Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Sparta rozhodla v Liberci až v závěru

Sparta zvládla 4. kolo ligové nadstavby ve skupině o titul a vyhrála v Liberci 2:0. Dlouho se hrálo bez branek a bez větších šancí. Pražský tým ale v poslední desetiminutovce dvakrát udeřil a potvrdil druhé místo v tabulce. Liberec zakončí sezonu na šesté příčce.

USA vyhodnocují možnou hrozbu dronových útoků ze strany Kuby

Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to dnes napsal server Axios.

Úder dronu způsobil požár v jaderné elektrárně v SAE, únik radioaktivity nehrozí

Po úderu dronu dnes vypukl požár ve vnějším okruhu jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (SAE), jediné v arabském světě. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity, poukázal však na riziko opětovného zažehnutí americko-izraelské války s Íránem, v níž nyní platí křehké příměří. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady.

Do vedení Fatahu byl zvolen i syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás

Do vlivného ústředního výboru palestinské strany Fatah byl tento týden zvolen i nejstarší syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás, informovala dnes agentura AFP. Nacionalistický sekulární Fatah je vládní stranou na Izraelem okupovaném Západním břehu, kde má omezenou správu Palestinská autonomie, a jeho lídrem je už dvě dekády Mahmúd Abbás. Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl, že tohoto nyní devadesátiletého politika mnozí kritizují za autoritářství a korupci.

Kvůli bombě z 2. světové války je v německém Pforzheimu evakuováno 30.000 lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu na jihozápadě Německa muselo dnes ráno opustit své byty a domy 27.000 až 30.000 lidí. Hasiči poté začali kontrolovat, zda všichni místní obyvatelé v dané oblasti výzvy uposlechli, uvedl podle agentury DPA mluvčí policie. Evakuace by podle něj mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.

Muž najel v Itálii autem do lidí, pak do nich bodal. Osm zranil, čtyři těžce

V severoitalském městě Modena o víkendu najel muž autem do skupiny chodců, pak na ně zaútočil nožem. Podle úřadů utrpělo zranění osm lidí, z toho čtyři vážná. Mezi nejhůře zraněnými je žena, které lékaři museli amputovat obě nohy.

Po střetech s policií při silničních blokádách u La Pazu bylo zadrženo 57 lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Paz bylo zadrženo nejméně 57 demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje.

Dronový útok u Moskvy si vyžádal tři mrtvé

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z největších dronových útoků na Rusko za celou dobu války. Ruské úřady hlásí více než pět set sestřelených dronů a tři mrtvé v Moskevské oblasti. Útok zasáhl i okolí ruské metropole, letiště Šeremetěvo a oblast u moskevské rafinerie.

WHO kvůli ebole vyhlásila globální zdravotní nouzi

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli šíření eboly v Kongu a Ugandě stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nákaza se během krátké doby dostala i do hlavních měst obou zemí a úřady zatím pracují s výraznou nejistotou ohledně skutečného rozsahu epidemie.

Mistrovství světa 2026 může zasáhnout nebezpečné vedro

Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 může výrazně ovlivnit extrémní počasí. Nová analýza skupiny World Weather Attribution upozorňuje, že zhruba čtvrtina zápasů se odehraje v podmínkách, které hráčská unie FIFPRO považuje za rizikové. Turnaj hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko. Hrát se bude od poloviny června do července, tedy v období nejvyšších letních teplot.

Trumpův sál v Bílém domě narazil v Senátu

Plán republikánů získat miliardu dolarů na bezpečnostní úpravy Bílého domu, které souvisejí i s chystaným Trumpovým tanečním sálem, narazil v Senátu na procedurální problém. Elizabeth MacDonough, která v Senátu dohlíží na výklad procedurálních pravidel, dospěla k závěru, že návrh v současné podobě nesplňuje pravidla pro schvalování rozpočtovým postupem.

Eurovize 2026 má vítěze. Finálový večer ovládla bulharská zpěvačka Dara

Jubilejní 70. ročník Eurovize přinesl velké emoce, překvapivého vítěze i politické napětí, které letos soutěž provázelo od samého začátku. Ve Vídni nakonec slavilo historický úspěch Bulharsko.

Horák vychytal Slovincům výhru nad Českem

Čeští hokejisté na mistrovství světa poprvé klopýtli. Po úvodní výhře nad Dánskem nezvládli druhý zápas ve Fribourgu a se Slovinskem prohráli 2:3 v prodloužení. Outsider slaví historicky první vítězství nad českým týmem, hlavní postavou večera byl brankář Lukáš Horák.

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama