Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Lékaři bez hranic varují: šíření eboly v Kongu je alarmující

Rychlé šíření eboly v Konžské demokratické republice vyvolává vážné obavy zdravotnických organizací. Lékaři bez hranic (MSF) upozorňují, že rozsah epidemie krátce po jejím vyhlášení nemá v historii obdobu.

Volby na Maltě vyhrála vládnoucí Labouristická strana, počtvrté v řadě

Maltský premiér Robert Abela dnes oznámil vítězství své Labouristické strany v předčasných parlamentních volbách, které se konaly v sobotu. Generální tajemník opoziční Nacionalistické strany Charles Bonello v prohlášení pro veřejnoprávní stanici TVM porážku uznal.

Velký bariérový útes mění strategii a sází na zelený luxus

Někdejší chlouba australského turistického průmyslu se mění v hromadu trosek bičovaných slaným tropickým vzduchem. Na ostrovech v oblasti Velkého bariérového útesu leží minimálně šest zcela opuštěných hotelových komplexů, které doposud nenašly investory ochotné zaplatit za jejich obnovu. Místo návratu k zašlé slávě masového turismu osmdesátých let se však začíná prosazovat nová vize. Budoucnost těchto panenských míst by měla patřit ekologicky šetrným projektům s výrazně menší uhlíkovou stopou, které berou ohled na hlubokou klimatickou krizi sužující okolní korály.

Po vítězství Paris St. Germain nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Zranění utrpělo 219 lidí, z toho osm vážná, při násilnostech, které ve Francii vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris St. Germain nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Francouzská policie zadržela 780 lidí, 457 z nich bylo vzato do vazby. Dnes to podle agentury AFP oznámil francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez.

Babiš: ČR závazek dát dvě pct HDP na obranu asi nesplní, ale má u Trumpa výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT).

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000

Izraelská armáda dnes oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší izraelský průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř 18 let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.

PSG podruhé za sebou ovládlo Ligu mistrů

Fotbalisté Paris Saint Germain obhájili triumf v Lize mistrů. Ve finále v Budapešti remizovali s Arsenalem 1:1 a o vítězi rozhodl až penaltový rozstřel. Francouzský celek uspěl 4:3 a stal se teprve druhým týmem moderní éry soutěže, který dokázal trofej obhájit.

Na Maltě začaly volby, očekává se vítězství vládnoucí Labouristické strany

Na Maltě dnes začaly předčasné parlamentní volby, ve kterých se na základě předvolebních průzkumů očekává opětovné vítězství Labouristické strany vládnoucí v zemi již od roku 2013.

Ukrajinský dronový útok v ruské Belgorodské oblasti zabil dva lidi

Ukrajinský dronový útok zabil dva lidi v autě v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, oznámily dnes místní úřady. Dva další lidé utrpěli zranění. Ukrajinské drony dnes rovněž udeřily na ropnou rafinerii ve městě Taganrog v Rostovské oblasti, na tanker ruské stínové flotily a ropný terminál na okupovaném poloostrově Krym, uvedl velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi. Informuje o tom agentura Reuters. V ukrajinském Chersonu ruský dronový útok zranil dva lidi, sdělil podle BBC městský úřad. Rusko od rána útočilo na Záporoží, zemřel tam jeden člověk.

Donald Trump je podle lékařů ve výborné kondici, doporučili mu ale zhubnout

Zdravotní stav amerického prezidenta Donald Trump je stále výborný a je plně způsobilý vykonávat svoji funkci. Uvedl to Bílý dům ve zprávě, ve které cituje výsledky lékařské prohlídky. Tu 79letý Trump podstoupil v úterý ve vojenské nemocnici Waltera Reeda. Lékař mu ale doporučil zhubnout, uvedla agentura AP.

ANALÝZA: Válka s Íránem nikdy neskončí. Dohoda nic nevyřeší

Svět očekává rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zavřel se svými poradci v situační místnosti Bílého domu, aby dospěl ke konečnému rozhodnutí ohledně Íránu. Bez ohledu na výsledek konflikt s islámskou republikou nikdy neskončí. Samotné sankce nebo vojenský nátlak ji mohou oslabit vojensky a ekonomicky, ale ne ideologicky.

Polský prezident chce odebrat Zelenskému nejvyšší státní vyznamenání

Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou narušil spor o historickou paměť. Polský prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ukrajinský prezident pojmenoval vojenskou jednotku po Ukrajinské povstalecké armádě.

Po protržení nádrže v papírně zemřelo devět lidí

Po protržení nádrže s chemikálií v papírně Nippon Dynawave ve státě Washington zůstávají další dva lidé pohřešovaní. Úřady zároveň řeší ekologické dopady havárie a připravují rozsáhlé vyšetřování.

Cirkulární ekonomika může Evropě snížit emise i závislost na dovozu surovin

Evropa hledá cestu, jak omezit tlak na přírodu a zároveň posílit vlastní ekonomickou odolnost. Nové hodnocení Evropské agentury pro životní prostředí ukazuje, že větší důraz na opravy, opětovné využívání materiálů a recyklaci by mohl výrazně snížit klimatickou zátěž i závislost na dovážených surovinách.

EU díky reformám uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama