1.6 C
Czech
Úterý 25. listopadu 2025
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.

Australská konzervativní senátorka přišla do Senátu na protest v burce. Vyvolala tím pozdvižení

Australská senátorka Pauline Hanson vyvolala v parlamentu pozdvižení, když se po zamítnutí svého návrhu zákona o zákazu zahalování obličeje na veřejnosti objevila v jednacím sále oblečená v burce. Hanson, která dlouhodobě tento zákaz propaguje, tak protestovala proti rozhodnutí senátu návrh zamítnout.

Chris Hemsworth vyráží s tátou na cestu života. Pomáhá mu bojovat s Alzheimerem

Chris Hemsworth se rozhodl udělat něco, co chce hodně odvahy. Vzal svého otce Craiga, který bojuje s počínající Alzheimerovou chorobou, na dlouhou cestu do minulosti. Doufá, že společné vzpomínky a návrat do míst, kde kdysi žili, zpomalí jeho ztrátu paměti.

Londýn zahajuje mapování ohroženého druhu šneka

Londýn spustil rozsáhlý projekt mapování vzácného chlupatého šneka, který přežívá jen na několika místech podél Temže. Odborníci i dobrovolníci se snaží zjistit, kde tento ohrožený druh stále žije a jak mu pomoci k obnově.

Trumpův úřad pro efektivitu státní správy, který vedl Musk, ukončil činnost

Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil americký prezident Donald Trump a kterou do května vedl miliardář Elon Musk, předčasně ukončila činnost osm měsíců před vypršením svého mandátu. Trump v lednu pověřil Muskův tým rozsáhlými škrty ve federální vládě, podle kritiků však úsilí vyústilo pouze v malé úspory, píše agentura Reuters.

Londýn zvažuje turistické poplatky, metropoli mohou vynést miliardy

Města Velké Británie vybírají turistické poplatky, čímž zvyšují příjmy za turistický ruch. Londýn, jedna z nejnavštěvovanějších metropolí světa, v tomto ohledu zaostává nejen za ostatními britskými městy, ale i světovými metropolemi. To by se brzy mohlo změnit. Očekává se, že vláda dá Londýnu v této věci zelenou v rámci legislativy o posílení pravomocí místních samospráv.

Ukrajina i Rusko hlásí noční sestřely desítek nepřátelských dronů

Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 93 útočících ukrajinských dronů, oznámilo dnes ráno na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. O škodách neinformovalo. Ukrajinské letectvo na stejné sociální síti uvedlo, že Rusové v noci na dnešek zaútočili na Ukrajinu 162 bezpilotními letouny, z nichž protivzdušná obrana 125 zlikvidovala. Kromě toho ale ukrajinské vzdušné síly informují o zásazích 37 ruských dronů na 15 blíže neupřesněných místech.

Asijské burzy rostou díky sázkám na prosincové snížení sazeb

Asijské trhy vstoupily do nového týdne optimisticky. Investoři znovu začali sázet na to, že americká centrální banka v prosinci sníží sazby. Po týdnech výprodejů tak region našel pevnější půdu pod nohama, i když čínské akcie dál zaostávaly.

Pět okamžiků, které přepsaly dějiny Formule 1

Šampionát Formule 1 zažil během své historie okamžiky, jež navždy změnily jeho podobu – od tragických havárií přes zásadní bezpečnostní reformy až po dramatické triumfy outsiderů. Níže najdete pět klíčových událostí, které definovaly novou éru v nejvyšší třídě motoristického sportu.

Tři mrtví po útoku na velitelství pákistánské polovojenské jednotky

Série výbuchů a střelba narušila ranní klid v hustě osídlené čtvrti poblíž vojenského tábora v Péšávaru. Dva sebevražední atentátníci a ozbrojenci zaútočili na velitelství pohraničních jednotek, jedné z klíčových paramilitárních sil Pákistánu. Místo se rychle proměnilo v uzavřenou zónu, kde bezpečnostní síly pátraly po dalších možných útočnících.

USA oznamují ukrajinský pokrok, ale Kreml dál mlčí

Washington hlásí průlom v ženevském jednání o ukončení války na Ukrajině. Optimismus ale přehlušují tvrdé podmínky návrhu i ticho z Moskvy. Nadšení americké diplomacie tak působí křehce a nejistě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama