EkonomikaPo kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Po kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Plán amerického prezidenta Joe Bidena na obnovu infrastruktury má nového podporovatele. Výkonný ředitel Amazonu a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos v úterním prohlášení schválil zvýšení korporátní daně. Ta by měla být hlavním zdrojem financí pro Bidenův reformační program. Uvedla to agentura Reuters. Bezos se tím postavil proti názoru většiny ostatních korporací.

Kvůli nedostatečnému placení daní z příjmu čelil za svou společnost šéf Amazonu Jeff Bezos kritice od Bílého domu, Kongresu i veřejnosti na sociálních sítích. Podle prezidenta Bidena totiž korporace využívá různé „díry“ v daňovém systému. Může tak dke něj převádět zisky do zahraničí a ve Spojených státech platit co nejméně. Proto jako jeden z hlavních finančních zdrojů pro svůj navržený program na obnovu amerických silnic, přístavů i sociálního systému zvolil korporátní daň.

„Podporujeme záměr Bidenovy administrativy investovat do americké infrastruktury,“ uvedl ve svém úterním vyjádření Bezos. O kolik procent navýšení korporátní daně podpoří už však neuvedl. Biden plánuje zvednout ji ze současných 21 procent na 28. V roce 2017 musely ještě korporace platit okolo 35 procent, ale bývalý prezident Donald Trump se rozhodl korporacím platby o více než deset procent ulehčit.

Není také jisté, zda firma Amazon podpoří i další návrhy Bidenovy administrativy na daňové úpravy. Ty by byly mířené především na korporace snažící se o převedení svých zisků za hranice USA. Diskutované je proto také vytvoření globální minimální daně, na jejímž zavedení by se podílelo více států po celém světě. Dle analytiků by však takový krok nejspíš vyvolal silnou kritiku ze strany businessu. Ten už ostatně prostřednictvím americké Obchodní komory vyjádřil obavy, že navýšení korporátní daně způsobí zpomalení ekonomiky.

Amazon chybu nepřiznal. Dodržujeme vaše zákony, vzkazuje zákonodárcům

Proto je Bezosova podpora korporátní daně poměrně silným vyjádřením. Staví se tím totiž proti většině svých „kolegů“. Podle CNN se ale společnost Amazon snaží dokázat, že postupuje podle federálních zákonů a daně platí. Na Twitteru se tak zástupci celosvětové firmy dostali do „přestřelky“ s demokratickou senátorkou Elizabeth Warren. Po její kritice ji upozornili na to, že pouze plní zákony, na jejichž legalizaci ona sama spolupracovala.

Vedení Amazonu proto opakovaně poukazuje na svá finanční přiznání. Za roky 2017 a 2018 totiž očekává, že naopak od federální vlády dostane peníze zpátky. Nic jí tedy podle nich nedluží. Za loňský rok zaplatil v daních Amazon okolo 1,7 miliard dolarů. Jeho odhadovaný roční zisk měl pak činit asi 21,3 miliard dolarů. Společnost se však neohrazuje přímo proti demokratům. Bezos ve svém sdělení doplnil, že by měli obě parlamentní strany spolupracovat a dosáhnout kompromisu.

Doporučujeme

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.

Mexico City se propadá až o dva centimetry za měsíc

Mexico City se už desítky let pomalu propadá do země. Nová satelitní měření NASA teď ukazují, jak rychle se některé části obří metropole s více než 20 miliony obyvatel posouvají dolů. V některých místech jde podle dat až o více než dva centimetry za měsíc.

Trump vyjednal třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou

Rusko a Ukrajina potvrdily třídenní příměří, které má platit od 9. do 11. května. Oznámil ho americký prezident Donald Trump, podle něhož se obě strany dohodly také na výměně 1000 zajatců z každé strany.

Amsterdam zakázal reklamy na maso a fosilní paliva

Amsterdam od začátku května zakázal reklamy na maso a produkty spojené s fosilními palivy ve veřejném prostoru. Z tramvajových zastávek, billboardů nebo stanic metra zmizely propagace burgerů, letenek, SUV i benzinových aut. Nizozemská metropole se tak stala první hlavní městem na světě, které podobné opatření zavedlo.

Evropa může kvůli nedostatku paliva sáhnout po amerických zásobách

Evropské aerolinky by mohly začít více využívat letecké palivo vyráběné ve Spojených státech. Důvodem jsou obavy z možného nedostatku paliva po narušení dodávek z oblasti Perského zálivu. Situaci komplikuje válka USA a Izraele s Íránem, která už výrazně zvedla cenu paliva pro evropské dopravce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama