Válka na UkrajiněPodle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci

Podle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci

Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.

Hlavní poznatek z pařížského jednání je, že Evropa by měla nést většinu břemene podpory Kyjeva v podobě vojáků, kteří by dohlíželi na příměří, a také zbraní k odstrašení Ruska, píše WSJ. Trump na schůzce nevyloučil americkou podporu tohoto uspořádání, ale američtí vojáci by se do něj nezapojili, uvedli nejmenovaní činitelé. Republikánský politik také naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml ohledně ukončení konfliktu a diskutovali o využití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud nebude Peking souhlasit, píše WSJ.

Trump dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.

Evropští představitelé uvedli, že v povolebních rozhovorech zvolený prezident hlavně kladl otázky a zjišťoval názory na konflikt, a nedomnívají se, že si už vytvořil jasný plán, napsal deník. Pro konkrétní kroky Trump zatím není rozhodnutý ani podle svých spolupracovníků – klíčová rozhodnutí přijdou poté, co bude ustaven jeho národně-bezpečnostní tým a nastupující prezident bude mít za sebou další rozhovory se spojenci a případně i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše WSJ.

Deník dále píše, že někteří Trumpovi poradci v soukromí uvítali nedávné rozhodnutí administrativy současného prezidenta Joea Bidena poskytnout Kyjevu zbraně, jimiž mohou Ukrajinci zasáhnout Rusko hlouběji na jeho území, neboť se domnívají, že to nastupující americké vládě poskytne páky, jak přimět Moskvu k vyjednávání. Samotný Trump ale krok zkritizoval v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který poskytl dopředu, už 25. listopadu. Schůzka s Macronem a Zelenským se odehrála 7. prosince.

Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, píše deník. Zároveň však upozorňuje, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry.

Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle WSJ chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt. Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu.

Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, uvádí dále WSJ, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat proto politickou podporu. Macron ve čtvrtek navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.

Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války, napsal WSJ. Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu.

Jakákoliv snaha ukončit válku bude čelit rezistenci, zejména ze strany Putina, který neprojevil žádnou skutečnou ochotu ukončit boje, o nichž má pocit, že v nich vítězí, upozornil deník. Šéf Kremlu si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Pro Ukrajinu by příměří – pokud by bylo uzavřeno v rámci současné frontové linie – bylo podle WSJ velmi bolestivým krokem, neboť by se pro nejbližší budoucnost vzdala kontroly nad zhruba 20 procenty svého území, které okupují Rusové.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama