Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

EU díky reformám uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Věk migrantů přicházejících do Británie bude od příštího roku rozpoznávat AI

Velká Británie plánuje od příštího roku nasadit na hranicích technologii využívající umělou inteligenci k odhadu věku migrantů. Cílem systému je odhalit dospělé osoby, které se při žádosti o azyl vydávají za děti.

Kolumbijci míří k urnám, volby rozhodnou o budoucnosti země

Kolumbie si v neděli zvolí nového prezidenta. Volby se proměnily v souboj mezi stoupenci levicového kurzu současné vlády a politiky, kteří slibují tvrdší postup proti násilí, nižší daně a podporu ekonomiky. Průzkumy zatím nenaznačují jasného vítěze.

Znečištěný vzduch brzdí růst dětských plic

Znečištěné ovzduší může zpomalovat růst plic u dětí a jeho dopady se mohou táhnout až do rané dospělosti. Britští vědci sledovali tisíce lidí narozených v okolí Bristolu a zjistili, že kvalita vzduchu v dětství souvisí s vývojem plicních funkcí.

Maďarská policie uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod Budapest Pride

Maďarská policie dnes uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy tato akce na podporu komunity LGBT+ byla z iniciativy vlády tehdejšího národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Česká ekonomika rostla rychleji, než se čekalo

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila víc, než naznačoval původní odhad statistiků. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Růst táhly hlavně spotřeba domácností a investice, slabší stránkou zůstal zahraniční obchod.

Nicolas Cage si po letech oficiálně změnil jméno

Nicolas Cage používá své jméno už desítky let. Teprve nyní ale herec přiznal, že jeho umělecké jméno se stalo i jeho skutečným jménem. Rozhodnutí podle něj souvisí s vlastní identitou i snahou vystoupit ze stínu slavného příjmení.

V nemocnici v Římě je lékařka, která byla v Kongu v kontaktu s pacienty s ebolou

V nemocnici v Římě je v izolaci lékařka, která v Kongu přišla do kontaktu s pacienty s ebolou, nemá ale žádné příznaky, informovala dnes agentura ANSA. Italské ministerstvo zdravotnictví zároveň zdůraznilo, že v Itálii nyní nejsou žádné případy eboly a že riziko výskytu v dalších dnech je velmi nízké. Místní média také dnes informovala, že italská premiérka Giorgia Meloni požádala Evropskou unii o posílení koordinovaných hraničních kontrol osob přijíždějících z oblastí s výskytem eboly.

Rumunský prezident žádá mezinárodní reakci poté, co v jeho zemi dron zasáhl dům

Rumunský prezident Nicušor Dan vyzval ke koordinované mezinárodní reakci kvůli zásahu obytného domu ruským dronem v jeho zemi, incident z dnešní noci označil za bezprecedentní. Bukurešť si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance, informuje agentura Reuters.

ECB čeká těžké rozhodnutí. V sázce je její pověst

Tvůrci politik Evropské centrální banky (ECB) čelí dilematu – zvyšovat úrokové sazby pod hrozbou recese, nebo je nechat stabilní a riskovat nekontrolovaný růst inflace. Nakonec možná nebude třeba rychle měnit měnovou politiku díky očekáváním na trzích.

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, uvedl Bezos na sociální síti X s tím, že je příliš brzy na určení příčiny výbuchu.

Ruský dron v Rumunsku u hranic s Ukrajinou zasáhl dům a zranil dva lidi

Ruský dron v noci na dnešek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska desetipatrový panelový dům a lehce zranil dva lidi. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galati u hranic s Ukrajinou jsou značné škody. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Agentura Reuters uvádí, že je to první případ od začátku ruské války proti Ukrajině, kdy dron v Rumunsku zasáhl hustě zabydlenou oblast a někoho zranil.

Trump teď nedá dohodě s Íránem zelenou, zchladil očekávání Vance

Americký viceprezident J. D. Vance ve čtvrtek prohlásil, že USA a Írán učinily pokrok směrem k mírové dohodě, prezident Donald Trump ji však není připraven schválit. Nutné podle něj bude vyřešit několik sporných bodů, z nichž některé se týkají íránského jaderného programu.

Rakousko izolovalo člověka s podezřením na ebolu

Rakouské úřady řeší možné zavlečení eboly do země. Člověk, který se vrátil z Ugandy, má příznaky odpovídající nákaze, první test ale infekci nepotvrdil. Lékaři teď čekají na druhý rozbor a hygienici zjišťují, s kým byl pacient v kontaktu.

Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama