1.5 C
Czech
Pondělí 1. prosince 2025
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Bitcoin padá o 5 % a trh znovu slábne

Kryptoměny začaly nový týden poklesem. Bitcoin i Ethereum ztrácejí, protože trhy celkově slábnou a investoři se vracejí k výprodejům. Hlavní roli hrají obavy z americké ekonomiky a nervozita před novými daty.

Ruská raketa zasáhla ukrajinské město Dněpr. Čtyři mrtví, desítky zraněných

Ruský raketový útok na východoukrajinské město Dněpr si podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a přibližně čtyři desítky zraněných. Útok přišel v pondělí brzy ráno a podle dosud neověřených zpráv mohla být použita balistická raketa.

KOMENTÁŘ: Být první neznamená být nejlepší. Ztrácí OpenAI a Nvidia své výsadní postavení?

S koncem roku probíhá na AI trhu zemětřesení, které může naprosto překreslit dosavadní rozložení sil. Do zdánlivě monopolního revíru OpenAI a Nvidie totiž vplul dravec z Googlu, který oběma gigantům konkuruje prodejem čipů i vytvářením nástrojů umělé inteligence. Jakým způsobem se AI závod zamotává?

Volby v Hondurasu podle průběžného sčítání ovládli pravicoví kandidáti

Po sečtení více než 40 procent hlasů z nedělních honduraských prezidentských voleb je v čele pravicový kandidát Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V těsném závěsu s odstupem necelých dvou procentních bodů je další pravicový politik Salvador Nasralla. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí, informují místní média.

McLaren v Kataru zaváhal. Verstappen využil chybu a zdramatizoval boj o titul

Velká cena Kataru přinesla nečekaný zvrat v boji o titul Formule 1. McLaren měl rozjetý závod perfektně pod kontrolou, ale jediná strategická chyba otevřela dveře Maxu Verstappenovi, který si dojel pro vítězství a zajistil tak nečekané. Finále sezony v Abú Dhabí nakonec nabídne třístranný souboj o mistrovskou korunu.

Ruské drony zaútočily na Mykolajiv, útok ukrajinských dronů hlásí z Dagestánu

Ruské drony dnes ráno zaútočily na jihoukrajinské město Mykolajiv, informovaly úřady ve správním centru stejnojmenné oblasti. Obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu hlásili, že slyší výbuchy, a šéf této republiky Sergej Melikov později potvrdil, že šlo o dronový útok. Lehké zranění utrpěla 12letá dívka, uvádí telegramový kanál Astra s odvoláním na regionální ministerstvo zdravotnictví.

Úřady v Hongkongu v souvislosti s požárem zadržely 13 lidí

Počet obětí požáru v Hongkongu vzrostl na 151 a úřady nadále pohřešují více než 40 lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na místní policii. V souvislosti s vyšetřováním příčin tragédie z minulého týdne zadržely úřady dosud 13 lidí. Předběžné vyšetřování podle agentur naznačuje, že ochranné sítě kolem bambusového lešení, které obklopovalo bytový komplex procházející rekonstrukcí, nesplňovaly bezpečnostní normy.

Číně se nedaří dostat z krize, zmírnit napětí s USA nestačilo

Aktivita čínských továren se v listopadu propadla už osmý měsíc v řadě, ukázal oficiální index nákupních manažerů PMI zveřejněný v neděli. Index vzrostl jen nepatrně na 49,2 bodu z říjnových 49,0, ale zůstal pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu. Výsledek odpovídal odhadům analytiků oslovených agenturou Reuters. Slábnoucí domácí poptávka podle průzkumu nadále doléhá na výrobce a zvýrazňuje potřebu dalších vládních stimulů.

Rubio: Rozhovory s Ukrajinou byly produktivní, ale dohoda je stále daleko

Ukrajinská delegace se v neděli setkala s tou americkou v Miami před plánovaným jednáním mezi USA a Ruskem. Rozhovory trvaly čtyři hodiny a podle obou stran byly produktivní, přestože americký ministr zahraničí uvedl, že „je před námi ještě hodně práce“. Delegace na schůzce řešily hlavně některé problematické body původního návrhu, které v Evropě vyvolaly bouřlivé reakce.

Trump oznámí příštího šéfa Fedu, favoritem je Hassett

Donald Trump potvrdil, že už vybral kandidáta na příštího předsedu Federálního rezervního systému. Jméno zatím neprozradil, ale trhy počítají s tím, že nejblíž k nominaci má šéf Národní ekonomické rady Kevin Hassett. Aktuální předseda Jerome Powell dokončí mandát v květnu.

Indonésii zasáhly ničivé povodně, stovky lidí se pohřešují

Indonésie bojuje s následky extrémních lijáků a dvou tropických cyklonů, které zasáhly Sumatru a další regiony jihovýchodní Asie. Povodně a sesuvy půdy si vyžádaly stovky obětí a stovky lidí zůstávají nezvěstné. Miliony obyvatel přišly o domov.

Smíšená štafeta v Östersundu dojela pátá, Karlík s Charvátovou třináctí

Čeští biatlonisté vstoupili do Světového poháru v Östersundu solidním pátým místem ve smíšené štafetě a třináctou příčkou v závodě dvojic. Tým táhli zkušenější Michal Krčmář a Markéta Davidová, naopak mix Karlík s Charvátovou doplatil hlavně na střelbu.

Hondurasané volí prezidenta a Trump hrozí odvetou, pokud nezvolí jeho favorita

Hondurasané dnes volí svého prezidenta a americký prezident Donald Trump hrozí, že pokud nezvolí kandidáta, kterého upřednostňuje on, omezí zemi pomoc ze Spojených států. Informovala o tom agentura AFP. Honduras by tak po Argentině a Bolívii mohl být další latinskoamerickou zemí, kde by se po letech vrátila k moci pravice.

Benjamin Netanjahu žádá izraelského prezidenta o milost

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Isaaca Herzoga o udělení milosti v případu korupce, který se s premiérem táhne už několik let.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama