Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Požár panelového domu v Antverpách si vyžádal nejméně šest obětí

Rozsáhlý požár desetipatrového bytového domu v belgických Antverpách si vyžádal nejméně šest lidských životů a další lidé utrpěli zranění. Hasiči zachraňovali obyvatele z balkonů a po tragédii pokračovali v prohledávání jednotlivých bytů. Příčina požáru zatím není známá.

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.

Tisíce lidí protestují v Jihoafrické republice proti migrantům

V několika jihoafrických městech vyšly do ulic tisíce lidí požadujících odchod nelegálních migrantů. Úřady nasadily mimořádná bezpečnostní opatření, protože panovaly obavy z násilností a útoků na cizince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama