Ve světě roste potřeba pomoci, bohaté země se ale zaměřily především na Ukrajinu a to způsobilo, že humanitárním agenturám nezbývá dostatek peněz na řešení dalších světových krizí. Musí proto omezovat své programy, uvedl list The New York Times.
Tábory pro syrské uprchlíky v severním Iráku mají například omezený přístup k čisté vodě, hygienickým zařízením a elektřině. V Konžské demokratické republice mnoho lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, nemá přístup k přístřeší a základním nástrojům, jako jsou rybářské nebo zemědělské náčiní. V Jižním Súdánu nebudou mít některé děti letos na podzim přístup na střední školu. Poptávka po finanční pomoci se navíc zvýšila i v důsledku takových pohrom, jako je pandemie a sucho.
Rising needs and wealthy countries’ focus on Ukraine have left aid agencies with little money to address the world’s other crises. https://t.co/PCQgpIf30E
— The New York Times (@nytimes) August 23, 2022
„Jedná se o největší nedostatek finančních prostředků, jaký jsme kdy zaznamenali, a to především proto, že počet zranitelných lidí, kteří potřebují podporu, rychle roste,“ řekl Martin Griffiths, šéf Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
V roce 2022 je podle Griffithse potřeba více 48,7 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun) na pomoc 200 milionům lidí. Po více než sedmi uplynulých měsících se podařilo získat méně než třetinu této částky.
Tato situace skrývá výrazný kontrast, peníze na programy zaměřené na pomoc Ukrajincům jsou poměrně zabezpečené, peníze pro lidi ve většině ostatních částí světa nikoli.
Naprostá většina pomoci pochází od několika málo dárců, jako jsou Spojené státy, Evropská unie, několik jednotlivých evropských zemí, Japonsko a Kanada. Dárci sice mohou nechat na OSN, kam peníze nasměruje, ale velká většina z nich je již vyčleněna na konkrétní programy a země.
Humanitární úřad OSN požádal v letošním roce o více než šest miliard dolarů (149 miliard korun) speciálně na pomoc Ukrajincům, a to jak uprchlíkům, kteří ze země utekli, tak těm, kteří se v ní stále nacházejí. První výzva na pomoc pro Ukrajinu vynesla více než byla požadovaná částka a druhá výzva je také skoro naplněna.
Naproti tomu výzvy na pomoc dalším zemím jsou financovány mnohem méně. Například Haiti získalo 11 procent, Salvador 12 procent, Burundi 14 procent a Myanmar 17 procent z potřebného množství. U největších humanitárních krizí na světě, které se týkají Syřanů, Afghánců, Jemenců a Etiopanů, je úroveň financování o něco vyšší, ale i přesto je neporovnatelná s úrovní Ukrajiny.
„Válka na Ukrajině velmi názorně ukázala, jak je možné rychle a ve velkém rozsahu mobilizovat podporu pro uprchlíky a reagovat na humanitární potřeby, pokud existuje politické odhodlání,“ uvedla Kathryn Mahoneyová, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky.
Celkem 43 procent lidí, kterým agentura pro uprchlíky slouží, žije v pouhých 12 zemích, kam patří Uganda, Konžská demokratická republika, Súdán, Irák, Etiopie, Jižní Súdán, Čad, Jemen, Bangladéš, Jordánsko, Libanon a Kolumbie. Ve všech těchto 12 zemích jsou humanitární programy financovány z méně než 30 procent, což si vynucuje škrty nebo dokonce pozastavení pomoci v oblasti životně důležitých služeb.
