Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Svět ji odepisoval kvůli AI. Teď je znovu nejhodnotnější firmou planety

Americká společnost Apple se znovu stala nejhodnotnější firmou světa, když na trůnu vystřídala čipového giganta Nvidii. Tržní kapitalizace Applu zároveň poprvé v historii na chvíli pokořila hranici pět bilionů dolarů. Před pár lety přitom mnozí jablíčkovou společnost odepisovali kvůli tomu, že si nechala ujet AI vlak.

Tygr sumaterský bojuje o přežití

Mezinárodní den tygrů připomíná, že budoucnost jednoho z nejvzácnějších poddruhů visí na vlásku. Tygr sumaterský dnes přežívá jen v několika oddělených populacích a čelí kombinaci hrozeb, které se navzájem posilují. Ochránci přírody proto upozorňují, že nestačí chránit jednotlivá zvířata. Rozhodující bude zachování jejich přirozeného prostředí i spolupráce s místními obyvateli.

Šok na trhu s ropou. Ceny letí vzhůru po nečekaném íránském útoku

Ceny ropy opět prudce rostou. Důvodem je „překvapivý“ íránský útok na americké cíle na Blízkém východě a americko-saúdské letecké údery na irácké milice podporované Teheránem. V Hormuzském průlivu navíc došlo k útokům na tři ropné tankery a podezřelým aktivitám došlo v Rudém moři. Americká blokáda íránských přístavů v Hormuzském průlivu zastavila 18 lodí.

ANALÝZA: Trump hledá cestu z války s Íránem. Stojí na stejném rozcestí jako v dubnu

Americký prezident Donald Trump, který se snaží najít cestu z vlastní války s Íránem, se již podruhé od jejího rozpoutání v únoru ocitl na rozcestí. Vydat se může třemi cestami, ani jedna však není snadná a ani zadarmo.

Dočasné příměří se hroutí. Írán útočí na USA a Saúdskou Arábii

Dočasný klid zbraní na Blízkém východě může být u konce. Írán zaútočil na americké síly rozmístěné na Blízkém východě. Všechny střely byly zneškodněny. USA to označily za „pokus o překvapivý útok Teheránu“. Informoval o tom i list The Guardian.

Trump jednal se Zelenským i Netanjahuem. Schůzky si pochvaloval

Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obě schůzky Trump na sociálních sítích hodnotil pozitivně.

Keiko Fujimori se ujala funkce první prezidentky Peru

Peru má poprvé ve své historii prezidentku. Konzervativní politička Keiko Fujimori složila prezidentskou přísahu po těsném vítězství v červnových volbách. Do čela země přichází v době, kdy Peru čelí dlouhodobé politické nestabilitě, rostoucí kriminalitě i zpomalující ekonomice.

Bryan Kohberger odsouzený za čtyři vraždy studentů v Idahu otočil. Nyní tvrdí, že je nevinný

Bryan Kohberger, odsouzený za vraždu čtyř studentů v americkém státě Idaho, se snaží zvrátit své přiznání viny. Jeho krok vyvolal ostrou reakci rodiny jedné z obětí, která jej obvinila z manipulace a snahy znovu obrátit pozornost na svou osobu.

Muž s dvěma noži napadl v Paříži tři ženy. Zastavili ho kolemjdoucí

Muž vyzbrojený dvěma kuchyňskými noži napadl v Paříži tři ženy ve věku 19, 24 a 36 let. Dvě z nich utrpěly vážná zranění, podle francouzského ministra vnitra ale nejsou v ohrožení života. Útočníka pomohli zastavit kolemjdoucí, kteří ho drželi na zemi do příchodu policisty mimo službu.

Hasiči u Madridu bojují s ničivými požáry, situaci má ztížit nepříznivý vítr

Španělští hasiči se dnes ráno jen několik hodin před příchodem nepříznivého jižního větru snažili dostat pod kontrolu ničivé požáry, které zuří nedaleko Madridu. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky prožívá země kritické hodiny a dnešek je pro boj s požárem rozhodující, uvedla agentura AFP. Rozsáhlé požáry v okolí hlavního města spálily za posledních několik dní přibližně 77.000 hektarů a bylo kvůli nim evakuováno 63.000 lidí.

Obrat na trhu s ropou. Ceny po přerušení úderů prudce klesají

Ceny ropy klesají po přestávce ve vzájemných úderech mezi USA a Íránem. Investoři vidí naději na deeskalaci blízkovýchodního konfliktu, který vedl ke zdražování energií. Odborníci ale upozorňují, že eskalační riziko nepominulo.

Na Moskevskou oblast mířilo přes 390 dronů, uvedl starosta Moskvy

Na Moskevskou oblast v noci mířilo přes 390 ukrajinských dronů. Dnes ráno to na telegramu oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin s tím, že většinu jich obrana zničila. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov mezitím informoval, že v Čechově jižně od ruského hlavního města zasáhl dron bytový dům. Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že od pondělního večera zničilo 107 ze 131 ruských dronů.

Na Velkém bariérovém útesu objevili stovky dosud neznámých bakterií

Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.

Japonský ostrov Kjúšú zasáhlo zemětřesení o síle 7,1 stupně

Japonský ostrov Kjúšú dnes zasáhlo zemětřesení o předběžné síle 7,1 stupně. Podle agentury Reuters to oznámila japonská meteorologická agentura (JMA), která následně vydala varování před cunami s možnou výškou až jeden metr. Úřad později uvedl, že varování plánuje brzy zrušit, napsala agentura AFP.

Netanjahu dorazil do Bílého domu, červený koberec ho nečekal

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s prezidentem Donaldem Trumpem. Nečeká ho však červený koberec a hlasitá slova o neochvějném partnerství. Vztah dvou mnohaletých spojenců čelí zatěžkávací zkoušce. Rozdělil je přístup k válce s Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama