ZprávyNěmecký ústavní soud zamítl žádost o zrušení solidární daně

Německý ústavní soud zamítl žádost o zrušení solidární daně

Německý ústavní soud dnes zamítl žalobu, která požadovala zrušení takzvané solidární daně. Zavedena kdysi byla kvůli financování rozvoje chudších východních spolkových zemí a do státní pokladny přináší 12 až 13 miliard eur ročně (300 až 324 miliard Kč). Daň platí zhruba jen deset procent poplatníků.

Solidární daň, v Německu známá jako „soli“, zavedla v roce 1991 vláda kancléře Helmuta Kohla. Cílem bylo financovat z ní náklady spojené se znovusjednocením Německa v roce 1990, především rozvoj spolkových zemí, které na východě vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR). Původně se měla vybírat jen rok, ale v roce 1995 byla zavedena znovu. Až v roce 2019 vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že od roku 2021 ji budou platit jen lidé s nejvyššími příjmy, investoři a podniky, zbytku se týkat nebude. Daň tvoří 5,5 procenta z daně z příjmu dotčených fyzických a právnických osob. Zhruba 90 procent poplatníků se vůbec netýká.

Stížnost k ústavnímu soudu podala skupina politiků Svobodné demokratické strany (FDP), která se orientuje na střední třídu a nejbohatší voliče. Po neúspěchu v únorových předčasných volbách je FDP neparlamentní stranou. Politici kritizovali údajně nerovný přístup státu k daňovým poplatníkům a žádali, aby byla daň zrušena úplně. Tvrdili, že po skončení platnosti takzvaného Paktu solidarity II k financování východoněmecké infrastruktury a oživení východoněmeckého hospodářství na konci roku 2019, je daň neústavní.

Soudci se ale dnes s jejich názorem neztotožnili a ústavní stížnost zamítli. Zároveň dodali, že daň nesmí být vybírána natrvalo. Opodstatněná je podle nich jen do doby, než se podaří vyrovnat rozdíly mezi západem a východem země, kvůli kterým byla zavedena.

Ministr financí v dosluhující vládě kancléře Olafa Scholze Jörg Kukies rozhodnutí soudců uvítal. Podle něj přineslo potřebnou jistotu pro sestavení státního rozpočtu.

Podle německých médií by opačný rozsudek způsobil příští německé vládě značné problémy, protože by z rozpočtu ročně vypadlo 12 až 13 miliard eur. O sestavení nové vlády se po únorových volbách snaží konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze a sociální demokracie (SPD). Konzervativci přitom v předvolebním programu navrhovali zrušení solidární daně, SPD je pro její zachování.

Agentura DPA upozornila, že v případě zrušení daně dokonce hrozilo, že by soud státu nařídil, aby příjmy ze solidární daně z minulých let vrátil. Od roku 2020 by to bylo zhruba 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Podle Institutu německého hospodářství (IW) platilo daň v posledních letech asi šest milionů lidí a 600.000 kapitálových společností.

Není to poprvé, co se solidární daní německé soudy zabývaly. Spolkový finanční dvůr, nejvyšší německá soudní instance pro otázky daní a cel, podobnou žalobu zamítl předloni v lednu. Podle něj stát přesvědčivě prokázal, že kvůli znovusjednocení Německa v roce 1990 státní rozpočet nadále potřebuje více peněz.

Doporučujeme

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama