-9.8 C
Czech
Středa 4. února 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Americký letoun sestřelil íránský dron blížící se k letadlové lodi

Letoun amerického námořnictva podle regionálního velitelství CENTCOM sestřelil íránský dron, který se blížil k letadlové lodi Abraham Lincoln v Arabském moři. Americká armáda incident označila za agresivní, informovaly dnes agentury. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden.

Krasobruslař přišel těsně před olympiádou o hudbu z Mimoňů

Španělský krasobruslař Tomas-Llorenç Guarino Sabaté musel těsně před olympiádou v Miláně řešit nepříjemné překvapení. Pro krátký program už nesmí použít hudbu z filmů o Mimoních, protože držitelé práv nedali souhlas pro olympijské použití.

Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu

Česko posílá další materiální pomoc pro Ukrajinu. Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR v první únorový týden zajistí přepravu 55 elektrocentrál ze státních hmotných rezerv do polského Lublince, odkud mají pokračovat dál. Operace zahrnuje nakládku ve čtyřech skladech i samotný přesun do zahraničí.

Policie v Arizoně řeší zmizení matky moderátorky jako únos

V Arizoně pokračuje vyšetřování zmizení Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Policie pracuje s verzí, že čtyřiaosmdesátiletou ženu někdo odvedl z domu proti její vůli, na místě se našly známky násilného vniknutí a krev.

Film Michael přiblíží život krále popu. Hlavní roli ztvární jeho synovec Jaafar Jackson

Michael Jackson se vrací na filmové plátno v očekávaném životopisném snímku, který slibuje pohled na jeho cestu od dětského talentu až po status globální ikony. Nový trailer naznačuje velkolepou podívanou i osobní momenty, které formovaly jednoho z nejznámějších umělců historie.

Trump chce dál vyšetřovat Powella. Riskuje tím vlastního kandidáta do čela Fedu

Vyšetřování předsedy Federálního rezervního systému (Fed) Jeromea Powella by mělo pokračovat. V pondělí v Oválné pracovně to reportérům sdělil americký prezident Donald Trump. Powell má ale silnou podporu a zastání i v řadách republikánů. Pokud Bílý dům vyšetřování nezastaví, hlasováním v senátním výboru neprojde Trumpův nový kandidát na předsedu centrální banky.

EU posiluje obranu vědeckých faktů, internet zaplavují dezinformace o změně klimatu

Umělá inteligence (AI) zaplavuje internet falešnými profily, obrázky, zprávami i informacemi o změně klimatu. Evropská unie oficiálně podpořila Prohlášení o integritě informací týkajících se klimatických změn podpořené na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému.

Muskova vesmírná firma SpaceX koupila jeho další firmu xAI

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence, píše agentura AP s odvoláním na pondělní prohlášení SpaceX. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota umělé inteligence (AI) Grok, sociální sítě X či satelitního internetového systému Starlink.

Agenti ICE v Minneapolis okamžitě obdrží tělesné kamery

Všichni agenti Imigračního a celního úřadu (ICE) budou mít povinnost nosit tělesné kamery, počínaje těmi v Minneapolis. Na sociální síti X (dříve Twitter) to napsala americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem. Federální agenti nosí tělesné kamery jen v určitých případech.

Ruská armáda zahájila noční útok na Kyjev a další ukrajinská města

Ruská armáda zahájila v noci na dnešek další vzdušný útok na ukrajinská města, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. V Kyjevě údery poškodily výškové obytné budovy a vzdělávací zařízení v Dniprovské čtvrti, uvedl na Telegramu šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko.

Trump pohrozil Harvardu, že od něj bude požadovat miliardu dolarů v odškodném

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy Kč) odškodného. Reagoval tím na článek deníku The New York Times (NYT), podle kterého Trumpova administrativa upustila od vymáhání nižší částky od univerzity, již obviňuje z antisemitismu a zaujatosti. Píší o tom agentury.

Syn norské korunní princezny stanul před soudem kvůli znásilnění a domácímu násilí

V Oslu začal jeden z nejsledovanějších soudních procesů v moderní historii Norska. Marius Borg Hoiby, syn korunní princezny Mette-Marit, čelí desítkám obvinění včetně znásilnění, domácího násilí a drogové kriminality. Případ zasahuje nejen do osobních životů obětí, ale i do důvěry v norskou monarchii.

Černý led patří k nejzákeřnějším zimním hrozbám

Zimní silnice umí být nebezpečné i bez sněžení. Stačí pokles teplot a na asfaltu se objeví tenká, téměř neviditelná vrstva ledu. Řidiči ji často zaregistrují až ve chvíli, kdy auto ztratí přilnavost. Černý led, mrznoucí déšť i déšť se sněhem každoročně způsobují tisíce nehod a zranění.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.

Francie schválila rozpočet na rok 2026, Lecornu ustál dvě hlasování o nedůvěře

Francie má schválený rozpočet pro rok 2026. Přijetí rozpočtového zákona předcházela dvě hlasování o nedůvěře vládě premiéra Sébastiena Lecornua, informovala agentura AFP. Lecornu k prosazení rozpočtu využil ústavní článek 49.3. Ten umožňuje schválení legislativy bez hlasování poslanců, pokud kabinet následně zvládne pokus opozice o sesazení. Schválením rozpočtu premiér ukončil čtyřměsíční patovou situaci v Národním shromáždění, kde současná vláda nemá absolutní většinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama