Evropané hodnotí snahy Evropské unie o kontrolu nelegální migrace spíše negativně, přičemž zároveň požadují přísnější kontroly na hranicích. To je jeden ze závěrů průzkumu pro Euronews, který provedla agentura Ipsos mezi téměř 26 000 respondenty v 18 členských státech před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou v červnu.
Z prvního průzkumu svého druhu vyplývá, že 51 procent Evropanů hodnotí vliv bloku na migrační politiku negativně a pouhých 16 procent pozitivně. Zbylá třetina respondentů tvrdí, že dopad nebyl ani pozitivní, ani negativní, upozornil server Euronews.
Tento trend je patrný napříč pohlavími, věkovými skupinami i profesemi a je konzistentní ve většině zemí, přičemž negativní hodnocení jasně převažuje nad zbylými dvěma variantami. Nejkritičtějšími zeměmi jsou Francie (62 %), Rakousko (60 %) a Maďarsko (58 %). Naopak nejméně kritické je Dánsko (26 %), Rumunsko (27 %) a Finsko (32 %).
Europeans give a thumbs down to the EU's efforts to control irregular migration and demand stronger border controls, according to an exclusive Euronews poll. #EuropeNews https://t.co/BqB3KMxhFj pic.twitter.com/pXXVeXG3Zu
— euronews (@euronews) March 26, 2024
Nejvýraznější rozdíly se objevují ve skupinách podle volebních záměrů. Zastánci nejtvrdších názorů jsou podle očekávání příznivci krajně pravicové skupiny Identita a demokracie (78 %) a pravicové skupiny Evropští konzervativci a reformisté (65 %). Následuje je Levice v Evropském parlamentu (55 %), která se nachází na opačném konci spektra.
Z voličů středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která byla obviněna z toho, že pro volební účely přejímá krajně pravicové názory, má 46 procent negativní postoj a 20 procent pozitivní.
Ti, kteří se hlásí k Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů, jsou nerozhodní. 33 procent migrační politiku vnímá negativně, 24 procent pozitivně, zbylí respondenti ji hodnotí neutrálně.
Migraci respondenti vnímají jako nejpalčivější problém
Celkově je hodnocení vlivu bloku na migraci nejslabší ze šesti oblastí zkoumaných v průzkumu. Mezi tématy byla dále například reakce na pandemii covidu-19 nebo ruskou invazi na Ukrajinu.
Výsledky přicházejí měsíc poté, co bylo potvrzeno, že EU v roce 2023 zaznamenala 1,14 milionu žádostí o azyl. To je nejvíce od roku 2016. Nárůst doprovázely zprávy o přeplněných přijímacích zařízeních v zemích jako Belgie, Nizozemsko a Německo.
Nespokojenost s migrační politikou EU se promítá do plošného požadavku na posílení hraničních kontrol v boji proti nelegální migraci. 71 procent respondentů v průzkumu souhlasí s tím, že by se na to měl blok v příštích letech zaměřit především. Nejvyšší podporu tohoto postupu zaznamenalo Polsko (86 %), Bulharsko (83 %) a Finsko (83 %).
Naproti tomu 28 procent Evropanů tvrdí, že by EU měla upřednostnit přijímání přistěhovalců ve jménu humanismu. Pozoruhodné je, že tomuto přístupu jsou nejvíce nakloněny dvě země na jihu Evropy, Španělsko (41 %) a Itálie (39 %).
Pakt o migraci a azylu
Zástupci členských států EU v únoru schválili předběžnou dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem 20. prosince 2023. Týká se pěti klíčových právních předpisů (ustavujících pakt o azylu a migraci), které budou reformovat azylový a migrační systém EU. Česká republika se při hlasování o něm zdržela.
Odsouhlasený postoj je definitivní, akt nicméně ještě musí formálně schválit Evropský parlament. K tomu by mělo dojít na jeho plenárním zasedání v dubnu, napsal server Euractiv.
