Válka na UkrajiněPodle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci

Podle Trumpa by jednou měli monitorovat příměří na Ukrajině evropští vojáci

Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.

Hlavní poznatek z pařížského jednání je, že Evropa by měla nést většinu břemene podpory Kyjeva v podobě vojáků, kteří by dohlíželi na příměří, a také zbraní k odstrašení Ruska, píše WSJ. Trump na schůzce nevyloučil americkou podporu tohoto uspořádání, ale američtí vojáci by se do něj nezapojili, uvedli nejmenovaní činitelé. Republikánský politik také naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml ohledně ukončení konfliktu a diskutovali o využití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud nebude Peking souhlasit, píše WSJ.

Trump dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.

Evropští představitelé uvedli, že v povolebních rozhovorech zvolený prezident hlavně kladl otázky a zjišťoval názory na konflikt, a nedomnívají se, že si už vytvořil jasný plán, napsal deník. Pro konkrétní kroky Trump zatím není rozhodnutý ani podle svých spolupracovníků – klíčová rozhodnutí přijdou poté, co bude ustaven jeho národně-bezpečnostní tým a nastupující prezident bude mít za sebou další rozhovory se spojenci a případně i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše WSJ.

Deník dále píše, že někteří Trumpovi poradci v soukromí uvítali nedávné rozhodnutí administrativy současného prezidenta Joea Bidena poskytnout Kyjevu zbraně, jimiž mohou Ukrajinci zasáhnout Rusko hlouběji na jeho území, neboť se domnívají, že to nastupující americké vládě poskytne páky, jak přimět Moskvu k vyjednávání. Samotný Trump ale krok zkritizoval v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který poskytl dopředu, už 25. listopadu. Schůzka s Macronem a Zelenským se odehrála 7. prosince.

Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, píše deník. Zároveň však upozorňuje, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry.

Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle WSJ chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt. Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu.

Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, uvádí dále WSJ, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat proto politickou podporu. Macron ve čtvrtek navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.

Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války, napsal WSJ. Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu.

Jakákoliv snaha ukončit válku bude čelit rezistenci, zejména ze strany Putina, který neprojevil žádnou skutečnou ochotu ukončit boje, o nichž má pocit, že v nich vítězí, upozornil deník. Šéf Kremlu si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci. Pro Ukrajinu by příměří – pokud by bylo uzavřeno v rámci současné frontové linie – bylo podle WSJ velmi bolestivým krokem, neboť by se pro nejbližší budoucnost vzdala kontroly nad zhruba 20 procenty svého území, které okupují Rusové.

Doporučujeme

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama