Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.

Chorvatští záchranáři kvůli požáru evakuovali z ostrova Brač přes 230 lidí

Chorvatští záchranáři v noci na dnešek evakuovali z ostrova Brač přes 230 lidí kvůli požáru. Informuje o tom agentura AFP. Oheň zasáhl borový les a křoviny na ploše o rozloze asi 3500 hektarů. Ohrožoval domy a rozdmýchával ho silný vítr.

Lídři Číny a Indie nabídli Putinovi pomoc při ukončení války

Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí při setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu skupiny BRICS nabídli své služby při urovnání konfliktu s Ukrajinou, ruský prezident to uvítal, řekl dnes novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajina se s podporou Západu brání ruské agresi pátým rokem.

V Británii vzniká nový „Yellowstone“

Na severu Anglie začíná dvacetiletý projekt obnovy rozsáhlých rašelinišť, luk a lesů. Jeho cílem je vrátit vodu do vysušené krajiny a vytvořit vhodné podmínky pro návrat bobrů, orlů a dalších živočichů. Po dokončení obnovy má celé území přejít do vlastnictví místní komunity nebo neziskové organizace.

V Indonésii se převrátila loď, zemřelo šest lidí, 130 se pohřešuje

Nejméně šest lidí zemřelo, když se dnes v Indonésii v Jávském moři za špatného počasí převrátila loď. Dalších 130 lidí se pohřešuje. Záchranáři oznámili, že evakuovali 107 osob.

Ruské drony útočily poblíž polské hranice, zasáhly vlak do Varšavy

Ruský dron na západě Ukrajiny, dva kilometry od hranic s Polskem, zasáhl lokomotivu osobního vlaku, oznámily dnes na sociální síti ukrajinské dráhy. Díky včasné výstraze nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn, dodaly. Vlak jel z Kyjeva do Varšavy a ruský dron jej napadl poblíž hraničního přechodu Jahodyn-Dorohusk, kde již dříve ruský bezpilotní letoun zasáhl kamion, píší média.

Američané se více bojí zdražování. Důvěra spotřebitelů znovu klesla

Nálada amerických spotřebitelů se v září znovu zhoršila. Domácnosti mají větší obavy o své finance a očekávají rychlejší zdražování než před měsícem. K pesimismu přispívají rostoucí ceny pohonných hmot i napětí v mezinárodním obchodě.

Desetitisíce lidí v Německu protestovaly proti AfD. Žádají prověření jejího zákazu

Desetitisíce lidí vyšly v sobotu do ulic německých měst protestovat proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo. Demonstranti požadovali zachování politické izolace AfD i prověření možnosti jejího zákazu. Protesty následovaly po výrazném volebním úspěchu strany v Sasku-Anhaltsku.

Ve Francii vykolejil vlak. 44 pasažérů je zraněných, jedna žena těžce

V severní Francii vykolejil osobní vlak. Při neštěstí se zranilo nejméně 44 lidí, z toho jedna osmnáctiletá žena, vážně. Záchranáři ji museli v kritickém stavu vrtulníkem přepravit do nemocnice.

Britští poslanci odmítli asistované umírání. Návrh neprošel o 16 hlasů

Britská Dolní sněmovna zamítla návrh, který měl umožnit asistované ukončení života některým nevyléčitelně nemocným dospělým v Anglii a Walesu. Proti hlasovalo 286 poslanců, podporu předloze vyjádřilo 270. Rozhodnutí přišlo po emotivní debatě o svobodě rozhodování, ochraně zranitelných pacientů i dostupnosti péče na konci života.

Jodie Comer a Harry Melling prožívají neobvyklou romanci v muzikálu Stuffed

Osamělá preparátorka sní o tom, že jednou vycpe lidské tělo. Když se jí přihlásí dobrovolník, vznikne mezi nimi vztah, který původní plán zkomplikuje. Jodie Comer a Harry Melling hrají hlavní role ve filmu Stuffed, jenž spojuje muzikál, černou komedii a romanci s poněkud morbidním výchozím bodem.

Čína pohrozila, že zruší summit, pokud Washington prodá zbraně Tchaj-wanu

Čína informovala Spojené státy, že zruší setkání prezidentů obou zemí plánované na tento měsíc, pokud Spojené státy mezitím schválí prodej dalších zbraní Tchaj-wanu. S odvoláním na více zdrojů obeznámených se stavem čínsko-amerických vztahů to dnes napsala japonská tisková agentura Kjódó. Prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching se mají sejít ve Washingtonu 24. září. Summit zatím oficiálně oznámila jen americká strana.

Bitcoinový Metaplanet ustoupil investorům. Zmenší odměny vedení

Japonská společnost Metaplanet, která buduje rozsáhlé bitcoinové rezervy, ustoupila kritice svého odměňovacího programu. Počet akcií zahrnutých do něj sníží přibližně o 41 procent a část práv na jejich získání odloží. Akcionářům vadil mechanismus, který při vydávání nových akcií zvětšoval také potenciální odměny vedení.

Čínský prezident přijel do Dillí, v Indii je poprvé po sedmi letech

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes přicestoval do Dillí na summit skupiny BRICS a na jednání s indickým premiérem Naréndrou Módím, informují tiskové agentury. V Indii je poprvé po sedmi letech. Na jednání do Indie přijel také ruský prezident Vladimir Putin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama