0.3 C
Czech
Čtvrtek 5. února 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Kuba je připravena jednat s USA, trvá však na respektování své suverenity

Kuba je podle svého prezidenta Miguela Díaze-Canela připravena jednat se Spojenými státy, informovala dnes agentura AFP. Díaz-Canel však trvá na tom, že rozhovory musí probíhat z pozice rovnocenných partnerů a s respektem ke kubánské státní suverenitě. Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicolása Madura do USA zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro energetický sektor Kuby zásadní.

Desítky kojenců v Británii se přiotrávily kontaminovanou dětskou výživou

Britské zdravotnické úřady prověřují 36 případů podezření na otravu kojenců poté, co byly z trhu staženy některé šarže kojenecké výživy firem Nestlé a Danone. Důvodem je kontaminace toxinem cereulidem, který může vyvolat akutní zažívací potíže.

Druhé kolo rozhovorů Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí skončilo bez průlomu

Ukrajina a Rusko uzavřely druhý den jednání v Abú Zabí bez dohody o ukončení války. Nejhmatatelnějším výsledkem je dohoda o výměně zajatců, která přinesla aspoň jeden konkrétní bod uprostřed dlouhého seznamu sporů. Zároveň to ukazuje, že kontakt mezi oběma stranami se po měsících znovu rozběhl na vyšší úrovni.

Tusk je v Kyjevě, Polsko chystá konferenci o rekonstrukci Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk zahájil návštěvu Kyjeva, na níž ho doprovází ministr financí Andrzej Domański, jenž připravuje mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny. Ta se má konat v červnu v Gdaňsku. Napsal to dnes ráno server Onet s odvoláním na kancelář polského předsedy vlády. Polskou delegaci přivítal na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a následně se ministerský předseda podle agentury PAP sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tchaj-wan uvítal telefonát Trumpa a Si Ťin-pchinga jako krok ke stabilitě

Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 183 drony a dvěma balistickými raketami

Rusko v noci dnešek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony. Na síti Telegram o tom informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Kličko podle agentury Reuters řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba dopoledne na Telegramu napsal, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.

Mohli jsme být jemnější. Imigrační agenti se stahují z Minneapolisu

Možná by se nám hodil jemnější přístup, přiznal o své imigrační politice americký prezident Donald Trump v rozhovoru s moderátorem televize NBC, zatímco začalo stahování části federálních imigračních agentů z města Minneapolis. Také upozornil, že kampaň se zaměřila výhradně na „zločince".

EU obnovila schvalování obchodní dohody s USA

Zákonodárci Evropské unie (EU) se ve středu dohodli na obnovení schvalování obchodní dohody s USA. V případě narušení suverenity Evropy nebo nových celních hrozeb však může být její platnost v budoucnu pozastavena. Americký prezident Donald Trump stáhl své celní hrozby týkající se zemí, které se postavily jeho snaze získat Grónsko.

Počet labutí s ptačí chřipkou v údolí Temže roste

Ptačí chřipka znovu zasahuje britské řeky. Záchranáři i dobrovolníci hlásí desítky mrtvých a nemocných labutí v hrabství Berkshire a okolí Temže. Nákaza se šíří rychle a budí obavy, že skutečný rozsah je větší, než ukazují oficiální čísla.

Bejlek vyřadila Ostapenko a je ve čtvrtfinále v Abú Zabí

Sára Bejlek si na turnaji v Abú Zabí připsala největší výhru kariéry. Ve druhém kole porazila grandslamovou šampionku Jelenu Ostapenko 6:4 a 6:3 a poprvé postoupila do čtvrtfinále na akci kategorie WTA 500.

KOMENTÁŘ: Tuhle evropskou akcii chtěl každý. Kdysi hvězdný titul ztratil za den pětinu hodnoty

Dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk potkala na burze další kalamita. Během 24 hodin odepsala téměř pětinu své hodnoty. Stojí za tím vyjádření firmy, která odvážně předpověděla mimořádně slabý rok. Novo Nordisk přitom patřil mezi zjevení mezi evropskými akciemi a v portfoliu ho chtěl každý.

Banky a kryptofirmy se v USA nepohnuly v pravidlech pro stablecoiny

Jednání v Bílém domě, které mělo rozhýbat zablokovanou americkou legislativu pro kryptoměny, skončilo bez dohody. Proti sobě stojí velké banky a kryptofirmy hlavně kvůli tomu, jestli budou moci stablecoiny vyplácet úroky a jiné odměny.

Eli Lilly zvedá výhled na rok 2026 díky boomu léků na hubnutí

Eli Lilly vstoupila do roku 2026 v roli jedné z nejrychleji rostoucích farmaceutických firem světa. Tržby táhnou hlavně injekce Zepbound na obezitu a Mounjaro na cukrovku, jejichž prodeje dál prudce rostou, i když firma zároveň počítá s tlakem na ceny. Investoři na čísla zareagovali okamžitě a akcie v předobchodní fázi posílily.

V Abú Zabí začalo druhé kolo rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a USA

V Abú Zabí dnes začalo druhé kolo rozhovorů mezi ukrajinskými a ruskými činiteli, které zprostředkovávají Spojené státy s cílem ukončit válku, jíž rozpoutalo před takřka čtyřmi lety Rusko proti Ukrajině. O zahájení jednání informoval vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov na platformě Telegram. "Proces jednání začal v třístranném formátu: Ukrajina, USA a Rusko. Dále bude práce v oddělených skupinách, poté je plánovaná společná synchronizace pozic," uvedl předseda ukrajinské bezpečnostní rady Umerov na sociální síti a dodal, že cílem je dosáhnout důstojného a trvalého míru.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama