Home Blog Strana 42

Po útoku na pochod hrdosti v Berlíně policie pátrá po 21letém podezřelém

Německá policie pátrá po 21letém muži, kterého podezřívá ze sobotního útoku na akci na podporu práv komunity LGBT+ v Berlíně. Podle mluvčího hasičů při útoku zahynula jedna žena, 16 dalších lidí utrpělo zranění, z toho tři jsou v ohrožení života. Podezřelý Abdul B. má podle policie vazby na islamistickou scénu, motiv činu je ale nejasný. Policisté incident vyšetřují jako úmyslný útok. Nevylučují, že měl Abdul B. komplice.

V sobotu krátce před 22:00 najela bílá dodávka do lidí v centrálním berlínském parku Tiergarten. V té době se v centru německé metropole stále konala akce na podporu práv komunity LGBT+, která nese název Christopher Street Day (CSD). Odpoledního pochodu hrdosti se zúčastnily stovky tisíc lidí. Účastníkům závěrečné manifestace a oslav v centru města policie nařídila, aby se evakuovali.

Podle mluvčího berlínských hasičů Dominika Pretze utrpělo při útoku zranění 17 lidí, jedna žena jim podlehla. Ze zbývajících 16 zraněných jsou tři v ohrožení života, osm lidí utrpělo těžká a pět lehká zranění. Kromě srážky s autem údajně několik lidí utrpělo také bodná zranění. Vozidlo, kterým útočník vjel do lidí, narazilo do stromu. Podle policejního mluvčího Floriana Natha je po nárazu zcela zdemolované.

Policie nad ránem vyhlásila veřejné pátrání po podezřelém 21letém Abdulovi B. Sobotní incident přitom označila za úmyslný útok. Přesný motiv činu zatím není jasný. Podezřelého policie popisuje jako štíhlého a přibližně 190 centimetrů vysokého muže s černými vlasy. „Prosím neoslovujte hledanou osobu v případě, že ji potkáte přímo, a vyhněte se kontaktu,“ uvedla policie s tím, že muž je možná ozbrojený. Bezpečnost během sobotního pochodu a navazujících akcí zajišťovalo přes 2200 policistů. Po útoku následovalo rozsáhlé pátrání, do kterého se zapojili také příslušníci z Hamburku a dalších spolkových zemí.

Už dříve policisté uvedli, že je hledaný muž známý jako člen islamistické scény v Berlíně. Podle agentury DPA byl propuštěn z nápravného zařízení pro mladistvé teprve v květnu 2026. V souvislosti s útokem podnikla policie několik razií na různých místech Berlína. Jednou z nich byla také prohlídka bytu ve čtvrti Schöneberg, která je jedním z tradičních center komunity LGBT+ v Berlíně. Podezřelého se ale zadržet nepodařilo.

„Jde o útok na naši svobodnou a otevřenou společnost. Po pokojném a pestrém CSD se shromáždění za tolerantní a mírumilovný Berlín stalo terčem toho nejbrutálnějšího útoku. Berlín je městem svobody – a právě naše svoboda byla dnes napadena tím nejstrašnějším způsobem,“ uvedl na síti X starosta Berlína Kai Wegner.

Pochodu hrdosti se v sobotu zúčastnily statisíce lidí. Pochod končil na ulici 17. června, což je dlouhá dopravní tepna, která prochází Tiergartenem a vede až k Braniborské bráně, kde se od pátku konaly koncerty. Jedná se o jeden z největších průvodů tohoto druhu v Evropě.

Oblast Tiergartenu byla dějištěm závažných násilných incidentů už v minulosti. V únoru 2025, dva dny před parlamentními volbami, pobodal mladík ze Sýrie u nedalekého památníku holokaustu španělského turistu. Motiv jeho činu byl antisemitský. Na jihozápadním okraji parku pak v prosinci 2016 tuniský útočník zabil 12 lidí, když s nákladním vozem najel do návštěvníků vánočních trhů. Mezi oběťmi teroristického útoku tehdy byla i jedna Češka.

Policie objasnila téměř dvacet let starý pokus o vraždu

Policie ČR
Policie ČR Foto: Profimedia

Kriminalisté po téměř dvaceti letech určili pachatele brutálního útoku na čerpací stanici v Hrádku nad Nisou. Muže, který oběť opakovaně bodl do hrudníku, však před soud postavit nemohou. Případ je promlčený.

K útoku došlo v polovině září 2007 na čerpací stanici v Hrádku nad Nisou na Liberecku. Pachatel přišel do provozovny brzy ráno a nejprve předstíral zájem o nákup zboží. Poté vytáhl nůž a bez zjevného důvodu napadl manžela provozovatelky.

Tehdy šedesátiletého muže několikrát bodl do hrudníku a způsobil mu vážná zranění. Napadený přežil jen díky tomu, že žádná z ran nezasáhla životně důležité orgány. Útočník z místa odešel a kriminalistům se ho navzdory pátrání nepodařilo najít.

Pachatele určili jednoznačně

K případu se po letech vrátila pracovní skupina Tempus, která se zaměřuje na neobjasněné vraždy a další závažné násilné činy. Kriminalisté případ znovu prověřili a pachatele nakonec jednoznačně určili.

Jak přesně se jim podařilo útočníka odhalit, policie nezveřejnila. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek pouze potvrdil, že k použitým metodám ani nově získaným důkazům nemůže sdělit další podrobnosti.

V době útoku policisté hledali muže ve věku přibližně 25 až 30 let, vysokého 170 až 180 centimetrů. Měl štíhlou postavu, velmi krátké světlé vlasy a pravděpodobně černou bundu s bílým a žlutým pruhem. Po činu se mohl pohybovat poblíž vlakového nádraží nebo v okolí Hrádku nad Nisou, jak připomněly informace z tehdejšího pátrání.

Případ skončil odložením

Ani jednoznačné určení pachatele už ale k soudu nepovede. Od útoku uplynula promlčecí doba, takže trestní stíhání není možné zahájit. Policie proto případ odložila kvůli nepřípustnosti trestního stíhání.

Tým Tempus působí na policejním prezidiu od roku 2013. Při práci využívá moderní kriminalistické metody, nové poznatky a opětovné vyhodnocování starších důkazů. Zaměřuje se především na nejzávažnější násilné trestné činy, které zůstaly bez objasnění i několik desítek let.

Rusko chce podle Zelenského získat 30.000 vojáků z KLDR, chystá jejich přijetí

Rusko chce podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského získat ze Severní Koreje 30.000 vojáků k nasazení ve válce proti Ukrajině.

Zelenskyj to řekl v pravidelném večerním proslovu. KLDR se také podle něj chystá předat Rusku další zařízení pro odpalování balistických raket.

„To je ohrožení nejen pro Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj. Rusko podle něho Severní Koreji pomáhá učit se válčit, vylepšuje její zbraně a předává jí zkušenosti s jejich nasazením v praxi.

Na přijetí severokorejských vojáků se od června připravují ve Voroněžské oblasti u hranic s Ukrajinou, uvedl Zelenskyj.

Severní Korea na základě dohody o vzájemné obraně s Moskvou předloni vyslala do bojů v ruské Kurské oblasti přibližně 14.000 vojáků. Ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje, před časem uvedla, že v bojích proti Ukrajině padlo na ruské straně také asi 2300 vojáků z KLDR.

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně patnáct lidí. Rusové útočili i na výstavu dronů

Nejméně 15 lidí zahynulo při pátečních ruských útocích na Ukrajinu. Nejtragičtější bilanci měl úder balistickými raketami na výstavu dronových technologií nedaleko Kyjeva, při němž zemřelo deset lidí a přibližně stovka dalších utrpěla zranění. O útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše BBC, The Guardian a další servery.

Výstava byla zaměřena na technologie bezpilotních letounů (dronů) a účastnili se jí představitelé obranného průmyslu. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata Rusko použilo tři balistické rakety, přičemž protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit pouze jednu z nich.

Dalších pět obětí si vyžádal útok ruskými kluznými bombami na východoukrajinský Slovjansk. V sobotu ráno pak ukrajinské úřady oznámily také smrt dvou mužů při útoku na severní město Sumy.

Krátce po zásahu výstaviště se objevily obavy o osud poradce ukrajinského ministerstva obrany Serhije Beskrestnova, známého pod přezdívkou Flash, a odbornice na vojenské technologie Ljuby Šypovyčové. Oba však následně na sociálních sítích potvrdili, že jsou v pořádku. Beskrestnov uvedl, že se akce z bezpečnostních důvodů nezúčastnil.

Ruské ministerstvo obrany útok potvrdilo a uvedlo, že zasáhlo místo, kde byly prezentovány drony určené k útokům na civilní cíle v Rusku. Podle Moskvy se na akci nacházeli výrobci dronů i zástupci ukrajinských ozbrojených sil a bezpečnostních služeb.

Proč se akce konala, kritizují ukrajinští politici

Útok zároveň vyvolal na Ukrajině ostrou kritiku. Veřejnost i část politiků zpochybnili, proč se podobná veřejná akce konala navzdory bezpečnostním rizikům. Prezident Zelenskyj oznámil zahájení vyšetřování okolností organizace výstavy a generální prokuratura prověřuje, kdo její konání schválil a jaká bezpečnostní opatření byla přijata. Podle dostupných informací jde nejméně o třetí případ od začátku ruské invaze v roce 2022, kdy se podobná výstava stala terčem útoku.

Úder u Kyjeva přišel jen několik hodin poté, co Ukrajina podnikla vlastní útoky hluboko na ruském území. V Kirově, více než tisíc kilometrů od frontové linie, podle ruských úřadů zahynulo šest lidí a dalších 26 bylo zraněno. Zelenskyj uvedl, že cílem byl významný vojenský závod vyrábějící součástky pro leteckou a raketovou techniku.

Ukrajinské drony zasáhly také sklady společnosti Wildberries, největšího ruského internetového prodejce, v okolí Petrohradu. Kyjev tvrdí, že logistická centra mohou být využívána k zásobování ruské armády a jejich ničení má narušit vojenské dodavatelské řetězce.

Napětí mezi oběma zeměmi dál roste. Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské zpravodajské služby mají informace o možné přípravě dalšího rozsáhlého ruského raketového útoku během následujících 48 hodin.

Příští týden by měl ukrajinský prezident odcestovat do Spojených států, kde se podle představitele Bílého domu setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Washington se mezitím snaží obnovit jednání o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Šéf OSN navštívil poprvé po 17 letech Sýrii

Generální tajemník OSN António Guterres přijel do Damašku na první návštěvu úřadujícího šéfa světové organizace od roku 2009. Se syrským vedením jedná hlavně o obnově země, návratu vysídlených lidí a posílení mezinárodní podpory. Návštěva zároveň potvrzuje postupný návrat Sýrie na diplomatickou scénu. Informuje o tom agentura Reuters či server Al-Jazeera.

Guterrese v sobotu v prezidentském paláci přijal syrský prezident Ahmad Šará. Jednání se zúčastnil také ministr zahraničí Asaad Šajbání. Hlavním tématem byla poválečná obnova země, kterou zničil téměř čtrnáctiletý konflikt.

„Žádná země se po tak vážném konfliktu nedokáže obnovit sama,“ řekl Guterres po schůzce. „Musíme Sýrii pomoci v jejím odhodlání a úsilí,“ dodal na společné tiskové konferenci se Šajbáním.

Damašek žádá větší podporu

Syrský ministr zahraničí zopakoval žádost o širší pomoc mezinárodního společenství, především Evropské unie. Rozhovory se podle něj týkaly navýšení podpory OSN pro rekonstrukci a vládního plánu na uzavření táborů pro vysídlené obyvatele.

Guterres označil cestu za „návštěvu solidarity“. Na síti X uvedl: „Organizace spojených národů stojí při Sýrii v tomto klíčovém okamžiku.“ Během několika dnů v Damašku se má setkat také s dalšími členy vlády a se zástupci občanské společnosti.

V pondělí má vystoupit před syrským parlamentem. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrice chce zdůraznit, že země má příležitost „nejen zotavit se z konfliktu, ale také položit základy budoucnosti, která bude stabilnější, otevřenější a prosperující pro všechny Syřany“.

Návštěva představuje další diplomatický úspěch pro nové syrské vedení. Povstalci v prosinci 2024 svrhli prezidenta Bašára Asada a ukončili vládu jeho rodiny. Guterres tehdy pád režimu označil za znamení naděje pro celý region.

Zemi stále zatěžuje násilí

Prezident Šará dříve vedl syrskou odnož Al-Káidy, se kterou přerušil vztahy v roce 2016. Sankce Rady bezpečnosti OSN spojené s terorismem se na něj vztahovaly až do listopadu 2025. Od převzetí moci se snaží obnovit zahraniční vztahy a rozšířit je za okruh někdejších spojenců Asadova režimu, především Ruska a Íránu.

Syrskou transformaci ale poznamenaly dvě vlny sektářského násilí. V pobřežních oblastech země zahynulo téměř 1500 alávitů a o několik měsíců později zemřely na jihu stovky příslušníků drúzské menšiny. Guterres oba případy odsoudil a vyzval k vyvození odpovědnosti.

Bezpečnost zůstává problémem i v samotném Damašku. Jen několik týdnů před Guterresovou cestou vybuchly dvě nálože poblíž hotelu, ve kterém nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Syrské úřady později oznámily zatčení podezřelých napojených na Islámský stát.

Guterres má během návštěvy zamířit také k jednotkám OSN, které dohlížejí na nárazníkové pásmo mezi syrskými a izraelskými silami. Izraelská armáda po pádu Asada obsadila další části jižní Sýrie. Damašek požaduje její stažení a návrat k dohodě o oddělení vojsk z roku 1974.

Šará se mezitím snaží obnovit vztahy se Západem. Spojené státy zrušily většinu sankcí vůči Sýrii a prezident Donald Trump oznámil záměr vyškrtnout zemi z amerického seznamu států podporujících terorismus. Šará se už loni stal prvním syrským prezidentem od roku 1967, který vystoupil na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Dovolená může vztah posílit. Každému páru ale prospívá něco jiného

Pár, dovolená, pláž
Pár, dovolená, pláž Foto: Pexels

Společná dovolená nabízí párům více času, nové zážitky i únik od každodenních povinností. Ne každý ale od letního volna očekává totéž. Zatímco jeden partner touží po dobrodružství, druhý může potřebovat hlavně klid a pocit jistoty.

Během běžného roku se partneři často míjejí mezi prací, péčí o domácnost a dalšími povinnostmi. Na dovolené spolu najednou tráví téměř celý den, což může vztah osvěžit, ale také zvýraznit rozdílné potřeby. Jeden chce vstávat brzy, poznávat okolí a zkoušet nové aktivity, zatímco druhý by nejraději zůstal u bazénu se stejnou knihou celý týden.

Dobrodružství není vhodné pro každého

Novější výzkum sledoval přibližně 390 párů prostřednictvím tří každodenních deníkových studií. Výsledky naznačují, že lidem s vyhýbavějším typem citové vazby prospívaly především nové a vzrušující společné zážitky. Právě při nich pociťovali větší blízkost a byli se vztahem spokojenější.

U úzkostněji založených lidí se naopak jako důležitější ukázaly známé a uklidňující činnosti. Předvídatelný program jim mohl poskytnout pocit bezpečí, který ve vztahu potřebují. Dokonalá dovolená proto nemusí znamenat každodenní výlety, adrenalinové sporty ani důkladně vyplněný itinerář. Pro některé páry může být mnohem přínosnější návrat na známé místo a společné rituály.

Rozhoduje kvalita společného času

Výzkum zaměřený přímo na partnerské dovolené ukázal, že vyšší spokojenost se vztahem nesouvisela s počtem absolvovaných cest. Podstatnější byly společné zážitky, zábava, pozorné rozhovory, fyzická blízkost a ochota vyzkoušet něco nového. Dovolená tedy sama o sobě vztah nenapraví. Záleží hlavně na tom, jak spolu partneři čas skutečně tráví.

Průzkum mezi dvěma tisíci sezdanými lidmi také zjistil, že 57 procent respondentů se na cestách cítilo se svým partnerem propojenější. Šedesát procent se vracelo domů s pocitem větší zamilovanosti. Romantické povzbuzení však podle odpovědí většinou vydrželo jen několik dnů po návratu.

Nejdůležitější proto může být domluvit se ještě před cestou, co od společného volna oba očekávají. Dovolená nemusí mít jednotný recept. Někomu vztah osvěží neznámé místo, jinému několik klidných dnů bez programu. Rozdílné představy přitom nejsou důkazem nefunkčního vztahu, pokud v nich oba partneři dokážou najít prostor pro kompromis.

Francie nařídila evakuaci dalších sedmi obcí u Bordeaux kvůli požárům

Francouzské úřady v noci na dnešek nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170.000 lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141.000 lidí. Dalších 60.000 lidí muselo kvůli požárům opustit domovy ve středním Španělsku.

Nové opatření se týká obyvatel obcí Saint-Médard-en-Jalles, Le Haillan, Saint-Jean d’Illac, Martignas-sur-Jalles, a Saint-Aubin de Médoc. Ty se nacházejí v blízkosti metropolitní oblasti Bordeaux nebo jsou její součástí a celkem v nich žije 69.800 lidí, uvedla agentura AFP. Částečně se evakuace týká také obcí Mérignac, kde žije 78.000 lidí, a Eysines s 24.800 obyvateli.

„Vzhledem k šíření požáru a navzdory značným prostředkům nasazeným hasičskými a záchrannými složkami si situace vyžaduje evakuaci obyvatel dotčených oblastí,“ uvedla ve svém prohlášení prefektka departementu Gironde Sophie Brocas.

Ve Španělsku musela kvůli požáru americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) evakuovat zařízení určené ke komunikaci s vesmírnými družicemi, které se nachází asi 65 kilometrů od Madridu, upozornila agentura AFP.

V pátek večer řekl delegát španělské vlády Francisco Martín Aguirre novinářům, že hasičům dosud pomáhaly relativně nízké teploty, ale situaci může zhoršit vítr. Dopoledne se podle něj očekává zesílení větru s poměrně nepředvídatelnými poryvy, citovala jej televize France24.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že v cestovatelském systému Drozd je nyní ve Francii evidováno 251 turistů z Česka a ve Španělsku 1008 cestovatelů. Kromě Francie a Španělska v Evropě bojuje s požáry také Itálie a Řecko, stejně jako Tunisko, Maroko a Alžírsko v severní Africe.

Jemenští Húsíové tvrdí, že zaútočili na Saúdskou Arábii

Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.

Húsíjská média tvrdí, že raketový útok způsobil požáry v přístavní městě Džízán na břehu Rudého moře.

Saúdskoarabská protivzdušná obrana vydala varování „před možným rizikem“ pro obyvatele Džízánu a dalšího přístavního města Janbu, které ale po několika minutách odvolala.

Ve středu proíránští Húsíové zaútočili v Rudém moři na dva saúdskoarabské ropné tankery, které podle nich porušili jimi vyhlášenou blokádu Saúdské Arábie, která je americkým spojencem. Tu povstalci oznámili tento týden s tím, že se jedná o odvetu za útok na letiště v hlavním městě Saná z minulého týdne a na blokádu jemenských přístavů a letišť, kterou podle povstalců provádí Rijád.

Rudé moře a Adenský záliv jsou významnou námořní cestou pro export saúdskoarabské ropy, a to hlavně v době, kdy další trasa, Hormuzský průliv, zaznamenává kvůli válce mezi Íránem a Spojenými státy výrazný propad provozu. Námořní blokáda Saúdské Arábie a eskalace bojů mezi Rijádem a Húsíji může ještě více narušit přepravu ropy v regionu.

Google umožní obnovit účet pomocí selfie videa

Muž, telefon
Muž, telefon Foto: Unsplash

Zapomenuté heslo ani ztracený telefon už nemusí znamenat dlouhý boj o přístup k e-mailům, fotografiím a dokumentům. Google zavádí možnost obnovit účet pomocí krátkého selfie videa, které si uživatel uloží předem.

Google ve čtvrtek 23. července představil nový způsob přihlašování a obnovy účtu. Uživatel se při prvním nastavení podívá do kamery a podle pokynů provede několik jednoduchých pohybů hlavou. Systém tím zachytí jeho obličej z různých úhlů a záznam bezpečně uloží.

Pokud později ztratí přístup ke svému telefonu, počítači nebo běžným způsobům ověření, pořídí další selfie video. Google nový záznam porovná s původním a ověří, zda před kamerou skutečně stojí majitel účtu.

Fotografie ani deepfake stačit nemají

Samotný obrázek obličeje by zabezpečení obejít neměl. Uživatel při natáčení musí podle pokynů hýbat hlavou, což systému pomáhá rozpoznat živého člověka. Google využívá také další bezpečnostní vrstvy zaměřené na odhalování falešných fotografií, předem připravených videí a deepfake záznamů.

Selfie video se ukládá v zašifrované podobě a bez dalšího souhlasu má sloužit pouze k přihlašování. Funkce je dobrovolná a uložený záznam lze kdykoliv odstranit v nastavení účtu. Uživatel se může samostatně rozhodnout, zda dovolí využití videa také ke zlepšování rozpoznávání obličeje a dalších ověřovacích metod.

Selfie je nutné nastavit předem

Novinka má jeden důležitý háček. Selfie video nelze přidat ve chvíli, kdy už je člověk z účtu odhlášený nebo prochází jeho obnovou. Funguje tedy jako náhradní klíč, který je potřeba připravit dříve, než nastanou problémy.

Funkce se postupně rozšiřuje mezi způsobilé uživatele po celém světě. Dostupnost se může lišit podle země, zařízení a typu účtu. Novou možnost zatím nemohou využít dětské účty, účty Google Workspace ani lidé zapojení do programu pokročilé ochrany.

Google nadále doporučuje nastavit více možností obnovy současně. Vedle selfie videa lze využívat přístupové klíče, záložní e-mail, telefonní číslo nebo důvěryhodné kontakty.

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Večeře se konala v tanečním sále hotelu Waldorf Astoria, dříve Trump International Hotel. Pozváno bylo výrazně méně hostů a dostavili se v méně formálním oblečení.

Hosté přicházeli jediným vchodem, procházeli dvěma kontrolami totožnosti a míjeli služebního psa, ozbrojené policisty i příslušníky ochranky. Trump vstoupil do sálu za zdvořilého potlesku. Prezident tentokrát vystoupil na pódium bez doprovodu první dámy Melanie.

Trump si v projevu utahoval z novinářů a pochválil tajné služby za to, jak ho chrání. Prokládal přátelské vtipy s ostrou kritikou médii, která podle něj šíří falešné zprávy. Osobně zaútočil na některé novináře, politiky i celebrity. Zároveň naznačil, že k tisku přistupuje shovívavě, přestože minule plánoval mnohem ostřejší kritiku. Zmínil také, že na návštěvu Spojených států příští týden přiletí izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

V původním dubnovém termínu byla tradiční akce v jiném hotelu přerušena poté, co muž v neprůstřelné vestě a vyzbrojený několika zbraněmi, později identifikovaný jako Cole Tomas Allen, zaútočil na bezpečnostní kontrolní stanoviště. Do hlavního sálu sice nepronikl, ale došlo ke střelbě. Zasažen byl člen ochranky. Trumpa i další čestné hosty bezpečnostní složky okamžitě odvedly do bezpečí. Večeře byla předčasně ukončena.

Akci pořádá již více než sto let organizace zastupující novináře, kteří ve Washingtonu informují o vládní politice Spojených států. Letošní dubnová večeře byla první, jíž se Donald Trump zúčastnil během obou svých prezidentských období. Současný prezident je známý opovržením vůči médiím, která označuje za „nepřátele lidu.“