ZprávyPolovina Evropanů nesouhlasí s migrační politikou EU a požaduje přísnější kontroly, ukázal...

Polovina Evropanů nesouhlasí s migrační politikou EU a požaduje přísnější kontroly, ukázal průzkum

Evropané hodnotí snahy Evropské unie o kontrolu nelegální migrace spíše negativně, přičemž zároveň požadují přísnější kontroly na hranicích. To je jeden ze závěrů průzkumu pro Euronews, který provedla agentura Ipsos mezi téměř 26 000 respondenty v 18 členských státech před volbami do Evropského parlamentu, které proběhnou v červnu.

Z prvního průzkumu svého druhu vyplývá, že 51 procent Evropanů hodnotí vliv bloku na migrační politiku negativně a pouhých 16 procent pozitivně. Zbylá třetina respondentů tvrdí, že dopad nebyl ani pozitivní, ani negativní, upozornil server Euronews.

Tento trend je patrný napříč pohlavími, věkovými skupinami i profesemi a je konzistentní ve většině zemí, přičemž negativní hodnocení jasně převažuje nad zbylými dvěma variantami. Nejkritičtějšími zeměmi jsou Francie (62 %), Rakousko (60 %) a Maďarsko (58 %). Naopak nejméně kritické je Dánsko (26 %), Rumunsko (27 %) a Finsko (32 %).

Nejvýraznější rozdíly se objevují ve skupinách podle volebních záměrů. Zastánci nejtvrdších názorů jsou podle očekávání příznivci krajně pravicové skupiny Identita a demokracie (78 %) a pravicové skupiny Evropští konzervativci a reformisté (65 %). Následuje je Levice v Evropském parlamentu (55 %), která se nachází na opačném konci spektra.

Z voličů středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která byla obviněna z toho, že pro volební účely přejímá krajně pravicové názory, má 46 procent negativní postoj a 20 procent pozitivní.

Ti, kteří se hlásí k Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů, jsou nerozhodní. 33 procent migrační politiku vnímá negativně, 24 procent pozitivně, zbylí respondenti ji hodnotí neutrálně.

Migraci respondenti vnímají jako nejpalčivější problém

Celkově je hodnocení vlivu bloku na migraci nejslabší ze šesti oblastí zkoumaných v průzkumu. Mezi tématy byla dále například reakce na pandemii covidu-19 nebo ruskou invazi na Ukrajinu.

Výsledky přicházejí měsíc poté, co bylo potvrzeno, že EU v roce 2023 zaznamenala 1,14 milionu žádostí o azyl. To je nejvíce od roku 2016. Nárůst doprovázely zprávy o přeplněných přijímacích zařízeních v zemích jako Belgie, Nizozemsko a Německo.

Nespokojenost s migrační politikou EU se promítá do plošného požadavku na posílení hraničních kontrol v boji proti nelegální migraci. 71 procent respondentů v průzkumu souhlasí s tím, že by se na to měl blok v příštích letech zaměřit především. Nejvyšší podporu tohoto postupu zaznamenalo Polsko (86 %), Bulharsko (83 %) a Finsko (83 %).

Naproti tomu 28 procent Evropanů tvrdí, že by EU měla upřednostnit přijímání přistěhovalců ve jménu humanismu. Pozoruhodné je, že tomuto přístupu jsou nejvíce nakloněny dvě země na jihu Evropy, Španělsko (41 %) a Itálie (39 %).

Pakt o migraci a azylu

Zástupci členských států EU v únoru schválili předběžnou dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem 20. prosince 2023. Týká se pěti klíčových právních předpisů (ustavujících pakt o azylu a migraci), které budou reformovat azylový a migrační systém EU. Česká republika se při hlasování o něm zdržela.

Odsouhlasený postoj je definitivní, akt nicméně ještě musí formálně schválit Evropský parlament. K tomu by mělo dojít na jeho plenárním zasedání v dubnu, napsal server Euractiv.

Doporučujeme

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama