Reklama
12.9 C
Czech
Pátek 6. března 2026
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Maďarsko zadrželo sedm Ukrajinců, Kyjev doporučuje Maďarsku se vyhnout

Maďarský daňový úřad oznámil zadržení sedmi Ukrajinců, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zadržuje také dvě vozidla pro přepravu peněz. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na zmíněný úřad. Kyjev o něco dříve obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi pracovníků ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajina požaduje jejich okamžité propuštění, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X. Kyjev zároveň vyzval Ukrajince, aby se vyhnuli cestám do sousedního Maďarska.

USA vyšetřují zásah školy v Íránu. Analýza naznačuje souvislost s americkým útokem

Američtí vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za úder na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb, při němž zahynuly desítky dětí, pravděpodobně nesou odpovědnost Spojené státy. Vyšetřování nicméně zatím stále probíhá. K tragédii došlo během prvního dne amerických a izraelských útoků na Írán.

Izrael zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.

Trump má problém. Soud mu nařídil vrátit peníze vybrané z cel

Americký soud pro mezinárodní obchod nařídil Celní a pohraniční stráži vrátit částku přes 130 miliard dolarů (asi 2,99 bilionu korun) dvěma tisícům amerických podniků. Rozhodnutí padlo poté, co Nejvyšší soud zrušil cla americké administrativy uvalená na obchodní partnery na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA).

Írán by měl mít dobrého vůdce, řekl Trump s tím, že USA mají několik kandidátů

Írán by měl mít dobrého vůdce, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. USA mají v hledáčku několik lidí, kteří by mohli odvádět dobrou práci, dodal v exkluzivním rozhovoru pro NBC News. Jeho komentář následoval den poté, co Trump zpravodajskému serveru Axios řekl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Írán si americkou základnu, kde zemřelo šest vojáků, zřejmě vytipoval

Íránské zpravodajské služby zřejmě sledovaly pohyb amerických vojáků mezi základnami a tipovaly cíle pro milice přidružené k islámské republice. Podařilo se identifikovat zbývající dva vojáky zabité na základně v kuvajtském přístavním městě Šuajpa.

Moderátorka NBC Savannah Guthrie plánuje návrat do vysílání. Pátrání po její matce pokračuje

Americká televizní moderátorka Savannah Guthrie se po týdnech nejistoty chystá vrátit do vysílání pořadu Today. Zatím však zůstává především po boku rodiny a soustředí se na pátrání po své matce, která zmizela začátkem února.

USA a Izrael dále útočí na íránské cíle, Teherán vyslal rakety na Tel Aviv

Spojené státy a Izrael dnes pokračují sedmým dnem v útocích proti Íránu. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů. Izraelské vojsko (IDF) zase uvedlo, že zahájilo další širokou vlnu útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán krátce nato uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izrael znovu zaútočil i na jih Libanonu.

Americký krypto zákon narazil na další překážku

Snaha prosadit v USA klíčový krypto zákon znovu narazila. Jednání se zadrhla na sporu mezi bankami, kryptofirmami a Bílým domem a roste nejistota, zda se návrh podaří schválit ještě letos. Pro kryptosektor by to byla citelná komplikace, protože firmy dál fungují v nejasném regulatorním prostředí.

USA požádaly Ukrajinu o pomoc proti íránským dronům

Spojené státy požádaly Ukrajinu o pomoc při obraně svých spojenců na Blízkém východě před íránskými drony. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že Kyjev může nabídnout odborníky i technologie získané během války s Ruskem. Pomoc však podmínil tím, že neoslabí obranu Ukrajiny.

Británie vyšle do Kataru letouny Typhoon, NATO posílilo ochranu před raketami

Británie se chystá vyslat do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru i celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci také řekl, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Severoatlantická aliance oznámila, že posílila ochranu před balistickými raketami po středečním incidentu, kdy byla u Turecka zničena jedna taková raketa vypálená z Íránu.

Hyský po dalším krachu neskrýval zklamání

Fotbalisté Plzně prožívají mimořádně nepříjemný týden. Po ligové porážce 0:3 ve Zlíně schytali stejný výsledek i ve čtvrtfinále domácího poháru v Karviné a ze soutěže vypadli. Pro tým, který se na pohárový úspěch výrazně upínal, jde o tvrdou ránu.

USA chystají nové podmínky pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy zvažují nové podmínky pro vývoz pokročilých čipů Nvidia a AMD do zahraničí. Země, jejichž firmy budou chtít nakupovat velké objemy čipů pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci, by podle návrhu musely slíbit investice přímo v USA. Informoval o tom deník Financial Times.

USA a Venezuela po letech obnoví diplomatické vztahy

Spojené státy a Venezuela se po sedmi letech vracejí k diplomatickým vazbám. Jde o výrazný obrat ve vztazích dvou zemí, které proti sobě dlouhodobě stály. Dohoda přichází jen krátce po sesazení Nicoláse Madura a ukazuje, že Washington chce v zemi rychle získat větší vliv.

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama