Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Japonské devizové rezervy padají. Zažily historicky největší měsíční propad

Japonsko v srpnu zaznamenalo nejprudší propad devizových rezerv v historii. Pokles způsobil především prodej zahraničních cenných papírů při intervenci na podporu jenu, zejména amerických státních dluhopisů.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast; tvrdí, že zasáhlo loď s vojenským nákladem

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na jihoukrajinskou Oděskou oblast, oznámila ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Moskva tvrdí, že v jednom z přístavů v tomto regionu zasáhla loď s vojenským nákladem. Dnes ráno si ruské letecké údery v Kramatorsku ležícím v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie vyžádaly dva mrtvé.

V Dillí se zřítil dům plný studentů, sedm mrtvých. Záchranáři dál prohledávají trosky

Nejméně sedm lidí zemřelo po zřícení pětipatrové obytné budovy v indickém Dillí. V domě nedaleko univerzitního kampusu bydleli především studenti a úřady stále nevědí, zda pod troskami nezůstali další lidé. Záchranáři pokračují v odklízení sutin, zatímco policie vyšetřuje příčinu neštěstí.

Počet papoušků kakapo překročil tři stovky

Populace kriticky ohroženého papouška kakapo se díky rekordní hnízdní sezoně rozrostla na 325 jedinců. K celkovému počtu letos přibylo 90 mláďat, což je nejvíce od zahájení záchranného programu.

Neštěstí v Miami: Letadlo sjelo z konce ranveje přímo na auta. Nejméně pět mrtvých

Nejméně pět mrtvých a pět zraněných – taková je bilance nedělní tragédie v Miami. Nákladní letadlo společnosti Amazon při přistání přejelo konec ranveje, na vozovce zasáhlo několik vozidel a zastavilo se na přilehlém poli. Zemřelo nejméně pět lidí a pět jich utrpělo zranění.

Mírová jednání v Kyjevě přinesla naději. Zásadní překážky ale zůstávají

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli poprvé navštívili Kyjev. Návštěva ale byla spíše symbolická. Ukrajina a Rusko dál trvají na svých požadavcích, zatímco Američané hovoří o nutnosti kompromisů. Někteří diplomaté věří, že je možné konflikt zastavit do jara příštího roku, ukrajinská vláda se však připravuje na tvrdou zimu.

KLDR a Rusko otevřely první silniční most jako symbol prohlubujících se vztahů

Severní Korea a Rusko dnes otevřely první silniční most spojující oba státy. Stavbu, která se klene přes řeku Tuman (Tumannaja) tvořící společnou hranici, označili představitelé obou zemí za významný milník strategického partnerství Pchjongjangu a Moskvy, informovala agentura Reuters.

Čeští florbalisté porazili Finsko, uspěly také ženy

Čeští florbalisté zakončili domácí Euro Floorball Tour vítězstvím 3:2 nad Finskem. Muži díky prvním bodům obsadili třetí místo. Ženská reprezentace zdolala Švýcarsko 2:1 a na turnaji skončila druhá.

Strana AfD volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála, má přes 44 procent

Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z dnešní rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

V bojích húsíjských rebelů s vládními silami v Jemenu zahynulo dalších 140 lidí

Boje mezi provládními silami a Íránem podporovanými húsíjskými povstalci na jihozápadě Jemenu si od sobotního poledne do dnešního rána vyžádaly přes 140 mrtvých. S odvoláním na zdroje z obou znepřátelených táborů o tom informovala agentura AFP, podle níž jde o nejkrvavější střety za poslední roky.

Ukrajina a USA chtějí jednat o ukončení války s Ruskem dohromady

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i americký vyjednavač Jared Kushner se po dnešním jednání v Kyjevě shodli, že rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly vrátit k třístrannému formátu, tedy za účasti Spojených států, Ukrajiny a Ruska, uvedly agentury AFP a Reuters. Jednání, které obě strany označily za důležité, patrně nevedlo k průlomu.

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se konají volby, vyhraje zřejmě AfD

V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se dnes konají volby. Zhruba 1,7 milionu voličů může až do 18:00 vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Získat může 40 až 43 procent hlasů. Rozhodující pro budoucnost země i další vývoj celého Německa bude to, zda AfD získá většinu mandátů a bude moci sestavit jednobarevnou vládu.

Letadlová loď USS Abraham Lincoln vyplula z Thajska, míří zpět do USA

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln dnes vyplula z Thajska poté, co tam na 5000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty strávilo pět dní odpočinkem, píše agentura Reuters. Plavidlo minulý týden zakotvilo ve východním Thajsku a posádka se vylodila po více než devíti měsících na moři, během kterých čelil Pentagon kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě. Loď byla mimo jiné nasazena u Íránu, s nímž USA od konce února vedou válku. Nyní se vrací do domovského přístavu v San Diegu.

Brazilský vývoz do USA navzdory novým clům vzrostl o 12 procent

Brazilský obchod se Spojenými státy v srpnu překvapil. Hodnota vývozu na americký trh meziročně vzrostla o více než 12 procent, přestože už celý měsíc platila nová americká cla. Za růstem však stojí především vyšší ceny, zatímco skutečný objem vyvezeného zboží klesl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama