Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Po povodních v Nepálu se pohřešují už tři tisícovky lidí. 17 tisíc dětí potřebuje pomoc, hlásí UNICEF

Počet lidí pohřešovaných po ničivých povodních a sesuvech v Nepálu a sousední Číně vzrostl téměř na 3 000. Záchranáři zatím nalezli a vyprostili 633 těl. Pátrání po dalších přeživších v oblastech, které před několika dny zasáhl mohutný příval vody, ledu a trosek, pokračuje.

Při nočním ruském útoku v okolí ukrajinské Buči zahynulo 27 lidí

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.

Írán se bude bránit novým americkým sankcím, uvedla vláda

Íránská vláda dnes podle agentury Tasním uvedla, že bude pevně čelit americkým sankcím a "americko-izraelskému spiknutí". Zopakovala, že diplomacie a obrana jsou pro Teherán dva neoddělitelné nástroje k ochraně národních zájmů a bezpečnosti. Vláda mimo jiné slíbila, že se zaměří na zlepšení životních podmínek Íránců. Chce omezit inflaci, vytvořit více pracovních míst, podpořit domácí výrobu a postupně snižovat závislost země na americkém dolaru.

Rostoucí teploty zesilují účinky El Niña, ukazuje nová studie

Klimatický jev El Niño, který pravidelně ovlivňuje počasí po celém světě, je podle nové studie stále intenzivnější. Vědci dospěli k závěru, že jej zesiluje globální oteplování způsobené spalováním fosilních paliv. Aktuálně se přitom v Tichém oceánu formuje mimořádně silná epizoda.

Matka obžalovaná ze smrti tří dětí čeká na verdikt poroty

Porota v Massachusetts zatím nedospěla k verdiktu v procesu s Lindsay Clancy, která čelí obžalobě v souvislosti se smrtí svých tří dětí. Klíčovou otázkou není samotný čin, ale to, zda byla v jeho okamžiku trestně odpovědná.

Plzeň otočila duel s Crvenou zvezdou a postoupila do Evropské ligy

Viktoria Plzeň předvedla mimořádný obrat a zajistila si místo v ligové fázi Evropské ligy. Proti Crvené zvezdě smazala tříbrankovou ztrátu z prvního utkání, doma zvítězila 5:1 po prodloužení a dvojzápas ovládla celkově 5:4. Rozhodující trefu zaznamenal střídající obránce Dávid Krčík.

USA chtějí odstřihnout egyptskou banku od dolarů kvůli vazbám na Írán

Spojené státy navrhly omezit přístup poboček egyptské banky Banque Misr ve Spojených arabských emirátech k americkému finančnímu systému. Washington je podezírá, že zprostředkovaly miliardové platby pro firmy napojené na íránské finanční sítě.

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila. Dodala, že dohoda umožní výrazné zvýšení těžby ropy a přinese Venezuele rozsáhlé investice a daňové příjmy.

Zemřel ugandský král Oyo, nejmladší vládnoucí monarcha světa

Tradiční ugandský panovník Oyo Nyimba Kabamba Iguru Rukidi IV., který se ve světě proslavil jako nejmladší vládnoucí monarcha, zemřel ve věku 34 let. O jeho úmrtí informoval předseda vlády království Tooro v západní Ugandě.

Trump místo vojenských operací sází na sankce. Írán to podle expertů zlomit nemusí

Šest měsíců po zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu je rychlé ukončení konfliktu v nedohlednu. Americký prezident Donald Trump omezil přímé vojenské eskalace a vsadil na sankce, blokádu a tlak na obchodní partnery Teheránu. Analytici však pochybují, že ekonomická válka Írán přiměje ke kapitulaci.

USA omezí odběr vody z vysychající řeky Colorado

Kalifornie, Nevada a Arizona budou muset v příštích dvou letech výrazně omezit odběr vody z řeky Colorado. Zásoby klíčové vodní tepny amerického západu dál klesají kvůli dlouhodobému suchu, rostoucím teplotám a nadměrné spotřebě.

Trump odmítá návrat k dohodě s Íránem. Sází na sankce a tlak na Teherán

Americký prezident Donald Trump podle zdrojů obeznámených se situací ztratil zájem obnovit červnovou prozatímní dohodu s Íránem. Washington chce místo toho dál utahovat ekonomické šrouby a přimět Teherán k ústupkům v otázce jaderného programu i znovuotevření Hormuzského průlivu.

Zemřel norský král Harald V., bylo mu 89 let

Po vleklých zdravotních problémech zemřel nejstarší evropský panovník, norský král Harald V., který byl od minulého pondělí v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Oznámil to dnes podle agentur královský palác. Po jeho smrti se jeho syn Haakon VIII. stává novým norským králem.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po nočních útocích

Noční ruské útoky zabily nejméně dva lidi v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Chersonu ruský dron zabil 61letého muže, oznámil náčelník městské správy Jaroslav Šaňko. Ve městě Sumy ruské letecké bomby zabily stejně starého muže a zranily sedm lidí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Hryhorov. Ruský dron ve městě Zmijiv u Charkova zabil ženu a zranil její dceru a další ženu, informovala prokuratura. Ruskem dosazená správa zase hlásí čtyři zraněné po dronovém útoku na obytný dům v Sevastopolu na okupovaném Krymu.

Katastrofa v Nepálu a Číně má už 472 obětí. Hrozí další ničivá povodeň

Jezero, které se vytvořilo po středečním sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, dnes začalo přetékat. Hrozí další povodeň, která může zasáhnout oblasti, jež už před dvěma dny poničil příval vody, varovala čínská stanice CCTV. Čínské úřady přerušily záchranné práce v postižené oblasti. Stoupající hladiny řek už potvrdily také nepálské úřady, které rovněž přerušily záchranné práce, napsala agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama