Protext ČTKParlament vyzývá EU, aby poskytla Ukrajině vše potřebné k porážce Ruska

Parlament vyzývá EU, aby poskytla Ukrajině vše potřebné k porážce Ruska

EU musí podpořit Ukrajinu v jakékoli formě, která bude pro vítězství Ukrajiny nad Ruskem nezbytná, uvedli poslanci v usnesení, které bylo přijato ve čtvrtek.

V usnesení schváleném 451 hlasy (46 bylo proti a 49 se zdrželo hlasování), poslanci hodnotí dva roky od ruské invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022. Upozorňují, že tato válka zásadně změnila geopolitickou situaci v Evropě i mimo ni, zdůrazňují, že hlavním cílem Ukrajiny je válku proti Rusku vyhrát, a varují před vážnými důsledky, pokud se tak nestane. Ostatní autoritářské režimy podle europarlamentu sledují, jak se situace vyvíjí a vyhodnocují, jaký prostor se jim skýtá k provádění agresivní zahraniční politiky.

Aby Kyjev zvítězil, nemělo by docházet k „samovolnému omezování vojenské pomoci Ukrajině“. Této zemi je naopak potřeba poskytnout vše, co je nutné k získání plné kontroly nad jejím mezinárodně uznaným územím.

Zásobování Ukrajiny municí, raketami a systémy protivzdušné obrany

Poslanci poukazují na obrovské rozdíly ve vojenské podpoře Ukrajině poskytované členskými státy, a vyzývají k nezbytným investicím do evropské průmyslové základny obrany. To je nanejvýš důležité k pokrytí potřeb Ukrajiny a doplnění vyčerpaných zásob členských států. Zvláště důležité jsou pro Ukrajinu podle parlamentu sofistikované systémy protivzdušné obrany, rakety dlouhého doletu, jako jsou rakety TAURUS, Storm Shadow/SCALP, různé typy děl a střeliva (zejména 155 mm), drony a zbraně k boji proti nim.

Všechny členské státy EU a spojenci v NATO by měly vojensky podporovat Ukrajinu v rozsahu nejméně 0,25 % svého HDP ročně, uvádí v usnesení poslanci a naléhavě vyzývají vlády členských států, aby neprodleně zahájily dialog se společnostmi působícími v obranném průmyslu s cílem zaručit, že výroba a dodávky zejména střeliva, nábojů a raket pro Ukrajinu budou upřednostněny před objednávkami z jiných třetích zemí. Kromě toho vyzývají Sněmovnu reprezentantů USA, aby bez dalšího odkladu přijala balíček vojenské pomoci Ukrajině.

Ruský majetek musí být zkonfiskován

Rezoluce zdůrazňuje naléhavou potřebu řádného právního režimu, který umožní konfiskovat ruská státní aktiva, jež EU zmrazila, a využívat je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině a odškodnění jejích obětí. Rusko musí zaplatit reparace, které mu budou uloženy, aby významně přispělo k obnově Ukrajiny.

Poslanci rovněž vyzývají EU, aby zachovala a rozšířila svou sankční politiku vůči Moskvě a spojenci Ruska, Bělorusku. To zahrnuje zákaz dovozu ruského uranu a metalurgického zboží do EU, ukončení jaderné spolupráce s Ruskem a uvalení úplného embarga na dovoz ruských zemědělských produktů a produktů rybolovu do EU, jakož i fosilních paliv a zkapalněného zemního plynu přepravovaných přes moře plynovodem.

Parlament rovněž odsuzuje všechny země, společnosti, sdružení a jednotlivce, kteří pomáhají Moskvě obcházet omezující opatření EU, a prohlašuje, že tyto praktiky by měly být na úrovni EU trestné.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama