-3.2 C
Czech
Úterý 13. ledna 2026
Válka na UkrajiněPo ruském bombardování historického centra roste v Oděse hněv

Po ruském bombardování historického centra roste v Oděse hněv

Tetjaně Chlapovové se třásla ruka, když na mobilní telefon natáčela v Oděse trosky poničeného Chrámu Proměnění Páně. Proklínala přitom Rusko, svou rodnou zemi. Za pouhý týden Rusko vyslalo na Oděskou oblast desítky raket a dronů. Žádná přitom nezasáhla tak hluboce jako ta, která zničila katedrálu, která je klíčovou památkou v romantické, proslulé minulosti města a je v centru jeho hlubokých kořenů v ukrajinské i ruské kultuře, píše agentura AP.

„Jsem uprchlice z Charkova. Přežila jsem to peklo a přišla do slunné Oděsy – perly, srdce naší Ukrajiny,“ řekla Chlapovová, která v zemi žije čtyřicet ze svých padesáti let. Na krku má stále jizvu po střepinách ze třetího dne války, kdy byl zasažen její byt. Čtvrtý den utekla do Oděsy. Teď se narychlo vrací do svého bytu v Charkově, aby si vzala zimní oblečení a přečkala válku v Irsku. „Protože tady nejsme chráněni ani vteřinu, v žádném městě,“ řekla.

„Kdykoliv můžete být zasaženi a celé tělo bude roztrháno. Až skončí válka – a já věřím, že Ukrajina tuhle špínu, tyhle upíry, porazí – vrátím se domů,“ prohlásila.

Od chvíle, kdy Ukrajina v roce 1991 získala nezávislost na Moskvě, se Oděsa vzhledem ke své dlouhé, konfliktní historii a pohledu na život, jenž sahal daleko za její hranice, vnímala jinak než ostatní velká města v zemi. Minulost Oděsy je spjata s některými z nejuctívanějších ruských osobností, včetně Kateřiny Veliké, spisovatele Lva Tolstého a básnířky Anny Achmatovové. Její obyvatelé mluví převážně rusky. A – přinejmenším do doby, než Kreml v roce 2014 nezákonně anektoval nedaleký poloostrov Krym – byly její pláže oblíbené u ruských turistů.

V prvních týdnech války se městem šířily fámy zaseté kremelskou propagandou: Moskva nikdy nezasáhne historické centrum, starosta naložil loď růžemi, aby přivítal ruské vojáky, mlčící většina obyvatel čeká na ruské „osvobození“. Nebyla to pravda. „Dodnes, pokud čtete a sledujete ruské kanály, jsou všichni naprosto přesvědčeni, že tady na ně čekáme,“ řekla Hanna Šelestová, politická a bezpečnostní výzkumnice, která vyrostla v Oděse.

Rusko opakovaně v zimě zasahovalo oděskou infrastrukturu. Na rozdíl od jejích přístavů, které byly klíčové pro černomořskou obilnou iniciativu, jež umožňovala bezpečný vývoz zemědělských produktů z obou zemí. Když Moskva v polovině července od dohody odstoupila, byla sila v oblasti plná. Rakety a drony udeřily další den, na mušku si vzaly sklady, dopravní infrastrukturu a náhodné budovy. Ukrajinská protivzdušná obrana většinu útoků odvrátila, ale každý den několik střel proletělo.

Minulý týden útoky poprvé od začátku války zasáhly historické centrum Oděsy.

Starosta Oděsy Hennadij Truchanov se po nedělním útoku na katedrálu vyjádřil jednoznačně v rozzuřeném videovzkazu adresovanému Rusům, na němž záchranáři opatrně vynášejí z trosek poškozenou ikonu. „Kdybyste jen věděli, jak moc vás Oděsa nenávidí. Nejen nenávidí. Pohrdá vámi. Bojujete proti malým dětem, pravoslavné církvi. Vaše rakety padají i na hřbitovy. Asi nás Oděsany sotva znáte. Nezlomíte nás, jenom nás více rozzlobíte,“ prohlásil Truchanov.

Další střela narazila do Domu vědců, sídla, jež kdysi patřilo rodině Tolstých a bylo přeměněno na instituci sdružující vědce a badatele. Třetí střela zasáhla administrativní a bytové budovy. Cíle se nacházely ve vzdálenosti do 200 metrů od přístavu. Šelestová se domnívá, že katedrála byla zasažena náhodou, ale to je uprostřed zkázy jen malá útěcha.

Od roku 1794, kdy Kateřina Veliká proměnila Oděsu v mezinárodní námořní přístav, tvoří základ identity města moře, kosmopolitní tolerance a vrozený smysl pro humor. Město mělo jednu z největších koncentrací Židů v Evropě, kteří před sérií pogromů tvořili asi čtvrtinu obyvatelstva, a početné komunity řeckých a italských námořníků, jejichž potomci zde žijí dodnes.

Pro Irynu Hrecovou, jejíž rodina žije ve městě nejméně po tři generace, týden útoků těmito základy otřásl. „Každé ráno chodím k moři, abych viděla východ slunce. Ale dnes jsem neměla sílu k němu jít, protože jsme celou noc nespali. Nespali jsme celý týden,“ řekla Hrecová, která se rozhodla namísto toho navštívit v neděli bombardovaná místa.

Začala u katedrály, centra života v Oděse. Původní stavba byla zničena za vlády Josifa Stalina v roce 1936 v rámci jeho tažení proti náboženství. Když Ukrajina získala nezávislost, obyvatelé vytvořili fond, aby ji uvedli do původního stavu. V roce 2010 novou budovu vysvětil patriarcha Kirill, vůdce ruské pravoslavné církve. Ten Kirill, jehož církev se spojila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a který opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině.

Hořká pouť Hrecové nesouvisela ani tak s náboženstvím, jako spíše s truchlením. Stejnou cestu v neděli podniklo mnoho dalších lidí. Někteří se zúčastnili bohoslužby před poškozenou katedrálou, ještě více jich přišlo odklízet trosky. „Tohle je moje město, je součástí mě, je to moje srdce,“ řekla Hrecová, načež ji přemohla zloba a náhle přešla na ukrajinštinu: „Oděsa nikdy nebude součástí Ruska.“

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama