6.6 C
Czech
Pátek 13. února 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Ruský útok na přístav v Oděské oblasti má jednu oběť, na Kramatorsk čtyři

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla útok na přístav v ukrajinské Oděské oblasti. Jeden člověk přišel o život, dalších šest utrpělo zranění, oznámil na telegramu ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Čtyři lidé zahynuli ve čtvrtek večer v Kramatorsku, kde ruská armáda zasáhla rodinný domek. Ruské úřady hlásí tři zraněné po ukrajinském dronovém útoku z Volgogradu a okolí.

Šéf Microsoft AI: Kancelářské práce se zautomatizují do 18 měsíců

Většina, ne-li všechny úkoly „bílých límečků" budou automatizovány umělou inteligencí (AI) během příštího roku nebo příštího roku a půl. V rozhovoru pro deník Financial Times to řekl ředitel AI divize Microsoftu Mustafa Suleyman.

Bangladéšská BNP si připsala ve volbách drtivé vítězství

Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) Taríka Rahmána, syna někdejší premiérky Bégam Chálidy Zijá, v pátek drtivě vyhrála v parlamentních volbách – prvních od povstání generace Z v roce 2024, které vedlo ke svržení autokratického režimu. Volby jsou také považovány za první spravedlivé po dvaceti letech. Slibují ukončení nepokojů a nestability v zemi.

Portugalsko a Španělsko sužují další silné bouře

Iberský poloostrov dál bičují silné deště a vítr. Portugalsko i Španělsko vyhlásily nejvyšší stupně varování. Bouře ničí infrastrukturu, přerušují dopravu a zavírají školy. V Portugalsku si série extrémů vyžádala nejméně 16 obětí a škody jdou do stovek milionů eur.

Rusko i Ukrajina útočily drony, hlášeny jsou oběti i zranění

Nejméně dva lidé - muž a žena - přišli o život a další téměř dvě desítky lidí utrpěly zranění při ruských útocích na města Lozova a Barvinkove v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dříve místní úřady informovaly o šesti raněných při ruských útocích na Kyjev a Dnipro. Naopak ruské úřady informovaly o dvou zraněných u Tambova po ukrajinském náletu. Ukrajinské drony zaútočily také na muniční sklad u Volgogradu a na rafinerii ve městě Uchta, ležící více než 2000 kilometrů od Ukrajiny.

Rusko se chystá poslat na Kubu ropu a pohonné hmoty

Rusko se v blízké budoucnosti chystá poslat na Kubu ropu a pohonné hmoty. S odvoláním na ruské velvyslanectví na Kubě o tom píše web ruského listu Izvestija. Rusko podle něj naposledy dodalo Kubě ropu loni v únoru, kdy poslalo náklad 100.000 tun. Kuba nyní zažívá palivovou krizi, protože jí Spojené státy blokují dodávky ropy.

Dcera Kim Čong-una bude brzy jmenována jeho následnicí, míní korejská rozvědka

Dospívající dcera severokorejského vůdce Kim Čong-una bude brzy jmenována jeho následnicí a čtvrtou generací pokračující severokorejské vládnoucí dynastie. Předpokládá to jihokorejská rozvědka, která tuto informaci dnes sdělila jihokorejským poslancům, píše agentura AP.

Šéf Binance popsal krypto pád z 10. října

Kryptotrh si 10. října prošel jedním z nejtvrdších dnů posledních let. Vlna nucených likvidací zasáhla burzy napříč trhem a ve výsledku šlo zhruba o 19 miliard dolarů. Richard Teng z Binance teď tvrdí, že šlo hlavně o kombinaci makrošoků a technických výpadků, ne o problém jediné platformy.

Trump prosazuje uhlí i navzdory kritice

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany uzavírat dlouhodobé smlouvy na nákup elektřiny z uhelných elektráren. Jde o další krok, kterým se Bílý dům snaží posílit poptávku po uhlí v době, kdy je v USA čím dál méně konkurenceschopné a naráží i na klimatické dopady.

Trump dává přednost jednání, použití síly vůči Íránu ale nevylučuje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve středu setkal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na schůzce se projednávalo obnovení diplomacie s Teheránem a íránský jaderný program. Trump trval na pokračování rozhovorů, odmítl však vyloučit vojenský zásah.

Helma padlých sportovců stála Ukrajince závod

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevych přišel na zimních olympijských hrách v Itálii o čtvrteční závod poté, co odmítl nastoupit bez helmy s fotografiemi ukrajinských sportovců, kteří zemřeli během války s Ruskem.

Další jednání o ukončení války je naplánováno na příští týden

Další kolo jednání o možném ukončení rusko-ukrajinské války, které zprostředkovávají Spojené státy, je plánováno na úterý nebo středu. Agentuře Bloomberg to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na programu je podle něj americký návrh na zřízení svobodné ekonomické zóny, coby nárazníkového území na Donbase. Podle ukrajinské hlavy státu ale tuto možnost obě válčící strany vnímají skepticky.

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na dnešek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.

J. D. Vance vyzval americké olympioniky, aby se na hrách drželi dál od politiky

Americký viceprezident J. D. Vance během zimních olympijských her v Itálii vzkázal sportovcům z Team USA, že na olympiádě nemají útočit na vlastní vládu. Podle něj mají reprezentovat celou zemi a soustředit se na výkon, ne na politické vzkazy.

Republikáni se k Trumpovi otáčejí zády, ve Sněmovně hlasovali proti clům

V americké Sněmovně reprezentantů došlo k nečekanému zvratu. Šest republikánů se připojilo v hlasování proti clům uvalených na Kanadu k demokratům. Odráží to zděšení některých zákonodárců z Trumpovy vlastní strany nad jeho celní politikou. Hlasování pravděpodobně nebude mít žádný dopad. I kdyby podobně skončilo i v Senátu, prezident má právo ho vetovat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama