Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Mamdani zvažuje zatčení Netanjahua při Valném shromáždění OSN v New Yorku

Newyorský starosta Zohran Mamdani se členy svého úřadu projednává, zda zatknout Benjamina Netanjahua, až izraelský premiér v září přijede na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Mamdani to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Mezinárodní trestní soud (ICC) na izraelského premiéra vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Spojené státy však jurisdikci ICC neuznávají.

Anglie získala bronz po bláznivé výhře nad Francií

Anglie zakončila mistrovství světa bronzovou medailí po mimořádně divokém utkání s Francií. V Miami zvítězila 6:4 a přerušila šedesátileté čekání na cenný kov ze světového šampionátu. Hlavní postavou se stal Bukayo Saka, který nastřílel hattrick. Francouzi po katastrofální první půli sahali po velkém obratu, ale na body nakonec nedosáhli. Zápas přinesl deset branek, několik rekordů i emotivní rozloučení trenéra Didiera Deschampse.

Jordánsko nad svým územím zneškodnilo tři ze čtyř raket vypálených z Íránu

Jordánská armáda dnes odpoledne uvedla, že zneškodnila tři ze čtyř raket, kterými na tuto zemi zaútočil Írán. Čtvrtá dopadla do volného prostoru, píše server televize Al-Džazíra. Nejsou zprávy o zraněných ani škodách.

Lesní požár ve Španělsku již od čtvrtka spálil více než 12.000 hektarů lesa

Lesní požár, který vypukl ve čtvrtek asi 100 kilometrů severně od Madridu, se dál šíří a dosud zničil více než 12.000 hektarů porostu. Kvůli ohni musely úřady evakuovat několik stovek lidí, zatím si nevyžádal žádné oběti. Informovala o tom agentura AFP.

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za dva padlé americké vojákya

Spojené státy v noci ze soboty na dnešek zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zahynuli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedlo, že Spojené státy ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu. Kuvajt dnes podle agentur oznámil, že v reakci na íránské útoky aktivoval protivzdušnou obranu.

ANALÝZA: Na Blízkém východě může vypuknout další válka. Pocítil by ji celý svět

Zatímco konflikt mezi USA a Íránem opět eskaluje, na Blízkém východě může brzy vypuknout další válka. Křehké příměří mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci trvá od roku 2022 a nyní je ohroženo rostoucím napětím. Zhroucení tohoto klidu zbraní by mohlo region uvrhnout do ještě větší nestability a vést k zablokování námořní dopravy v Rudém moři. Znamenalo by to další růst cen ropy.

Kyjev podle ministra čelil největšímu ruskému raketovému útoku od začátku invaze

Rusko v noci na dnešek při útoku na ukrajinské hlavní město Kyjev vypálilo největší počet balistických raket od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022. Uvedl to na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, podle kterého Rusko vyslalo zhruba čtyři desítky balistických střel. Útok si vyžádal mrtvé i zraněné. Nejnovější útok Ruska přišel den poté, co Ukrajina zasáhla drony logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti, při útoku zahynulo osm lidí.

Vlivný německý politik Jens Spahn (CDU) rezignoval kvůli skandálu s náhradním mateřstvím

Německý politik Jens Spahn z Křesťanskodemokratické unie (CDU) rezignoval na funkci předsedy parlamentní frakce vládní koalice poté, co čelil ostré kritice kvůli využití služeb náhradní matky ve Spojených státech. Odpůrci mu vyčítali pokrytectví, protože v minulosti patřil mezi zastánce zákazu náhradního mateřství v Německu.

Pracovník německých drah vypadl po potyčce z vlaku jedoucího 120 km/h

Z vlaku jedoucího rychlostí zhruba 120 kilometrů v hodině vypadl v pátek večer po potyčce s jedním z cestujících bezpečnostní pracovník Deutsche Bahn (DB). Utrpěl velmi těžká zranění a je v kritickém stavu v nemocnici. Případ vyšetřuje policie, která o tom informovala dnes v tiskové zprávě.

Na pochod hrdosti v Bratislavě přišlo podle organizátorů asi 10.000 lidí

Kolem 10.000 lidí se dnes v Bratislavě zúčastnilo podle organizátorů pochodu hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. ČTK o tom za pořadatele informovala Aneta Andraščíková. Do jiné části slovenské metropole i tentokrát konzervativní aktivisté svolali vlastní akci s cílem propagovat tradiční rodinu; účast na ní byla značné nižší než na Duhovém pridu.

Hasiči v Norsku pokračují v boji s rozsáhlým požárem, situace zůstává vážná

Hasiči pokračovali v noci na dnešek v boji s rozsáhlým požárem ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než 100 bytových jednotek. Požár se stále nepodařilo dostat pod kontrolu, podle posledních informací ale nezasahuje další obydlí. Naději na zpomalení šíření ohně přináší déšť, napsal na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.

Írán po amerických úderech hlásí tři mrtvé, Teherán útočil mimo jiné v Kuvajtu

Írán uvedl, že noční americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly dnes agentury AFP a Reuters. Teherán naopak v posledních hodinách zaútočil na cíle v Kuvajtu,v Jordánsku či v Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.

Ukrajina zasáhla logistické centrum u Moskvy, Rusko zaútočilo na Oděsu

Ukrajinský dronový útok na logistické centrum v Tambovské oblasti jihovýchodně od Moskvy si vyžádal nejméně sedm obětí a 24 zraněných, uvedly dnes podle agentury AFP místní úřady. Podle Ruska přes noc Ukrajina na Moskevskou oblast vyslala více než 370 dronů. Rusko pak zaútočilo na přístavní infrastrukturu v Oděse, kde jedna osoba zahynula a tři lidé byli zraněni, oznámil na Telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper.

Stoupající moře ohrožuje tažné bahňáky na brazilském pobřeží

Stoupající hladina moře, oteplování oceánů, znečištění i úbytek pobřežních mokřadů zhoršují podmínky pro tažné bahňáky na severovýchodním pobřeží Brazílie. Ptáci, kteří každoročně urazí desetitisíce kilometrů mezi Jižní a Severní Amerikou, přicházejí o klíčová místa k odpočinku i získávání potravy. Vědci zároveň upozorňují, že stejnými změnami trpí i místní ekosystémy a komunity závislé na pobřeží.

Citadel Securities investuje 400 milionů dolarů do Crypto.com

Společnost Citadel Securities investovala 400 milionů dolarů do kryptoměnové burzy Crypto.com. První institucionální investiční kolo v desetileté historii platformy ji ocenilo na 20 miliard dolarů. Nový kapitál má podpořit rozvoj tokenizovaných cenných papírů a derivátů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama