Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Super El Niño udeří naplno. Zemřít může téměř půl milionu lidí

Klimatický jev El Niño má nerovnoměrný vliv na svět. Zatímco na západní části evropského kontinentu se očekává málo sněhu a vyšší teploty, v evropské části Ruska meteorologové předpovídají nadprůměrné sněžení a chladné teploty. Do února 2027 může počet obětí horka spojeného s jevem El Niño vzrůst na téměř půl milionu.

EU znepokojil americký plán zakázat vývoz nafty, konzultuje s USA

Evropská unie je znepokojena americkými plány na zákaz vývozu nafty, který by se negativně projevil na obou stranách Atlantiku. Novinářům to dnes sdělil mluvčí Evropské komise Olof Gill, podle něhož je Brusel v kontaktu s Washingtonem.

Bochník chleba za 1300 Kč. Rakouská pekárna šokovala Američany

Přijdou vám ceny chleba v Česku vysoké? Rakouské rodinné pekařství Martin Auer na sebe strhlo pozornost okamžitě po otevření prodejny v USA, když vyšlo najevo, že prodává bochník chleba za 60 dolarů, což je v přepočtu na koruny téměř 1300 korun.

Třetina amerických řek může pomoci zachovat sladkovodní biodiverzitu

Rozsáhlá síť řek a potoků napříč Spojenými státy může hrát zásadní roli v ochraně sladkovodních druhů před úbytkem jejich přirozeného prostředí i změnou klimatu. K zachování velké části biodiverzity by podle nového výzkumu mohla stačit ochrana a obnova přibližně 35 % vodních toků.

AI v Austrálii prolomila vládní databázi zdravotní péče. Vláda incident vyšetřuje

Australská vláda vyšetřuje incident, při němž agent umělé inteligence společnosti OpenAI získal přístup k veřejným i neveřejným souborům v systému spojeném s databází Medicare. Podle premiéra Anthonyho Albaneseho jde o první známý případ, kdy umělá inteligence narušila vládní síť.

Krize v úderné skupině USS Abraham Lincoln. O sebevraždu se pokusilo 8 námořníků

Osm příslušníků amerického námořnictva z úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení na Blízkém východě, včetně bojových operací ve válce s Íránem, pokusilo o sebevraždu. Vyplývá to z dopisu úřadujícího ministra námořnictva USA.

České gripeny v noci na rozkaz NATO opět střežily nebe nad Polskem

České ozbrojené letouny JAS-39 Gripen v noci opět vzlétly na rozkaz Severoatlantické aliance (NATO), aby nad Polskem střežily vzdušný prostor. Zasahovat nemusely, uvedla armáda na síti X. Letouny jsou již zpět na základně v Pardubicích. Gripeny vzlétly chránit polský vzdušný prostor také minulý pátek.

Si na červeném koberci, Trump čekající u letadla. Přivítání čínského prezidenta vyvolalo kritiku

Čínský prezident Si Ťin-pching poprvé za více než 10 let dorazil do Spojených států. Dostalo se mu neobvyklého přivítání od samotného amerického protějšku Donalda Trumpa. Ten místo uvítání v Bílém domě čekal na čínského vůdce přímo na letištní ploše.  

Soudce zablokoval Trumpovo vypovězení CNN, MS Now a Politico z Bílého domu

Federální soudce dnes nařídil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi obnovit novinářům stanic CNN a MS Now a zpravodajského serveru Politico přístup do Bílého domu. Prezidentovo rozhodnutí vypovědět trojici médií z Bílého domu bylo podle soudce zřejmě protiústavní. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP bude dnešní nařízení platit 14 dní a má zachovat dosavadní stav, dokud soud případ podrobněji neprozkoumá.

Nizozemsko se příští rok vrátí do Eurovize. Veřejnoprávní TV stanice bude soutěž i tak bojkotovat

Nizozemsko se v roce 2027 znovu zúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Rozhodnutí přichází navzdory tomu, že veřejnoprávní stanice Avrotros, která dosud zajišťovala nizozemskou účast, oznámila pokračování svého bojkotu kvůli účasti Izraele a válce v Gaze.

Pákistán ostřeloval cíle v Afghánistánu, z nichž měly být dle něj vysílány drony

Pákistán dnes brzy ráno oznámil, že provedl letecké údery na deset cílů v Afghánistánu, které byly podle něj ve středu využity k útokům bezpilotních letounů proti Pákistánu. Napsala to agentura AP, podle níž se jedná o výrazné vyhrocení napětí mezi sousedními zeměmi ohrožující zprostředkovatelské snahy regionálních mocností o mír.

Írán se vzepřel Trumpovi. Nikdy nepoklekneme, vzkázal Pezeškján

Írán bude vzdorovat americké šikaně a před USA nepoklekne. Taková slova přednesl na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Masúd Pezeškján. Jeho projev byl vzdorovitý i smuteční. Ukazoval fotografie zabitých civilistů při amerických úderech a pohrozil, že Írán bude zvyšovat odpor, pokud americký tlak poroste. Teherán je však podle něj otevřen diplomacii.

Karel Sedláček jako první Čech vyhrál turnaj PDC

Karel Sedláček dosáhl historického úspěchu českých šipek. Jako první Čech ovládl turnaj profesionální organizace PDC. Na Players Championship 30 v nizozemském Hertogenboschi prošel přes sedm soupeřů a ve finále porazil Scotta Williamse 8:7.

Berlínská policie podnikla razii proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi

Berlínská policie dnes ráno podnikla rozsáhlou razii kvůli podezření z nelegálního obchodování se zbraněmi. Prohledala byty na několika místech metropole, zadržela několik lidí. Podle agentury DPA souvisí zátah s organizovaným zločinem.

Americké podniky počítají s dalším zdražováním. Menším chybějí peníze na rozvoj

Americké firmy zvýšily své odhady letošního zdražování a mezi jejich hlavní obavy se dostaly úrokové sazby. Podle nového průzkumu očekávají růst vlastních prodejních cen v průměru o 5,3 procenta. Menší podniky zároveň častěji narážejí na finanční omezení, která jim komplikují provoz i rozvoj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama