1.3 C
Czech
Středa 19. listopadu 2025
Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.

Brazílie odsoudila vojenské důstojníky a policistu za pokus o převrat, plánovali atentát na Lulu

Nejvyšší soud Brazílie v úterý vynesl rozsudek nad vojáky a policistou, kteří plánovali převrat a atentát na prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před jeho inaugurací. Poslal je do vězení až na 24 let. Celkem bylo odsouzeno deset lidí, mezi nimi i bývalý prezident Jair Bolsonaro.

Vánoční trhy by měly mít společné bezpečnostní standardy, navrhl Merz

Vánoční trhy v Německu by měly mít podle Friedricha Merze jednotné bezpečnostní standardy. Spolkový kancléř to řekl dnes při návštěvě spolkové země Sasko-Anhaltsko, v jejíž metropoli Magdeburku loni muž původem ze Saúdské Arábie najel do prostoru vánočních trhů a zabil šest lidí. Německá média v posledních dnech informovala o rostoucích nákladech na pořádání vánočních trhů, a to právě kvůli bezpečnostním opatřením.

Sabotáž v Polsku podle Fialy ukazuje na nutnost investic do obrany

Informace o strůjcích víkendové sabotáže na polské železniční trati mezi Varšavou a Lublinem podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) ukazuje, že je třeba posilovat obranu. Na facebooku uvedl, že by to měla mít na paměti i nová vláda. Mluvčí polského ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb dnes uvedl, že vše ukazuje na to, že za sabotáží stály ruské tajné služby.

Ruská raketa zabila dívku, zranila devět lidí v Charkovské oblasti

Ruský raketový útok zabil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny sedmnáctiletou dívku a zranil nejméně devět lidí. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Další dvě ženy podle úřadů přišly o život při útoku dronů v Černihivské oblasti na severu země. Dvě raněné při náletech dronů hlásí správa Dněpropetrovské oblasti. Rusko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zlikvidovala 31 ukrajinských bezpilotních letounů.

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama