci programu MCGS. Mezi evropskými partnery, Německem a Francií, však nebyla vcelku překvapivě politická ochota. Patrně na popud německých a francouzských producentů KMW a Nexter. Takže Polsku nezbylo než hledat řešení jinde. Proto Poláci nakupují Abramsy. Polsko bude prvním evropským spojencem, který je bude provozovat. Proto kupují licenci na vlastní produkci korejských tanků K2.

Společné vyzbrojování selhává

Role NATO při řešení tohoto problému je převážně poradní. Jak tvrdí sami Poláci, NATO to nemůže vyřešit nějakým rozhodujícím způsobem. NATO může poskytnout platformu, pobídky, větší informovanost o těchto otázkách a společné standardy. V otázce vzájemné podpory vyzbrojování však podle Polska členové NATO doposud selhávají.

I proto Polsko zbrojí takříkajíc „po svém“, i proto se obrací na dříve nepříliš preferované výrobce. A proto se Polsko stává nezpochybnitelnou středoevropskou velmocí.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama