Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Godzilla se vrací. Nový trailer ukazuje pokračování oscarového hitu

Godzilla zdaleka nebyla poražena. Nový trailer k filmu Godzilla Minus Zero potvrzuje návrat slavného monstra i hlavních postav předchozího snímku. Pokračování oceňovaného filmu Godzilla Minus One se odehrává dva roky po jeho událostech a do českých kin dorazí už letos na podzim.

Nejvyšší soud USA zablokoval nové rozdělení volebních obvodů ve státě Missouri

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP. Republikáni si od nové mapy podle AP slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Inflace v Číně zrychlila. Výrobní ceny překonaly očekávání

Růst cen v Číně v srpnu zrychlil. Spotřebitelská inflace dosáhla meziročně 0,8 procenta, ještě výraznější pohyb zaznamenaly ceny průmyslových výrobců. Ty vzrostly o 3,8 procenta a překonaly očekávání analytiků. K růstu přispěly především dražší energie a suroviny.

Netanjahu měl dostat varování před útokem Hamásu. Opozice vyzývá k vyšetřování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí nové politické bouři kvůli informaci, podle níž ho prezident Spojených arabských emirátů krátce před 7. říjnem 2023 varoval před plánovanou rozsáhlou operací Hamásu. Premiérův úřad tvrzení označil za „absolutní lež“.

Albánské protesty se vyhrotily. Demonstranti se v Tiraně střetli s policií

Více než sto dní trvající protesty v Albánii proti plánovanému luxusnímu projektu spojenému s Jaredem Kushnerem se vyostřily. Demonstranti se v centru Tirany střetli s policií, která jim bránila v přístupu k parlamentu. Původně ekologický protest se mezitím proměnil v širší protivládní hnutí.

Spojené státy zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama