Protext ČTKNová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat...

Nová studie odhaluje, že je do roku 2050 potřeba v Evropě investovat 1,5 bilionu eur do udržitelné mobility

Praha 1. října 2024 (PROTEXT) – EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), organizace Evropské unie, dnes zveřejnila svou nejnovější studii „Náklady a přínosy transformace městské mobility“. Tento rozsáhlý výzkum se zabývá tím, jak mohou evropská města postupovat na složité cestě při plnění cílů Zelené dohody v odvětví dopravy do let 2030 a 2050, a současně posuzuje finanční a společenské dopady různých strategií mobility.

Tato studie je aktualizací zprávy z roku 2021 a předkládá podrobnou simulaci tří scénářů transformace mobility ve dvanácti evropských vzorových městech, přičemž reflektuje rozmanitost městských prostředí v EU. Uvádí, že zatímco by samotný technologický pokrok mohl snížit emise CO2 do roku 2030 o 21 %, dosažení cílů Zelené dohody vyžaduje mnohem ambicióznější opatření. Jediný způsob snížení emisí v městské mobilitě, který odpovídá cíli dohody do roku 2030, zahrnuje 44% snížení emisí, nicméně potýká se s výraznými výzvami, pokud jde o přijetí veřejností a změnu chování.

Studie zdůrazňuje, že nejúčinnějším opatřením k omezení používání osobních automobilů, a tedy i emisí, zahrnuje kombinaci atraktivní veřejné dopravy, možností sdílené mobility a nízkoemisních zón. Tato opatření by do roku 2030 měla o 7 % zvýšit využívání veřejné dopravy a až o 16 % omezit počet jízd soukromými vozy.

Maria Tsavachidis, CEO EIT Urban Mobility, k těmto zjištěním uvedla: „Zpráva poukazuje na naléhavost prioritizace vhodných investic do čisté mobility a její pozitivní dopad na zdraví a životní prostředí. Veřejná doprava se jeví jako nejdostupnější řešení snižující emise CO2. Ovšem taková transformace s sebou přináší výzvy. Potřebujeme koordinované úsilí na všech úrovních — na úrovni měst i Evropy —, aby bylo zajištěno, že budou učiněny nezbytné investice a že do debaty budou zapojeni občané.“

Plánuje se, že všechny tři scénáře analyzované ve studii dosáhnou v sektoru dopravy do roku 2050 cílů Zelené dohody týkajících se snížení emisí uhlíku, a to zejména trvalým technologickým pokrokem a obnovou vozového parku. Studie předpokládá, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši minimálně 1,5 bilionu eur[1], včetně 500 miliard na realizaci a řízení různých opatření udržitelné mobility. Přestože jsou tyto náklady vysoké, studie zdůrazňuje, že přínosy — například nižší emise CO2, zlepšení veřejného zdraví a nižší externí náklady — vyváží finanční výdaje.

Kromě snížení emisí studie poukazuje na významné přínosy pro veřejné zdraví. Přechod na aktivnější způsoby dopravy, například chůzi nebo jízdu na kole, mohou díky přínosům aktivního životního stylu vést do roku 2050 k úsporám ve zdravotní péči až do výše 1 170 eur na obyvatele. Dále se předpokládají zlepšení v oblasti silniční bezpečnosti s potenciálním snížením úmrtí při dopravních nehodách až o 70 % do roku 2050 v důsledku bezpečnější infrastruktury a zavedení inteligentních systémů dopravy.

Výzkum uvádí, že bez ohledu na charakter evropských měst je prioritizace veřejné dopravy zásadní pro dostupnou a udržitelnou městskou mobilitu. Veřejná doprava nejen nabízí ideální kompromis mezi snížením emisí CO2 a investicemi, ale představuje rovněž jedinou možnost inkluzivní mobility pro všechny skupiny obyvatel. I při započtení nákladů na infrastrukturu a investice vyniká veřejná doprava jako cenově dostupná možnost dopravy s nízkými emisemi CO2 a jako jeden z nejrealističtějších a nejpraktičtějších přístupů k dosažení cílů Zelené dohody.

V evropském závodu o dosažení klimatických cílů předkládá studie „Náklady a přínosy transformace městské mobility“ zásadní cestovní mapu pro politiky, urbanisty a zúčastněné strany, která je provede budoucími složitými výzvami a příležitostmi. Další informace nebo úplné znění studie najdete zde.

 

ZÁKLADNÍ INFORMACE

O EIT Urban Mobility

EIT Urban Mobility, iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), který je organizací Evropské unie, si klade za cíl urychlit přechod na uživatelsky orientovaný, integrovaný a multimodální přepravní systém. Jako přední evropská inovační komunita pro městskou mobilitu EIT Urban Mobility usnadňuje spolupráci mezi městy, průmyslem, akademickou obcí, výzkumem a inovacemi při řešení nejurgentnějších problémů měst v oblasti mobility. S využitím měst jako živých laboratoří její průmysloví, výzkumní a univerzitní partneři ukazují, jak mohou nové technologie fungovat při řešení problémů v městech, aby přeprava obyvatel, zboží a odpadu probíhala pomocí chytřejších a udržitelnějších metod.

Další informace naleznete na www.eiturbanmobility.eu.

Sledujte EIT Urban Mobility na: Linkedin, Twitter, Facebook, Youtube, Instagram

[1] Náklady jsou shrnuty za období let 2022–2050 a jsou uvedeny pro města v EU s více než 50 000 obyvateli.

 

 

Doporučujeme

Musk zuří kvůli Indii. Tamní miliardáře obvinil z blokování služeb Starlinku

Miliardář Elon Musk obvinil jisté zájmové skupiny z blokování spuštění jeho satelitní internetové služby Starlink, kterou provozuje jeho společnost SpaceX. Podle něj se snaží udržet dominantní postavení na trhu. Kontroverzní podnikatel to označil za „zločin vůči indickému lidu“.

Keporkaky u Austrálie stále více ohrožují lodě

Keporkaci se podél východního pobřeží Austrálie po desetiletích ochrany výrazně zotavili. S rostoucím počtem velryb ale přibývá také jejich kontaktů s loděmi. Střety a zásahy lodními šrouby mohou zvířatům způsobit vážná zranění, která je ovlivňují ještě dlouho poté.

Chlapec na základní škole v Polsku napadl tři lidi, jeden z nich zemřel

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi - jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie.

Nad Íránem se stahují mračna. USA se připravují na masivní údery

Pentagon před několika dny nařídil velitelství CENTCOM, aby dokončilo přípravy na obnovení hlavních bojových operací v Íránu, uvedli podle serveru Axios američtí představitelé. Mluvčí íránské armády varoval, že síly islámské republiky jsou v případě „americké agrese“ připraveny provést preventivní údery na americké základny na Blízkém východě.

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny, oznámilo dnes jihokorejské ministerstvo zahraničí. Soul tak reaguje na prohlubující se diplomatický spor kolem ukrajinského předání severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje, informovala agentura AFP.

Zemřela španělská důchodkyně, jejíž vystěhování vyvolalo celostátní protesty. Bylo jí 87 let

Maricarmen Abascal se během několika týdnů stala symbolem španělské bytové krize. Sedmaosmdesátiletou ženu policie v září vystěhovala z madridského bytu, kde žila více než 70 let. Skončila v nemocnici a domů se už nevrátila. Její případ rozpoutal protesty, které přispěly až k vyhlášení předčasných parlamentních voleb.

KOMENTÁŘ: Data ukazují, že AI adopce je stále na začátku. Tento nástroj drtivě vede

Mnozí, kteří propadli do králičí nory jménem AI, mají často pocit, že umělé inteligenci se věnuje úplně každý a kdo zaspí nejnovější model, nemá na trhu místo. Data z USA, kde by měla být adopce díky zástupu projektů nejrychlejší, ale vyprávějí jiný příběh.

Při útocích na saúdská letiště zemřeli tři lidé, desítky jich utrpěly zranění

Boje mezi Saúdskou Arábií a jemenskými povstalci Hútíi dál eskalují. Rebelové při útoku na saúdská letiště v posledních dvou dnech zabili tři lidi. Desítky dalších jich utrpěly zranění. Hútíové tvrdí, že znovu získali kontrolu nad průlivem Báb el-Mandéb, což jemenská vláda odmítla.

Isaias zesílil na hurikán. Pobřeží USA se připravuje na záplavy a silný vítr

Tropická bouře Isaias během noci zesílila na první hurikán letošní atlantické sezony. Nad Mexickým zálivem dosáhla rychlosti větru kolem 120 kilometrů za hodinu a pokračuje směrem k pobřeží Spojených států. Úřady v částech Floridy a Alabamy už vyhlásily stav nouze a některé pobřežní oblasti se připravují na evakuace.

Ledecká kompletně obměnila lyžařský tým a vsadila na rakouské trenéry

Ester Ledecká vstoupí do nové sezony s výrazně pozměněným týmem. Po letech se rozloučila s několika dlouholetými spolupracovníky, změnila značku lyží a přivedla zkušené rakouské trenéry. Novou sestavu už otestovala během přípravy v Chile. Česká závodnice přitom dál počítá s kombinováním lyží a snowboardu.

Většina francouzských středních škol obnovila výuku, protesty ale pokračují

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla dnes ve většině francouzských středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračovaly blokády a protesty. Vláda chce ve školách vyhradit čas na diskuse o problémech studentů. Ti si stěžují například na nedostatek učitelů, špatné vybavení škol, přeplněnost tříd a přetíženost rozvrhů. Studentské svazy středoškoláků i vysokoškoláků vyzývají k novým protestním pochodům v Paříži i dalších městech ve čtvrtek.

Trump chce kvůli případu údajného moru na Sibiři hovořit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že chce brzy hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o úmrtí laborantky ve výzkumném centru zabývajícím se morem na Sibiři. Případ vyvolal otázky ohledně možného plicního moru a přiměl Spojené státy požádat Moskvu o další informace.

Česko ve Wembley nestačilo na Anglii, Kane se trefil dvakrát

Česká reprezentace dál čeká na první body pod trenérem Santim Deniou. Ve čtvrtém utkání skupiny A3 Ligy národů prohrála ve Wembley s Anglií 0:3. O výsledku se rozhodovalo především kolem přestávky. Vladimír Coufal nejprve nešťastně skóroval do vlastní branky, poté se dvakrát prosadil Harry Kane.

Nepál ukončil pátrání po obětech povodní, 5285 lidí je stále pohřešováno

Nepál ukončil pátrání po obětech ničivých povodní z 26. srpna, přestože stále zůstává pohřešováno 5285 lidí. Rozhodnutí vlády vyvolalo mezi rodinami obětí smíšené reakce. Někteří příbuzní se s ukončením pátrání odmítají smířit a požadují, aby záchranáři pokračovali, jiní už chtějí především získat úmrtní listy a uzavřít bolestnou kapitolu, uvedla agentura AP.

WHO žádá od Ruska další informace ohledně situace s morem na Sibiři

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla dnes agentura Reuters. Kreml uvedl, že Rusko organizaci o epidemiologické situaci řádně informovalo. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama