Na jihu Finska poblíž města Kouvola se v neděli zřítily dva neidentifikované drony. Finské ministerstvo obrany událost vyšetřuje jako možné narušení územní celistvosti státu. Později se u jednoho z bezpilotních letounů potvrdilo podezření, že šlo o ukrajinský dron, informoval finský prezident Alexander Stubb. Napsaly o tom servery Euronews, Yle a další.

Podle ministra obrany Anttiho Häkkänena byly drony zaznamenány ve finském vzdušném prostoru v neděli ráno. „Situaci bereme velmi vážně,“ uvedl s tím, že na místo byly okamžitě vyslány bezpečnostní složky, které oblast uzavřely a zahájily vyšetřování.

This morning, drones have strayed into Finnish territory. One of the drones has been confirmed to be Ukrainian in origin.

I want to emphasize that there is no military threat to Finland.

Our authorities reacted to the situation immediately. I thank the authorities for their…

— Alexander Stubb (@alexstubb) March 29, 2026

Finské letectvo reagovalo vysláním stíhacího letounu F/A-18 Hornet, jehož úkolem bylo objekty identifikovat. Ministerstvo obrany uvedlo, že ve vzdušném prostoru nad pobřežní oblastí a jihovýchodním Finskem bylo pozorováno několik pomalu se pohybujících nízko letících objektů.

Podle dostupných informací dopadl jeden z dronů severně od Kouvoly, zatímco druhý se zřítil východně od města. Obě místa jsou nyní uzavřena kvůli dalšímu šetření.

Finský premiér Petteri Orpo naznačil, že by mohlo jít o ukrajinské drony, které se odchýlily od své trasy. „Je pravděpodobné, že se jedná o ukrajinské drony, ale tuto informaci musíme nejprve potvrdit,“ uvedl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi Yle. Minimálně u jednoho z dronů se pak toto podezření potvrdilo, napsal později finský prezident Stubb na síti X.

Rusko ruší signál, míní premiér

Podle premiéra nelze vyloučit, že k incidentu přispělo rušení navigačních signálů. V této souvislosti zmínil aktivity Ruska, které je obviňováno z narušování signálů v regionu. Právě to mohlo způsobit, že drony ztratily orientaci a dostaly se nad finské území.

Orpo zároveň upozornil, že Ukrajina v poslední době podniká útoky na ruská území v blízkosti hranice s Finskem, která měří přibližně 1 340 kilometrů.

Vyšetřování incidentu nadále pokračuje a finské úřady zatím neposkytly podrobnější údaje. „Další informace zveřejníme, jakmile budou všechny skutečnosti ověřeny,“ řekl ministr Häkkänen.

Na neobvyklou situaci upozornila i korespondentka Yle pro NATO Maria Stenroos, která se v době incidentu nacházela v Kouvole. Uvedla, že ji brzy ráno probudil hluk stíhacích letounů, které následně pozorovala a natočila.

„Na základě zvuku i vizuálního pozorování bych odhadla, že letouny Hornet létaly ve výšce zhruba jednoho kilometru,“ popsala Stenroos. Podle jejích slov trvalo sledování situace přibližně hodinu.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy nebudou bránit vplutí ruského tankeru s ropou na Kubu. Ostrov se už týdny potýká s výpadky proudu, nedostatkem paliva i dalšími dopady hluboké hospodářské krize.

Trump v noci na pondělí řekl, že s dodávkou nemá problém, i když jde o loď z Ruska. Na palubě Air Force One prohlásil, že Kuba teď potřebuje přežít a případná pomoc v podobě jedné zásilky ropy mu nevadí.

Na dotaz, zda Washington skutečně umožní tankeru doplout na Kubu, odpověděl: „Řekl jsem jim, že když teď nějaká země chce poslat na Kubu ropu, nemám s tím problém, ať je to Rusko, nebo kdokoli jiný.“

Tanker Anatoly Kolodkin podle dostupných údajů převáží zhruba 730 tisíc barelů ropy a v neděli večer se nacházel u východního pobřeží ostrova. Do města Matanzas má dorazit v úterý. Loď je přitom na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie i Británie v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Kuba se v posledních týdnech potýká s rozsáhlými výpadky elektřiny a vážným nedostatkem pohonných hmot. Krize zasáhla nemocnice, veřejnou dopravu i běžný chod měst. Očekávaná zásilka by podle expertů mohla přinést asi 180 tisíc barelů nafty, což by Kubě vystačilo přibližně na devět až deset dnů běžné spotřeby.

Trump zároveň odmítl, že by tímto krokem pomáhal Vladimiru Putinovi. „Nepomáhá mu to. Přijde o jednu loď s ropou, to je celé,“ řekl. Dodal také, že situaci Ruska to nijak zásadně neovlivní a že přednost dává tomu, aby se ropa na ostrov dostala kvůli tamním obyvatelům.

Současná americká politika vůči Havaně patří k nejtvrdším za poslední roky. Washington omezil klíčové dodávky ropy a tlak na kubánské vedení dál zvyšuje. Ministr zahraničí Marco Rubio opakovaně naznačil, že změna režimu zůstává cílem, zároveň ale připustil, že takový proces nemusí přijít naráz. Trump teď dal najevo, že v případě jedné dodávky udělá výjimku.

Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala dnes agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.

„Nejméně osm milionů lidí se dnes (v sobotu) sešlo na více než 3300 demonstracích organizovaných ve všech 50 státech,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě. Americké úřady k tomu zatím neposkytly žádné oficiální údaje. První velká demonstrace loni v červnu přilákala přes pět milionů lidí a v říjnu sedm milionů, dodala agentura AP.

More than 8 million demonstrators rallied in over 3,300 “No Kings” events across the United States and cities worldwide, protesting policies of the Trump administration.

Organised by the No Kings Coalition, protesters filled streets with signs and chants including “ICE out,”… pic.twitter.com/92QUezvEKh

— TRT World (@trtworld) March 29, 2026

Ve městech Minneapolis, Filadelfie či Boston byli lidé s transparenty s protiválečnými vzkazy a symboly míru v souvislosti s válkou v Íránu, kterou 28. února zahájily Spojenými státy s Izraelem. Desítky tisíc lidí pochodovaly i ulicemi New Yorku, kde akci zahájil herec Robert De Niro, který Trumpa označil za „existenční hrozbu pro naše svobody a bezpečnost“.

V michiganském Lansingu měl demonstrant transparent s nápisem „Žádní králové, žádné ICE, žádná válka“. ICE odkazuje k Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho členovi, který 7. ledna v Minneapolisu zastřelil za volantem jejího vozu 37letou Renée Good. Právě v tomto a nedalekém městě Saint Paul se podle hnutí nacházelo 200.000 protestujících. Zpěvák Bruce Springsteen zahrál svou píseň Streets of Minneapolis, kterou napsal na počest Good a 37letého Alexe Prettiho, který byl v Minneapolisu zastřelen 24. ledna dvěma agenty Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP).

Protesty byly většinou pokojné, bezpečnostní složky u vazebního věznice Roybal Federal Building v Los Angeles ale musely nasadit slzný plyn kvůli demonstrantům házejícím betonové kostky a další předměty. Losangeleská policie pak podle AP uvedla, že některé lidi zatkla, protože se nerozešli. Reuters podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti dodal, že budovu obklíčila zhruba tisícovka lidí a dvě osoby byly zadrženy, protože napadly příslušníky federálních bezpečnostních složek.

Mluvčí Bílého domu Abigail Jackson protestující označila za výplod „levicových finančních sítí“, které se těší jen malé podpoře veřejnosti. „Jediní, koho tyto seance ‚terapie proti Trumpovi‘ zajímají, jsou novináři, kteří jsou placeni za to, aby o nich informovali,“ uvedla podle AP v prohlášení. Americký prezident mezitím hrál golf ve svém soukromém klubu na Floridě, podotkla AFP.

K demonstracím dochází v době, kdy míra podpory pro Donalda Trumpa klesla na 36 procent, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu loni v lednu, vyplývá průzkumu Reuters/Ipsos.

Demonstrace proti Trumpovi se konaly také v Římě, Amsterdamu, Madridu a Aténách.

Íránské ozbrojené síly jsou připraveny na pozemní operaci Spojených států a jejich spojence v regionu potrestají, uvedl dnes podle agentury Reuters předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. O tom, že Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, informoval v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Nešlo by však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.

„Nepřítel (USA) veřejně mluví o mírových jednáních, přitom tajně plánuje pozemní útoky,“ prohlásil Ghálíbáf.

#BREAKING Iran parliament speaker warns of strong response to any US ground attack, says Washington 'allegedly preparing for a ground attack' while calling for talks pic.twitter.com/zJVzNUPM4G

— Anadolu English (@anadoluagency) March 29, 2026

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech vydává prohlášení, že válka se chýlí ke konci, a současně vyhrožuje, že ji ještě vyostří. Například tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v úterý varovala, že pokud Teherán neukončí své jaderné ambice a nepřestane vyhrožovat USA a jejich spojencům, je Trump „připraven rozpoutat peklo“. Sám ale podle mluvčí dosud neučinil žádné rozhodnutí a Pentagon mu pouze připravuje varianty případné pozemní invaze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců, a že USA nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů.

Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle WP se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu s cílem najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle až 10.000 dalších vojáků. Čerstvé síly, jež by nejspíše zahrnovaly pěchotu a posádky obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do oblasti vysláni už dříve. Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.

Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků: šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.

Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, Spojené státy a Izrael zahájily 28. února. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.