Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Pláže v Normandii a bájný Olymp nově chrání UNESCO

Pláže, na nichž se během druhé světové války vylodili spojenečtí vojáci, získaly mezinárodní ochranu. Na seznam světového dědictví přibyla také nejvyšší hora Řecka a významná místa v Japonsku a Jižním Súdánu.

Írán potvrdil jednání s Ománem o Hormuzském průlivu, konají se bez USA

Írán dnes potvrdil jednání s Ománem o Hormuzském průlivu, o kterých média psala v posledních dnech. Mluvčí íránské diplomacie Esmaíl Baghaí uvedl, že do rozhovorů nejsou zapojené Spojené státy, uvedla agentura AFP. Dodal, že Hormuzský průliv je pro plavbu uzavřený, zatímco Spojené státy tvrdí opak. Námořní doprava na trase globálního významu pro přepravu ropy a plynu zůstávala minulý týden silně utlumená.

KOMENTÁŘ: Čína má novou největší společnost. Na burze předvedla nástup jak ze sci-fi

Stačilo 24 hodin k tomu, aby Čína poznala svou novou nejhodnotnější společnost. Tedy z těch, které se obchodují na burze. Při pohádkovém nástupu společnost CXMT připsala zhruba 470 procent. Proč je o ni takový zájem?

Putin chce po zářijových volbách mobilizovat až 500.000 vojáků

Ruský prezident Vladimir Putin chce po zářijových parlamentních volbách mobilizovat 300.000 až 500.000 vojáků, myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Napsal to na telegramu, kde také vyjádřil přesvědčení, že tito vojáci nebudou dobře vycvičeni, a ruská armáda tak bude mít vysoké ztráty.

Hasiči dál bojují s požáry ve Francii a ve Španělsku, část evakuovaných se vrátí

Rozsáhlé lesní požáry na jihozápadě Francie se v noci na dnešek po několika dnech šíření stabilizovaly, oznámila podle agentury AFP prefektura departementu Gironde. Ve Španělsku se očekávají návraty prvních evakuovaných lidí do oblasti kolem hlavního města Madridu. V obou zemích muselo kvůli nebývale silným požárům opustit domovy a turistická zařízení na 300.000 osob.

Motor čínské ekonomiky ztrácí dech. Nová čísla jsou varováním

Čínský průmysl dál vykazuje optimistické výsledky, tempo růstu zisků firem ale už druhý měsíc po sobě slábne. Podle nových údajů čínského statistického úřadu vzrostly zisky průmyslových podniků v červnu meziročně o 15,1 procenta. V květnu přitom růst dosáhl 21,1 procenta, což naznačuje, že dosavadní oživení začíná narážet na první překážky.

Ryan Gosling se stane novým Ghost Riderem

Ryan Gosling vstupuje do filmového světa Marvelu v roli, o kterou měl zájem už několik let. Jako Ghost Rider se představí v samostatném snímku, který natočí režisér filmu Deadpool & Wolverine Shawn Levy.

Sýrie má podle prezidenta zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem

Sýrie má podle prozatímního prezidenta Ahmada Šary zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi, aniž by ohrozila práva Damašku na Golanské výšiny. Šara to podle agentury Reuters uvedl v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra. Izrael převzal kontrolu nad Golanskými výšinami za šestidenní války v roce 1967 a roku 1981 je částečně anektoval.

Rusko a Ukrajina pokračují ve vzájemných úderech, obě země hlásí mrtvé

Při ukrajinském vzdušném útoku zemřel v ruském městě Rostov na Donu manželský pár, dalších pět lidí utrpělo zranění. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar. Při ruském bombovém útoku na Záporoží zemřel jeden člověk.

Ukrajina zaútočila na loď plující do Íránu. Jeden mrtvý

Ukrajina tvrdí, že zasáhla plavidla v Kaspickém moři, která podle Kyjeva převážela vojenský materiál mezi Ruskem a Íránem. Prezident Volodymyr Zelenskyj současně oznámil, že ukrajinské síly udeřily na logistické zařízení v Jekatěrinburgu.

Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Bilger

Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil. Schnieder nakonec v neděli Merze sám požádal, aby jej z funkce odvolal. Dnes by měl kancléř představit změny i ve vedení své konzervativní strany.

Trump nečekaně pozastavil útoky na Írán. Dal šanci diplomacii

Americký prezident Donald Trump pozastavil americké útoky na Írán, aby vytvořil prostor pro diplomacii. Podle amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze chce Bílý dům zjistit, zda mohou intenzivní jednání přinést průlom, aniž by bylo nutné konflikt znovu vyostřit. Teherán mezitím oznámil, že přerušil odvetné útoky v regionu.

Při střelbě v americkém městě Seattle zemřeli tři lidé

Při střelbě v americkém městě Seattle zemřeli tři lidé. Další čtyři osoby, včetně dvouletého dítěte, utrpěly zranění. Policie zadržela možného střelce a pátrá po dalším, ale motiv zatím nezná, informovala americká média. Zástupce šéfa místní policie uvedl, že šlo zřejmě o přestřelku mezi dvěma lidmi a veřejnosti již žádné nebezpečí nehrozí.

Policie zastřelila podezřelého z útoku na pochod hrdosti v Berlíně

Německá policie zastřelila jednadvacetiletého muže podezřelého z útoku poblíž berlínských oslav pochodu hrdosti. Útočník podle vyšetřovatelů najel dodávkou do lidí v parku Tiergarten, jednu ženu zabil a desítky dalších zranil. Úřady případ vyšetřují jako pravděpodobný teroristický čin.

Izraelští osadníci zapálili dvě mešity na Západním břehu

Izraelští osadníci zaútočili na několik palestinských obcí na okupovaném Západním břehu. Zapálili dvě mešity, poškodili auta a zemědělskou půdu a na budovách zanechali nenávistné nápisy. Násilí přišlo dva dny po střetu u vesnice Tal, při kterém zemřeli čtyři Palestinci a dva Izraelci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama