Španělsko se nepřipojí k Radě míru amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Reuters. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze iniciativa není v souladu se závazkem Španělska k mezinárodnímu právu, OSN a multilateralismu. Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizací, která pomůže zprostředkovat a monitorovat příměří, organizovat bezpečnostní opatření a koordinovat obnovu v místech zpustošených válkou.
„Vážíme si pozvání, ale odmítáme,“ řekl Sánchez novinářům ve čtvrtek večer po summitu EU v Bruselu. Připomněl také, že Rada míru nepočítá s Palestinskou samosprávou. Podle Trumpa se má rada nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté řešením dalších konfliktů.
Účast v nové organizaci odmítly například Francie, Švédsko, Británie nebo Norsko. Podle některých expertů je iniciativa vnímána jako možný konkurent Rady bezpečnosti OSN. „Na jednu stranu není v souladu se samotným mandátem (OSN) pro Gazu, který dokonce není ani zmíněn, a na straně druhé některé prvky této charty jsou v rozporu s Chartou OSN,“ uvedl mluvčí Pascal Confavreux k francouzským výhradám k základnímu dokumentu Rady míru.
Agentura Reuters dříve napsala, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), zatímco bezplatné členství je nabízeno na tři roky. Trump ve čtvrtek v Davosu spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla Rada míru formálně ustavena, a v projevu zopakoval tvrzení, že ve světě zastavil osm válek.
Trumpovo pozvání zatím přijalo jen několik zemí z asi pěti desítek, které Bílý dům oslovil. Patří mezi ně Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Podle Trumpa podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů; z EU se připojily pouze Maďarsko a Bulharsko. Česká republika dostala pozvání ve čtvrtek, stanovisko vlády zatím není známé; ministr zahraničí Petr Macinka v pondělí řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého rozpočtu asi nemyslitelná, a prezident Petr Pavel uvedl, že vláda by se měla rozhodnout až po seznámení s podmínkami a pravomocemi rady.
