EkonomikaPo kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Po kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Plán amerického prezidenta Joe Bidena na obnovu infrastruktury má nového podporovatele. Výkonný ředitel Amazonu a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos v úterním prohlášení schválil zvýšení korporátní daně. Ta by měla být hlavním zdrojem financí pro Bidenův reformační program. Uvedla to agentura Reuters. Bezos se tím postavil proti názoru většiny ostatních korporací.

Kvůli nedostatečnému placení daní z příjmu čelil za svou společnost šéf Amazonu Jeff Bezos kritice od Bílého domu, Kongresu i veřejnosti na sociálních sítích. Podle prezidenta Bidena totiž korporace využívá různé „díry“ v daňovém systému. Může tak dke něj převádět zisky do zahraničí a ve Spojených státech platit co nejméně. Proto jako jeden z hlavních finančních zdrojů pro svůj navržený program na obnovu amerických silnic, přístavů i sociálního systému zvolil korporátní daň.

„Podporujeme záměr Bidenovy administrativy investovat do americké infrastruktury,“ uvedl ve svém úterním vyjádření Bezos. O kolik procent navýšení korporátní daně podpoří už však neuvedl. Biden plánuje zvednout ji ze současných 21 procent na 28. V roce 2017 musely ještě korporace platit okolo 35 procent, ale bývalý prezident Donald Trump se rozhodl korporacím platby o více než deset procent ulehčit.

Není také jisté, zda firma Amazon podpoří i další návrhy Bidenovy administrativy na daňové úpravy. Ty by byly mířené především na korporace snažící se o převedení svých zisků za hranice USA. Diskutované je proto také vytvoření globální minimální daně, na jejímž zavedení by se podílelo více států po celém světě. Dle analytiků by však takový krok nejspíš vyvolal silnou kritiku ze strany businessu. Ten už ostatně prostřednictvím americké Obchodní komory vyjádřil obavy, že navýšení korporátní daně způsobí zpomalení ekonomiky.

Amazon chybu nepřiznal. Dodržujeme vaše zákony, vzkazuje zákonodárcům

Proto je Bezosova podpora korporátní daně poměrně silným vyjádřením. Staví se tím totiž proti většině svých „kolegů“. Podle CNN se ale společnost Amazon snaží dokázat, že postupuje podle federálních zákonů a daně platí. Na Twitteru se tak zástupci celosvětové firmy dostali do „přestřelky“ s demokratickou senátorkou Elizabeth Warren. Po její kritice ji upozornili na to, že pouze plní zákony, na jejichž legalizaci ona sama spolupracovala.

Vedení Amazonu proto opakovaně poukazuje na svá finanční přiznání. Za roky 2017 a 2018 totiž očekává, že naopak od federální vlády dostane peníze zpátky. Nic jí tedy podle nich nedluží. Za loňský rok zaplatil v daních Amazon okolo 1,7 miliard dolarů. Jeho odhadovaný roční zisk měl pak činit asi 21,3 miliard dolarů. Společnost se však neohrazuje přímo proti demokratům. Bezos ve svém sdělení doplnil, že by měli obě parlamentní strany spolupracovat a dosáhnout kompromisu.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama