Home Blog Strana 41

Firemních bankrotů v Česku přibylo. Je jich nejvíce od roku 2017

Od
Denisa Šenkeříková
-
Finanční dokumenty a kalkulačka. Ilustrační foto: Cht Gsml / Unsplash
Finanční dokumenty a kalkulačka. Ilustrační foto: Cht Gsml / Unsplash

České soudy během prvního pololetí letošního roku vyhlásily 418 bankrotů obchodních společností. Jejich počet meziročně vzrostl o devět procent a dostal se nejvýše od roku 2017. Ještě rychleji přibývaly insolvenční návrhy.

Od ledna do konce června zbankrotovalo o 34 společností více než ve stejném období loňského roku. Počet se téměř vyrovnal prvnímu pololetí roku 2017, kdy soudy vyhlásily 419 firemních bankrotů. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau založené na datech portálu Informace o firmách, kterou zveřejnily České noviny.

Soudy současně přijaly 678 insolvenčních návrhů, meziročně o 22 procent více. Jejich počet tak rostl více než dvojnásobným tempem ve srovnání s vyhlášenými bankroty. Podání návrhu ovšem ještě automaticky neznamená, že společnost skutečně skončí v úpadku.

Nejvíce bankrotů připadlo na Prahu

V hlavním městě během prvních šesti měsíců zbankrotovalo 184 společností, tedy 44 procent z celkového počtu. Následoval Jihomoravský kraj s 51 případy a Moravskoslezský kraj se 45. Nejméně bankrotů zaznamenala Vysočina, kde jich bylo pět, a Karlovarský kraj se šesti případy.

Nejprudší meziroční růst vykázal Pardubický kraj, kde bankrotů přibylo o 250 procent. Vysoké procento však ovlivnil nízký počet společností působících v regionu i malý srovnávací základ z předchozího roku. V Moravskoslezském kraji počet vzrostl o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent.

Největší problémy má doprava

Z jednotlivých odvětví zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu, celkem 93. Ve zpracovatelském průmyslu soudy vyhlásily 66 bankrotů a ve stavebnictví 52. Obchod je však zároveň oborem s nejvyšším počtem registrovaných společností.

Nejvyšší míru bankrotů vykázala doprava a skladování. Za posledních 12 měsíců v tomto odvětví připadlo 30 bankrotů na každých 10 tisíc aktivních společností. Počet případů se navíc v prvním pololetí meziročně zdvojnásobil. V ubytování a pohostinství vzrostl o 26 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent.

Dlouhodobější růst firemních bankrotů společnost CRIF zaznamenávala už v předchozích měsících. Bankroty podnikajících fyzických osob se naproti tomu během prvního pololetí meziročně výrazněji nezměnily.

Rusko zaútočilo na Charkov, Kyjev i Kryvyj Rih. Zemřela jedna žena

Od
ČTK
-

Při ruském útoku na východoukrajinský Charkov zahynula 40letá žena a nejméně deset dalších lidí utrpělo zranění. Mezi zraněnými jsou také desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka. Informoval o tom náčelník správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo dobytí další vesnice na východě Ukrajiny.

V Kyjevě byli při nočních útocích zraněni tři lidé, uvedl podle agentury DPA starosta města Vitalij Kličko. Jednoho z nich zdravotníci převezli do nemocnice, dvěma poskytli pomoc ambulantně. Úder na hypermarket ve městě Kryvyj Rih pak způsobil rozsáhlý požár, jehož plameny pohltily plochu přes 16 000 metrů čtverečních, napsal s odvoláním na ukrajinské ministerstvo vnitra server The Kyiv Independent.

Ruská armáda v noci na dnešek vyslala proti Ukrajině osm balistických střel a 136 dronů různých typů, uvedl na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Během tohoto týdne Rusko podle něj zaútočilo téměř 1700 drony, více než 1630 naváděnými leteckými bombami a 95 střelami různých typů. Více než polovinu z nich tvořily balistické střely.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes oznámilo, že ruská armáda dobyla obec Ševčenko v ukrajinské Doněcké oblasti, napsala bez dalších podrobností agentura Reuters. Toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit a ukrajinská strana se k němu bezprostředně nevyjádřila.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí brání. Ruská armáda podle ukrajinských představitelů opakovaně útočí na civilní infrastrukturu a další nevojenské cíle. Moskva to popírá a z útoků na civilisty naopak obviňuje Ukrajinu.

Foldyna se další měsíc nesmí vrátit domů, rozhodl soud

Od
Denisa Šenkeříková
-
Foldyna se další měsíc nesmí vrátit domů, rozhodl soud
Foldyna se další měsíc nesmí vrátit domů, rozhodl soud

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna se další měsíc nesmí vrátit do společné domácnosti s manželkou. Děčínský okresní soud prodloužil předchozí policejní vykázání kvůli podezření z domácího násilí. Politik dosud nebyl obviněn a tvrdí, že je nevinný.

Okresní soud v Děčíně rozhodl o předběžném opatření na žádost Foldynovy manželky. Poslanec tak musí zůstat mimo rodinný dům další měsíc. Výsledek řízení potvrdil Radiožurnálu také samotný Foldyna, který si nyní podle svých slov hledá jiné bydlení.

Policie politika původně vykázala na 14 dní z domu v Děčíně, kde žil s manželkou a dětmi. Současně mu zakázala manželku kontaktovat a dočasně mu odebrala několik legálně držených střelných zbraní. Takový postup představuje u podobných případů preventivní opatření na ochranu ohrožených osob.

Podezření policie nadále prověřuje

Případem se zabývají kriminalisté a děčínské okresní státní zastupitelství. Podle informací, které původně zveřejnil Radiožurnál a následně převzala Česká televize, policie prověřuje podezření z týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí.

Foldyna zatím nebyl z ničeho obviněn. Od začátku případu trvá na své nevině a podrobnosti odmítá komentovat. SPD již dříve uvedla, že jí poslanec popsal událost jako vyvrcholení dlouhodobé manželské krize a popřel fyzické násilí.

Předběžné opatření soudu samo o sobě nerozhoduje o vině. Jeho smyslem je rychle chránit člověka, který se může cítit ohrožený, ještě před ukončením policejního prověřování nebo případného soudního řízení.

Manželka požádala o prodloužení ochrany

Návrh na prodloužení vykázání podala Foldynova manželka. Seznam Zprávy uvedly, že nechce ovlivňovat manželovu politickou kariéru ani se mu mstít. Za hlavní důvod svého kroku označila snahu zajistit klid sobě a dětem.

Mluvčí děčínského soudu odmítla podrobnosti rozhodnutí zveřejnit s ohledem na ochranu možných obětí. Další postup bude záviset na výsledku policejního prověřování. Do té doby je nutné na Foldynu pohlížet jako na nevinného.

Oteplování a pesticidy společně mění fungování sladkovodních ekosystémů

Od
Julie Šenkeříková
-
Oteplování a pesticidy společně mění fungování sladkovodních ekosystémů
Oteplování a pesticidy společně mění fungování sladkovodních ekosystémů

Sladkovodní ekosystémy čelí současně rostoucím teplotám i chemickému znečištění. Nový experiment ukazuje, že právě kombinace těchto dvou vlivů může výrazně proměnit potravní vztahy mezi vodními organismy, zpomalit rozklad organické hmoty a narušit koloběh živin. Zároveň se ukázalo, že dopady nejsou stejné po celý rok, ale výrazně se liší mezi zimou a létem.

Vědci sledovali venkovní experimentální nádrže, které napodobovaly přirozené sladkovodní prostředí. Polovina z nich byla ohřívána o čtyři stupně Celsia, další část dostala směs běžně používaných herbicidů a fungicidů v koncentracích odpovídajících hodnotám naměřeným v přírodě. Výzkumníci poté pozorovali vývoj společenstev od mikroskopických řas přes zooplankton až po vodní hmyz a organismy žijící na dně.

Reakce ekosystému se měnila podle ročního období

V zimě vyšší teplota snížila počet predátorů, zatímco přibylo drobných filtrujících živočichů, kteří se živí řasami. Současně směs pesticidů výrazně omezila právě tyto organismy filtrující vodu. Potravní vztahy se proto proměnily jinak, než by naznačoval vliv jednotlivých stresových faktorů posuzovaných odděleně.

V létě se situace obrátila. Oteplení i pesticidy společně snížily množství zooplanktonu, který běžně reguluje růst řas. Slabší tlak na jejich spásání umožnil fytoplanktonu rychlejší rozvoj. Změny se následně přenesly i na vyšší články potravního řetězce, protože predátoři byli více závislí na dostupnosti kořisti než na přímém působení chemických látek.

Citlivě reagovali také živočichové žijící u dna. Larvy pakomárů i vodní stínky ubývaly vlivem vyšší teploty i pesticidů během obou sledovaných období. V létě se navíc zpomalil rozklad spadaného listí, který patří mezi klíčové procesy zajišťující koloběh živin ve sladkých vodách. Menší počet rozkladačů tak ovlivnil fungování celého ekosystému.

Nestačí hodnotit jednotlivé hrozby odděleně

Výsledky ukazují, že dopady chemického znečištění nelze posuzovat bez ohledu na klimatické změny. Stejná směs pesticidů totiž měla v zimě a v létě odlišné následky a její účinky se měnily podle toho, jak byly v daném období uspořádány potravní vztahy mezi organismy.

Autoři upozorňují, že současné hodnocení rizik se většinou zaměřuje na jednotlivé stresové faktory odděleně. Experiment ale naznačuje, že právě jejich kombinace může měnit fungování sladkovodních ekosystémů výrazněji, než by odpovídalo součtu jejich samostatných účinků. Proto podle nich bude potřeba více zohledňovat sezónní změny i souběžné působení oteplování a chemického znečištění při ochraně vodních ekosystémů.

Nejsilnější letošní tajfun zasáhl Čínu, zrušeny byly stovky letů

Od
Denisa Šenkeříková
-

Tajfun Noul přinesl na jih Číny vydatné deště a silný vítr, zasáhl také Hongkong. V provincii Kuang-tung úřady evakuovaly více než 801 000 lidí a zrušeny byly stovky letů. Noul mezitím zeslábl na tropickou bouři, informovala dnes agentura AP. Podle čínské státní agentury Nová Čína jde o nejsilnější tajfun, který letos zasáhl čínskou pevninu.

Čínské národní meteorologické centrum uvedlo, že tajfun Noul v neděli přibližně ve 3:50 místního času, tedy v sobotu ve 21:50 SELČ, zasáhl pobřeží okresu Chuej-tung ve městě Chuej-čou v jihočínské provincii Kuang-tung.

Hongkongská observatoř uvedla, že Noul dosáhl maximální rychlosti větru 110 kilometrů v hodině. Při postupu do vnitrozemí provincie Kuang-tung postupně slábl, do některých částí regionu přesto přinesl silný vítr a vydatné deště.

V provincii Kuang-tung bylo z bezpečnostních důvodů evakuováno více než 801 000 lidí, uvedla státní agentura Nová Čína. Vlaková doprava v provincii byla v neděli přerušena. Správa hongkongského letiště podle AP oznámila zrušení přibližně 350 letů. Asi 2000 cestujících kvůli nepříznivému počasí uvázlo během víkendu na letišti. V Hongkongu bylo během tajfunu zraněno nejméně 21 lidí.

Čínské ministerstvo vodních zdrojů kvůli vysokému riziku přívalových povodní zvýšilo stupeň pohotovosti. Národní komise pro rozvoj a reformy uvolnila na obnovu oblastí zasažených tajfunem v provincii Kuang-tung 100 milionů jüanů, tedy přibližně 310 milionů korun.

Noul je třetím tajfunem, který během jediného měsíce zasáhl čínskou pevninu. Předcházely mu tajfuny Bavi a Maysak. Ještě před příchodem k čínskému pobřeží zasáhl Noul Filipíny, kde si povodně a vydatné deště vyžádaly nejméně tři oběti a donutily řadu obyvatel opustit domovy. Silný déšť přinesl také do některých částí Tchaj-wanu.

Po útoku na pochod hrdosti v Berlíně policie pátrá po 21letém podezřelém

Od
ČTK
-

Německá policie pátrá po 21letém muži, kterého podezřívá ze sobotního útoku na akci na podporu práv komunity LGBT+ v Berlíně. Podle mluvčího hasičů při útoku zahynula jedna žena, 16 dalších lidí utrpělo zranění, z toho tři jsou v ohrožení života. Podezřelý Abdul B. má podle policie vazby na islamistickou scénu, motiv činu je ale nejasný. Policisté incident vyšetřují jako úmyslný útok. Nevylučují, že měl Abdul B. komplice.

V sobotu krátce před 22:00 najela bílá dodávka do lidí v centrálním berlínském parku Tiergarten. V té době se v centru německé metropole stále konala akce na podporu práv komunity LGBT+, která nese název Christopher Street Day (CSD). Odpoledního pochodu hrdosti se zúčastnily stovky tisíc lidí. Účastníkům závěrečné manifestace a oslav v centru města policie nařídila, aby se evakuovali.

Podle mluvčího berlínských hasičů Dominika Pretze utrpělo při útoku zranění 17 lidí, jedna žena jim podlehla. Ze zbývajících 16 zraněných jsou tři v ohrožení života, osm lidí utrpělo těžká a pět lehká zranění. Kromě srážky s autem údajně několik lidí utrpělo také bodná zranění. Vozidlo, kterým útočník vjel do lidí, narazilo do stromu. Podle policejního mluvčího Floriana Natha je po nárazu zcela zdemolované.

Policie nad ránem vyhlásila veřejné pátrání po podezřelém 21letém Abdulovi B. Sobotní incident přitom označila za úmyslný útok. Přesný motiv činu zatím není jasný. Podezřelého policie popisuje jako štíhlého a přibližně 190 centimetrů vysokého muže s černými vlasy. „Prosím neoslovujte hledanou osobu v případě, že ji potkáte přímo, a vyhněte se kontaktu,“ uvedla policie s tím, že muž je možná ozbrojený. Bezpečnost během sobotního pochodu a navazujících akcí zajišťovalo přes 2200 policistů. Po útoku následovalo rozsáhlé pátrání, do kterého se zapojili také příslušníci z Hamburku a dalších spolkových zemí.

Už dříve policisté uvedli, že je hledaný muž známý jako člen islamistické scény v Berlíně. Podle agentury DPA byl propuštěn z nápravného zařízení pro mladistvé teprve v květnu 2026. V souvislosti s útokem podnikla policie několik razií na různých místech Berlína. Jednou z nich byla také prohlídka bytu ve čtvrti Schöneberg, která je jedním z tradičních center komunity LGBT+ v Berlíně. Podezřelého se ale zadržet nepodařilo.

„Jde o útok na naši svobodnou a otevřenou společnost. Po pokojném a pestrém CSD se shromáždění za tolerantní a mírumilovný Berlín stalo terčem toho nejbrutálnějšího útoku. Berlín je městem svobody – a právě naše svoboda byla dnes napadena tím nejstrašnějším způsobem,“ uvedl na síti X starosta Berlína Kai Wegner.

Pochodu hrdosti se v sobotu zúčastnily statisíce lidí. Pochod končil na ulici 17. června, což je dlouhá dopravní tepna, která prochází Tiergartenem a vede až k Braniborské bráně, kde se od pátku konaly koncerty. Jedná se o jeden z největších průvodů tohoto druhu v Evropě.

Oblast Tiergartenu byla dějištěm závažných násilných incidentů už v minulosti. V únoru 2025, dva dny před parlamentními volbami, pobodal mladík ze Sýrie u nedalekého památníku holokaustu španělského turistu. Motiv jeho činu byl antisemitský. Na jihozápadním okraji parku pak v prosinci 2016 tuniský útočník zabil 12 lidí, když s nákladním vozem najel do návštěvníků vánočních trhů. Mezi oběťmi teroristického útoku tehdy byla i jedna Češka.

Policie objasnila téměř dvacet let starý pokus o vraždu

Od
Denisa Šenkeříková
-
Policie ČR
Policie ČR Foto: Profimedia

Kriminalisté po téměř dvaceti letech určili pachatele brutálního útoku na čerpací stanici v Hrádku nad Nisou. Muže, který oběť opakovaně bodl do hrudníku, však před soud postavit nemohou. Případ je promlčený.

K útoku došlo v polovině září 2007 na čerpací stanici v Hrádku nad Nisou na Liberecku. Pachatel přišel do provozovny brzy ráno a nejprve předstíral zájem o nákup zboží. Poté vytáhl nůž a bez zjevného důvodu napadl manžela provozovatelky.

Tehdy šedesátiletého muže několikrát bodl do hrudníku a způsobil mu vážná zranění. Napadený přežil jen díky tomu, že žádná z ran nezasáhla životně důležité orgány. Útočník z místa odešel a kriminalistům se ho navzdory pátrání nepodařilo najít.

Pachatele určili jednoznačně

K případu se po letech vrátila pracovní skupina Tempus, která se zaměřuje na neobjasněné vraždy a další závažné násilné činy. Kriminalisté případ znovu prověřili a pachatele nakonec jednoznačně určili.

Jak přesně se jim podařilo útočníka odhalit, policie nezveřejnila. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek pouze potvrdil, že k použitým metodám ani nově získaným důkazům nemůže sdělit další podrobnosti.

V době útoku policisté hledali muže ve věku přibližně 25 až 30 let, vysokého 170 až 180 centimetrů. Měl štíhlou postavu, velmi krátké světlé vlasy a pravděpodobně černou bundu s bílým a žlutým pruhem. Po činu se mohl pohybovat poblíž vlakového nádraží nebo v okolí Hrádku nad Nisou, jak připomněly informace z tehdejšího pátrání.

Případ skončil odložením

Ani jednoznačné určení pachatele už ale k soudu nepovede. Od útoku uplynula promlčecí doba, takže trestní stíhání není možné zahájit. Policie proto případ odložila kvůli nepřípustnosti trestního stíhání.

Tým Tempus působí na policejním prezidiu od roku 2013. Při práci využívá moderní kriminalistické metody, nové poznatky a opětovné vyhodnocování starších důkazů. Zaměřuje se především na nejzávažnější násilné trestné činy, které zůstaly bez objasnění i několik desítek let.

Rusko chce podle Zelenského získat 30.000 vojáků z KLDR, chystá jejich přijetí

Od
ČTK
-

Rusko chce podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského získat ze Severní Koreje 30.000 vojáků k nasazení ve válce proti Ukrajině.

Zelenskyj to řekl v pravidelném večerním proslovu. KLDR se také podle něj chystá předat Rusku další zařízení pro odpalování balistických raket.

„To je ohrožení nejen pro Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj. Rusko podle něho Severní Koreji pomáhá učit se válčit, vylepšuje její zbraně a předává jí zkušenosti s jejich nasazením v praxi.

Na přijetí severokorejských vojáků se od června připravují ve Voroněžské oblasti u hranic s Ukrajinou, uvedl Zelenskyj.

Severní Korea na základě dohody o vzájemné obraně s Moskvou předloni vyslala do bojů v ruské Kurské oblasti přibližně 14.000 vojáků. Ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje, před časem uvedla, že v bojích proti Ukrajině padlo na ruské straně také asi 2300 vojáků z KLDR.

Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně patnáct lidí. Rusové útočili i na výstavu dronů

Od
JM
-

Nejméně 15 lidí zahynulo při pátečních ruských útocích na Ukrajinu. Nejtragičtější bilanci měl úder balistickými raketami na výstavu dronových technologií nedaleko Kyjeva, při němž zemřelo deset lidí a přibližně stovka dalších utrpěla zranění. O útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, píše BBC, The Guardian a další servery.

Výstava byla zaměřena na technologie bezpilotních letounů (dronů) a účastnili se jí představitelé obranného průmyslu. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata Rusko použilo tři balistické rakety, přičemž protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit pouze jednu z nich.

Dalších pět obětí si vyžádal útok ruskými kluznými bombami na východoukrajinský Slovjansk. V sobotu ráno pak ukrajinské úřady oznámily také smrt dvou mužů při útoku na severní město Sumy.

Krátce po zásahu výstaviště se objevily obavy o osud poradce ukrajinského ministerstva obrany Serhije Beskrestnova, známého pod přezdívkou Flash, a odbornice na vojenské technologie Ljuby Šypovyčové. Oba však následně na sociálních sítích potvrdili, že jsou v pořádku. Beskrestnov uvedl, že se akce z bezpečnostních důvodů nezúčastnil.

Ruské ministerstvo obrany útok potvrdilo a uvedlo, že zasáhlo místo, kde byly prezentovány drony určené k útokům na civilní cíle v Rusku. Podle Moskvy se na akci nacházeli výrobci dronů i zástupci ukrajinských ozbrojených sil a bezpečnostních služeb.

Proč se akce konala, kritizují ukrajinští politici

Útok zároveň vyvolal na Ukrajině ostrou kritiku. Veřejnost i část politiků zpochybnili, proč se podobná veřejná akce konala navzdory bezpečnostním rizikům. Prezident Zelenskyj oznámil zahájení vyšetřování okolností organizace výstavy a generální prokuratura prověřuje, kdo její konání schválil a jaká bezpečnostní opatření byla přijata. Podle dostupných informací jde nejméně o třetí případ od začátku ruské invaze v roce 2022, kdy se podobná výstava stala terčem útoku.

Úder u Kyjeva přišel jen několik hodin poté, co Ukrajina podnikla vlastní útoky hluboko na ruském území. V Kirově, více než tisíc kilometrů od frontové linie, podle ruských úřadů zahynulo šest lidí a dalších 26 bylo zraněno. Zelenskyj uvedl, že cílem byl významný vojenský závod vyrábějící součástky pro leteckou a raketovou techniku.

Ukrajinské drony zasáhly také sklady společnosti Wildberries, největšího ruského internetového prodejce, v okolí Petrohradu. Kyjev tvrdí, že logistická centra mohou být využívána k zásobování ruské armády a jejich ničení má narušit vojenské dodavatelské řetězce.

Napětí mezi oběma zeměmi dál roste. Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské zpravodajské služby mají informace o možné přípravě dalšího rozsáhlého ruského raketového útoku během následujících 48 hodin.

Příští týden by měl ukrajinský prezident odcestovat do Spojených států, kde se podle představitele Bílého domu setká s prezidentem Donaldem Trumpem. Washington se mezitím snaží obnovit jednání o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Šéf OSN navštívil poprvé po 17 letech Sýrii

Od
Anna Ahneová
-

Generální tajemník OSN António Guterres přijel do Damašku na první návštěvu úřadujícího šéfa světové organizace od roku 2009. Se syrským vedením jedná hlavně o obnově země, návratu vysídlených lidí a posílení mezinárodní podpory. Návštěva zároveň potvrzuje postupný návrat Sýrie na diplomatickou scénu. Informuje o tom agentura Reuters či server Al-Jazeera.

Guterrese v sobotu v prezidentském paláci přijal syrský prezident Ahmad Šará. Jednání se zúčastnil také ministr zahraničí Asaad Šajbání. Hlavním tématem byla poválečná obnova země, kterou zničil téměř čtrnáctiletý konflikt.

„Žádná země se po tak vážném konfliktu nedokáže obnovit sama,“ řekl Guterres po schůzce. „Musíme Sýrii pomoci v jejím odhodlání a úsilí,“ dodal na společné tiskové konferenci se Šajbáním.

Damašek žádá větší podporu

Syrský ministr zahraničí zopakoval žádost o širší pomoc mezinárodního společenství, především Evropské unie. Rozhovory se podle něj týkaly navýšení podpory OSN pro rekonstrukci a vládního plánu na uzavření táborů pro vysídlené obyvatele.

Guterres označil cestu za „návštěvu solidarity“. Na síti X uvedl: „Organizace spojených národů stojí při Sýrii v tomto klíčovém okamžiku.“ Během několika dnů v Damašku se má setkat také s dalšími členy vlády a se zástupci občanské společnosti.

V pondělí má vystoupit před syrským parlamentem. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrice chce zdůraznit, že země má příležitost „nejen zotavit se z konfliktu, ale také položit základy budoucnosti, která bude stabilnější, otevřenější a prosperující pro všechny Syřany“.

Návštěva představuje další diplomatický úspěch pro nové syrské vedení. Povstalci v prosinci 2024 svrhli prezidenta Bašára Asada a ukončili vládu jeho rodiny. Guterres tehdy pád režimu označil za znamení naděje pro celý region.

Zemi stále zatěžuje násilí

Prezident Šará dříve vedl syrskou odnož Al-Káidy, se kterou přerušil vztahy v roce 2016. Sankce Rady bezpečnosti OSN spojené s terorismem se na něj vztahovaly až do listopadu 2025. Od převzetí moci se snaží obnovit zahraniční vztahy a rozšířit je za okruh někdejších spojenců Asadova režimu, především Ruska a Íránu.

Syrskou transformaci ale poznamenaly dvě vlny sektářského násilí. V pobřežních oblastech země zahynulo téměř 1500 alávitů a o několik měsíců později zemřely na jihu stovky příslušníků drúzské menšiny. Guterres oba případy odsoudil a vyzval k vyvození odpovědnosti.

Bezpečnost zůstává problémem i v samotném Damašku. Jen několik týdnů před Guterresovou cestou vybuchly dvě nálože poblíž hotelu, ve kterém nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Syrské úřady později oznámily zatčení podezřelých napojených na Islámský stát.

Guterres má během návštěvy zamířit také k jednotkám OSN, které dohlížejí na nárazníkové pásmo mezi syrskými a izraelskými silami. Izraelská armáda po pádu Asada obsadila další části jižní Sýrie. Damašek požaduje její stažení a návrat k dohodě o oddělení vojsk z roku 1974.

Šará se mezitím snaží obnovit vztahy se Západem. Spojené státy zrušily většinu sankcí vůči Sýrii a prezident Donald Trump oznámil záměr vyškrtnout zemi z amerického seznamu států podporujících terorismus. Šará se už loni stal prvním syrským prezidentem od roku 1967, který vystoupil na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

1...404142...5 404Strana 41 z 5 404