Paříž – Sázka na migraci i nízká popularita vlády prezidenta Emmanuela Macrona stojí za rostoucími preferencemi francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN). Shodují se na tom francouzští politologové, které ČTK oslovila. Průzkumy veřejného mínění straně před červnovými volbami do Evropského parlamentu přisuzují prvenství s více než 30 procenty hlasů.
Hlavním důvodem, proč se extrémní pravici velmi daří, je skutečnost, že „vláda je velmi nepopulární a prezident Macron rovněž“, uvedla politoložka Laure Neumayerová z univerzity Picardie Jules Verne v Amiens. „RN vykresluje evropské volby jako referendum o vládě a prezidentovi, takže je velmi těžké rozlišovat mezi evropskými a národními otázkami. Macron se snažil toto rozlišovat, ale jeho odpůrci využívají eurovolby ke kritice jeho osoby a jeho politiky,“ dodala Neumayerová.
Stále také funguje sázka na zdůrazňování migrace jako „příčiny všeho, co se nedaří“, přestože strana nemá příliš vyjasněný postoj k jiným otázkám, řekl politolog Olivier Costa z univerzity Sciences Po. „Jsou velmi proti migrační politice, kterou nedávno přijala EU, a jsou také velmi proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, protože říkají, že by to kvůli příliš velké konkurenci zničilo francouzské zemědělství,“ dodala Neumayerová.
Postoj k ruské agresi na Ukrajině je podle Neumayerové druhým tématem, ke kterému RN zaujímá vcelku jasný postoj. Macron v březnu prohlásil, že Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. „RN vždycky říká, že záleží na pomoci Ukrajině vojenským vybavením, ale nikdy bychom neměli posílat žádné vojáky,“ uvedla Neumayerová.
Podle Costy se Národní sdružení vůči Ukrajině příliš jasně nevyjadřuje, snaží se ale zbavit nálepky, že má vazby na Rusko. Strana ve Francii čelila kritice kvůli údajným sympatiím vůči Moskvě. Bývalá šéfka RN Marine Le Penová musela například vysvětlovat, proč financovala své politické aktivity skrze půjčku od První česko-ruské banky. Le Penová tvrdila, že jí francouzské banky úvěr poskytnout odmítly. Předseda RN Jordan Bardella v posledních měsících opakovaně řekl, že Rusko tvoří pro Evropu hrozbu v mnoha dimenzích.
Jinak podle Neumayerové není zcela zřejmé, co si osmadvacetiletý europoslanec, kterému Le Penová předala otěže vedení strany, myslí, protože chce debatovat prakticky jen s Macronem.
Dalším faktorem rostoucích preferencí krajní pravice je vzestup populistů po celé Evropě i skutečnost, že Bardella má za sebou mnoho mediálních tréninků a je „poměrně dobrým řečníkem, což není vždy případ kandidátů Národního sdružení“, řekl Costa. Jako příčinu zmínil také poměrně nový prvek, tedy že mnoho soukromých médií je podle něj otevřeně nakloněno extrémní pravici.
Krajní pravice pravděpodobně ve volbách uspěje i v dalších členských zemích, Costa ale neočekává „masivní dopad na fungování Evropského parlamentu“. Dodává však, že více rozhodnutí zřejmě bude přijato spíše napravo, například v oblasti migrace, institucionálních reforem či rozšíření EU.
„Myslím, že záleží na tom, zda se jim podaří vytvořit politickou skupinu v Evropském parlamentu, která by dlouho vydržela,“ odpověděla Neumayerová na dotaz, jaké bude mít úspěch krajní pravice dopady. „Každých pět let se snaží vytvořit jednu nebo dvě skupiny a pak dochází k vnitřním bojům a nemohou se shodnout na docela důležitých otázkách. Jsou jednotní proti migraci, shodnou se na populistické kritice EU – že vytváří příliš mnoho norem a byrokracie – ale jsou tam i nějaké neshody ohledně zahraniční politiky, například co se týká Ukrajiny a Ruska. Domnívám se, že to by mohlo oslabit jejich váhu v europarlamentu,“ uzavřela Neumayerová.
