Syrský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informují o tom světové agentury. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty. Prozatímním prezidentem se stal jejich vůdce Ahmad Šara.
Španělsko se chystá na úplné zatmění Slunce, které ve středu 12. srpna do pásu nejlepší viditelnosti přiláká miliony lidí. Úřady kvůli mimořádnému náporu návštěvníků posilují bezpečnostní opatření, vymezují oficiální pozorovací místa a varují před vysokým rizikem lesních požárů v době, kdy teploty v některých regionech mohou dosáhnout 40 stupňů.
Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici 2000. Podle nejnovějších dat konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Údaje zachycují stav k neděli. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.
Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla dnes agentura Reuters. Raněných je podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, pokračuje totiž pátrání po nezvěstných, kterých je například ve městě Calí podle prezidenta jihoamerické země Abelarda de la Esprielly 188.
Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy Kč) a měl procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel nyní místo toho vede v blízkosti lidských ostatků z doby bronzové, píše deník The Guardian.
Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.
Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při ruských útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes regionální úřady. Podle ukrajinské prokuratury je mrtvých 11 a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dvanáct lidí zemřelo a dalších 39 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Nižněkamsk v Tatarstánu, uvedla podle agentury TASS tisková služba vedení této republiky ve středním Rusku. Cílem útoku byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku.
Dva mrtvé a 12 raněných si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy. Oznámil to ráno starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Téměř dvě desítky raněných měl za následek ruský útok na Oděsu a Dněpropetrovskou oblast, uvedly ukrajinské úřady. Tři lidé přišli o život a 25 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Belgorod na západě Ruska, upřesnil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev, který původně informoval o 13 raněných, včetně dvou dětí.
Nejméně tři lidé včetně jednoho dítěte zemřeli při nočních ruských útocích na Kyjev a jeho okolí. Další tři lidé utrpěli zranění. Podle ukrajinských úřadů Rusové použili mimo jiné balistické rakety.
Obvodní soud pro Prahu 9 se tento týden vrací k projednávání kauzy Dozimetr. Místo dalších svědeckých výpovědí se má zaměřit na policejní odposlechy a obrazové záznamy.
Ostravští infektologové od začátku léta ošetřili 15 lidí, které poranil netopýr. Všichni pacienti dostali preventivní očkování proti vzteklině, nikdo z nich neonemocněl. Lékaři doporučují na zvířata nesahat a jejich odchyt přenechat odborníkům.
Od nalezení těl dvou mladých žen u Valašských Klobouk uplynulo v neděli 9. srpna přesně 50 let. Jeden z nejotřesnějších kriminálních případů své doby později inspiroval také známý československý film Smrt stopařek.
Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích je před začátkem akademického roku vysoký. Na některých univerzitách už studenti spoléhají především na zrušené rezervace, větší šanci mají ještě v Plzni a Ústí nad Labem.
Při dopravních nehodách v Česku zemřelo od začátku roku do konce července 222 lidí. Je to o deset více než ve stejném období loni. K tragickým následkům může přispívat také nepozornost řidičů.
Americký trh práce v červenci překvapivě ztratil 23 tisíc pracovních míst. Slabá čísla ale burzy nezastavila. Investoři očekávají, že horší vývoj zaměstnanosti přiměje centrální banku k opatrnějšímu rozhodování o úrokových sazbách.
Cestovní ruch v Česku ve druhém čtvrtletí mírně rostl. Tuzemská ubytovací zařízení navštívilo 6,4 milionu lidí, meziročně o půl procenta více. Zahraniční turisté se však nadále soustřeďují především do Prahy, zatímco regiony spoléhají hlavně na domácí klientelu.
Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet přijala nabídku na převzetí od americké investiční skupiny Apollo Global Management. Transakce oceňuje aerolinku na 5,7 miliardy liber, tedy přibližně 162 miliard korun.
Soud v americkém státě Nové Mexiko uložil společnosti Meta Platforms pokutu v celkové výši 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun) za újmu, kterou její platformy Facebook a Instagram působí mladým lidem. Firma musí změnit způsob ověřování věku.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zavedl minimální dovozní ceny výrobků z polykřemíku a na jejich dovoz uvalil 15procentní clo. Polykřemík se používá při výrobě polovodičů a je hlavní složkou fotovoltaických panelů, jeho největším světovým producentem je Čína. Trump chce opatřeními podpořit domácí dodavatelské řetězce pro výrobu čipů a solárních panelů, a posílit tak pozici Spojených států v soupeření s Čínou v oblasti umělé inteligence (AI) a energetiky, uvedla agentura Reuters.
Syrský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil svrženého prezidenta Bašára Asada k trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války, která vypukla v roce 2011. Informují o tom světové agentury. Asad s rodinou uprchl v prosinci 2024 do Moskvy poté, co Damašek dobyla koalice vedená islamisty. Prozatímním prezidentem se stal jejich vůdce Ahmad Šara.
Španělsko se chystá na úplné zatmění Slunce, které ve středu 12. srpna do pásu nejlepší viditelnosti přiláká miliony lidí. Úřady kvůli mimořádnému náporu návštěvníků posilují bezpečnostní opatření, vymezují oficiální pozorovací místa a varují před vysokým rizikem lesních požárů v době, kdy teploty v některých regionech mohou dosáhnout 40 stupňů.
Počet potvrzených obětí epidemie eboly v Kongu překročil hranici 2000. Podle nejnovějších dat konžského ústavu veřejného zdraví, které získaly agentury AP a Reuters, v zemi zemřelo 2011 lidí a potvrzeno bylo 4381 případů nákazy. Údaje zachycují stav k neděli. Zdravotníci současnou epidemii označují za nejrychleji se šířící epidemii eboly, jaká byla dosud zaznamenána.
Nejméně 164 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, uvedla dnes agentura Reuters. Raněných je podle médií stovky. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste, pokračuje totiž pátrání po nezvěstných, kterých je například ve městě Calí podle prezidenta jihoamerické země Abelarda de la Esprielly 188.
Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy Kč) a měl procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel nyní místo toho vede v blízkosti lidských ostatků z doby bronzové, píše deník The Guardian.
Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.
Nejméně devět lidí přišlo o život a desítky utrpěly zranění při ruských útocích na Záporoží a Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes regionální úřady. Podle ukrajinské prokuratury je mrtvých 11 a raněných 26. Nepřítel v noci vyslal proti Ukrajině rakety Cirkon a Iskander-M/KN-23 a 120 dronů, z nichž se obráncům podařilo 98 dronů zneškodnit. Hlavním terčem útoku bylo Záporoží a Kyjev s okolím, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dvanáct lidí zemřelo a dalších 39 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Nižněkamsk v Tatarstánu, uvedla podle agentury TASS tisková služba vedení této republiky ve středním Rusku. Cílem útoku byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku.
Dva mrtvé a 12 raněných si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy. Oznámil to ráno starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Téměř dvě desítky raněných měl za následek ruský útok na Oděsu a Dněpropetrovskou oblast, uvedly ukrajinské úřady. Tři lidé přišli o život a 25 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Belgorod na západě Ruska, upřesnil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev, který původně informoval o 13 raněných, včetně dvou dětí.
Nejméně tři lidé včetně jednoho dítěte zemřeli při nočních ruských útocích na Kyjev a jeho okolí. Další tři lidé utrpěli zranění. Podle ukrajinských úřadů Rusové použili mimo jiné balistické rakety.
Obvodní soud pro Prahu 9 se tento týden vrací k projednávání kauzy Dozimetr. Místo dalších svědeckých výpovědí se má zaměřit na policejní odposlechy a obrazové záznamy.
Ostravští infektologové od začátku léta ošetřili 15 lidí, které poranil netopýr. Všichni pacienti dostali preventivní očkování proti vzteklině, nikdo z nich neonemocněl. Lékaři doporučují na zvířata nesahat a jejich odchyt přenechat odborníkům.
Od nalezení těl dvou mladých žen u Valašských Klobouk uplynulo v neděli 9. srpna přesně 50 let. Jeden z nejotřesnějších kriminálních případů své doby později inspiroval také známý československý film Smrt stopařek.
Zájem o ubytování na vysokoškolských kolejích je před začátkem akademického roku vysoký. Na některých univerzitách už studenti spoléhají především na zrušené rezervace, větší šanci mají ještě v Plzni a Ústí nad Labem.
Při dopravních nehodách v Česku zemřelo od začátku roku do konce července 222 lidí. Je to o deset více než ve stejném období loni. K tragickým následkům může přispívat také nepozornost řidičů.
Americký trh práce v červenci překvapivě ztratil 23 tisíc pracovních míst. Slabá čísla ale burzy nezastavila. Investoři očekávají, že horší vývoj zaměstnanosti přiměje centrální banku k opatrnějšímu rozhodování o úrokových sazbách.
Cestovní ruch v Česku ve druhém čtvrtletí mírně rostl. Tuzemská ubytovací zařízení navštívilo 6,4 milionu lidí, meziročně o půl procenta více. Zahraniční turisté se však nadále soustřeďují především do Prahy, zatímco regiony spoléhají hlavně na domácí klientelu.
Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet přijala nabídku na převzetí od americké investiční skupiny Apollo Global Management. Transakce oceňuje aerolinku na 5,7 miliardy liber, tedy přibližně 162 miliard korun.
Soud v americkém státě Nové Mexiko uložil společnosti Meta Platforms pokutu v celkové výši 567 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun) za újmu, kterou její platformy Facebook a Instagram působí mladým lidem. Firma musí změnit způsob ověřování věku.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zavedl minimální dovozní ceny výrobků z polykřemíku a na jejich dovoz uvalil 15procentní clo. Polykřemík se používá při výrobě polovodičů a je hlavní složkou fotovoltaických panelů, jeho největším světovým producentem je Čína. Trump chce opatřeními podpořit domácí dodavatelské řetězce pro výrobu čipů a solárních panelů, a posílit tak pozici Spojených států v soupeření s Čínou v oblasti umělé inteligence (AI) a energetiky, uvedla agentura Reuters.
V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.
Večeře se konala v tanečním sále hotelu Waldorf Astoria, dříve Trump International Hotel. Pozváno bylo výrazně méně hostů a dostavili se v méně formálním oblečení.
President Donald Trump delivers a rambling, insult-filled speech at the correspondents' dinner three months after it was derailed by a shooting. https://t.co/9xEBljvC1C
Hosté přicházeli jediným vchodem, procházeli dvěma kontrolami totožnosti a míjeli služebního psa, ozbrojené policisty i příslušníky ochranky. Trump vstoupil do sálu za zdvořilého potlesku. Prezident tentokrát vystoupil na pódium bez doprovodu první dámy Melanie.
Trump si v projevu utahoval z novinářů a pochválil tajné služby za to, jak ho chrání. Prokládal přátelské vtipy s ostrou kritikou médii, která podle něj šíří falešné zprávy. Osobně zaútočil na některé novináře, politiky i celebrity. Zároveň naznačil, že k tisku přistupuje shovívavě, přestože minule plánoval mnohem ostřejší kritiku. Zmínil také, že na návštěvu Spojených států příští týden přiletí izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
V původním dubnovém termínu byla tradiční akce v jiném hotelu přerušena poté, co muž v neprůstřelné vestě a vyzbrojený několika zbraněmi, později identifikovaný jako Cole Tomas Allen, zaútočil na bezpečnostní kontrolní stanoviště. Do hlavního sálu sice nepronikl, ale došlo ke střelbě. Zasažen byl člen ochranky. Trumpa i další čestné hosty bezpečnostní složky okamžitě odvedly do bezpečí. Večeře byla předčasně ukončena.
Akci pořádá již více než sto let organizace zastupující novináře, kteří ve Washingtonu informují o vládní politice Spojených států. Letošní dubnová večeře byla první, jíž se Donald Trump zúčastnil během obou svých prezidentských období. Současný prezident je známý opovržením vůči médiím, která označuje za „nepřátele lidu.“
Česká diplomacie získala nové informace o občanovi, kterého čínské úřady vyšetřují kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podrobnosti zatím nezveřejnila, případem se budou společně zabývat ministerstva zahraničí a spravedlnosti.
Nové informace zazněly během jednání české parlamentní delegace v čínském parlamentu. Českou diplomacii na místě zastupoval náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, který o výsledku rozhovorů informoval ministra Petra Macinku.
Macinka následně oznámil, že další postup budou koordinovat ministerstva zahraničí a spravedlnosti. S diplomaty chce podrobnosti probrat po návratu ze svých zahraničních cest. Co přesně čínská strana české delegaci sdělila, zatím neuvedl.
Muž je v konzulárním kontaktu s Českem
Českého občana zadržely čínské úřady na konci června. Peking ho vyšetřuje kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti, bližší informace o obvinění ale dosud nezveřejnil. Podle Macinky se muž nacházel v Číně na soukromé cestě.
České úřady jsou se zadrženým v konzulárním kontaktu. Případ potvrdilo ministerstvo zahraničí už v první polovině července, další podrobnosti však kvůli citlivosti situace neposkytovalo.
K novému vývoji došlo během návštěvy delegace vedené předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou. Ten se ve čtvrtek setkal s předsedou čínského parlamentu Čao Le-ťim a pozval ho na návštěvu České republiky. Čínská strana při jednání ocenila snahu nové české vlády zlepšit vzájemné vztahy.
Možná souvislost zůstává nepotvrzená
České bezpečnostní složky podle dřívějších informací nevylučují, že by Peking mohl chtít zadrženého Čecha vyměnit za čínského občana, kterého tuzemská policie stíhá kvůli neoprávněné činnosti pro cizí moc. Macinka však uvedl, že spolu oba případy nesouvisejí.
Čínský občan je v Česku ve vazbě od začátku letošního roku. Městský soud v Praze v červnu rozhodl o jeho propuštění a případ vrátil policii k došetření. Muž ale ve vazbě zůstal, protože státní zástupce podal proti rozhodnutí stížnost.
Možnou spojitost obou případů připustili také někteří bývalí diplomaté. Jde však pouze o jejich hodnocení, nikoliv o potvrzený záměr čínských úřadů. Další postup české strany bude záviset na informacích, které delegace během jednání v Pekingu získala.
Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.
Byl to 13. start lodi tohoto typu a zároveň šlo o první zkušební let společnosti Elona Muska poté, co upsala své akcie na burzu. Plavidlo nevstoupilo na oběžnou dráhu kolem Země, ale letělo takzvanou transatmosférickou dráhou.
Loď tyčící se do výšky 124 metrů vzlétla ze základny Starbase na jižním cípu Texasu. Let pozorně sledoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), neboť Starship má do budoucna sloužit k dopravení posádek na Měsíc.
Hodinová cesta skončila přistáním lodi na hladině Indického oceánu. Na ní plavala i v okamžiku, kdy se webový přenos společnosti SpaceX chýlil ke konci, což vyvolalo jásot zaměstnanců na startovišti, poznamenala agentura AP.
Při návratu raketového nosiče se podle AP nepodařilo znovu zažehnout dostatečný počet motorů, takže raketa dosedla na hladinu Mexického zálivu rychleji, než bylo v plánu. Přesto šlo o zlepšení oproti předchozímu letu v květnu, kdy se kvůli poruše motoru vymkl kontrole a zřítil se do Mexického zálivu. Firma před startem vyměnila šest z třiatřiceti motorů prvního stupně poté, co při předchozím pokusu jejich selhání vedlo k přerušení odpočtu na poslední chvíli.
Samotná loď Starship má podle SpaceX za sebou dosud nejměkčí dosednutí na hladinu v historii programu. Plavidlo po přistání zůstalo téměř neporušené a vzplanulo jen mírně, uvedla AP. Při dřívějších letech obvykle při dosednutí vybuchovalo nebo se rozlomilo ještě ve vzduchu.
Musk už dříve uvedl, že do konce roku by Starship měl být plně opakovaně použitelný, podobně jako běžné dopravní letadlo. Do naplnění tohoto cíle však firmě zbývá ještě řada kroků. Kromě zvládnutí návratu a opětovného zažehnutí motorů bude muset prokázat schopnost tankovat palivo přímo na oběžné dráze a provést sérii startů v rychlém sledu, než bude moci nosič nasadit pro lety s posádkou.
SpaceX a NASA nedávno výrazně upravily harmonogram a podobu lunárního programu Artemis kvůli technické náročnosti vývoje lodi Starship HLS a komplexním nárokům na doplňování kryogenního paliva na oběžné dráze.
První pilotované přistání lidské posádky na Měsíci se posunulo z původně plánované mise Artemis III na misi Artemis IV s novým termínem v roce 2028. Artemis III bude nejdříve na konci roku 2027 na nízké oběžné dráze Země testovat dokovací manévry a prověrku systémů. SpaceX musí také před vysláním astronautů provést úspěšné zkušební lunární přistání bez posádky.
SpaceX upsala své akcie na burzu Nasdaq 12. června při největší primární nabídce akcií (IPO) v historii. Emisní cena činila 135 dolarů za kus. Krátce poté se cena vyšplhala až na rekordních 225,64 dolaru. Firma SpaceX tak na krátkou dobu překonala v tržní hodnotě internetový obchod Amazon i softwarovou společnost Microsoft a Musk byl podle odhadů magazínu Forbes či agentury Bloomberg považován za prvního dolarového bilionáře.
Cena akcií od té doby výrazně klesla a naposledy se obchodovaly přibližně za 115 dolarů, odhadované Muskovo jmění tak kleslo výrazně pod 800 miliard dolarů.
John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní svého prvního komiksového románu.
John Cusack na Comic-Conu v San Diegu vysvětlil, proč se částečně vzdálil filmovému průmyslu. Šedesátiletý herec se tentokrát nepřijel pochlubit novou rolí, ale komiksovým románem Momo, který vytvořil společně s argentinským výtvarníkem Ignaciem Noé.
Komiksové romány podle něj nabízejí podobné možnosti jako film. Autor vybírá jednotlivé záběry, určuje rytmus vyprávění a přemýšlí obrazově. Na rozdíl od velké filmové produkce však nemusí každé rozhodnutí obhajovat před lidmi, kteří do projektu vložili desítky milionů dolarů.
„Chtěl jsem vyprávět příběh, ale nechtěl jsem o jeho vyprávění vyjednávat,“ popsal Cusack. Při vzniku Momo mu nikdo neupravoval text a do Noého kreseb rovněž nikdo nezasahoval. Projekt proto označil za dílo vytvořené bez komisí a algoritmů.
Příběh propojuje několik žánrů
Vydavatelství Mad Cave Studios knihu představilo jako divokou cestu napříč Amerikou sedmdesátých let. Dva uprchlíci uzavřou nejisté spojenectví a vydají se hledat starobylý artefakt pro skutečnou televizní hvězdu Jackieho Gleasona. Jejich cesta postupně propojí sci-fi, politickou satiru, okultní záhady a temný humor.
V příběhu se vedle Gleasona objeví také bývalý americký prezident Richard Nixon. Kniha pracuje se skutečnými událostmi a osobnostmi, hranici mezi historií a fikcí však záměrně rozostřuje. Cusack ji jedním slovem popsal jako podvratnou.
Od filmu úplně neodchází
Herec známý ze snímků Řekni cokoliv…, V kůži Johna Malkoviche nebo Všechny moje lásky v posledních letech přijímal méně rolí než dříve. V roce 2025 se objevil ve filmech Fog of War a Detective Chinatown 1900, o rok dříve natočil válečné drama Decoded.
Pokud by se Momo setkala s úspěchem a některé studio projevilo zájem o filmové zpracování, Cusack by si v něm podle svých slov rád zahrál. Komiksový román má vyjít 29. září a nabídne 256 stran.
Kostelec nad Orlicí (Rychnovsko) 25. července 2026 (PROTEXT) – Anglický park Nového zámku v Kostelci nad Orlicí, sídle rodu Kinských, se na přelomu července a srpna naplní nádhernou hudbou. V rámci třídenní přehlídky se na festivalovém pódiu představí řada vynikající interpretů v čele se světově proslulými umělci, violoncellistou Mischou Maiskym a klavíristou Lukášem Vondráčkem. První z atraktivních koncertů Novozámeckého hudebního léta, které pořádá společnost KINSKÝ Art Media ve spolupráci s Českým královským institutem, se uskuteční již ve čtvrtek 30. července.
Hned první večer láká na reprezentativní romantický program – zahájí jej slavnostní a navýsost optimistická Akademická předehra Johanessa Brahmse, po níž český virtuos Lukáš Vondráček přednese jeden z nejvděčnějších klavírních opusů 19. století – Koncert a moll Roberta Schumanna. Po přestávce se návštěvníci mohou těšit na milovanou 8. symfoniiG dur Antonína Dvořáka, zvanou Anglická, kterou skladatel komponoval v lůně přírody na Vysoké. Hostujícím orchestrem je Česká Sinfonietta, kterou založil a stále diriguje charismatický Radek Baborák.
Koncert v pátek 31. července je již vyprodán – jistě zejména proto, že na jeho program zařadili pořadatelé kromě slavných operních sborů (mj. Smetana, Verdi, Bizet, Borodin) jedno z nejhranějších a nejoblíbenějších děl 20. století, totiž kantátu Carla Orffa Carmina burana.
V ní se sólových pěveckých partů ujmou sopranistka Zuzana Marková, kontratenorista Vojtěch Pelka a barytonista Roman Hoza. Severočeskou filharmonii Teplice a Český filharmonický sbor Brno bude řídit Charles Olivieri-Munroe. Atmosféru koncertu umocní vystoupení dua In Flamenus, které propojuje hudbu s ohňovou performancí.
Skutečným vyvrcholením přehlídky bude jistě závěrečný koncert v sobotu 1. srpna, kdy se festivalovému publiku představí legendární violoncellista Mischa Maisky!
„Je pro mě stále neuvěřitelné, že zahraje u nás doma na zahradě; v omezené kapacitě našehonádvoří budou mít posluchači světovou hvězdu opravdu na dosah,“ svěřuje se majitel Nového zámku František Kinský.
Po Mozartově předehře k opeře Figarova svatba doprovodí Maiského Karlovarský symfonický orchestr v Haydnově violoncellovém Koncertu C dur. Závěrečným opusem festivalu bude dílo třetího z triumvirátu zakladatelů vídeňského klasicismu – Trojkoncert C dur pro klavír, housle, violoncello a orchestr Ludwiga van Beethovena. Trio skvělých sólistů tvoří Mischa Maisky a jeho potomci – pianistka Lily Maisky, na housle bude hrát a celý koncert dirigovat Sascha Maisky.
„Tím, že festivalová dramaturgie provázala program koncertu díly tří skladatelů spojených s habsburskou monarchií a vídeňskou hudební tradicí, zároveň připomíná významné jubileum – 500 let od nástupu Habsburků na český trůn a také období, kdy se Vídeň stala jedním z nejvýznamnějších hudebních center Evropy,“ dodal ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný.
Neopakovatelné kouzlo open-air festivalu pod širým nebem, letní podvečer v zámeckém parku…; slavné kompozice a vynikající interpreti. To bude atmosféra tří výjimečných koncertů v areálu parku Nového zámku v Kostelci nad Orlicí. V místě, kde se historie potkává s přítomností, kultura se zábavou a hudba s úctou posluchačů.
Každý večer se areál parku posluchačům otevře v 18.00 hodin, stejně jako stánky s občerstvením i Toniova zámecká kavárna. Vždy od půl sedmé do 19.15 bude též probíhat autogramiáda majitele zámku a průvodce dokumentárního cyklu České televize Modrá krev Františka Kinského. Z kapacitních a organizačních důvodů jsou ovšem tato setkání určena pouze držitelům vstupenek na dané večerní koncerty.
Pro běžné návštěvníky bude zámecký park po dobu festivalu mimořádně uzavřen.
Parkování je možné na parkovišti přiléhajícím k zámeckému parku. Všechny koncerty začínají v anglickém parku ve 20.00 hodin a budou zároveň přenášeny na velkoplošnou obrazovku.
Poslední volné vstupenky na koncerty 30. 7. a 1. 8. lze zakoupit v síti Ticketportal; všechny další potřebné informace zájemci naleznou na webových stránkách pořadatele: kinskyartmedia.cz/novozamecke-hudebni-leto
Po letech čekání přichází oficiální potvrzení. Honda pracuje na třetí generaci modelu Ridgeline, která nabídne výrazně robustnější design, nové technologie i modernizovaný šestiválcový motor. Na trh by měla dorazit během následujících dvou let.
Honda definitivně potvrdila vývoj zcela nové generace svého pick-upu Ridgeline. Současný model, který je na trhu už řadu let, se blíží ke konci své životnosti a automobilka už připravuje jeho nástupce. Novinka by měla dorazit během příštích dvou let a podle prvních informací půjde o největší proměnu v historii tohoto modelu.
Auto, za kterým se lidé otočí
Design třetí generace vzniká ve vývojovém centru Hondy v jižní Kalifornii, zatímco technický vývoj má na starosti tým v Ohiu. Výroba zůstane i nadále v továrně v americké Alabamě, kde Honda montuje také modely Passport, Pilot nebo Odyssey.
The Honda Ridgeline Is Officially Going on Hiatus, but This New Next-Gen Teaser Confirms Its Return https://t.co/wWvV3nHRVi
Největší změnou bude vzhled. Honda slibuje mnohem robustnější a terénněji laděnou karoserii, která se má inspirovat nejnovější generací SUV Passport. Ridgeline tak dostane ostřejší linie a výraznější přední část, díky čemuž by měl působit odolněji než dosud.
Tvrdý parťák do terénu
Automobilka zároveň naznačila, že nový pick-up nabídne také lepší schopnosti mimo zpevněné silnice. Viceprezident amerického zastoupení Hondy Lance Woelfer uvedl, že vůz bude schopnější než jeho předchůdce, konkrétní technické detaily si ale výrobce zatím nechává pro sebe.
Proměnou projde i pohonné ústrojí. Současný atmosférický šestiválec o objemu 3,5 litru by měl nahradit modernizovaný motor stejné konfigurace, který bude splňovat přísnější emisní normy. Očekává se výkon kolem 285 koní, tedy podobná hodnota, jakou dnes nabízí například Honda Passport.
Přestože Honda zatím nezveřejnila přesný harmonogram, podle informací Motor1 skončí výroba současného Ridgeline ještě letos. Následovat by měla několikaměsíční příprava výrobních linek v továrně v Alabamě, kde se bude montovat i nová generace. Automobilka si od ní slibuje nejen modernější techniku a atraktivnější vzhled, ale také posílení své pozice na severoamerickém trhu, kde segment pick-upů dlouhodobě patří k nejdůležitějším.
Verdikt
Ridgeline sice patří mezi nejstarší pick-upy ve své třídě, přesto si na severoamerickém trhu stále drží solidní prodeje. Právě proto automobilka věří, že modernější vzhled, vyšší praktičnost i technická vylepšení pomohou novému modelu navázat na dosavadní úspěchy a posílit jeho pozici mezi stále silnější konkurencí.
Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.
Americký prezident Donald Trump v pátek 24. července oznámil, že Spojené státy zahájí formální vyšetřování obchodních praktik Evropské unie. Reagoval tím na pokuty, které Brusel ukládá americkým technologickým společnostem včetně Googlu, Applu a Mety.
Trump na své sociální síti Truth Social obvinil Evropskou unii, že okrádá americké firmy a daňové poplatníky. Spojené státy podle něj nejsou evropským „prasátkem“ a v případě pokračování současného postupu je připraven zavést další rozsáhlá cla.
„Spojené státy americké nejsou pro Evropu prasátkem a nedovolíme, aby se k nám tak chovala,“ napsal prezident. EU podle něj za své kroky „zaplatí vysokou cenu“. Podrobnosti chystaného vyšetřování ani možnou výši nových cel zatím nezveřejnil.
Pokuta dosáhla téměř miliardy eur
Bezprostředním impulzem byla pokuta ve výši 890 milionů eur, tedy přibližně 22 miliard korun, kterou Evropská komise ve středu udělila Googlu. Brusel rozhodl, že společnost ve dvou případech porušila pravidla unijního aktu o digitálních trzích.
První pokuta ve výši 460 milionů eur se týká zvýhodňování vlastních služeb ve vyhledávači. Google podle Komise zobrazoval své nabídky související například s nakupováním, hotely, dopravou nebo sportem výrazněji než služby konkurence.
Dalších 430 milionů eur firma dostala kvůli pravidlům obchodu Google Play. Vývojářům měla omezovat možnost informovat zákazníky o levnějších nákupech na vlastních internetových stránkách nebo v jiných obchodech s aplikacemi. Google musí podle rozhodnutí porušování pravidel ukončit.
Washington mluví o útoku na americké firmy
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer již před Trumpovým vystoupením prohlásil, že EU stále agresivněji zasahuje proti americkým technologickým společnostem. Unijní opatření podle něj vytvářejí nejistotu pro americký vývoz a ohrožují stabilitu transatlantických obchodních vztahů.
Google zásah americké administrativy přivítal. Mluvčí společnosti Jose Castaneda připomněl, že firma pracovala na splnění evropských pravidel, zároveň má však obavy z dopadů nejnovějších rozhodnutí Komise. Nová Trumpova hrozba přichází pouhý den poté, co Spojené státy zavedly cla na dovoz z více než osmdesáti zemí včetně členů EU.
Největší masná firma světa ruší cíl uhlíkové neutrality
Foto: Pexels
JBS, největší producent masa na světě, ustoupil od svých dosavadních klimatických závazků. Ve výroční zprávě přestal uvádět plán dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a zároveň vypustil dřívější cíl odstranit odlesňování ze svého domácího dodavatelského řetězce. Firma tvrdí, že mění přístup kvůli obtížné měřitelnosti emisí v zemědělství.
JBS patří mezi největší producenty skleníkových plynů v potravinářském průmyslu. Většina emisí nevzniká přímo v jeho závodech, ale u dodavatelů a zemědělců, kteří pro firmu chovají hospodářská zvířata. Právě na tuto část svého klimatického dopadu se společnost dosud zaměřovala. Nově ale od cíle jejich snižování ustupuje.
Šéf udržitelnosti Jason Weller uvedl, že společnost podle něj od klimatických výzev neutíká. Tvrdí, že pouze upravuje své cíle tak, aby lépe odpovídaly oblastem, které dokáže sama ovlivnit. Podle jeho slov chce JBS „posílit rámec tak, aby lépe odrážel oblasti, kde můžeme přímo jednat, průběžně měřit pokrok a nést odpovědnost“.
Firma argumentuje tím, že splnit cíl uhlíkové neutrality napříč stovkami tisíc nezávislých zemědělců v mnoha zemích je mimořádně složité. Podle Wellera stále chybí jednotné metody měření, dostatek dat i potřebná infrastruktura pro sledování emisí v zemědělství.
Místo celkového snižování emisí se JBS zaměří hlavně na emise ze svých vlastních provozů. Do roku 2030 chce snížit jejich emisní intenzitu o 30 procent a do poloviny století o 70 procent. Tento ukazatel ale sleduje množství emisí v poměru k produkci, takže celkové emise mohou dál růst, pokud firma rozšíří výrobu.
Kritika navazuje na starší spory
Změna strategie navazuje na dlouhodobé spory kolem klimatických závazků společnosti. JBS oznámil cíl uhlíkové neutrality v roce 2021 a prezentoval ho jako významný krok v boji proti změně klimatu. Generální ředitel Gilberto Tomazoni tehdy prohlásil, že „změna klimatu je největší výzvou naší doby a musíme jednat naléhavě“.
Organizace World Animal Protection ale upozorňuje, že firma nikdy nepředstavila konkrétní plán, jak chce svého cíle dosáhnout. Připomíná také, že iniciativa Science Based Targets v roce 2024 odstranila závazek JBS ze svého systému. Společnost tehdy tvrdila, že pokračuje v plnění svých ekologických cílů i mimo tento rámec.
Kritici upozorňují hlavně na vypuštění takzvaných emisí Scope 3, které tvoří naprostou většinu klimatické stopy firmy. Podle výroční zprávy představují více než 97 procent všech emisí JBS a mezi roky 2023 a 2025 ještě vzrostly. Celkové emise společnosti mezitím překročily 191 milionů tun oxidu uhličitého v přepočtu.
Rozhodnutí přichází v době, kdy Evropu i další části světa zasahují stále častější vlny veder, požáry a další projevy měnícího se klimatu. World Animal Protection tvrdí, že právě nyní by velké firmy měly své závazky posilovat, nikoliv oslabovat. Organizace zároveň vyzývá k proměně potravinového systému směrem k udržitelnější produkci a tvrdí, že současný model intenzivní živočišné výroby už dlouhodobě není řešením.
Americká investiční společnost Blackstone překonala očekávání analytiků a zvýšila objem spravovaných aktiv na nový rekord. K výsledkům jí pomohly investice spojené s umělou inteligencí, datovými centry i energetickou infrastrukturou.
Blackstone ve čtvrtek 23. července oznámila, že ve druhém čtvrtletí spravovala aktiva v hodnotě 1,346 bilionu dolarů. Oproti stejnému období minulého roku jde o jedenáctiprocentní nárůst. Firma během tří měsíců přilákala 68,3 miliardy dolarů nového kapitálu.
Zisk určený k rozdělení mezi akcionáře vzrostl meziročně o 26 procent na téměř dvě miliardy dolarů. Na jednu akcii připadlo 1,52 dolaru, zatímco analytici oslovení společností LSEG očekávali 1,35 dolaru. Výsledek tak jejich odhady výrazně překonal.
Investice do AI se firmě vyplácejí
Důležitou část růstu představují investice spojené s umělou inteligencí. Devět z deseti aktiv Blackstone, jejichž hodnota rostla nejrychleji, se podle společnosti vztahuje právě k AI. Firma vlastní například podíl ve společnosti Anthropic, která vyvíjí model Claude, a ovládá provozovatele datových center QTS.
Dařilo se zejména infrastrukturním investicím, které během čtvrtletí dosáhly hrubého výnosu 7,2 procenta. Generální ředitel Stephen Schwarzman očekává, že by se platforma datových center mohla během příštích dvou let zdvojnásobit, pokud se podaří uskutečnit připravované projekty.
„Jsme teprve na začátku toho, co bude podle mého názoru nejvýznamnější proměnou průmyslu a trhů za celou generaci,“ prohlásil Schwarzman. Současně připustil, že investování do umělé inteligence může doprovázet přehnané nadšení.
Slabší zájem o soukromé úvěry
Ne všechny části podnikání však rostly stejným tempem. Vlajkový fond soukromých úvěrů BCRED získal od investorů jednu miliardu dolarů. V předchozím čtvrtletí to bylo 1,9 miliardy a před rokem 3,7 miliardy dolarů. Prezident společnosti Jon Gray nicméně upozornil, že žádostí o výběr peněz během července výrazně ubylo.
Blackstone ve čtvrtletí investovala 34,2 miliardy dolarů a z prodeje aktiv získala 31,8 miliardy. K těmto příjmům přispěl prodej podílu ve třech datových centrech společnosti Digital Realty i většinového podílu ve výrobci energetické infrastruktury Sabre Industries.
Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se kvůli vývoji sešel s některými představiteli ozbrojených a bezpečnostních sil, včetně náčelníka generálního štábu armády Ejala Zamira či šéfa tajné služby Šin Bet Davida Ziniho.
Podle serveru ToI se incident stal u palestinské vesnice Till po příchodu židovských osadníků z nedaleké osady Havat Gilad. Okolnosti střelby jsou nejasné, protože izraelský a palestinský popis události se rozcházejí.
Armáda uvedla, že jí bylo nahlášeno napadení židovských osadníků, kteří byli u palestinské vesnice „na výletě“. Palestinci podle armády sebrali zbraň „bezpečnostnímu koordinátorovi“, který na místo dorazil z Havat Giladu, a zahájili na osadníky palbu. Armáda později sdělila, že zastřelila Palestince, který se zbraně zmocnil. O dalších palestinských obětech se nicméně nezmínila. Premiér Netanjahu uvedl, že vláda „proti teroristům“ zasáhne se vší rozhodností.
Isám Sajfí, představitel strany Fatah v Tillu, agentuře Reuters řekl, že skupina 25 až 30 osadníků se násilně pokoušela vstoupit do dvou palestinských domů ve východní části vesnice. V tom se jim podle něj snažili zabránit místní obyvatelé, na což osadníci reagovali střelbou. Po půl hodině se osadníci vrátili a napadli západní část vesnice, kde na nezletilého Palestince zaútočili zbraní. To podle Sajfího vyvolalo na místě chaos, načež přijeli izraelští vojáci, kteří spolu s osadníky zahájili palbu.
Izraelská armáda později podle ToI sdělila, že do oblasti, kam nemají za běžných okolností povolen přístup, se osadníci vydali bez předchozí koordinace s vojenskými silami.
Podle izraelské zdravotnické služby byli také dva Izraelci zraněni. Izraelská armáda později podle ToI potvrdila, že při incidentu zemřeli dva její vojáci. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při střelbě izraelské armády byli zabiti čtyři Palestinci a další čtyři utrpěli zranění.
Izraelská armáda v reakci na incident podle serveru ToI oznámila přípravu „rozsáhlé protiteroristické operace v tomto sektoru“. Armáda zároveň uvedla, že se připravuje na odvetné útoky osadníků proti Palestincům. Představitel armády podle serveru varoval, že v oblasti panuje „atmosféra odplaty“ a ozývají se hlasy volající po útocích na palestinské obce.
Podle palestinských médií již ke dvěma útokům došlo, a to ve vesnicích Farata a Džít. V obou případech vstoupily desítky židovských osadníků do obcí a páchaly tam žhářské útoky. V první vesnici byl při střetech mezi obyvateli a osadníky postřelen jeden Palestinec.
Západní břeh, kde žijí asi tři miliony Palestinců, Izrael okupuje a osidluje od jeho obsazení za války v roce 1967. Na okupovaném území Západního břehu žije asi 500.000 Izraelců a osady územně tříští oblast, kde Palestinci chtějí mít svůj budoucí stát.
