EkonomikaPo kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Po kritice šéf Amazonu otočil. Podpoří zvýšení korporátní daně

Plán amerického prezidenta Joe Bidena na obnovu infrastruktury má nového podporovatele. Výkonný ředitel Amazonu a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos v úterním prohlášení schválil zvýšení korporátní daně. Ta by měla být hlavním zdrojem financí pro Bidenův reformační program. Uvedla to agentura Reuters. Bezos se tím postavil proti názoru většiny ostatních korporací.

Kvůli nedostatečnému placení daní z příjmu čelil za svou společnost šéf Amazonu Jeff Bezos kritice od Bílého domu, Kongresu i veřejnosti na sociálních sítích. Podle prezidenta Bidena totiž korporace využívá různé „díry“ v daňovém systému. Může tak dke něj převádět zisky do zahraničí a ve Spojených státech platit co nejméně. Proto jako jeden z hlavních finančních zdrojů pro svůj navržený program na obnovu amerických silnic, přístavů i sociálního systému zvolil korporátní daň.

„Podporujeme záměr Bidenovy administrativy investovat do americké infrastruktury,“ uvedl ve svém úterním vyjádření Bezos. O kolik procent navýšení korporátní daně podpoří už však neuvedl. Biden plánuje zvednout ji ze současných 21 procent na 28. V roce 2017 musely ještě korporace platit okolo 35 procent, ale bývalý prezident Donald Trump se rozhodl korporacím platby o více než deset procent ulehčit.

Není také jisté, zda firma Amazon podpoří i další návrhy Bidenovy administrativy na daňové úpravy. Ty by byly mířené především na korporace snažící se o převedení svých zisků za hranice USA. Diskutované je proto také vytvoření globální minimální daně, na jejímž zavedení by se podílelo více států po celém světě. Dle analytiků by však takový krok nejspíš vyvolal silnou kritiku ze strany businessu. Ten už ostatně prostřednictvím americké Obchodní komory vyjádřil obavy, že navýšení korporátní daně způsobí zpomalení ekonomiky.

Amazon chybu nepřiznal. Dodržujeme vaše zákony, vzkazuje zákonodárcům

Proto je Bezosova podpora korporátní daně poměrně silným vyjádřením. Staví se tím totiž proti většině svých „kolegů“. Podle CNN se ale společnost Amazon snaží dokázat, že postupuje podle federálních zákonů a daně platí. Na Twitteru se tak zástupci celosvětové firmy dostali do „přestřelky“ s demokratickou senátorkou Elizabeth Warren. Po její kritice ji upozornili na to, že pouze plní zákony, na jejichž legalizaci ona sama spolupracovala.

Vedení Amazonu proto opakovaně poukazuje na svá finanční přiznání. Za roky 2017 a 2018 totiž očekává, že naopak od federální vlády dostane peníze zpátky. Nic jí tedy podle nich nedluží. Za loňský rok zaplatil v daních Amazon okolo 1,7 miliard dolarů. Jeho odhadovaný roční zisk měl pak činit asi 21,3 miliard dolarů. Společnost se však neohrazuje přímo proti demokratům. Bezos ve svém sdělení doplnil, že by měli obě parlamentní strany spolupracovat a dosáhnout kompromisu.

Doporučujeme

Sydney Sweeney zakládá vlastní produkční společnost

Sydney Sweeney po finále Euphoria oznamuje další kariérní krok. Zakládá vlastní produkční společnost Honey Trap a ukazuje, že chce mít v Hollywoodu větší vliv nejen jako herečka, ale i jako producentka.

Trump chce dostat nové modely AI pod dohled vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit dohled vlády nad novými modely umělé inteligence. Technologické firmy mají dát úřadům prostor k jejich posouzení ještě před veřejným uvedením. Bílý dům tím mění dosavadní volnější přístup k rychle rostoucí technologii.

Britští policisté zatýkali umírajícího, kdežto vrah ze sebe dělal oběť rasového útoku. Záběry z kamer odhalily děsivé skutečnosti

Britští policisté zveřejnily záznamy z kamer loňské vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. Záznam odhalil, že policisté umírajícího člověka na zemi zatkli a spoutali, přičemž si nevšímali jeho smrtelných zranění.

Plocha Ruskem okupovaného území na Ukrajině se v květnu opět zmenšila

Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.

Mikroplasty z pitné vody by mohla odstranit upravená řasa

Mikroskopické kousky plastů dnes plavou prakticky všude, od lesních tůní až po pitnou vodu, a běžné čistírny si s nimi neumí poradit. Vědci z University of Missouri ale objevili překvapivého spojence v boji s tímto globálním znečištěním. Geneticky upravené řasy dokážou drobné částice plastu přitáhnout jako magnet a vytvořit z nich chomáče, které se z vody snadno odstraňují. Jako bonus navíc příjemně voní po citrusové kůře.

Izrael tvrdí, že mu USA povolily zasáhnout Bejrút, pokud Hizballáh zaútočí

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jeho země získala souhlas Spojených států k úderu na jižní předměstí Bejrútu, baštu militantního hnutí Hizballáh, v případě útoku této proíránské skupiny na izraelské území. S odkazem na prohlášení Kacovy kanceláře o tom napsala agentura AFP.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý prohloubil pokles a dostal se pod hranici 70 tisíc dolarů. Trh dál vstřebává první zveřejněný prodej bitcoinů společností Strategy, která patří mezi největší firemní držitele této kryptoměny. Na náladě investorů se zároveň podepsalo i ochlazení na akciových trzích.

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama