Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Výnos na dluhopisech USA je nejvyšší od roku 2007. Co to znamená pro ekonomiku?

Když rostou výnosy na investicích, je to přece dobrá zpráva, že? U dluhopisů to úplně neplatí. Výnosy na amerických státních dluhopisech s 30letou splatností jsou teď nejvyšší od roku 2007, kdy svět zažíval úsvit globální krize. Proč to může být problém?

Ukrajina uvedla, že zasáhla rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti

Ukrajinská armáda uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany zasáhly poslední ukrajinské útoky opět většinu západního a středního Ruska.

Rusko zveřejnilo záběry z nácviku odpalu jaderné hlavice

Rusko dnes zveřejnilo záběry, které podle něj zachycují vojáky při přepravě jaderné hlavice k taktickým raketovým systémům Iskander-M, jejich nakládání a přesun na odpalovací pozice. Jde o součást rozsáhlého cvičení ruských jaderných sil, informovala agentura Reuters.

Čína je ochotna obnovit zdravé vztahy s ČR, řekl mluvčí tamní diplomacie

Peking je ochoten co nejdříve vrátit česko-čínské vztahy na cestu zdravého a stabilního rozvoje, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Bližší podrobnosti nejsou známy.

Samsungu hrozí stávka desítek tisíc zaměstnanců. Trh s čipy čeká šok

Ve čtvrtek se stávky zúčastní více než 47 tisíc zaměstnanců společnosti Samsung poté, co zkrachovala jednání mezi vedením firmy a odbory. Společnost označila požadavky odborů za „přehnané“. Stávka by mohla mít vážné dopady na globální technologický trh. Společnost nevyrábí jen chytré telefony. Jde o jednoho z nejvýznamnějších výrobců polovodičů.

Litva vyhlásila poplach kvůli dronu, zasahuje proti němu NATO

Litevská armáda dnes dopoledne vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance, uvedla agentura Reuters. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidí mohou opustit úkryt, napsala agentura AFP.

Symbol odolnosti klimatu mizí. Jižní oceán čelí nové hrozbě

Mořský led kolem Arktidy v posledních letech rychle ubývá, zatímco Antarktida tomuto scénáři vzdorovala. Mořský led na jižním pólu, který se každý rok rozpíná kolem ledového kontinentu, se jevil jako mimořádně odolný vůči globálnímu oteplování. Nejen že neubýval – mezi lety 2007 a 2015 expandoval. A pak se něco změnilo. Mořský led kolem Antarktidy začal mizet.

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně, řekl po jednání Putin

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Senát se bouří proti Trumpovi. Republikáni podpořili rezoluci proti válce s Íránem

Senát v úterý schválil rezoluci o omezení válečných pravomocí prezidenta, což pro demokraty představuje průlom po sedmi neúspěšných pokusech. Opatření má navrátit moc rozhodovat o vojenských akcích Kongresu, aby však omezilo pravomoci Donalda Trumpa vést válku s Íránem, muselo by projít hlasováním ve Sněmovně. I poté by ho navíc Trump mohl vetovat.

Syn zakladatele společnosti Mango byl zatčen v souvislosti s pádem jeho otce z útesu

Španělská policie zadržela Jonathana Andica, syna zakladatele módní značky Mango Isaka Andic. Vyšetřovatelé ho podezírají v souvislosti se smrtí jeho otce, který v prosinci 2024 zahynul při pádu v horách Montserrat nedaleko Barcelony.

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Údery USA a Nigérie zabily od soboty 175 členů IS

Při společných americko-nigerijských vzdušných úderech proti Islámskému státu (IS) zahynulo od soboty 175 jeho členů. Dnes to podle tiskových agentur sdělila nigerijská armáda. Při vojenských operacích byly také zničeny skrýše zbraní, kontrolní stanoviště, logistická střediska a sítě pro financování aktivit džihádistů. Podle agentury Reuters operace zahrnovaly i pozemní akce, není však jasné, zda se jich zúčastnili také američtí vojáci.

Trump nevylučuje nový útok na Írán, který podle něj prosí o dohodu s USA

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. USA společně s Izraelem na konci února zaútočily na Írán s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje před více než měsícem ustaly díky příměří, které má USA a Íránu poskytnout možnost uzavřít mírovou dohodu.

Stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem zřejmě ukrajinský dron

Rumunská stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem dron, který vnikl do vzdušného prostoru pobaltské země, uvedl dnes podle veřejnoprávní stanice ERR ministr obrany Hanno Pevkur. Dron podle něj nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle, jeho pád zřejmě nezpůsobil žádné škody. Letecký poplach vyvolal dron také v sousedním Lotyšsku.

Svět si oddechl. Trump stopl útok na Írán a ceny ropy spadly

Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil odklad obnovení útoků na Írán. Černé zlato se však stále prodává nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Nenaplnila se ani očekávání, že čínský prezident Si Ťin-pching pomůže zprostředkovat pokrok v mírových rozhovorech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama