Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

První etapu Czech Tour ovládl Riley Sheehan

Američan Riley Sheehan vyhrál úvodní etapu Czech Tour z Prahy do Karlových Varů. V hromadném spurtu porazil Brita Bena Turnera, třetí skončil Estonec Romet Pajur. Nejlepší český výsledek zaznamenal šestý Dominik Neuman.

Rusko zesílí snahy o zničení všeho, co Ukrajině dodává Západ, řekl Lavrov

Rusko zesílí své snahy zničit všechno, co Ukrajině dodává Západ. Dnes to v rozhovoru s ruskou státní televizí řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vyloučil také možnost okamžitého zastavení bojů. Ukrajina se ruské agresi s pomocí Západu brání bezmála čtyři a půl roku.

Nigel Farage obhájil mandát. Jeho hlavním rivalem byla popelnice

Lídr britské strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.

V Austrálii prudce ubývají obří sépie

V horní části Spencerova zálivu v Jižní Austrálii letos potápěči napočítali jen 44 obřích australských sépií. Ještě loni jich tam bylo více než 63 000 a v některých letech se jejich počet vyšplhal až ke stovkám tisíc. Za mimořádným propadem může stát rozsáhlý toxický vodní květ, který zasáhl tamní mořské prostředí.

Před požárem u chorvatského letoviska Omiš v noci uteklo 1000 lidí

Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, který ohrožuje známé přímořské letovisko Omiš nedaleko Splitu. Před ohněm muselo utéct nejméně 1000 lidí, píší místní média. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že evakuováno bylo 300 českých turistů. Hasiči proti požáru stále zasahují, situace se ve srovnání s nocí zlepšila, uvedl šéf hasičů Slavko Tucaković. Podle médií se několik desítek lidí zranilo, oběti na životech hlášené nejsou. Velký požár je hlášen i jižněji, na poloostrově Pelješac.

Německo kvůli požáru evakuovalo obec u hranic s Belgií, v Berlíně hořel výškový obytný dům

Němečtí záchranáři dnes kvůli lesnímu požáru evakuovali asi 2000 obyvatel obce Gey u hranice s Belgií, informuje server Západoněmeckého rozhlasu (WDR). Podle agentury DPA hasiči zasahují také u požáru obytného výškového domu nedaleko východoberlínského vlakového nádraží. Zranění utrpělo asi pět lidí.

Polsko překazilo plán na vraždu Američana, podle Tuska ho řídilo Rusko

Polské bezpečnostní složky zadržely ruského občana podezřelého z přípravy vraždy Američana ukrajinského původu. Premiér Donald Tusk tvrdí, že muže najaly ruské tajné služby. Zamýšlený útok se podařilo překazit krátce před jeho provedením.

Těžař bitcoinu Riot získal kontrakt za 9,1 miliardy dolarů

Společnost Riot Platforms uzavřela dvacetiletou smlouvu na poskytování výpočetní kapacity jedné z předních firem zabývajících se umělou inteligencí. Provozovatel bitcoinových dolů tak pokračuje v rozšiřování svého podnikání mimo těžbu kryptoměn.

Stíhačky NATO sestřelily dron nad Lotyšskem

Lotyšská armáda dnes nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.

Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila na 0,4 procenta

Britská ekonomika pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu, její tempo však zpomalilo. Hrubý domácí produkt se od dubna do června zvýšil o 0,4 procenta po růstu o 0,6 procenta v prvních třech měsících roku. Výsledek odpovídal očekávání ekonomů.

Fulham odešel ze hřiště, Málaga kopla penaltu do prázdné branky

Přípravný zápas Fulhamu s Málagou skončil nevídaným zmatkem. Po remíze 2:2 zamířili hosté do šaten, zatímco domácí poslali penaltu do prázdné branky a začali slavit zisk trofeje Costa del Sol.

Maersk hlásí silný zisk, zároveň varuje: Světové dopravě dochází kapacita!

Geopolitické otřesy zatím globální lodní dopravu nezasáhly, omezené kapacity přístavů a kamionové dopravy by ale mohly vést ke zpoždění dodávek a k růstu sazeb za přepravu. V televizi CNBC to dnes řekli šéfové dvou velkých světových kontejnerových přepravců – dánské firmy Maersk a německé Hapag-Lloyd. Obě firmy také zveřejnily výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí, podle kterých se Maersku dařilo výrazně lépe.

V letadle, které Trump při odletu ze summitu NATO opustil, zůstali dva ministři

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.

Miliardový jackpot v loterii Powerball padl. Zatím neznámý šťastlivec vsadil v Illinois

Americká loterie Powerball má nového miliardáře. Výherní tiket se ziskem jackpotu ve výši 1,04 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun) byl prodán ve státě Illinois. Jde o nejvyšší hlavní výhru v loterii od loňského roku.

Zemětřesení v Kolumbii má dosud 265 obětí, 496 lidí se pohřešuje

Pondělní zemětřesení v Kolumbii, nejsilnější za téměř padesát let, si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech, dalších 496 lidí se pohřešuje. Zranění utrpělo téměř 3500 lidí. Novinářům to ve středu večer tamního času (v noci na dnešek SELČ) podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama