Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
CestováníPo selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Po selhání IT a stávkách je Lufthansa zpět. Alespoň to tvrdí

Začátkem letošního roku se německá letecká společnost Lufthansa potýkala s mnoha problémy, které vedly ke zrušení tisíců letů. Stejně tak během loňské letní sezóny. Bude letošní rok vypadat jinak? Článek přinesl server Euronews.

Začátek roku 2023 byl pro německou skupinu Lufthansa turbulentní. V únoru ji zasáhlo katastrofální selhání IT, které způsobilo rozsáhlé zrušení letů napříč šesti leteckými společnostmi, které vlastní. Stavební práce poškodily telekomunikační kabely ve Frankfurtu, což vedlo ke kolapsu sítě společnosti. Jen několik dní poté vedly pokračující stávky na letištích po celém Německu ke zrušení tisíců dalších letů.

Podle německých obchodních novin WirtshaftsWoche se Lufthansa nadále zotavuje z nedostatku personálu po pandemii a letos v létě údajně vyškrtla ze svého letového řádu více než 30 000 letů. Může se tedy německý vlajkový dopravce v roce 2023 vyhnout dalšímu chaosu, který ovlivňuje cestující od skončení pandemie covid-19?

Finanční obrat v roce 2022

Lufthansa tvrdí, že loni dosáhla „finančního obratu“ poté, co před dvěma lety téměř zbankrotovala. V roce 2022 letělo s leteckou společností 102 milionů cestujících – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Silná poptávka po letecké dopravě znamenala, že se tržby společnosti zdvojnásobily na téměř 33 miliard eur.

V roce 2023 hodlá znovu růst, přičemž šéf Carsten Spohr nedávno prohlásil, že „Lufthansa je zpět“. „Během jediného roku jsme dosáhli bezprecedentního finančního obratu. S provozním ziskem 1,5 miliardy eur dosáhla skupina Lufthansa mnohem lepšího výsledku, než se očekávalo,“ dodal.

Čísla však stále nedosahují stejné výše jako před pandemií. A zvýšené zisky nebudou příliš velkou útěchou pro cestující, kteří se obávají dalšího narušení jejich plánů na dovolenou letos v létě.

Bude letos v létě zrušeno více letů Lufthansy?

Během pandemie byl rychle snižován počet zaměstnanců a společnost zavedla další opatření, aby se s krizí vyrovnala. Spohr již v roce 2020 uvedl, že letecká společnost má asi 27 000 zaměstnanců na plný úvazek. Poté, co německá vláda přijala záchranný balíček ve výši 9 miliard eur, přistoupila Lufthansa k hromadnému propouštění. V letech 2020 až 2022 bylo podle serveru Euronews propuštěno nejméně 10 000 lidí.

Ale návrat letecké dopravy byl rychlý a stejně jako mnoho dalších leteckých společností nebyla Lufthansa připravena. To vedlo k problémům s personálem. V létě loňského roku musela zrušit tisíce letů, což způsobilo masivní narušení plánů jejích zákazníků.

Lufthansa se stále potýká s přetrvávajícími dopady nedostatku zaměstnanců, který postihuje celé odvětví. Aby zabránila dalšímu chaosu a zrušení na poslední chvíli v roce 2023, Lufthansa údajně vyškrtla ze svého letního letového řádu nejméně 34 000 letů.

Teoreticky to cestujícím poskytne více času na alternativní opatření a zabrání narušení jejich cestovních plánů na poslední chvíli.

Spohr na tiskové konferenci na začátku března řekl, že možnost dalšího zrušení letos v létě bude záviset na letištích, nikoli na leteckých společnostech. Varoval, že hrozí omezení kapacity kvůli velké poptávce.

Dokáže Lufthansa vyřešit personální problémy?

Koncem loňského roku zahájila společnost masivní nábor, během kterého chce do konce roku 2023 získat 20 000 nových zaměstnanců. Inzerovala více než 45 různých pozic od pilotů a letušek až po IT specialisty a právníky.

Problémy s personálem však stále způsobují letecké společnosti problémy a někdy jsou mimo její kontrolu. Nedávné stávky vedly ke zrušení více než 1000 letů, protože pozemní posádka na několika letištích včetně Frankfurtu, Mnichova a Hamburku protestovala proti pracovním a platebním podmínkám.

I když je problém spíše u zaměstnavatelů na letištích než u samotné Lufthansy, ilustruje to situaci, které v současnosti čelí letecký průmysl. Členové odborového svazu Ver.di požadují zvýšení mezd o 10,5 procenta a tvrdí, že bude těžké najít nové zaměstnance, pokud pro ně nebude plat atraktivní.

„Mezi pracovníky pozemního odbavování je stále katastrofální nedostatek pracovních sil – cestující to jasně pocítili loni v létě,“ říká místopředsedkyně Ver.di Christine Behle. „Aby se tato situace změnila, musí pro ně dojít k atraktivnímu zvýšení mezd. A zaměstnanci letecké bezpečnosti mají nárok na zvýšení příplatků v kolektivních smlouvách.“

Odbory také uvedly, že mnoho zkušených pracovníků přemýšlí o tom, zda by měli skončit nebo odejít do předčasného důchodu.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama