Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Exministr za CDU Spahn čelí výzvám k rezignaci. Má dítě od náhradní matky, což jeho strana odmítá

Předseda parlamentní frakce německých konzervativců a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn se ocitl pod silnou kritikou poté, co oznámil, že se společně se svým manželem Danielem Funkem stal rodičem díky náhradní matce ve Spojených státech.

Apple sesadil Nvidii z trůnu. Stal se nejcennější společností na světě

Apple sesadil Nvidii z čela žebříčku nejhodnotnějších firem světa. Tržní hodnota výrobce iPhonů vystoupala na přibližně 4,88 bilionu dolarů, zatímco Nvidia po poklesu akcií zaostala o několik desítek miliard. Investoři tím naznačili, že od umělé inteligence už neočekávají zisky jen u výrobců čipů.

Inflace v eurozóně zpomalila. Největším problémem zůstávají energie

Růst spotřebitelských cen v eurozóně během června zpomalil. Inflace klesla z květnových 3,2 na 2,8 procenta, stále však zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Největší tlak na peněženky obyvatel dál vytvářejí energie.

TikTokerka z Ghany jde na rok do vězení. Šířila dezinformace o prezidentovi

Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi.

Sesuv půdy v Čchung-čchingu zasypal budovy, záchranáři vyprostili deset lidí

Sesuv půdy dnes v jihozápadním čínském městě Čchung-čching zasypal několik obytných budov. Podle státních médií zůstává pod troskami neznámý počet lidí, záchranářům se zatím podařilo vyprostit nejméně deset osob. Pátrací a záchranné práce pokračují, informovala agentura AP.

xAI poprvé žaluje vlastního uživatele kvůli zneužití Groku

Společnost xAI Elona Muska podala žalobu na uživatele svého chatbota Grok. Tvrdí, že obcházel jeho bezpečnostní omezení a vytvářel sexuálně explicitní podvrhy dospělých i nezletilých. Firma požaduje náhradu škody a trvalý zákaz používání jejích služeb.

Ruské útoky na jihu Ukrajiny zabily pět lidí a další zranily

Dva lidské životy a deset zraněných si vyžádal útok, který Rusko ve čtvrtek pozdě večer podniklo na jihoukrajinskou Oděskou oblast. O obětech a škodách dnes ráno informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na svém telegramovém účtu. Ráno ruské drony zaútočily na přístav v Mykolajivu a zabily dva lidi. V Chersonu při ruském útoku zemřela žena. Velitel ukrajinských dronových vojsk oznámil zásahy dalších ruských lodí v Černém moři.

Šedé velryby v Tichém oceánu čelí masivnímu úbytku

Populace tichomořských šedých velryb se během několika let propadla téměř na polovinu. Hlavní příčinou je úbytek potravy způsobený oteplováním Arktidy a rychlým mizením mořského ledu. Ochránci přírody proto žádají, aby byl druh znovu zařazen mezi ohrožené.

Americké údery v Íránu zabily nejméně 38 lidí, tvrdí íránské úřady

Americké údery na Írán od 22. června zabily 38 lidí a zranily na 400 osob. Podle agentury AFP to dnes ráno oznámilo íránské ministerstvo zdravotnictví. Předchozí bilance, kterou úřad zveřejnil ve středu, informovala o 35 mrtvých a 300 zraněných.

Írán oznámil, že zaútočil na základnu na jihu Sýrie údajně používanou USA

Íránské revoluční gardy oznámily, že zaútočily na americké velitelství pro speciální operace na základně At-Tanf na jihu Sýrie. Šlo podle nich o odplatu za zabití íránských vojáků v Íránšáru. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média.

USA dokončily šestou vlnu úderů proti Íránu; odvetě čelí Kuvajt, Bahrajn i Katar

Americká armáda dnes brzy ráno SELČ oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Podle íránských státních médií při nich bylo zasaženo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, zahynulo při tom sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar, informovaly agentury s odvoláním na tamní úřady.

Lana Del Rey chystá dvě alba. Ke Stove přidá další nahrávku

Lana Del Rey překvapila fanoušky zprávou, že její dlouho očekávané album Stove nebude jedinou připravovanou nahrávkou. Zpěvačka pracuje také na rozsáhlé doprovodné desce, kterou chce během následujícího měsíce dokončit. Datum vydání ani její oficiální název zatím neprozradila.

Osmnáctiletý Ukrajinec podle obvinění páchal v Polsku sabotáže ve prospěch Ruska

Polská prokuratura obvinila osmnáctiletého Ukrajince ze série sabotážních činů, které měl podle vyšetřovatelů páchat ve prospěch ruských tajných služeb. Jeho cílem mělo být vyvolání etnického napětí mezi Polskem a Ukrajinou prostřednictvím útoků na citlivá historická témata i přípravy akcí namířených proti polským představitelům.

Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.

Anglie proti Argentině doplatila na extrémní defenzivu

Anglie sahala po postupu do finále mistrovství světa, ale vedení proti Argentině neudržela. Po gólu Anthonyho Gordona se stáhla hluboko do obrany, čehož jihoamerický tým využil. Obrat dokonaly trefy Enza Fernándeze a Lautara Martíneze, zatímco statistiky po zápase ukázaly, jak výraznou převahu si Argentina po změně skóre vytvořila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama