V Chicagu znovu vypukly rozsáhlé protesty a nepokoje, včetně masového rabování po celém městě. Ulice jsou plné ozbrojených složek a množí se zprávy o násilných vniknutí do obchodů a hořících vozidlech. Předpokládá se, že nepokoje původně vypukly poté, co byl blíže nespecifikovaný podezřelí zastřelen chicagskou policií v městské části Englewood.

Policie tvrdí, že mezi protestujícími a policisty vypukly vzájemné střety, když se začaly šířit nesprávné zvěsti o věku podezřelého.

Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazují co se děje v reálném čase. Mezi záběry jsou například videa lidí, kteří rozbíjí okna banky baseballovými pálkami a vnikají dovnitř. Na dalším jsou zase davy lidí prchající ulicí po zaznění zvuku výstřelů na ulici.

Některá videa zase zaznamenávají davy lidí, kteří prchají z obchodů po pravděpodobné krádeži zboží. Nepokoje nevykazují žádné známky zklidnění situace od časných ranních pondělních hodin.

Vyostřená situace v Chicagu navazuje na devítidenní nepokoje z Června tohoto roku, kdy bylo za podobných okolností do ukončení nepokojů zatčeno 2665 lidí za občanské nepokoje a 788 za rabování.

Lukašenko zvítězil v prezidentských volbách se ziskem 80,2 procenta hlasů. Jeho oponenti tvrdí, že volby byly zmanipulované.

Po prezidentských volbách v Bělorusku došlo k násilným střetům mezi bezpečnostními složkami a demonstranty. Poté, co se v neděli podvečer zveřejnily výsledky, ve kterým se ziskem téměř 80 procent drtivě zvítězil prezident Alexandr Lukašenko, se do ulic Minska vydali tisíce lidí, aby vyjádřili svou nespokojenost. 

Policie je tvrdě rozehnala, některá média upozorňují na to, že během zásahu používala obušky, gumové projektily a vodní děla. Podle deníku Novaja Gazeta zasahovala policie proti demonstrantům i v Brestu, kde se sešlo podle odhadů zhruba pět tisíc lidí, i slzným plynem a omračujícími granáty.

V rukou policie skončili tři tisíce lidí. 

Mezi zadrženými byli podle lidskoprávního centra Viasna i volební pozorovatelé a novináři.

Zranění pouze v Minsku utrpělo nejméně sedm lidí. Třídu nezávislosti, která je hlavní tepnou města, blokují bezpečnostní síly, uvedl portál Meduza.io. Objevily se také zprávy z regionů, kde policie údajně odmítla protestující rozehnat. Stalo se tak například ve městě Kobrin.

V reakci na tento vývoj běloruská prezidentská kandidátka Svitlana Cichanovská vyzvala v noci na pondělí své podporovatele z řad příslušníků policejních sil, aby zabránili násilí v ulicích běloruských měst.

„netřeba dávat záminku na násilí vůči vám“

Cichanovská se obrátila na policii a požádala její příslušníky, „aby si uvědomili, že jsou součástí národa„. Své voliče požádala, aby předešli provokacím, „protože netřeba dávat záminku na násilí vůči vám„. Vyjádřila také přesvědčení, že „Bělorusové se probudí v nové zemi a doufám, že zítra budou pouze dobré zprávy„.

Letos na jaře stát Kalifornie kvůli koronaviru urychlil propuštění 3 500 vězňů a začátkem července propustil 2 375 dalších. Tisíce dalších je k propuštění způsobilých. Z nich nejméně 6 500 je řazeno do vysoce rizikové kategorie ohrožených virem COVID-19.

Přestože se guvernér Gavin Newsom a vedoucí nápravných opatření zaměřili na osvobození nenásilných pachatelů, propouští také vězně, kteří spáchali násilné trestné činy. Někteří zastánci práv vězňů tvrdí, že typ vězně, který by měl být propuštěn – ti, kteří už za sebou mají dlouhý trest, představují nízké riziko recidivy a jsou zvláště zranitelní vůči Covid-19. Někteří také tlačí na rozšíření kritérií pro předčasné propuštění tak, aby zahrnovala podobné typy vězňů, kteří jsou nyní ve výkonu doživotního trestu, bez předchozí podmínky trestu za vraždu.

O tom, zda by měli být propouštěni i násilní zločinci, se diskutuje již dlouho. Kvůli Covid-19 se ale situace stala až chaotická. Proces určení, kdo se dostane ven a proč, je nejasný. Rodiny obětí tvrdí, že rozhodnutí jsou často slepá.

Státní kvóty pro propouštění jsou nestabilní a podléhají podmíněným předpisům a rozhodnutím úředníků kalifornského úřadu. Někteří vězni jsou propuštěni na podmíněný trest na základě standardních procesů, zatímco jiní musí splňovat taková kritéria, jako je například šest nebo dvanáct měsíců od ukončení trestu.

Navzdory nedávným vlnám propuštění zůstává mnoho věznic na plné kapacitě nebo nad kapacitou, což ztěžuje zastavení šíření Covid-19 ve věznicích. Podle lékařských konzultantů je zapotřebí jich propustit více, aby se zvládla krize a zmírnilo riziko, že nemocní vězni budou potřebovat hospitalizaci v okolních veřejných nemocnicích, kde jsou systémy zdravotní péče již dávno přetíženy.

V prohlášení úředníci z odboru korekcí trestů uvedli, že zvažovaných 6 500 vězňů identifikovaných jako „vysoce rizikových“ ve vztahu ke COVID-19 bylo označeno za „způsobilé k posouzení“ a budou dále hodnoceni na základě veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví.

„Tato rozhodnutí bereme velmi vážně a nadále spolupracujeme s naším právním aparátem, partnery v oblasti veřejného zdraví a veřejných komunit, abychom společně vyřešili veškeré obavy a společně pracovali na řešení tohoto mimořádného stavu,“ uvedlo prohlášení úřadu.

Zastánci propuštění tvrdí, že většina zvažovaných osob je starší a pravděpodobně nebude páchat nové násilné trestné činy. Tvrdí, že lidé, kteří prokázali, že jsou rehabilitováni, často po desetiletích strávených za mřížemi, jsou způsobilí a propouštění je v konečném důsledku v souladu s reformami, které přehodnocují příliš tvrdé tresty vynesené před desítkami let v období tvrdého potírání zločinu v Kalifonii.