Většina z nás ví, že jóga je dobrý způsob, jak snížit stres a protáhnout svaly. Ale je dostatečně namáhavá, abychom ji považovali za středně těžkou fyzickou aktivitu?
Pokud se snažíte zvládat dostatek cvičení, abyste dosáhli svých osobních cílů v oblasti zdraví a wellness, nebo dodržujete-li doporučení 150 minut mírné fyzické aktivity každý týden, možná vás zajímá, jestli by se přidání hodiny jógy do vaší rutiny „započítalo“.
To záleží.
Existuje celá řada stylů jógy – vinyasa, restorative, hatha a hot, abychom jmenovali alespoň některé. Každý vyžaduje jiné množství fyzické námahy. Je velký rozdíl mezi lekcí restorativní jógy s velmi malým množstvím pohybu a lekcí vinyasy v rychlém tempu, kde rychle přecházíte z jedné náročné pozice do druhé.
Ta může vyžadovat hodně námahy a dostatečně zvýšit vaši srdeční frekvenci, aby se kvalifikovala jako mírná fyzická aktivita. Styly, které se více zaměřují na všímavost a obnovu, nemusí vaši srdeční frekvenci zrychlit dostatečně.
Jóga může zlepšit svalovou sílu
K budování svalů nepotřebujete stroje ani volná závaží. Existují důkazy, že jóga při pravidelném cvičení zlepšuje sílu. Mnoho pozic v józe je formou tréninku s vlastní vahou, který využívá vaši tělesnou váhu jako odpor, například stojka nebo prkno. Některé pozice a pózy, jen tím, že využijete svou tělesnou váhu, zapojí sval a posílí ho.
Jedna studie zjistila, že ženy, které cvičily hodinu ashtanga jógy dvakrát týdně po dobu osmi měsíců, byly na konci studie schopny zvedat větší váhu nohama než ženy, které jógu necvičily. Jiná studie zjistila, že jóga zlepšuje sílu a vytrvalost jádra a horní části těla. Účastníci byli schopni po šesti týdnech výuky udělat více kliků.
Ale svaly, které si vybudujete na hodině jógy, se mohou v některých ohledech lišit od svalů a svalového tonusu, které si vybudujete při jiných typech silového tréninku. Jóga je více o funkční síle. Například při silovém tréninku můžete izolovat určitý sval (jako biceps), abyste jej posílili. V józe naopak využíváte svalové skupiny společně. Což je koneckonců to, co děláme i v běžném životě.
Může být jóga aerobním cvičením?
To, co představuje střední a intenzivní fyzickou aktivitu, se u každého člověka liší. Každý má totiž jedinečnou maximální tepovou frekvenci v závislosti na věku, zdravotním stavu a kondici. Pro zdravé dospělé doporučuje American Heart Association cílovou tepovou frekvenci 50 až 70 procent vaší maximální tepové frekvence pro aktivitu, která se má počítat jako cvičení střední intenzity. 70 až 85 procent vaší maximální tepové frekvence pak pro aktivitu, která se má počítat jako intenzivní cvičení.
Například srdce průměrného 20letého člověka by mělo bít 100 až 170krát za minutu, aby bylo v rozsahu střední až intenzivní aktivity, zatímco srdeční frekvence 60letého člověka by měla být v rozmezí 80 až 136krát za minutu.
Jóga není nutně aerobní cvičení ve stejné kategorii jako chůze, běh, jízda na kole nebo používání eliptického stroje. To, zda se lekce jógy započítá jako mírná fyzická aktivita, závisí na typu jógy a na tom, jak intenzivně se v ní pohybujete.
