7.5 C
Czech
Středa 22. října 2025
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Právě se děje

Polská tajná služba zadržela osm lidí podezřelých z příprav sabotáží

Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.

Varšava vzkázala Rusku, že Putinův letoun by mohl polský soud nechat zadržet

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.

Doporučujeme

Polská tajná služba zadržela osm lidí podezřelých z příprav sabotáží

Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.

Varšava vzkázala Rusku, že Putinův letoun by mohl polský soud nechat zadržet

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby na plánovanou schůzku se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v Budapešti nelétal přes polské území. Sikorski řekl, že polská vláda není schopna zaručit, že jí nezávislý soud nenařídí, aby nechala Putinův letoun zadržet. Kdy by se Putin s Trumpem mohli v maďarské metropoli sejít, zatím není jasné.

Cesta z vězení zpět na vrchol? Diddy může dostat druhou šanci

Podle informací z Bílého domu zvažuje prezident Donald Trump možnost zmírnit trest pro rappera Seana „P. Diddyho“ Combse, který byl odsouzen k více než čtyřem letům vězení. Pokud by se skutečně dostal na svobodu dříve, nabízí se otázka, zda by se jedna z nejznámějších osobností hudebního průmyslu dokázala vrátit na výsluní. Odpověď zní ano, ale cesta zpět nebude jednoduchá.

Australské pralesy přestaly pohlcovat uhlík. Vědci mluví o varovném signálu pro planetu

Australské tropické pralesy bývaly symbolem života a rovnováhy. Nová studie ale ukazuje, že místo kyslíku teď do ovzduší vypouštějí více uhlíku, než dokážou pohltit. Poprvé v historii se z přírodního spojence proti klimatické změně stal varovný signál.

Japonsko má poprvé v čele vlády ženu

Sanae Takaiči se stala první ženou v čele japonské vlády. Po desetiletích mužské dominance v politice získala v úterý většinu hlasů v obou komorách parlamentu a převzala úřad po odstupujícím premiérovi Šigeru Išibovi. Šestašedesátiletá politička z vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) tak vstoupila do historie země, která dosud měla 103 premiérů, všechny muže.

Atentátníkovi, který zranil slovenského premiéra Fica, uložil soud 21 let vězení

Atentátníkovi, který loni střelbou z pistole vážně zranil slovenského premiéra Roberta Fica, dnes soud první instance uložil 21 let vězení. Obžalovaného důchodce Juraje Cintulu (72) specializovaný trestní soud uznal vinným z trestného činu teroristického útoku, jak navrhovala prokuratura. Proti rozsudku se lze odvolat k nejvyššímu soudu. Fico na vyhlášení verdiktu nepřišel, neúčastnil se ani samotného procesu.

Apple trhá rekordy díky zájmu o nový iPhone 17

Nejnovější iPhone 17 Pro s odvážným odstínem Cosmic Orange se stal nečekaným hitem a to nejen mezi fanoušky Applu, ale i mezi investory. Přestože si někteří kritici dělají legraci z jeho „fluorescenční“ barvy, prodeje mluví jasně. Nová řada iPhone 17, která zahrnuje základní model, výkonnější verzi Pro a ultratenký iPhone Air, překonává svého předchůdce v klíčových trzích, zejména v USA a Číně.

Snížení závislosti na Číně: Trump podepsal dohodu o vzácných nerostech s Austrálií

Americký prezident Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v pondělí v Bílém domě podepsali dohodu o kriticky vzácných nerostných surovinách. Austrálie je bohatá na vzácné zeminy, jejichž vývoz Čína omezila, aby vyvinula na USA tlak.

Ukrajina připravuje smlouvu na nákup 25 systémů Patriot

Ukrajina by měla během následujících let obdržet 25 systémů Patriot. Po těchto zbraních protivzdušné obrany je obrovská poptávka, Kyjev proto může z USA očekávat každý rok jen několik systémů. Vzhledem k tomu, že je potřebuje urgentně, se bude snažit proces urychlit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama