Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Macron slíbil Zelenskému střely do protivzdušných systémů

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil hlavě ukrajinského státu Volodymyru Zelenskému dodávky střel do systémů protivzdušné obrany. Oznámil to na síti X. Zelenskyj uvedl, že během telefonátu mu Macron řekl, že Francie pomůže Ukrajině také v jednáních s dalšími zeměmi, které mají nedostatkové střely do protivzdušných kompletů Patriot. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, se v poslední době jen s obtížemi brání útokům balistickými raketami. Důvodem je podle dostupných informací nedostatek munice do patriotů.

Průmysl táhne eurozónu vzhůru, podnikatelská aktivita je nejsilnější za devět měsíců

Podnikatelská aktivita v eurozóně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za devět měsíců. Oživení táhl především průmysl, který zaznamenal nejlepší výsledek za více než čtyři roky. Firmám zároveň přibývají nové zakázky a po několika měsících začaly znovu nabírat zaměstnance.

Z Bulharska odletěly tankovací letouny USA, jejichž rozmístění kritizoval Írán

Leteckou základnu Bezmer na jihovýchodě Bulharska opustila dvojice amerických vojenských tankovacích letounů, jejichž tamní rozmístění kritizoval Írán. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Deník Financial Times (FT) tento týden napsal, že i kvůli těmto tankovacím strojům zvažovali íránští představitelé údery na cíle v Bulharsku.

Americký soud zrušil Trumpův zákaz imigračních víz pro občany 75 zemí

Federální soud v New Yorku zrušil politiku administrativy Donalda Trumpa, která pozastavila vydávání přistěhovaleckých víz občanům 75 zemí. Soudkyně rozhodla, že ministr zahraničí Marco Rubio překročil své pravomoci a plošné odmítání žádostí na základě státní příslušnosti odporuje americkému imigračnímu zákonu.

Při zemětřesení ve východním Japonsku bylo zraněno nejméně 23 lidí

Východní Japonsko, včetně oblasti Tokia, dnes ráno postihlo středně silné zemětřesení o síle 5,9 stupně. Podle úřadů bylo zraněno nejméně 23 lidí, uvedla agentura Kjódó.

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, sedm lidí utrpělo zranění

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, voda zaplavila ulice, uvěznila lidi v automobilech a sedm lidí kvůli počasí utrpělo zranění. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich lidem z aut uvězněných v povodňové vodě pomáhali hasiči.

Vatikán investuje 100 milionů eur do výstavby agrovoltaické elektrárny

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Kanada přijde se stejnými cly

Spojené státy dnes ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard Kč). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Markem Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit. Informuje o tom agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem. Reagoval tak na opakované žádosti ze strany Bagdádu. Informovala o tom dnes íránská státní agentura IRNA.

Lední medvědi stále častěji loví ptáky kvůli úbytku mořského ledu

Lední medvědi v arktické Aljašce stále častěji vyrážejí na pobřežní ostrovy, kde napadají ptačí kolonie a ničí jejich hnízda. Úbytek mořského ledu je připravuje o tradiční lov tuleňů a část medvědů tak hledá potravu na souši. Pro některé arktické ptáky se tím vytváří nový a rostoucí tlak na rozmnožování.

Ukrajina zaútočila na logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon

Logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon v Samarské oblasti se v noci na dnešek stalo terčem ukrajinského dronového útoku, který způsobil požár ve skladu. Informovala o tom samotná společnost a média. Ruské úřady podle Reuters informují o nejméně šesti zabitých civilistech při ukrajinských útocích na Rusko a Moskvou okupovaný ukrajinský region.

Bitcoin vystřelil k 80 tisícům dolarů, za týden přidal přes 20 procent

Bitcoin má za sebou nejsilnější týden za více než dva roky. Největší kryptoměna se v pátek přiblížila hranici 80 tisíc dolarů a během týdne si připsala více než 20 procent. K růstu přispěl příliv peněz do bitcoinových ETF, uzavírání krátkých pozic i vývoj na americkém dluhopisovém trhu.

Brie Larson dokončila natáčení thrilleru Skeletons

Brie Larson si zahrála v dalším temném thrilleru. V australském státě Victoria skončilo natáčení psychologického thrilleru Skeletons, který režíroval J.T. Mollner a jehož producentem je J. J. Abrams. Příběh se zaměří na chlapce, jenž postupně zjišťuje, že jeho rodiče skrývají znepokojivé tajemství spojené s jeho matkou.

Walmart hlásí nejslabší růst prodejů za šest let, akcie prudce klesly

Americkému maloobchodnímu řetězci Walmart zpomalil růst srovnatelných prodejů v USA na 2,6 procenta, což je nejslabší tempo za šest let. Firma přesto překonala očekávání v tržbách i zisku a zvýšila celoroční výhled. Investory výsledky nepřesvědčily a akcie Walmartu klesly o více než devět procent.

USA vyslaly Poseidon přes Tchajwanský průliv. Čína letoun sledovala

Americký námořní hlídkový letoun P-8A Poseidon v pátek proletěl Tchajwanským průlivem v mezinárodním vzdušném prostoru. Americká armáda označila přelet za ukázku svého závazku ke svobodnému a otevřenému Indo-Pacifiku. Čínská armáda podle vojenského zdroje stroj po celou dobu sledovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama