Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Hlavní poznatek z pařížského jednání je, že Evropa by měla nést většinu břemene podpory Kyjeva v podobě vojáků, kteří by dohlíželi na příměří, a také zbraní k odstrašení Ruska, píše WSJ. Trump na schůzce nevyloučil americkou podporu tohoto uspořádání, ale američtí vojáci by se do něj nezapojili, uvedli nejmenovaní činitelé. Republikánský politik také naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml ohledně ukončení konfliktu a diskutovali o využití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud nebude Peking souhlasit, píše WSJ.
⚡️ Trump tells Macron, Zelensky he wants European troops monitoring Ukraine ceasefire, WSJ reports.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 13, 2024
U.S. President-elect Donald Trump wants European troops to monitor a potential ceasefire in Ukraine, the Wall Street Journal reported on Dec. 12.https://t.co/EgcTrvvgnC
Trump dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.
Evropští představitelé uvedli, že v povolebních rozhovorech zvolený prezident hlavně kladl otázky a zjišťoval názory na konflikt, a nedomnívají se, že si už vytvořil jasný plán, napsal deník. Pro konkrétní kroky Trump zatím není rozhodnutý ani podle svých spolupracovníků – klíčová rozhodnutí přijdou poté, co bude ustaven jeho národně-bezpečnostní tým a nastupující prezident bude mít za sebou další rozhovory se spojenci a případně i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše WSJ.
Deník dále píše, že někteří Trumpovi poradci v soukromí uvítali nedávné rozhodnutí administrativy současného prezidenta Joea Bidena poskytnout Kyjevu zbraně, jimiž mohou Ukrajinci zasáhnout Rusko hlouběji na jeho území, neboť se domnívají, že to nastupující americké vládě poskytne páky, jak přimět Moskvu k vyjednávání. Samotný Trump ale krok zkritizoval v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který poskytl dopředu, už 25. listopadu. Schůzka s Macronem a Zelenským se odehrála 7. prosince.
Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, píše deník. Zároveň však upozorňuje, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry.
Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle WSJ chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt. Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu.
Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, uvádí dále WSJ, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat proto politickou podporu. Macron ve čtvrtek navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.
Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války, napsal WSJ. Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu.
Jakákoliv snaha ukončit válku bude čelit rezistenci, zejména ze strany Putina, který neprojevil žádnou skutečnou ochotu ukončit boje, o nichž má pocit, že v nich vítězí, upozornil deník. Šéf Kremlu si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Pro Ukrajinu by příměří – pokud by bylo uzavřeno v rámci současné frontové linie – bylo podle WSJ velmi bolestivým krokem, neboť by se pro nejbližší budoucnost vzdala kontroly nad zhruba 20 procenty svého území, které okupují Rusové.
