Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Tchaj-wan zlehčuje dopad čínských sankcí na evropské zbrojařské společnosti

Sankce, které vůči sedmi evropským společnostem a subjektům působícím v odvětví vyzbrojování a obrany zavedla Čína, nenaruší schopnost Tchaj-wanu získávat zbraně. Dnes to podle agentury Reuters uvedl tchajwanský ministr obrany Wellington Koo. Čína omezení, které se týkají i českých zbrojařských společností Excalibur Army a Omnipol, české pobočky americké společnosti zaměřené na satelitní snímkování SpaceKnow a českého národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace, zavedla zejména kvůli prodeji zbraní nebo tajným dohodám s Tchaj-wanem.

Trump o střelbě: Nebál jsem se, chtěl jsem zůstat

Incident na galavečeru ve Washingtonu vyvolal šok i otázky o bezpečnosti. Ozbrojený muž se pokusil proniknout přes kontrolu do hotelu, kde se sešlo více než dva tisíce hostů, včetně prezidenta Donalda Trumpa, první dámy, viceprezidenta J. D.Vance a členů kabinetu. Po výstřelech byl prezident evakuován.

Írán podle Axiosu předložil USA nový návrh na ukončení války a otevření průlivu

Írán předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války s tím, že jaderné rozhovory by se odložily až na pozdější fázi vyjednávání. V noci na dnešek o tom informoval portál Axios s odvoláním na své zdroje. Spojené státy s Izraelem na konci února zaútočily na Írán, což vyvolalo regionální válku. Mezi Íránem a USA nyní platí příměří.

Japonsko zasáhlo další silné zemětřesení

Japonský ostrov Hokkaidó dnes zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,2 stupně. Informovala o tom agentura AFP. Otřesy nastaly v době, kdy japonské úřady vydaly pro sever země varování před velkým zemětřesením, které by mohlo přesáhnout i sílu osmi stupňů.

Návštěva krále Karla v USA se uskuteční i po střelbě ve Washingtonu

Bezpečnostní incident ve Washingtonu vyvolal otázky, ale na britské královské návštěvě se nic nemění. Král Karel a královna Camilla dorazí do Spojených států podle plánu. Úřady ujišťují o jejich bezpečnosti.

Na slavnostní večeři v hotelu Washington Hilton střílel učitel a herní vývojář. Podle policie chtěl zabít Trumpa

Policie zveřejnila identitu muže zadrženého po sobotní střelbě v hotelu Washington Hilton, kde se konala tradiční večeře korespondentů Bílého domu. Je jím Cole Tomas Allen (31) z kalifornského Torrance.

Herzog zatím Netanjahua neomilostní

Izraelský prezident Jicchak Herzog se zatím nechystá omilostnit premiéra Benjamina Netanjahua v jeho korupční kauze. Místo rychlého rozhodnutí chce otevřít cestu k jednání o možné dohodě o vině a trestu. Spor je v Izraeli mimořádně citlivý a silně rozděluje veřejnost.

Trump hájil kryptoměnový zákon na soukromé akci v Mar-a-Lagu

Americký prezident Donald Trump znovu podpořil kryptoměnový průmysl. Na soukromé akci ve svém floridském klubu Mar-a-Lago vystoupil před největšími držiteli memecoinu $TRUMP a varoval banky, aby neblokovaly dlouho odkládanou kryptoměnovou legislativu.

Ozbrojené skupiny podnikly koordinované útoky po celém Mali. Ministr obrany je po smrti

Koordinované útoky ozbrojených skupin otřásly Mali a zasáhly i oblasti kolem metropole Bamako. Násilí patří k největším za poslední roky a situace zůstává nepřehledná. Podle dostupných zpráv byl při jednom z útoků zabit ministr obrany Mali. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

EU odkládá velký zákaz toxických chemikálií

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Trump v březnu nakoupil dluhopisy za nejméně 51 milionů dolarů

Americký prezident Donald Trump v březnu provedl rozsáhlé nákupy dluhopisů. Podle zveřejněných majetkových přiznání investoval nejméně 51 milionů dolarů, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Transakce zahrnovaly komunální dluhopisy, americké státní dluhopisy i firemní emise z několika odvětví.

Abbásův Fatah se prohlásil za jasného vítěze místních voleb na Západním břehu

Palestinská nacionalistická sekulární strana Fatah, jejímž lídrem je šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, dnes oznámila jasné vítězství v sobotních místních volbách na Izraelem okupovaném Západním břehu. Informovala o tom agentura WAFA. Mnozí Palestinci jsou ale podle katarské televize Al-Džazíra k volbám skeptičtí, ve většině okrsků totiž mohli hlasovat jen o jedné společné kandidátce, uvedla katarská televize. Volební účast činila nicméně 53 procent, což je podle agentury AP na tento region účast relativně vysoká.

Střelba přerušila galavečeři novinářů ve Washingtonu. Trump musel být evakuován

Střelba během slavnostní večeře novinářů ve Washingtonu vyvolala chaos a okamžitý zásah ochranky. Prezident Donald Trump i další hosté vyvázli bez zranění, útočník skončil v rukou policie.

Maroko chce díky slunci snížit závislost na fosilních palivech

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Diamantová liga výrazně zvyšuje prémie pro atlety

Atletická Diamantová liga vstupuje do nové éry. Organizátoři oznámili výrazné navýšení finančních odměn. Od roku 2025 se mezi sportovce rozdělí celkem 9,24 milionu dolarů. Jde o nejvyšší částku od vzniku seriálu v roce 2010.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama