Reklama
6.2 C
Czech
Pondělí 23. března 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Z opravené rampy na Bajkonuru vzlétla ruská raketa s nákladní lodí k ISS

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury.

Kubu postihl celonárodní výpadek proudu. Už druhý tento týden

Více než deset milionů obyvatel Kuby se o víkendu ocitlo bez elektřiny, když se národní energetická síť zhroutila už podruhé během jednoho týdne. Výpadek zasáhl domácnosti i podniky po celé zemi a prohloubil už tak vážnou energetickou krizi.

Ruské úřady vypnuly mobilní internet v Petrohradu, stěžují si obyvatelé

V Petrohradu dnes prudce vzrostl počet stížností na to, že v různých čtvrtích nefunguje mobilní internet, informují média s odvoláním na specializované weby monitorující poruchy a také vypínání internetu na pokyn úřadů.

Maďarský ministr zahraničí pravidelně informoval Rusko o jednáních EU

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie. S odkazem na unijního bezpečnostního úředníka o tom píše deník The Washington Post (WP). Szijjártó ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi podle WP poskytoval aktuální informace o tom, co se projednává, a informoval ho o možných řešeních. Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó později zprávu WP popřel.

První jarní květiny se objevují už během zimy

První květy jara se neřídí kalendářem. Objevují se klidně uprostřed mrazů a sněhu. Některé rostliny totiž zvládají výkyvy počasí a využívají krátké okno, kdy mají ideální podmínky.

Při havárii vojenského vrtulníku zahynulo v Kataru šest lidí, po sedmém se pátrá

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo šest lidí, tři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou technická závada. Po jednom člověku se stále pátrá, napsaly dnes tiskové agentury a web Al-Džazíra.

Izrael udeřil na centrum Teheránu, Írán odpověděl dalšími útoky na Rijád a SAE

Izrael v noci na dnešek zahájil další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu, oznámila izraelská armáda. Učinil tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Terčem útoku tří balistických střel se v noci na dnešek stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).

Trumpovo ultimátum Íránu srazilo bitcoin

Bitcoin o víkendu prudce oslabil a v neděli ráno spadl zhruba na 69 200 dolarů. Za posledních 24 hodin tak odepsal asi 2,2 procenta a za celý týden byl níž přibližně o 3,1 procenta. Trh tím prakticky smazal velkou část růstu z minulých dnů.

Menšík v Miami otočil zápas s Waltonem

Jakub Menšík vstoupil do obhajoby loňského titulu na turnaji v Miami vítězně, ale rozhodně ne bez nervů. Ve druhém kole otočil duel s Adamem Waltonem a po výsledku 3:6, 6:2 a 6:4 postoupil dál. Český tenista tak odvrátil nepříjemný start turnaje, na kterém loni senzačně triumfoval.

Itálii čeká referendum, které prověří pozici Meloni

Italskou premiérku Giorgiu Meloni čeká důležitý politický test. V neděli začíná dvoudenní referendum o justiční reformě, které už dávno nepůsobí jen jako technická úprava soudního systému. Hlasování se změnilo v širší zkoušku její síly doma i v zahraničí, a to jen rok před parlamentními volbami.

Írán chce pustit Hormuzským průlivem jen část lodí

Hormuzský průliv zůstává podle Íránu otevřený pro lodní dopravu, ne ale bez výjimky. Teherán nově tvrdí, že průjezd umožní všem plavidlům kromě těch, která spojuje se svými nepřáteli. Přichází to ve chvíli, kdy se kolem jedné z nejdůležitějších námořních tras světa dál stupňuje napětí.

USA a Izrael podle Íránu zaútočily na íránské zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters.

Při dronovém útoku v Bagdádu byl zasažen areál diplomatické mise USA

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters byl z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku. Irácké zpravodajské služby později informovaly, že při jiném dnešním dronovém útoku byl zabit jejich důstojník.

Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama