Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Británie, Francie a Kanada zavádějí sankce proti izraelským osadám na Západním břehu

Británie zakáže dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Postup koordinuje s Francií a Kanadou. Londýn krok zdůvodňuje rychlým rozšiřováním osad, rostoucím násilím a obavami, že další výstavba znemožní vznik životaschopného palestinského státu.

Kanada uvalila na USA vysoká cla. Trump pohrozil eskalací

Celní válka mezi USA a Kanadou eskaluje poté, co minulý měsíc ztroskotala obchodní jednání. V platnost vstoupila kanadská odvetná cla v rozmezí 15 až 50 procent uvalená na řadu amerických produktů. Americký prezident Donald Trump navíc v pondělí pohrozil zákazem prodeje kanadských letadel Bombardier v USA. Celní válku pocítí hlavně malé a střední podniky.

Australský regulátor omezil činnost desítek firem

Australský finanční dohled během uplynulého roku zrušil, pozastavil nebo odmítl obnovit 45 registrací poskytovatelů kryptoslužeb a převodů peněz. Důvodem byly provozní nedostatky, nečinnost firem i riziko praní peněz. Mezi dotčenými společnostmi je také GetCoins, jejíž služby podle úřadu zneužívali organizovaní investiční podvodníci.

Británie pošle Ukrajině balíček protivzdušné obrany v hodnotě 100 milionů liber

Británie vynaloží 100 milionů liber (2,82 miliardy korun) na balíček protivzdušné obrany pro Ukrajinu, včetně střel do systému Patriot, oznámila dnes britská vláda. Ministerstvo obrany uvedlo, že vybavení dodá ještě před letošní zimou.

Jehličnany v severských lesích ustupují listnatým stromům

Oteplování postupně proměňuje rozsáhlé lesy na severu planety, v nichž dosud převládaly stálezelené jehličnany. Po požárech, bouřích a dalších událostech narušujících porost se na uvolněných místech rychleji prosazují listnaté stromy. Pomáhají jim také vyšší teploty, delší období růstu a větší množství dusíku v půdě.

Strach na Blízkém východě: Írán měl otestovat novou balistickou raketu

Íránská státní média v pondělí zdůraznila schopnosti nové balistické rakety Qassem Basir. Podle nich změní doktrínu Íránu, který bude moci preventivně eliminovat jakoukoli hrozbu. Mohsen Rezáí, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, v neděli vyzdvihoval schopnosti střely a tvrdil, že již byla otestována při útoku na americkou válečnou loď.

Ukrajinské drony zasáhly cíle v Saratově, odjinud úřady hlásí mrtvé

Nejméně deset raněných, včetně tří dětí, si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Saratov, oznámil na sociální síti gubernátor Roman Busargin. Šest zraněných je v péči lékařů v nemocnicích, žádný není v ohrožení života. Jeden člověk podle úřadů zemřel při ukrajinském útoku na čerpací stanici v Brjanské oblasti. Dva lidé přišli o život na Rusy okupovaném Krymu. Ruská obrana během noci sestřelila stovky ukrajinských dronů, tvrdí Moskva.

Čínský vývoz v srpnu vzrostl o čtvrtinu. Táhnou ho auta a technologie

Čínský vývoz v srpnu meziročně vzrostl o 25 procent. Zahraniční poptávka po technologiích a elektromobilech pomáhá průmyslu v době, kdy domácí spotřeba zůstává slabá. Výrazně rostl také dovoz, přesto obchodní přebytek druhé největší ekonomiky světa přesáhl 119 miliard dolarů.

KOMENTÁŘ: Robotaxíky Tesly ztratily lesk. Musk řeší peníze i ostudný náskok konkurence

Bez velké pompy zahájila automobilka Tesla v texaském Austinu ostrý provoz své flotily Cybercabů, tedy autonomních taxíků. Jako by snad i nepřítomný Musk tušil, že tady není moc co slavit. Tesla se pere s regulátory, cenotvorbou i tvrdou konkurencí. A investoři to vidí…

Z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer někdo ukradl čtyři díla

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byla ukradena nejméně čtyři umělecká díla. Bezpečnostní kamery v noci na dnešek zachytily dva lupiče, jak obrazy odřezávají, informoval deník Le Figaro.

Útoky jemenských Húsiů na Saúdskou Arábii zranily 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců Húsiů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů, včetně žen a dětí, uvedla dnes Rijádem vedená koalice v Jemenu. Zároveň slíbila odvetu. Podle Húsíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, uvedla agentura AFP.

Změna strategie po 11. září. USA řeší možné snížení přítomnosti na Blízkém východě

Zatímco válka s Íránem pokračuje, v kancelářích americké armády a zpravodajské komunity probíhají tiché diskuse o snížení počtu amerických sil na Blízkém východě a přesun některých základen pod zem. Stahovat se má i americká protivzdušná obrana z Iráku. To by mohlo snížit bezpečnost například i v Jordánsku či Sýrii.

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí šest zraněných

Rusko v noci na dnešek obnovilo útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Nejméně šest lidí bylo zraněno, uvedly místní úřady. Nové útoky za použití dronů a raket následují poté, co vypršelo třídenní příměří vyhlášené kvůli návštěvě amerických vyjednavačů.

Srbská vláda navrhla rozpuštění parlamentu a předčasné volby

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiće, aby rozpustil parlament a vypsal předčasné volby. Hlasování má přijít po dlouhodobých protivládních protestech a mohlo by otevřít cestu k Vučićovu návratu do premiérské funkce. Samotný návrh kabinetu však ještě neznamená, že byl parlament rozpuštěn.

Z bitcoinové sítě zmizelo 320 milionů dolarů. Údajní etičtí hackeři slibují vrácení

Bezpečnostní chyba zasáhla síť Liquid Network, kterou využívají kryptoměnové burzy k rychlejším převodům bitcoinů. Z její hlavní peněženky bylo odčerpáno přibližně 4 000 bitcoinů v hodnotě 320 milionů dolarů. Pachatelé se označují za etické hackery a tvrdí, že prostředky po opravě zranitelnosti vrátí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama