-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaPákistán na poslední chvíli otočil. Import cukru a bavlny z Indie zatím...

Pákistán na poslední chvíli otočil. Import cukru a bavlny z Indie zatím nepovolí

Den poté, co Pákistán oznámil vstřícný krok směrem k Indii, si rozvolnění vztahů zase rozmyslel. Ve středu totiž pákistánský Ekonomický koordinační výbor povolil import indického cukru a bavlny. Pákistánská vláda premiéra Khana ale ve čtvrtek rozhodnutí zastavila. Uvedla to agentura Reuters. Dovoz z Indie by přitom pomohl zastavit tamní rostoucí inflaci.

Obchod cukru a bavlny s Indií by po dvou letech znamenal první známky ekonomické spolupráce mezi oběma státy. Od srpna roku 2019 se totiž vztah mezi nukleárními zeměmi nelepší. Tehdy Indie zrušila zvláštní status své části Kašmíru, kterého nabyl pod indickou konstitucí. Pákistánci pak tento krok odsoudili jako porušení rezoluce Organizace spojených národů. Právě obnovením speciálního postavení Kašmíru nyní pákistánská vláda dovoz podmínila.

„Jednalo se o společnou dohodu, souhlasil i premiér. Dokud Indie nepřezkoumá své minulé kroky, nebude možné naše vztahy normalizovat,“ uvedl podle Al Jazeera pákistánský ministr zahraničí Shah Mahmood Qureshi. Vláda však zatím rozhodnutí o importu cukru a bavlny pouze zastavila, v budoucnu ho tedy bude možné ještě schválit. Mezi nejhlasitějšími odpůrci návrhu pak byli ministři zahraničí, vnitra a lidských práv. Někteří z nich své názory „tweetovali“ ještě před zasedáním kabinetu.

Rozhodnutí kabinetu ale do trapné pozice postavilo ministra financí Hammada Azhara, který ve středu rozhodnutí o importech oznámil na tiskové konferenci. Cukru se dle něj mělo začít dovážet okolo 500 tisíc tun. Jeho cena v Indii je totiž oproti těm tamním výrazně nižší. Vzhledem k trvající pákistánské inflaci by tak dovoz ekonomice ulehčil. Bavlna se měla importovat od konce června. Pákistán totiž vyváží svůj textil, jeho vlastní úroda bavlny ale poslední dobou pokulhává.

Mohou Indie a Pákistán spolupracovat? Konflikt kvůli Kašmíru stále nekončí

Indický premiér už dříve oznámil, že své rozhodnutí o Kašmíru prozatím měnit nehodlá. Oba státy si přitom minulý týden vyměnily poměrně přátelské dopisy. Pákistánský premiér v něm podle Al Jazeera zmínil, že „doufá v mírové, kooperativní vztahy se všemi sousedy, včetně Indie“. Indický protějšek mu odpověděl v podobném duchu. Minulý měsíc se také armády obou zemí znovu dohodly na dodržování klidu zbraní v Kašmíru. Dohodu z roku 2003 totiž obě strany často porušovaly.

O Kašmír totiž oba státy bojují už od poloviny 20. století. Od roku 1947 se o něj vedly tři války. Oblast si totiž vytrvale nárokují obě země, a to od získání nezávislosti na Velké Británii. Ta totiž při svém odchodu rozdělila zemi na dvě části podle náboženství. Pákistán tak z velké části tvoří muslimové, zatímco Indii hindové. Některé z oblastí nově vytvořených států si proto mohli vybrat, k jakému státu se připojí. V Kašmíru ale takto jednoduché rozhodnutí nebylo. Žila v něm totiž muslimská většina, ale pod hinduistickým monarchou.

Reklama

Doporučujeme

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama