Německý ústavní soud dnes zamítl žalobu, která požadovala zrušení takzvané solidární daně. Zavedena kdysi byla kvůli financování rozvoje chudších východních spolkových zemí a do státní pokladny přináší 12 až 13 miliard eur ročně (300 až 324 miliard Kč). Daň platí zhruba jen deset procent poplatníků.
Solidární daň, v Německu známá jako „soli“, zavedla v roce 1991 vláda kancléře Helmuta Kohla. Cílem bylo financovat z ní náklady spojené se znovusjednocením Německa v roce 1990, především rozvoj spolkových zemí, které na východě vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR). Původně se měla vybírat jen rok, ale v roce 1995 byla zavedena znovu. Až v roce 2019 vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že od roku 2021 ji budou platit jen lidé s nejvyššími příjmy, investoři a podniky, zbytku se týkat nebude. Daň tvoří 5,5 procenta z daně z příjmu dotčených fyzických a právnických osob. Zhruba 90 procent poplatníků se vůbec netýká.
Germany's Constitutional Court has upheld a solidarity tax that was introduced after the reunification of East and West Germany. Just 10% of the highest income earners are still subject to the tax, in addition to businesses and investors.https://t.co/6Nqm57NRrp
— DW News (@dwnews) March 26, 2025
Stížnost k ústavnímu soudu podala skupina politiků Svobodné demokratické strany (FDP), která se orientuje na střední třídu a nejbohatší voliče. Po neúspěchu v únorových předčasných volbách je FDP neparlamentní stranou. Politici kritizovali údajně nerovný přístup státu k daňovým poplatníkům a žádali, aby byla daň zrušena úplně. Tvrdili, že po skončení platnosti takzvaného Paktu solidarity II k financování východoněmecké infrastruktury a oživení východoněmeckého hospodářství na konci roku 2019, je daň neústavní.
Soudci se ale dnes s jejich názorem neztotožnili a ústavní stížnost zamítli. Zároveň dodali, že daň nesmí být vybírána natrvalo. Opodstatněná je podle nich jen do doby, než se podaří vyrovnat rozdíly mezi západem a východem země, kvůli kterým byla zavedena.
Ministr financí v dosluhující vládě kancléře Olafa Scholze Jörg Kukies rozhodnutí soudců uvítal. Podle něj přineslo potřebnou jistotu pro sestavení státního rozpočtu.
Podle německých médií by opačný rozsudek způsobil příští německé vládě značné problémy, protože by z rozpočtu ročně vypadlo 12 až 13 miliard eur. O sestavení nové vlády se po únorových volbách snaží konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze a sociální demokracie (SPD). Konzervativci přitom v předvolebním programu navrhovali zrušení solidární daně, SPD je pro její zachování.
Agentura DPA upozornila, že v případě zrušení daně dokonce hrozilo, že by soud státu nařídil, aby příjmy ze solidární daně z minulých let vrátil. Od roku 2020 by to bylo zhruba 65 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Podle Institutu německého hospodářství (IW) platilo daň v posledních letech asi šest milionů lidí a 600.000 kapitálových společností.
Není to poprvé, co se solidární daní německé soudy zabývaly. Spolkový finanční dvůr, nejvyšší německá soudní instance pro otázky daní a cel, podobnou žalobu zamítl předloni v lednu. Podle něj stát přesvědčivě prokázal, že kvůli znovusjednocení Německa v roce 1990 státní rozpočet nadále potřebuje více peněz.
