Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.

Americko-jihokorejské cvičení se na žádost Trumpa zkrátí o více než polovinu

Společné vojenské cvičení USA s Jižní Koreou bylo na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa zkráceno na více než polovinu. Došlo k tomu poté, co šéf Bílého domu vyzval k omezení těchto manévrů.

Írán odmítl obvinění z raketového útoku na SAE, ty s ním pozastavily obchod

Teherán v noci na dnešek odmítl úterní tvrzení Spojených arabských emirátů (SAE), že na ně vypálil dvě balistické rakety. SAE v úterý pozdě večer oznámily, že kvůli eskalaci v regionu s Teheránem pozastavují veškeré obchodní vztahy, informovala agentura AFP. Ta dnes také napsala, že náčelník generálního štábu íránské armády varoval státy Perského zálivu před poskytováním pomoci americké armádě. SAE je jednou ze zemí v regionu, kde mají USA vojenské základny.

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentního cla na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek pozastavil plán na uvalení 50procentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonátu s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost dnes. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá ještě mnoho práce.

Sesazený ukrajinský ministr obrany Fedorov vyzývá k uspořádání voleb za války

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb i během pokračující války s Ruskem. Tvrdí, že země musí najít legální a bezpečný způsob, jak obnovit plný demokratický proces. Jeho vystoupení představuje dosud nejvýraznější domácí politickou výzvu prezidentu Volodymyru Zelenskému od začátku plnohodnotné ruské invaze.

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama