4.1 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
EkonomikaPákistán na poslední chvíli otočil. Import cukru a bavlny z Indie zatím...

Pákistán na poslední chvíli otočil. Import cukru a bavlny z Indie zatím nepovolí

Den poté, co Pákistán oznámil vstřícný krok směrem k Indii, si rozvolnění vztahů zase rozmyslel. Ve středu totiž pákistánský Ekonomický koordinační výbor povolil import indického cukru a bavlny. Pákistánská vláda premiéra Khana ale ve čtvrtek rozhodnutí zastavila. Uvedla to agentura Reuters. Dovoz z Indie by přitom pomohl zastavit tamní rostoucí inflaci.

Obchod cukru a bavlny s Indií by po dvou letech znamenal první známky ekonomické spolupráce mezi oběma státy. Od srpna roku 2019 se totiž vztah mezi nukleárními zeměmi nelepší. Tehdy Indie zrušila zvláštní status své části Kašmíru, kterého nabyl pod indickou konstitucí. Pákistánci pak tento krok odsoudili jako porušení rezoluce Organizace spojených národů. Právě obnovením speciálního postavení Kašmíru nyní pákistánská vláda dovoz podmínila.

„Jednalo se o společnou dohodu, souhlasil i premiér. Dokud Indie nepřezkoumá své minulé kroky, nebude možné naše vztahy normalizovat,“ uvedl podle Al Jazeera pákistánský ministr zahraničí Shah Mahmood Qureshi. Vláda však zatím rozhodnutí o importu cukru a bavlny pouze zastavila, v budoucnu ho tedy bude možné ještě schválit. Mezi nejhlasitějšími odpůrci návrhu pak byli ministři zahraničí, vnitra a lidských práv. Někteří z nich své názory „tweetovali“ ještě před zasedáním kabinetu.

Rozhodnutí kabinetu ale do trapné pozice postavilo ministra financí Hammada Azhara, který ve středu rozhodnutí o importech oznámil na tiskové konferenci. Cukru se dle něj mělo začít dovážet okolo 500 tisíc tun. Jeho cena v Indii je totiž oproti těm tamním výrazně nižší. Vzhledem k trvající pákistánské inflaci by tak dovoz ekonomice ulehčil. Bavlna se měla importovat od konce června. Pákistán totiž vyváží svůj textil, jeho vlastní úroda bavlny ale poslední dobou pokulhává.

Mohou Indie a Pákistán spolupracovat? Konflikt kvůli Kašmíru stále nekončí

Indický premiér už dříve oznámil, že své rozhodnutí o Kašmíru prozatím měnit nehodlá. Oba státy si přitom minulý týden vyměnily poměrně přátelské dopisy. Pákistánský premiér v něm podle Al Jazeera zmínil, že „doufá v mírové, kooperativní vztahy se všemi sousedy, včetně Indie“. Indický protějšek mu odpověděl v podobném duchu. Minulý měsíc se také armády obou zemí znovu dohodly na dodržování klidu zbraní v Kašmíru. Dohodu z roku 2003 totiž obě strany často porušovaly.

O Kašmír totiž oba státy bojují už od poloviny 20. století. Od roku 1947 se o něj vedly tři války. Oblast si totiž vytrvale nárokují obě země, a to od získání nezávislosti na Velké Británii. Ta totiž při svém odchodu rozdělila zemi na dvě části podle náboženství. Pákistán tak z velké části tvoří muslimové, zatímco Indii hindové. Některé z oblastí nově vytvořených států si proto mohli vybrat, k jakému státu se připojí. V Kašmíru ale takto jednoduché rozhodnutí nebylo. Žila v něm totiž muslimská většina, ale pod hinduistickým monarchou.

Reklama

Doporučujeme

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama