Íránské ozbrojené síly jsou připraveny na pozemní operaci Spojených států a jejich spojence v regionu potrestají, uvedl dnes podle agentury Reuters předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. O tom, že Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, informoval v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Nešlo by však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.

„Nepřítel (USA) veřejně mluví o mírových jednáních, přitom tajně plánuje pozemní útoky,“ prohlásil Ghálíbáf.

#BREAKING Iran parliament speaker warns of strong response to any US ground attack, says Washington 'allegedly preparing for a ground attack' while calling for talks pic.twitter.com/zJVzNUPM4G

— Anadolu English (@anadoluagency) March 29, 2026

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech vydává prohlášení, že válka se chýlí ke konci, a současně vyhrožuje, že ji ještě vyostří. Například tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt v úterý varovala, že pokud Teherán neukončí své jaderné ambice a nepřestane vyhrožovat USA a jejich spojencům, je Trump „připraven rozpoutat peklo“. Sám ale podle mluvčí dosud neučinil žádné rozhodnutí a Pentagon mu pouze připravuje varianty případné pozemní invaze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců, a že USA nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů.

Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle WP se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu s cílem najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle až 10.000 dalších vojáků. Čerstvé síly, jež by nejspíše zahrnovaly pěchotu a posádky obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do oblasti vysláni už dříve. Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.

Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků: šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.

Údery proti Íránu, které zažehly regionální válku, Spojené státy a Izrael zahájily 28. února. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se zúčastnil zkoušky motoru na tuhé palivo s vysokým tahem, kterou označil za krok posilující strategické vojenské schopnosti země. Dnes to napsala agentura AP s tím, že Kim je podle všeho odhodlán rozšířit a modernizovat arzenál raket schopných zasáhnout americkou pevninu. Severokorejská tisková agentura KCNA neinformovala, kdy a kde přesně se test uskutečnil.

Kim sledoval pozemní test nově vylepšeného motoru využívajícího kompozitní materiál z uhlíkových vláken. KCNA uvedla, že maximální tah motoru činí 2500 kilotun, což je nárůst oproti hodnotě zhruba 1971 kilotun, která byla zaznamenána při podobném testu motoru na tuhé palivo loni v září. Zvýšení výkonu motoru je podle pozorovatelů zřejmě spojeno s úsilím umístit více hlavic na jednu raketu, aby se zvýšily šance na překonání americké obrany.

N. Korea conducts engine test for missile capable of targeting US mainland https://t.co/Nr9GbY9CKm

— Inquirer (@inquirerdotnet) March 29, 2026

Zkouška byla provedena jako součást pětiletého programu vojenské eskalace KLDR, mezi jehož cíle patří mimo jiné i modernizace „strategických úderných prostředků“. Tím se rozumí mezikontinentální balistické střely schopné nést jaderné hlavice, které jsou namířeny na pevninskou část Spojených států.

Zpráva KCNA přišla několik dní poté, co vůdce v projevu před parlamentem slíbil nezvratně upevnit status své země jako jaderné mocnosti a co obvinil USA z globálního státního terorismu a agrese, zjevně s odkazem na měsíc trvající válku na Blízkém východě.

KLDR v posledních letech otestovala řadu mezikontinentálních balistických raket, které měly potenciál doletět na americkou pevninu, včetně raket s pevným palivem ztěžujících detekci před startem. Starší severokorejské rakety na kapalné palivo musí být před startem natankovány a nemají dlouhou výdrž.

Země podle expertů ale stále čelí technologickým překážkám, než bude mít funknční mezikontinentální raketu, jako je zajištění toho, aby hlavice vydržely drsné podmínky při návratu do atmosféry. Jiní s tím však nesouhlasí kvůli počtu let, které země věnovala svým jaderným a raketovým programům.

Severní Korea usilovně pracuje na rozšíření svého jaderného arzenálu od roku 2019, kdy zkrachovala jednání mezi Kimem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vůdce v únoru řekl, že pro jednání s Washingtonem nechává dveře otevřené, podmiňuje to ale tím, že USA upustí od požadavku na jaderné odzbrojení KLDR.