Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama