Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Maďarsko vyhostilo deset ruských diplomatů. Moskva slibuje tvrdou odvetu

Maďarsko nařídilo deseti členům ruské diplomatické mise, aby opustili zemi. Podle tamních úřadů se dopouštěli aktivit neslučitelných s diplomatickým postavením. Moskva už oznámila, že na krok Budapešti odpoví.

Produktivita práce v EU roste. Česko zaznamenalo druhý největší propad

Produktivita práce v Evropské unii ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla. Česko se však vydalo opačným směrem. Výkon připadající na jednu odpracovanou hodinu klesl o 0,8 procenta, což byl druhý nejhorší výsledek mezi členskými státy.

Při ruském úderu na Kyjev zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli a dalších deset utrpělo zranění při nočních útocích na Kyjev. Ruské síly obnovily letecké údery na ukrajinské hlavní město v úterý brzy ráno, jen krátce poté, co se obě strany dohodly na třídenním přerušení útoků na vzájemná hlavní města.

Putin a Trump si telefonovali, tématem byla válka na Ukrajině i vzájemné vztahy

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si dnes telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu seznámil Trumpa s děním na bojišti a americkému prezidentovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.

The Inbetweeners se po dvanácti letech vrací. Začalo natáčení třetího filmu

Will, Simon, Jay a Neil se znovu potkají před kamerou. Britská komediální série The Inbetweeners dostane třetí celovečerní film, který naváže na dvojici úspěšných snímků z let 2011 a 2014. Do svých rolí se vrací kompletní hlavní čtveřice.

Ženy nesměly na oči náboženské delegaci. Eiffelovu věž ochromila stávka

Francií otřásá skandál kolem návštěvy Eiffelovy věže, kterou uskutečnila hinduistická náboženská organizace. Když delegace dorazila, ženský personál měl být požádán, aby opustil pracoviště. V pondělí zůstal tento slavný symbol Paříže uzavřen kvůli stávce zaměstnanců.

Británie, Francie a Kanada zavádějí sankce proti izraelským osadám na Západním břehu

Británie zakáže dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Postup koordinuje s Francií a Kanadou. Londýn krok zdůvodňuje rychlým rozšiřováním osad, rostoucím násilím a obavami, že další výstavba znemožní vznik životaschopného palestinského státu.

Kanada uvalila na USA vysoká cla. Trump pohrozil eskalací

Celní válka mezi USA a Kanadou eskaluje poté, co minulý měsíc ztroskotala obchodní jednání. V platnost vstoupila kanadská odvetná cla v rozmezí 15 až 50 procent uvalená na řadu amerických produktů. Americký prezident Donald Trump navíc v pondělí pohrozil zákazem prodeje kanadských letadel Bombardier v USA. Celní válku pocítí hlavně malé a střední podniky.

Australský regulátor omezil činnost desítek firem

Australský finanční dohled během uplynulého roku zrušil, pozastavil nebo odmítl obnovit 45 registrací poskytovatelů kryptoslužeb a převodů peněz. Důvodem byly provozní nedostatky, nečinnost firem i riziko praní peněz. Mezi dotčenými společnostmi je také GetCoins, jejíž služby podle úřadu zneužívali organizovaní investiční podvodníci.

Jehličnany v severských lesích ustupují listnatým stromům

Oteplování postupně proměňuje rozsáhlé lesy na severu planety, v nichž dosud převládaly stálezelené jehličnany. Po požárech, bouřích a dalších událostech narušujících porost se na uvolněných místech rychleji prosazují listnaté stromy. Pomáhají jim také vyšší teploty, delší období růstu a větší množství dusíku v půdě.

Británie pošle Ukrajině balíček protivzdušné obrany v hodnotě 100 milionů liber

Británie vynaloží 100 milionů liber (2,82 miliardy korun) na balíček protivzdušné obrany pro Ukrajinu, včetně střel do systému Patriot, oznámila dnes britská vláda. Ministerstvo obrany uvedlo, že vybavení dodá ještě před letošní zimou.

Strach na Blízkém východě: Írán měl otestovat novou balistickou raketu

Íránská státní média v pondělí zdůraznila schopnosti nové balistické rakety Qassem Basir. Podle nich změní doktrínu Íránu, který bude moci preventivně eliminovat jakoukoli hrozbu. Mohsen Rezáí, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, v neděli vyzdvihoval schopnosti střely a tvrdil, že již byla otestována při útoku na americkou válečnou loď.

Ukrajinské drony zasáhly cíle v Saratově, odjinud úřady hlásí mrtvé

Nejméně deset raněných, včetně tří dětí, si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Saratov, oznámil na sociální síti gubernátor Roman Busargin. Šest zraněných je v péči lékařů v nemocnicích, žádný není v ohrožení života. Jeden člověk podle úřadů zemřel při ukrajinském útoku na čerpací stanici v Brjanské oblasti. Dva lidé přišli o život na Rusy okupovaném Krymu. Ruská obrana během noci sestřelila stovky ukrajinských dronů, tvrdí Moskva.

Čínský vývoz v srpnu vzrostl o čtvrtinu. Táhnou ho auta a technologie

Čínský vývoz v srpnu meziročně vzrostl o 25 procent. Zahraniční poptávka po technologiích a elektromobilech pomáhá průmyslu v době, kdy domácí spotřeba zůstává slabá. Výrazně rostl také dovoz, přesto obchodní přebytek druhé největší ekonomiky světa přesáhl 119 miliard dolarů.

KOMENTÁŘ: Robotaxíky Tesly ztratily lesk. Musk řeší peníze i ostudný náskok konkurence

Bez velké pompy zahájila automobilka Tesla v texaském Austinu ostrý provoz své flotily Cybercabů, tedy autonomních taxíků. Jako by snad i nepřítomný Musk tušil, že tady není moc co slavit. Tesla se pere s regulátory, cenotvorbou i tvrdou konkurencí. A investoři to vidí…
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama