Reklama
15.5 C
Czech
Pátek 13. března 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Trumpova administrativa zvažuje oslabení ochrany kriticky ohrožené velryby

Americká vláda zvažuje změnu pravidla, které nutí lodě zpomalit v oblastech výskytu severoatlantské pravé velryby. Ochranáři varují, že by to mohlo ohrozit jeden z posledních zbytků tohoto druhu.

Při pádu tankovacího letounu v Iráku zahynuli čtyři američtí vojáci, další dva se pohřešují

Čtyři ze šesti členů posádky amerického tankovacího letounu KC-135 zahynuli při čtvrteční havárii stroje na západě Iráku. Pátrání po zbývajících dvou pokračuje, přičemž okolnosti incidentu vyšetřuje americká armáda. Letadlo bylo nasazeno v operacích Spojených států proti Íránu, které začaly 28. února.

Íránské revoluční gardy hrozí, že tvrdě zakročí proti případným demonstrantům

Íránské revoluční gardy dnes varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy byly zabity tisíce lidí, píše agentura AFP. Prohlášení přichází v době pokračujících americko-izraelských úderů na Írán, na které Teherán reaguje útoky na Izrael a na americké základny na Blízkém východě. Podle organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a přístup k internetu, je v Íránu internet zablokovaný už 14 dní.

Teroristický režim v Íránu naprosto ničíme, napsal na síti Trump

Spojené státy naprosto ničí teroristický režim v Íránu - vojensky, ekonomicky i jinak. Na své síti Truth Social tak zrekapituloval dosavadní vývoj americko-izraelské války proti islámské republice americký prezident Donald Trump. Ve svém příspěvku v noci na dnešek uvedl, že je mu "ctí zabíjet vyšinuté šmejdy", tedy vysoké představitele íránského teokratického režimu, a postěžoval si přitom na obraz války v části amerických médií.

Bessent: Dočasně rušíme sankce na ruskou ropu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.

Ruský dron zasáhl budovu knihovny v Černihivské oblasti

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Kuba nečekaně oznámila propuštění 51 vězňů

Kubánská vláda ve čtvrtek oznámila propuštění 51 vězňů. Jde o nečekaný krok, který přišel v době, kdy na latinskoamerickou zemi vyvíjí tlak americký prezident Donald Trump. Začátkem roku tam zakázal vyvážet ropu pod hrozbou sankcí.

Chilský architekt Smiljan Radić získal Pritzkerovu cenu za architekturu

Jedno z nejprestižnějších ocenění ve světě architektury letos putuje do Chile. Pritzkerovu cenu získal architekt Smiljan Radić, jehož práce spojuje experiment, cit pro krajinu i neobvyklé materiály. Jeho stavby často působí křehce, ale zároveň vytvářejí silné a nezapomenutelné prostory.

Synagogu v Michiganu napadl střelec, média informovala o jeho smrti

Muž vyzbrojený puškou dnes ve West Bloomfieldu v americkém státě Michigan najel vozem do budovy synagogy, příslušníci bezpečnostních sborů ho následně zastřelili. Napsala to agentura AP. Ta předtím informovala o přestřelce s policií a o tom, že žádné oběti nejsou hlášeny.

Saudi Aramco jedná o nákupu ukrajinských dronů

Saúdský ropný gigant Saudi Aramco jedná nejméně se dvěma ukrajinskými firmami o nákupu záchytných dronů, které by mohly chránit jeho ropná pole před íránskými útoky. Firma se snaží tyto systémy zajistit co nejrychleji.

Schillerová odmítá snížení daní na paliva

Růst cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán znovu otevřel debatu o tom, jestli má stát zasáhnout přes daně. Zatímco v roce 2022 hnutí ANO tlačilo na jejich snížení, teď jeho ministři podobný krok odmítají.

Izrael silně bombarduje centrum Bejrútu, zabil podle agentur ředitele fakulty

Izraelská armáda intenzivně bombarduje centrum Bejrútu, píše agentura Reuters. Dva údery zasáhly budovu v hustě obydlené čtvrti Bášúra, která leží nedaleko od populárních čtvrtí Ašrafíja a Hamra. Izraelský úder na libanonskou veřejnou univerzitu zabil ředitele přírodovědecké fakulty v Bejrútu Husejna Bazího a jeho asistenta, píše libanonský deník Naharnet. Izraelská armáda dnes podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) varovala, že provede rozsáhlé údery proti militantnímu hnutí Hizballáh po celém Bejrútu.

Barbra Streisand získá v Cannes Zlatou palmu za celoživotní přínos kinematografii

Barbra Streisand patří mezi nejvýraznější osobnosti světové kultury posledních desetiletí. Legendární zpěvačka, herečka a režisérka nyní získá další významné ocenění. Festival v Cannes jí letos udělí čestnou Zlatou palmu za celoživotní přínos filmu a umění.

Soud poslal do vězení 19 lidí za teroristický útok na předměstí Moskvy. Většina dostala doživotí

Ruský vojenský soud odsoudil devatenáct lidí v souvislosti s teroristickým útokem na koncertní sál Crocus City Hall nedaleko Moskvy. Při střelbě a následném požáru v březnu 2024 zahynulo 149 lidí a více než 500 dalších utrpělo zranění. Podle ruských úřadů šlo o nejkrvavější masovou střelbu v zemi za posledních dvacet let.

Zastaralé zpravodajské informace? USA zasáhly školu v Íránu omylem, naznačuje vyšetřování

Úder na školu v Íránu, při němž zahynulo více než 165 lidí, mohl být důsledkem použití zastaralých zpravodajských informací. Podle dvou zdrojů obeznámených s případem to naznačují předběžné závěry vyšetřování americké armády. Vyšetřování nicméně stále pokračuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama