Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Prokuratura v USA znovuotevřela případ hromadného znásilnění na Cornellově univerzitě

Státní zastupitelství v americkém státě New York znovu otevře trestní vyšetřování údajného znásilnění studentky na Cornellově univerzitě. Žena, v soudních dokumentech označovaná jako Jane Doe, tvrdí, že ji v říjnu 2024 v domě studentského spolku Chi Phi napadlo sedm mužů. Případ nyní může projednat velká porota.

Tom Holland se promění ve Freda Astaira. Po jeho boku zazáří Sabrina Carpenter

Tom Holland se chystá ztvárnit jednu z největších tanečních hvězd hollywoodské historie. Připravovaný životopisný film o Fredu Astairovi nyní získal další dvě výrazná jména. Sabrina Carpenter se představí jako Ginger Rogers, zatímco Margaret Qualley ztvární Astairovu starší sestru a první taneční partnerku Adele.

Strach z mobilizace roste. Putin podepsal dekret o navýšení armády

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o zvýšení povoleného počtu vojáků o 15 500 na 1,55 milionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Rusku už probíhá „dodatečná mobilizace“. Severní Korea se navíc chystá do Ruska pro boje na Ukrajině poslat další vojáky.

Trump oznámil průmyslový megaprojekt. Hovoří o největší ocelárně v historii USA

Americký prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně oznámil výstavbu nové ocelárny v hodnotě 15 miliard dolarů (asi 320 miliard korun) v Iowě. Šéf Bílého domu ji označil za největší ocelárnu v historii USA. Komplex postaví firma Mesabi Metallics.

El Niño překvapilo vědce. Rekordy trhá měsíce před svým vrcholem

Klimatický jev El Niño překvapil klimatology a meteorology. Podle britské meteorologické služby Met Office překonává rekordy ještě několik měsíců před očekávaným vrcholem. Podle webu Severe Weather Europe letošní El Niño překoná všechny silné epizody posledních desetiletí. Prudký nárůst sleduje i Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Izrael zabil vrchního velitele Hamásu Izzaddína Bíka v severní části Gazy

Při izraelském vzdušném útoku byl dnes v Pásmu Gazy zabit Izzaddín Bík, který byl vrchním velitelem ozbrojeného křídla hnutí Hamás v severní části tohoto palestinského území. Podle agentury Reuters to oznámili izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisrael Kac s tím, že Bík byl zapojen do plánování útoků a rekrutování ozbrojenců. Hnutí Bíkovu smrt potvrdilo.

Tropické stromy přijímají oxid uhličitý v noci a šetří vodu

Některé tropické stromy si vytvořily neobvyklý způsob, jak lépe zvládat nedostatek vody. Oxid uhličitý přijímají hlavně v noci, zatímco přes den mohou mít průduchy v listech zavřené a omezit tak ztráty vody. Vědci nyní podrobněji popsali, jak se tato schopnost u různých druhů vyvíjela a proč může být důležitá v podmínkách častějšího sucha.

Nasadíme celý arzenál! Rusko pohrozilo NATO kvůli Kaliningradu

Rusko varovalo Severoatlantickou alianci (NATO) před pokusy o izolaci Kaliningradské oblasti. Jakýkoli takový krok by podle Moskvy mohl vyvolat přímou vojenskou konfrontaci. Kreml uvedl, že má dostatek zbraní k obraně enklávy a je připraven použít celý svůj arzenál, pokud by se aliance pokusila odříznout region od zbytku Ruska.

Tragédie na slovenské škole. Po útoku žáka zemřela učitelka

Tragický útok se v úterý ráno odehrál na základní škole v obci Staškov nedaleko slovenské Čadce. Jeden ze žáků zaútočil na učitelky a spolužačku. Jedna žena zemřela, další žena a dítě utrpěly zranění. Dítě převezli záchranáři do nemocnice v kritickém stavu.

Kyjev čelil ruskému raketovému útoku, zasaženo bylo několik domů

Kyjev dnes v noci čelil ruskému raketovému útoku, zasaženo bylo několik budov, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Počet obětí předchozího pondělního útoku na metropoli vzrostl na dvě, zraněno bylo 26 lidí, informovala agentura Ukrinform.

Manažera The New York Times zastřelili za bílého dne. Podezřelými jsou tchán s tchyní

V sobotu byl v Kalifornii zastřelen manažer deníku The New York Times. Policie zadržela dva podezřelé, kteří byli identifikováni jako příbuzní oběti. Dvojice čeká ve vězení na obvinění. Incident se vyšetřuje, motiv vraždy zatím není jasný. Oběť se soudila se svou manželkou.

Při násilnostech gangů na Haiti zemřelo nejméně 11 lidí

Nejméně 11 lidí zemřelo v pondělí během nejnovější vlny násilností haitských gangů, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Zločinci v zemi zmítané už léta násilím a vleklou politickou krizí zaútočili po ofenzivě sil OSN, které gangy vytlačily z jejich pozic v centrální oblasti Artibonite.

KLDR připravuje vyslání dalších 10.000 vojáků na pomoc Rusku

Severní Korea připravuje vyslání dalších 10.000 vojáků do bojů Ruska proti Ukrajině, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nyní je v řadách ruské armády 8000 Severokorejců, dodal.

Británie propustila pětici podezřelých z plánování útoku na vojenskou základnu RAF Fairford

Britská policie propustila na kauci pět mužů zadržených kvůli podezřelému incidentu u vojenské základny RAF Fairford. Vyšetřování ale pokračuje a policisté nyní mimo jiné prověřují, zda do případu nebyli zapojeni lidé jednající ve prospěch cizího státu. Jednou z prověřovaných možností je spojení s Íránem.

Írán předal návrh zprostředkovatelům, reakci USA čeká dnes, řekl Arakčí

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama