Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.

Odpovědné cestování pomáhá chránit Velký bariérový útes

Velký bariérový útes u australského Cairns patří k nejpozoruhodnějším ekosystémům planety. Turisté tu mohou plavat mezi korály, sledovat mořské želvy nebo se zapojit do výzkumu. Jejich návštěva zároveň přináší peníze na ochranu přírody. Podmínkou zůstává ohleduplné chování a správný výběr turistického programu.

Po sobotním zemětřesení je v Indonésii 68 mrtvých, v oblasti platí nouzový stav

Tisíce lidí na indonéském ostrově Flores stále čekají na pomoc, a to dva dny poté, co oblast zasáhlo zemětřesení, které zabilo nejméně 68 lidí, zranilo více než 200 dalších a poškodilo i stovky domů a dalších budov. V zasažené oblasti také platí stav nouze, napsala dnes agentura AP.

Izrael chce dál útočit v Gaze, Kushnerova jednání průlom nepřinesla

Dnešní schůzka mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjednavačem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem skončila dohodou, která prozatím umožní Izraeli pokračovat v cílených úderech v Pásmu Gazy. Izraelskému deníku Haarec to řekl informovaný zdroj. Podle zdroje agentury AFP Netanjahu požádal USA, aby na odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy dohlédl americký generál. Podle agentury Reuters tak Kushnerova dvoudenní jednání se zástupci Izraele a představiteli Hamásu patrně nepřinesla průlom v patové situaci.

Střelba ve Španělsku si vyžádala tři životy včetně těhotné ženy. Policie mluví o vendetě mezi rodinnými gangy

Při střelbě v Isla Cristině v jihošpanělské provincii Huelva zemřeli tři lidé a další člověk byl vážně zraněn. Policie případ vyšetřuje jako možný útok v rámci vyřizování účtů mezi dvěma rodinami, které mají být zapojené do obchodu s drogami.

Slavia poprvé v sezoně ztratila body

Fotbalisté Slavie remizovali ve čtvrtém kole Chance Ligy na hřišti Slovanu Liberec 1:1. Pražany poslal do vedení kapitán Tomáš Holeš, po změně stran odpověděl střídající Vénuste Baboula. Úřadující mistr tak po třech výhrách poprvé v novém ročníku zaváhal.

KOMENTÁŘ: Řeší svoje akcie, ne ceny potravin. Demokraté chtějí poslat sondu do Trumpova portfolia

Šéf Bílého domu Donald Trump loni na burze uskutečnil 21 000 obchodů. A přišel si na dvě miliardy dolarů. Štěstí? Možná. Anebo se Trump dopustil nezákonného insider tradingu, tedy obchodování na základě neveřejné informace. K zodpovědnosti nyní Trumpa žene Demokratická strana.

BP získala ve Venezuele licenci na rozsáhlé ložisko plynu

Britská energetická společnost BP se zapojí do rozvoje venezuelského naleziště Loran. Projekt s odhadovanými zásobami čtyř bilionů kubických stop plynu bude firma řídit společně s partnery ze Spojených arabských emirátů a Kataru.

Burnham rozhodne o těžbě v Severním moři i slabších cílech pro elektromobily

Britský premiér Andy Burnham čelí zásadní zkoušce své klimatické politiky. Jeho vláda brzy rozhodne o těžbě ropy a plynu v lokalitách Rosebank a Jackdaw. Současně zvažuje výrazné zmírnění prodejních cílů pro elektromobily.

Čínská ekonomika v červenci pokračovala v ochlazování

Čínská ekonomika vstoupila do druhé poloviny roku se zataženou ruční brzdou. Červencová data ukázala slabší spotřebu, hlubší propad investic i rostoucí nezaměstnanost. Druhá největší ekonomika světa tak ztrácí dynamiku a sílí tlak na Peking, aby přispěchal s další podporou.

Vingegaard po pádu na Tour ukončil sezonu

Jonas Vingegaard už v roce 2026 závodit nebude. Devětadvacetiletý Dán stále pociťuje následky zlomeniny klíční kosti, kterou utrpěl při červencovém pádu na Tour de France. Vynechá proto také zářijové mistrovství světa v Montrealu a soustředí se na přípravu pro další sezonu.

Jižní Korea bude dále koordinovat společnou obrannou strategii s USA, uvedl Soul

Jižní Korea se zabývá aktuálními výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude nicméně se Spojenými státy i nadále koordinovat společnou obrannou strategii, včetně společných cvičení a výcviku. Uvedl to dnes podle tiskových agentur úřad jihokorejského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí omezit účast armády USA na společných cvičeních s Jižní Koreou. Každoroční vojenské cvičení obou zemí začalo pod názvem Ulchi Freedom Shield právě dnes a podle plánu, potvrdil agentuře Reuters jihokorejský generální štáb, trvat má do 27. srpna.

Zemřela herečka Hayden Panettiere ze seriálu Heroes. Bylo jí 36 let

Americká herečka Hayden Panettiere zemřela ve věku 36 let. Proslavila se především jako Claire Bennet v seriálu Heroes a Juliette Barnes v Nashville. Její rodina i kolegové po zveřejnění zprávy připomínají mimořádný talent, dlouhou kariéru od dětských rolí i složité období, o kterém herečka v posledních letech otevřeně mluvila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama