-1.1 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
Válka na UkrajiněPo ruském bombardování historického centra roste v Oděse hněv

Po ruském bombardování historického centra roste v Oděse hněv

Tetjaně Chlapovové se třásla ruka, když na mobilní telefon natáčela v Oděse trosky poničeného Chrámu Proměnění Páně. Proklínala přitom Rusko, svou rodnou zemi. Za pouhý týden Rusko vyslalo na Oděskou oblast desítky raket a dronů. Žádná přitom nezasáhla tak hluboce jako ta, která zničila katedrálu, která je klíčovou památkou v romantické, proslulé minulosti města a je v centru jeho hlubokých kořenů v ukrajinské i ruské kultuře, píše agentura AP.

„Jsem uprchlice z Charkova. Přežila jsem to peklo a přišla do slunné Oděsy – perly, srdce naší Ukrajiny,“ řekla Chlapovová, která v zemi žije čtyřicet ze svých padesáti let. Na krku má stále jizvu po střepinách ze třetího dne války, kdy byl zasažen její byt. Čtvrtý den utekla do Oděsy. Teď se narychlo vrací do svého bytu v Charkově, aby si vzala zimní oblečení a přečkala válku v Irsku. „Protože tady nejsme chráněni ani vteřinu, v žádném městě,“ řekla.

„Kdykoliv můžete být zasaženi a celé tělo bude roztrháno. Až skončí válka – a já věřím, že Ukrajina tuhle špínu, tyhle upíry, porazí – vrátím se domů,“ prohlásila.

Od chvíle, kdy Ukrajina v roce 1991 získala nezávislost na Moskvě, se Oděsa vzhledem ke své dlouhé, konfliktní historii a pohledu na život, jenž sahal daleko za její hranice, vnímala jinak než ostatní velká města v zemi. Minulost Oděsy je spjata s některými z nejuctívanějších ruských osobností, včetně Kateřiny Veliké, spisovatele Lva Tolstého a básnířky Anny Achmatovové. Její obyvatelé mluví převážně rusky. A – přinejmenším do doby, než Kreml v roce 2014 nezákonně anektoval nedaleký poloostrov Krym – byly její pláže oblíbené u ruských turistů.

V prvních týdnech války se městem šířily fámy zaseté kremelskou propagandou: Moskva nikdy nezasáhne historické centrum, starosta naložil loď růžemi, aby přivítal ruské vojáky, mlčící většina obyvatel čeká na ruské „osvobození“. Nebyla to pravda. „Dodnes, pokud čtete a sledujete ruské kanály, jsou všichni naprosto přesvědčeni, že tady na ně čekáme,“ řekla Hanna Šelestová, politická a bezpečnostní výzkumnice, která vyrostla v Oděse.

Rusko opakovaně v zimě zasahovalo oděskou infrastrukturu. Na rozdíl od jejích přístavů, které byly klíčové pro černomořskou obilnou iniciativu, jež umožňovala bezpečný vývoz zemědělských produktů z obou zemí. Když Moskva v polovině července od dohody odstoupila, byla sila v oblasti plná. Rakety a drony udeřily další den, na mušku si vzaly sklady, dopravní infrastrukturu a náhodné budovy. Ukrajinská protivzdušná obrana většinu útoků odvrátila, ale každý den několik střel proletělo.

Minulý týden útoky poprvé od začátku války zasáhly historické centrum Oděsy.

Starosta Oděsy Hennadij Truchanov se po nedělním útoku na katedrálu vyjádřil jednoznačně v rozzuřeném videovzkazu adresovanému Rusům, na němž záchranáři opatrně vynášejí z trosek poškozenou ikonu. „Kdybyste jen věděli, jak moc vás Oděsa nenávidí. Nejen nenávidí. Pohrdá vámi. Bojujete proti malým dětem, pravoslavné církvi. Vaše rakety padají i na hřbitovy. Asi nás Oděsany sotva znáte. Nezlomíte nás, jenom nás více rozzlobíte,“ prohlásil Truchanov.

Další střela narazila do Domu vědců, sídla, jež kdysi patřilo rodině Tolstých a bylo přeměněno na instituci sdružující vědce a badatele. Třetí střela zasáhla administrativní a bytové budovy. Cíle se nacházely ve vzdálenosti do 200 metrů od přístavu. Šelestová se domnívá, že katedrála byla zasažena náhodou, ale to je uprostřed zkázy jen malá útěcha.

Od roku 1794, kdy Kateřina Veliká proměnila Oděsu v mezinárodní námořní přístav, tvoří základ identity města moře, kosmopolitní tolerance a vrozený smysl pro humor. Město mělo jednu z největších koncentrací Židů v Evropě, kteří před sérií pogromů tvořili asi čtvrtinu obyvatelstva, a početné komunity řeckých a italských námořníků, jejichž potomci zde žijí dodnes.

Pro Irynu Hrecovou, jejíž rodina žije ve městě nejméně po tři generace, týden útoků těmito základy otřásl. „Každé ráno chodím k moři, abych viděla východ slunce. Ale dnes jsem neměla sílu k němu jít, protože jsme celou noc nespali. Nespali jsme celý týden,“ řekla Hrecová, která se rozhodla namísto toho navštívit v neděli bombardovaná místa.

Začala u katedrály, centra života v Oděse. Původní stavba byla zničena za vlády Josifa Stalina v roce 1936 v rámci jeho tažení proti náboženství. Když Ukrajina získala nezávislost, obyvatelé vytvořili fond, aby ji uvedli do původního stavu. V roce 2010 novou budovu vysvětil patriarcha Kirill, vůdce ruské pravoslavné církve. Ten Kirill, jehož církev se spojila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a který opakovaně ospravedlňuje válku proti Ukrajině.

Hořká pouť Hrecové nesouvisela ani tak s náboženstvím, jako spíše s truchlením. Stejnou cestu v neděli podniklo mnoho dalších lidí. Někteří se zúčastnili bohoslužby před poškozenou katedrálou, ještě více jich přišlo odklízet trosky. „Tohle je moje město, je součástí mě, je to moje srdce,“ řekla Hrecová, načež ji přemohla zloba a náhle přešla na ukrajinštinu: „Oděsa nikdy nebude součástí Ruska.“

Reklama

Doporučujeme

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama