Věda a TechnikaPolsko jako regionální velmoc

Polsko jako regionální velmoc

Polsko již dlouho chápe „dohodu“ s Evropou: pokud Rusové napadnou některou zemi, Poláci budou pravděpodobně první v palebné linii. Proto se Polsko po skončení studené války rychle přihlásilo, aby získalo ochranu od NATO. A proto dnes tak sebevědomě zbrojí.

Dnes, kdy státy NATO vyzbrojují sousední Ukrajinu pro její boj s Ruskem, vedou všechny cesty pro většinu zbraní přes Polsko. Den po loňské návštěvě Kyjeva vystoupil prezident Joe Biden na venkovní pódium ve Varšavě a pronesl projev ve stylu Kennedyho. „Když víte, kdo stojí na vaší straně, je to velký rozdíl. Polský lid to ví, víc než kdokoli jiný,“ řekl Biden.

Nyní Polsko očekává, že ho jeho transatlantičtí partneři vyzbrojí, vybaví a podpoří více než kdy jindy. Varšava chce vidět posun směrem k přijetí Ukrajiny do aliance a mezitím nové investice a bezprecedentní spolupráci mezi evropským obranným průmyslem. Skutečnou pozvánku pro Ukrajinu ale aliance nepošle dříve než za několik let. Zatímco někteří evropští představitelé chtějí formálnější bezpečnostní dohodu, francouzský prezident Emmanuel Macron na Slovensku prohlásil, že Ukrajina by měla získat ochranu podobnou něčemu mezi plným členstvím v NATO a bezpečností, kterou Západ nabízí Izraeli. Polsko na druhé straně zřejmě zůstane u toho, co již funguje.

Podporovat Ukrajinu přitom bude v kompetenci příštího generálního tajemníka NATO. A Polsko již nyní má velký vliv na výběr kandidátů. Staví se proti jednomu z hlavních kandidátů, dánské premiérce Mette Frederiksenové. Mimo jiné proto, že poslední dva generální tajemníci pocházeli ze skandinávských zemí. Dalším hlavním uchazečem je populární estonská premiérka Kaja Kallasová.

Válka na východě

Přestože Poláci očekávají, že budou bojovat po boku Američanů, mají plánovači polských ozbrojených sil své cíle. Po roce 2023 bude mít Polsko 1 500 moderních tanků, druhou největší flotilu vrtulníků Apache na světě, největší samohybné dělostřelectvo atd. Polsko nakupuje zbraně a systémy americké a korejské výroby, ale uzavírá dohody o společné výrobě některých z nich pro sebe. Na vrcholu polského seznamu přání jsou tak Tanky Abrams, ale také dlouhodobější kontrakty s jihokorejským průmyslem na výrobu tanků a jejich prosazení v Evropě.

„Nyní jsme ve fázi vyjednávání o financování dohody o vybudování celého výrobního řetězce pro tanky K-2 Black Panther v Polsku. Totéž platí pro raketové dělostřelectvo,“ uvedl náměstek polského ministerstva obrany. Systémy HIMARS výrobce montuje na polské podvozky s polským systémem zaměřování cílů. S výrobcem systému, firmou Lockheed Martin, se navíc jedná o výrobě raket v Polsku. „Evropa neměla to, co potřebujeme. Pro systémy, které máme, je absolutní nedostatek náhradních dílů,“ dodal náměstek.

Nedostatky zdůrazňují obtížnost vyzbrojování Evropy, odvěký problém přesvědčit země, aby spolupracovaly na společném vývoji zbraní namísto toho, aby o jejich výrobu soutěžily. Poláci například deklarovali velký zájem připojit se k projektu příštího evropského tanku v rámci programu MCGS. Mezi evropskými partnery, Německem a Francií, však nebyla vcelku překvapivě politická ochota. Patrně na popud německých a francouzských producentů KMW a Nexter. Takže Polsku nezbylo než hledat řešení jinde. Proto Poláci nakupují Abramsy. Polsko bude prvním evropským spojencem, který je bude provozovat. Proto kupují licenci na vlastní produkci korejských tanků K2.

Společné vyzbrojování selhává

Role NATO při řešení tohoto problému je převážně poradní. Jak tvrdí sami Poláci, NATO to nemůže vyřešit nějakým rozhodujícím způsobem. NATO může poskytnout platformu, pobídky, větší informovanost o těchto otázkách a společné standardy. V otázce vzájemné podpory vyzbrojování však podle Polska členové NATO doposud selhávají.

I proto Polsko zbrojí takříkajíc „po svém“, i proto se obrací na dříve nepříliš preferované výrobce. A proto se Polsko stává nezpochybnitelnou středoevropskou velmocí.

Doporučujeme

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama