Senát schválil rozsáhlou novelu školského zákona. Jednou z hlavních změn je, že od roku 2026 budou kuchařky, školníci či uklízečky placeni z rozpočtů obcí a krajů. Změna má přinést větší efektivitu, ale zároveň vyvolává obavy z nedostatku financí.
Obce a kraje dostanou vyšší podíl z daňových příjmů. Podle dosavadních propočtů si veřejné rozpočty polepší o 32,4 miliardy korun ročně. Peníze mají pokrýt nejen mzdy provozních zaměstnanců, ale i učebnice, exkurze nebo vzdělávání učitelů.
Kritici varují, že navýšení nestačí. Podle některých starostů jsou vládní výpočty mimo realitu a finance nevystačí. „Abychom udrželi služby na úrovni, museli bychom doplácet z městského rozpočtu,“ říká například místostarosta Břeclavi Petr Vlasák. Podobné výhrady má i Kladno nebo Jihomoravský kraj.
Škrty nebo přeskupování lidí
Ne všichni ale bijí na poplach. V menších obcích plánují sdílet školníky a úvazky upravit. Některá města už teď vkládají do škol víc peněz, než dostávají od státu, a počítají s tím i do budoucna. V Bohumíně například slibují nepedagogům stejné nebo lepší podmínky.
Podle zákona se budou muset slučovat i školy s méně než 180 žáky. Cílem je zefektivnit provoz a snížit počet neobsazených míst. Změny se dotknou i tzv. ONIV, tedy peněz na provozní výdaje jako jsou učebnice nebo pomůcky. Nově o jejich využití budou rozhodovat zřizovatelé.
Přibydou i psychologové a sociální pedagogové
Novela ale neřeší jen finance. Stát nově garantuje financování školních psychologů, speciálních pedagogů a ukotvuje pozici sociálního pedagoga. Ten má školám pomáhat s problémy jako šikana nebo záškoláctví.
Změní se i přijímací řízení na střední školy a maturita. Školy dostanou možnost nabízet více kombinované výuky nebo duální vzdělávání. Vznikne prostor i pro tzv. komplexní profilovou práci místo klasické školní maturity.
Podle odborníků novela přináší důležité systémové změny. Opozice ale upozorňuje na riziko přenášení zodpovědnosti na obce bez odpovídajících zdrojů. Jak se změny promítnou v praxi, ukážou až rozpočty na příští rok.
