7.3 C
Czech
Neděle 26. října 2025
Home Blog Strana 2

Silný vítr zasáhl Česko, na horách napadne až 20 centimetrů sněhu

Vítr, déšť, počasí
Vítr, déšť, počasí Foto: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Téměř celé Čechy dnes bičuje silný vítr s nárazy až 70 kilometrů v hodině. V pondělí se přidá i první výraznější sněžení, především na Šumavě, kde může podle meteorologů napadnout až 20 centimetrů mokrého a těžkého sněhu. Výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav.

Vítr zesílil během nedělního dopoledne a podle ČHMÚ má v průběhu dne dosahovat nejvyšších rychlostí v jihozápadní a západní části země. Večer by měl postupně slábnout. Výstraha platí do 19. hodiny a týká se téměř všech krajů s výjimkou východní části Pardubického a Královéhradeckého kraje a jihovýchodu Jihočeského.

„Později dopoledne, odpoledne a večer v Čechách místy vítr dosáhne nárazů o rychlosti až 20 metrů za sekundu,“ uvedli meteorologové. Lidé by si podle ústavu měli dávat pozor při jízdě autem i při pohybu venku a zabezpečit volně uložené předměty.

Na pondělí pak platí další upozornění. „Na Šumavě v polohách nad 900 metrů očekáváme trvalejší a místy i vydatné sněžení. Do půlnoci může napadnout pět až dvacet centimetrů sněhu,“ oznámil ČHMÚ. Sníh by se měl držet především ve vyšších polohách Jihočeského a Plzeňského kraje.

Silný vítr i sníh mohou komplikovat dopravu, lámat větve a vyvracet stromy. Meteorologové doporučují nevydávat se na horské túry a na cestách počítat s možnými zpožděními i uzávěrami.

Po přechodu fronty se má počasí v týdnu mírně zlepšit, i když nadále zůstane chladné a proměnlivé. Na horách by se sníh mohl udržet i několik dní.

Francouzská policie zatkla podezřelé z podílu na loupeži šperků z Louvru

Francouzská policie zatkla podezřelé z podílu na loupeži šperků z Louvru
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Gonzalo Fuentes

Francouzská policie v sobotu večer zatkla dva muže, které podezírá, že se před týdnem podíleli na loupeži vzácných šperků z pařížského Louvru, píší dnes francouzská média. Podle deníku Le Figaro ale klenoty zatím policie nenašla. Zatčení podezřelých později potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuau, která ale neuvedla jejich počet.

Prokurátorka také podle agentury AP vyjádřila lítost nad únikem informací o zatčení podezřelých. Podle ní by to mohlo ohrozit práci více než 100 vyšetřovatelů, kteří se už týden snaží dopadnout všechny pachatele a najít i ukradené šperky.

Francouzská média dnes napsala, že dva podezřelí jsou nyní ve vazbě a policie je vyslýchá. Jeden z nich byl zatčen pozdě večer na letišti Charlese de Gaulla, když se podle některých francouzských médií chystal odletěl do Alžírska. Druhého policie dopadla v metropolitní oblasti Paříže, podle deníku Le Figaro v Seine-Saint-Denis.

Skupina zlodějů minulou neděli převlečená za dělníky pronikla dopoledne do muzea Louvre přes balkon pomocí výsuvného žebříku a ukradla šperky, jejichž hodnota je odhadována od 88 po až více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy Kč).

Vloupání trvalo pouhých sedm až osm minut a provedla je čtyřčlenná skupina, napsala dnes AFP. Zloději podle ní odjeli na dvou skútrech.

Loupež vyvolala světovou pozornost a ve Francii také politickou a mediální bouři ohledně ochrany uměleckých děl. I francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k rychlému zavedení nových bezpečnostních opatření v tomto národním muzeu umění a jednom z nejslavnějších na světě.

V pátek francouzská média informovala, že z Louvru bylo několik cenností kvůli bezpečnosti přemístěno do trezoru francouzské centrální banky, který se nachází v hloubce 26 metrů pod zemí a v němž je uloženo také přibližně 90 procent zlatých rezerv Francie.

Trump zprostředkoval mírovou dohodu mezi Thajskem a Kambodžou

Trump zprostředkoval mírovou dohodu mezi Thajskem a Kambodžou
Trump zprostředkoval mírovou dohodu mezi Thajskem a Kambodžou

Donald Trump o víkendu v Kuala Lumpuru představil mírovou dohodu mezi Thajskem a Kambodžou, která má ukončit dlouholetý pohraniční spor. Ceremoniál se konal během summitu ASEAN a americký prezident jej označil za „významný den pro jihovýchodní Asii“.

Dohoda počítá se stažením těžkých zbraní z pohraničních oblastí, společným odminováním a zřízením smíšeného týmu, který má dohlížet na situaci a řešit podvody související s pohraničními centry. Thajsko navíc propustí 18 zadržených kambodžských vojáků.

Kambodžský premiér Hun Manet Trumpovi poděkoval za „rozhodné vedení“ a potvrdil, že jeho země amerického prezidenta nominuje na Nobelovu cenu míru. Thajský předseda vlády Anutin Čarnvírakul byl zdrženlivější a zdůraznil, že dohoda vznikla hlavně na základě bilaterálních rozhovorů.

Thajský ministr zahraničí Sihasak Phuangketkeow odmítl pojem „mírová dohoda“ a označil dokument spíše za „cestu k míru“. Podle diplomatů jsou zásadní spory o hranice stále nevyřešené a napětí se může kdykoli vrátit.

Trump prezentoval dohodu jako osobní diplomatický úspěch a prohlásil, že „dělat mír“ je jeho koníček. Zároveň naznačil, že obchodní tlak je klíčem k ukončení konfliktů, připomněl, že právě hrozby omezit obchod urychlily červencové příměří mezi oběma zeměmi.

Bývalý prezident také podepsal nové obchodní dohody s Thajskem a Kambodžou a pokračuje v asijském turné, které zahrnuje jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a japonskou premiérkou Sanae Takaichiovou.

Východní Timor, nejmladší asijský stát, se stal 11. členem sdružení ASEAN

Východní Timor, nejmladší asijský stát, se stal 11. členem ASEANu
Východní Timor, nejmladší asijský stát, se stal 11. členem ASEANu. Foto: Reuters

Východní Timor se stal jedenáctým členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Pro nejmladší asijský stát to znamená vstup do regionálního klubu s trhem o 680 milionech lidí a šanci nastartovat slabou ekonomiku. Informovaly o tom agentury Reuters a AP News.

Na slavnostním ceremoniálu v Kuala Lumpur přibyla mezi vlajkami členských států i timorská trikolora. Premiér Xanana Gusmão prohlásil: „Dnes se píše historie.“ Dodal, že členství je „splněný sen“ a potvrzení cesty země, která si prošla okupací, chudobou i obnovou demokracie. Lídr nejmladšího národa regionu mluvil o „novém začátku“ s „obrovskými příležitostmi“ pro obchod, investice, vzdělávání i digitální ekonomiku.

Co členství pro Východní Timor znamená

Členství otevírá dveře k dohodám volného obchodu a k investicím v rámci hospodářského společenství ASEAN. Malý stát s HDP kolem dvou miliard dolarů tak získává přístup na trh, jehož souhrnná ekonomika dosahuje zhruba 3,8 bilionu dolarů. Předsedající Malajsie mluví o „dovršení rodiny ASEAN“ a o společném osudu regionu. Analytici připomínají, že rozšíření ukazuje inkluzivitu a odolnost bloku v době geopolitických otřesů.

Vláda v Dílí zároveň řeší tvrdou realitu doma. Nezaměstnanost zůstává vysoká, mnoho domácností žije pod hranicí chudoby a země má mimořádně mladou populaci. Prioritou proto jsou pracovní místa pro mládež. Příjmy státu dosud stojí hlavně na ropě a plynu. Ropná ložiska však slábnou, takže kabinet tlačí na diverzifikaci.

Cesta do ASEAN a geopolitika

Cesta k plnému členství trvala Východnímu Timoru více než deset let. Země požádala o vstup v roce 2011 a v roce 2022 získala status pozorovatele. Nyní završila proces první expanze ASEANu od konce devadesátých let. Prezident José Ramos-Horta připomíná, že myšlenku přinesl už v sedmdesátých letech. Důraz klade na stabilitu a na to, aby jeho země „nebyla zátěží“ pro blok.

Historie Východního Timoru formovala dnešek. Po odchodu Portugalska v roce 1975 následovala indonéská invaze a dlouhá okupace. Nezávislost země byla obnovena v roce 2002 po referendu pod dohledem OSN. Od té doby Východní Timor buduje instituce, zajišťuje základní služby a snaží se přitáhnout kapitál mimo ropný sektor.

Rozšíření ASEANu odstartovalo summit v Kuala Lumpur. Lídři regionu jednají s hlavními partnery z Číny, Japonska, Indie, Austrálie, Ruska, Jižní Koreje i Spojených států. Do Malajsie přicestoval i americký prezident Donald Trump, který jedná o obchodních dohodách a podpoře příměří mezi Thajskem a Kambodžou.

Premiér Gusmão navazuje na linii, kterou vytyčil Ramos-Horta: aktivní ASEAN, méně protekcionismu a víc dialogu. „Toto není konec cesty,“ řekl předseda vlády. „Je to začátek nové kapitoly.“

Kamala Harris zvažuje znovu kandidovat na prezidentku USA

Kamala Harris zvažuje, že bude znovu kandidovat
Kamala Harris. Foto: Reuters

Bývalá viceprezidentka USA Kamala Harris v rozhovoru naznačila, že by se mohla znovu ucházet o prezidentský úřad. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

Je to možné,“ odpověděla na otázku, jestli bude znovu kandidovat na prezidentku, v rozhovoru pro BBC. Řekla také, že je pravděpodobné, že v budoucnu bude v Bílém domě sedět žena. „Moje praneteře se prezidentky USA určitě dočkají,” řekla. Další prezidentské volby v USA se budou konat v roce 2028.

V posledních volbách Kamalu Harris porazil republikánský kandidát Donald Trump. Bývalá viceprezidentka, která do kampaně naskočila poté, co exprezident Joe Biden stáhl kandidaturu kvůli zdravotním problémům, odmítá, že by v rámci Demokratické strany byla outsiderkou. „Ještě jsem neskončila,“ řekla doslova a oznámila, že v politice stále vidí svou budoucnost.

Současného prezidenta ostře kritizovala. Označila jej za „tyrana“ a řekla, že její varování z předvolební kampaně, že Trump nastolí v USA diktátorský, fašistický režim, se ukázala jako oprávněná. 

K průzkumům veřejného mínění, které ji staví níže než některé další kandidáty, uvedla: „Kdybych poslouchala průzkumy, nekandidovala bych ani na viceprezidentku, ani na prezidentku. A rozhodně bych tu teď neseděla.“ 

Absurdní lži, smetl její slova Bílý dům

Demokratická strana teď řeší, proč Trump tak přesvědčivě vyhrál – kritika směřuje především k Bidenovi za to, že neodstoupil z kampaně už dříve. Zároveň se objevují pochybnosti, zda Harris vedla efektivní kampaň. Zejména co se týče ekonomických témat. 

Harris kritizovala i podnikatelské elity v USA. Mnozí podle ní „kapitulovali od prvního dne a klekají před tyranem. Možná proto, že se chtějí vyhnout vyšetřování,“ řekla.

Na její výroky v rozhovoru pro BBC už zareagoval Bílý dům. „Když Kamala Harris drtivě prohrála volby, měla pochopit, že americký lid se nezajímá o její absurdní lži,“ vyjádřila se mluvčí Bílého domu Abigail Jackson.

Harris právě vydává svou autobiografickou knihu „107 Days“, tedy „107 dní“. Přesně tolik času měla na kampaň poté, co Joe Biden klání vzdal. V knize detailně popisuje, co se během těchto dní dělo.

V Pobřeží Slonoviny volí prezidenta, zůstane jím zřejmě Alassane Ouattara

V Pobřeží Slonoviny volí prezidenta, zůstane jím zřejmě Alassane Ouattara
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Luc Gnago

V Pobřeží Slonoviny dnes volí prezidenta na dalších pět let. Očekává se, že v úřadu zůstane Alassane Ouattara, který stojí v čele této třicetimilionové západoafrické země od roku 2011. Třiaosmdesátiletý prezident ale čelí kritice, že režim vyřadil z volebního klání jeho největší soupeře, proti čemuž se v zemi konaly protesty. Volební místnosti se v Pobřeží Slonoviny, které je největším světovým producentem kakaa, mají zavřít ve 20:00 a výsledky se očekávají zhruba za dva dny

Prezident Ouattara, jehož strana má i většinu v parlamentu, má čtyři protikandidáty. Je mezi nimi i bývalá první dáma Simone Gbagbová, či ministr obchodu Ouattarovy bývalé vlády Jean-Louis Billion. Podle agentur AP i AFP ale žádný ze čtyř protikandidátů nemá velkou šanci současného prezidenta porazit. Nikdo z nich totiž nereprezentuje velkou politickou stranu ani nemá takové zdroje jako vládnoucí strana.

Za Ouattary zažilo Pobřeží slonoviny rychlý ekonomický růst díky kakaovému boomu a prezident si také získal příznivce investicemi do veřejného sektoru a infrastruktury. Nicméně asi třetina obyvatel žije stále v chudobě a zemi trápí vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi.

Z voleb byl vyloučen i bývalý prezident Laurent Gbagbo, který má stále velkou voličskou základnu. Kandidatura mu ale byla zamítnuta kvůli odsouzení za protesty po volbách v roce 2010, jež vedly ke krátké občanské válce. Kvůli válce, která si vyžádala přes 3000 obětí, byl Gbagbo obviněn ze zločinů proti lidskosti i u Mezinárodního trestního soudu (ICC), který ho ale v roce 2021 obvinění definitivně zprostil pro nedostatek důkazů. Už začátkem roku 2019 haagský soud nařídil propustit Gbagba z vazby, v níž exprezident strávil sedm let.

Ouattara poprvé vyhrál prezidentské volby v listopadu 2010, kdy stál v čele země od roku 2000 Laurent Gbagbo. Ten výsledky voleb odmítl uznat, což vedlo k občanské válce. Ta skončila v dubnu 2011, kdy se prezidentského úřadu ujal Ouattara, jehož vláda pak Gbagba vydala soudu v Haagu.

Před nynějšími volbami se v Pobřeží Slonoviny konaly protesty, při nichž bylo zatčeno několik stovek lidí a desítky z nich byly odsouzeny ke třem letům vězení za narušování veřejného pořádku, napsala dnes agentura AFP. Vláda tento měsíc zakázala veřejná shromáždění s výjimkou těch, která pořádalo pět prezidentských kandidátů, a do ulic nasadila 40.000 četníků, vojáků a policistů, aby dohlíželi na veřejný pořádek.

Battlefield 6 hráče rozzuřil. Může za to nový skin 

Battlefield 6
Battlefield 6 hráče rozzuřil. Může za to nový skin 

Studio DICE představilo novinky, které dorazí s první sezónou Battlefieldu 6, ale místo nadšení přišla vlna kritiky. Hráči se bouří kvůli novému skinu „Wicked Grin“, který podle nich porušuje původní slib vývojářů o realistickém a „uzemněném“ pojetí hry.

Od oznámení Battlefieldu 6 patřil vzhled postav mezi nejdiskutovanější témata. DICE tehdy fanouškům slíbilo, že se vyhne přehnaně barevným crossoverům a fantazijním kostýmům, které hráči kritizovali u konkurence, především u série Call of Duty.

Barevný úsměv na bitevním poli

Zatímco základní nabídka skinů při vydání byla přijata poměrně pozitivně, vše změnilo představení nové sezóny. Hráče okamžitě zaujal skin Wicked Grin určený pro Assault třídu. A ne v dobrém smyslu. Kostým totiž obsahuje výrazné modré prvky a kreslený úsměv přes obličej vojáka. To komunitu rozdělilo.

„Neměli jsme mít nějakou dobu realistické skiny? Něco, co by si skutečný voják opravdu vzal do bitvy?“ ptal se například podle serveru Dexerto jeden z hráčů. „Místo toho to vypadá, že s první sezónou se Battlefield mění v barevný chaos.“

Pod příspěvkem se okamžitě rozjela bouřlivá diskuze s tisíci reakcemi. Většina komentujících kritizovala vzhled nového skinu a označovala ho za nevkusný a nepatřičný. Mnozí hráči vyjádřili nostalgii po době, kdy postavy nosily jednodušší, realističtější uniformy, a obavy, že současný směr vývoje postupně smaže autentický vzhled série Battlefield.

Hráči se bojí návratu „arkádového“ stylu

Zklamání komunity se netýká pouze samotného vzhledu skinu, ale i celkového směru, kterým se hra ubírá. Fanoušci mají obavy, že studio DICE postupně opouští svůj původní záměr vrátit sérii k realistickým kořenům a místo toho se přiklání k barevnějšímu, méně uvěřitelnému stylu, který podle mnohých kazí atmosféru celého titulu.

Někteří hráči reagovali na situaci s nadsázkou a ironickými komentáři, které však odrážejí skutečné rozčarování. Část komunity uvedla, že by se postavám s novým skinem raději vyhýbala i během hry, což jen podtrhuje, jak silně negativní emoce nový design v hráčské základně vyvolal.

Jak se věc vyřeší? 

Vývojáři se zatím k situaci oficiálně nevyjádřili. V komunitě však panuje obava, že Battlefield 6 začne následovat cestu her jako Fortnite, tedy směrem k barevnějším a stylizovaným kosmetickým doplňkům. Zatím není jasné, zda DICE ustoupí od této nové vizuální linky, nebo zda bude pokračovat ve směru, který část fanoušků považuje za zradu série.

USA vyrábějí v Karibiku novou věčnou válku, řekl Maduro

USA vyrábějí v Karibiku novou věčnou válku, řekl Maduro
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Leonardo Fernandez Viloria

Venezuelský prezident Nicolás Maduro obvinil Spojené státy, že vyrábějí novou válku v Karibiku, kde útočí na lodě, které pode Washingtonu pašují drogy. Autoritářský vůdce to řekl venezuelským médiím ve chvíli, kdy do regionu míří úderná skupina letadlové lodi USS Gerald R. Ford. Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že příliv drog do jeho země skončí.

„Vyrábějí novou věčnou válku. Slibovali, že už se nikdy nezapojí do žádné války, a teď vyrábějí válku,“ citoval Madura zpravodajský web stanice BBC.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek oznámil, že americká armáda podnikla letecký útok na další loď v Karibiku a že na palubě zemřelo šest lidí. Podle něj na plavidle pašoval drogy venezuelský gang.

Světová média označují za masivní vojenskou eskalaci přesun největší letadlové lodi světa USS Gerald R. Ford, která je schopna nést až 90 letounů a do jejíž skupiny patří pět torpédoborců. Plavidlo, které nyní operuje ve Středozemním moři, prudce navýší počet amerických vojáků i letadel v latinskoamerické oblasti.

Současná americká vojenská kampaň v tomto regionu proti lodím, které Washington viní z pašování drog, si podle agentury AP vyžádala už nejméně 46 obětí. Reuters napsal, že nasazení flotily v čele s letadlovou lodí je demonstrací síly, která dalece přesahuje jakékoli potřeby boje proti narkotikům v minulosti a představuje zatím nejtvrdší postup Washingtonu v regionu Latinské Ameriky.

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů na výplaty vojáků

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů na výplaty vojáků
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Joshua Roberts

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy Kč), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu obrany poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

„Dar byl poskytnut za podmínky, že bude využit na pokrytí nákladů na platy a benefity členů ozbrojených sil,“ uvedl podle deníku The Washington Post (WP) v prohlášení mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell a dodal, že ministerstvo peníze převzalo v rámci obecné pravomoci přijímat dary.

Soukromý dar bude mít nicméně jen malý dopad na platové náklady ministerstva obrany. Pentagon každé dva týdny vynaloží přibližně 7,5 miliardy dolarů (157 miliardy Kč) na výplaty uniformovaných vojáků a rezervistů, píše WP s odvoláním na vládní údaje.

Prezident Trump ve čtvrtek v Bílém domě dárce odmítl jmenovat, ale označil ho za patriota a přítele, píše deník The New York Times (NYT).

Rozhodnutí peníze přijmout a platit vojákům ze soukromých zdrojů je velmi neobvyklé, míní NYT. Podle listu by se mohlo jednat o porušení zákona o nedostatku finančních prostředků, který federálním úřadům zakazuje utrácet více peněz, než schválil Kongres, nebo přijímat dobrovolné služby.

Trump v polovině října podepsal výnos, kterým nařídil Pentagonu zajistit výplatu vojákům ve službě i přes uzavření federální vlády. Jeho administrativa minulý týden přesunula osm miliard dolarů (167,5 miliardy Kč) z fondů na vojenský výzkum a vývoj, aby zajistila platy, které vojáci dostávají každé dva týdny. Podle agentury AP však není zřejmé, zda v době, kdy politické napětí s prodlužujícím se shutdownem roste, bude vláda ochotná či schopná opět zajistit potřebné peníze na platy, které vojáci očekávají 31. října.

Americká federální vláda nemá zaručené financování od 1. října, kdy ve Spojených státech začal nový rozpočtový rok. To vedlo k omezení chodu některých úřadů. Přibližně 670.000 federálních pracovníků dostalo nucené volno a po dobu omezení fungování vlády nebudou dostávat plat, měl by jim však být vyplacen zpětně. Dalších 730.000 pracovníků, kteří jsou považováni za nezbytné, nadále pracuje, avšak po dobu shutdownu nedostávají výplatu. Kromě armádních příslušníků jsou mezi nezbytými pracovníky nimi například letoví dispečeři, policisté či zdravotníci v nemocnících.

Ruské útoky na Ukrajinu v noci na dnešek zabily tři lidi

Ruské útoky na Ukrajinu v noci na dnešek zabily tři lidi
Zdroj: Reuters Credit: REUTERS/Valentyn Ogirenko

Ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně tři lidi. Jeden člověk zemřel při útocích na Kyjev a další dva lidé přišli o život při ruských úderech v Dněpropetrovské oblasti, píší tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Ukrajinské letectvo na platformě Telegram oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a 50 z 62 dronů vyslaných přes noc Ruskem. Ruské ministerstvo obrany podle stanice BBC hlásí sestřelení 121 ukrajinských dronů, přičemž sedm z nich podle něj mířilo na Moskvu.

Při útocích na Kyjev kromě jedné oběti dalších deset osob utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters šéf vojenské správy ukrajinského hlavního města Tymur Tkačenko. „Podle předběžných zpráv útok rozbil okna, poničil auta a způsobil kráter ve dvoře rezidenční budovy,“ napsal Tkačenko na Telegramu. Rovněž pode něj vypuklo několik požárů a byla poničena budova školky.

V Dněpropetrovské oblasti jsou po nočních ruských úderech dva mrtví a sedm zraněných, uvedl podle agentury AFP tamní šéf vojenské správy Vladyslav Hajvanenko na Telegramu. „Vypukly požáry. Došlo k poškození bytů a soukromých budov, hospodářské budovy, obchodu a jednoho auta,“ oznámil Hajvanenko.

Ukrajinské letectvo na území Ukrajiny hlásí pět přímých zásahů ruskými raketami a 12 zásahů drony.

Ruská armáda podle ruskojazyčného webu stanice BBC oznámila sestřelení devíti ukrajinských dronů nad Moskevskou oblastí. Sedm z nich podle ní mířilo přímo na ruskou metropoli. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle BBC informoval, že noční útok ukrajinských dronů způsobil požár v místní rozvodně elektřiny.