Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Brutální útok nožem v Belfastu. Muž chtěl své oběti uříznout hlavu

V severním Belfastu byl zadržen muž podezřelý z pokusu o vraždu. Podle policie se dopustil „brutálního“ útoku nožem, při němž chtěl oběti uříznout hlavu. Útočníka zadrželi lidé na místě.

EK navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, zaměřuje se na banky i energetiku

Evropská komise navrhla nový, 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Útok horkým olejem v McDonald’s poslal zaměstnance na JIP

Dvacetiletý Jacob Smith, vedoucí směny v kalifornské pobočce McDonald’s, zůstává v nemocnici po útoku, při kterém na něj měl jeho kolega chrstnout horký olej. Utrpěl popáleniny druhého stupně na obličeji, krku, pravé ruce a zádech. Lékaři ho ošetřují na popáleninové jednotce intenzivní péče.

Vědci zjistili, odkud se ve skutečnosti berou mikroplasty v ovzduší

Atmosféra hraje zásadní roli v šíření mikroplastů po celé planetě. Tyto miniaturní částice unáší i do těch nejvzdálenějších koutů Země, kde je mohou vdechovat lidé i zvířata. Když pak plastový prach spadne zpět na hladinu, znečišťuje oceány i půdu. Nová měření a počítačové modely z vídeňské univerzity však ukazují, že dřívější odhady byly dramaticky nadsazené.

Na Hormuz už se nedá spoléhat. Irák a SAE urychlují práce na nových ropovodech

Irák a Spojené arabské emiráty (SAE) urychlují plány na rozšíření svých ropovodů, aby zmírnily dopady blokády Hormuzského průlivu. Obě země jsou extrémně závislé na exportu ropy z Perského zálivu. Irák navíc nabízí slevy, aby prodej černého zlata podpořil.

Trump formálně nominoval Blanche do funkce ministra spravedlnosti

Americký prezident Donald Trump v pondělí formálně nominoval Todda Blanche do funkce ministra spravedlnosti Spojených států. Trumpův někdejší osobní právník, který po odchodu Pam Bondi z čela ministerstva dočasně zastává její post, nyní čelí nejistému boji o potvrzení Senátem. Blancheova nominace je testem Trumpova vlivu na republikány v Senátu, kteří projevují rostoucí ochotu odmítat části jeho agendy poté, co se mu měsíce z velké části podřizovali, napsala agentura Reuters.

Tepna světového obchodu v ohrožení. Hútíové chtějí útočit na lodě v Rudém moři

Jemenští Hútíové se přihlásili k raketovému útoku na Izrael a vyhlásili blokádu Průlivu slz (Bab el-Mandeb) pro izraelské lodě. Teroristická skupina varovala, že pokud bude válka dál eskalovat, zavede v průlivu další opatření. V případě ohrožení této klíčové vodní trasy v Rudém moři by trh s ropou zasáhl další šok.

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Po ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Dnes o tom s odvoláním na místní zdroje informovaly agentury Reuters a AFP. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně 15 lidí včetně dětí.

Investoři hledají další velkou příležitost ve stablecoinech

Stablecoiny se v posledních letech dostaly z okraje kryptoměnového trhu blíž k tradičním financím. Jejich největší byznysový potenciál ale nemusí ležet v samotných digitálních měnách navázaných na dolar nebo jiné rezervní aktivum. Stále víc pozornosti míří k infrastruktuře, která má umožnit jejich běžné používání v platbách, správě firemních peněz i vypořádání obchodů.

Rusko zaútočilo na zastávku v Oděse, na Krymu nejezdí některé vlaky

Cílem ruského útoku v jihoukrajinské Oděse se dnes ráno stala autobusová zastávka, na které čekali lidé. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci na dnešek drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.

Lavazza chce v USA posílit díky novým kávovým tabletám

Italská Lavazza posílá na americký trh nový systém pro přípravu espressa. Místo klasických kapslí sází na tablety vyrobené výhradně z kávy, které neobsahují plast, hliník ani pojiva. Firma tím chce oslovit zákazníky, kteří řeší nejen chuť, ale i odpad po každém šálku.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel do KLDR, chce posílit vztahy obou zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, která je první od roku 2019. V Pchjongjangu čínský prezident jednal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterého ujistil, že Peking neupustí od svého závazku chránit společné zájmy s KLDR ani nezaváhá ve své podpoře Kim Čong-una. Informovala o tom agentura Reuters.

Írán oznámil zastavení útoků proti Izraeli

Velitelství íránských ozbrojených sil dnes oznámilo ukončení vojenských operací proti Izraeli. Zároveň ale varovalo, že v případě dalších izraelských útoků na Libanon je obnoví, přičemž nové údery budou drtivější než ty nedávné. Prohlášení velitelství zveřejnila íránská agentura Fars, píše agentura Reuters.

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, tvrdí Trump

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, uvedl dnes americký prezident Donald Trump poté, co obě země v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích. Závěrečná jednání o mírové dohodě pokračují, ale mohou být zmařena neznalostí nebo hloupostí, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V předchozím příspěvku vyzval Izrael a Írán, aby na sebe přestaly útočit.

Akciové indexy v Koreji a Japonsku prudce klesly, v Soulu o více než osm procent

Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci (AI). Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama