Nový výzkum naznačuje, že vnímání zvuku v prenatálním období je rozšířenější, než se myslelo. Někteří ptáci se učí rozpoznávat písně svého vlastního druhu od ostatních již ve vejcích. O studii, která se objevila ve Philosophical Transactions of the Royal Society B, informuje ScienceNews.
Již před více než 10 lety si při studiu modropláštníků nádherných (Malurus cyaneus) ekoložka Diane Colombelli-Négrel všimla zvláštní věci. Samičky zpívaly při inkubaci vajíček. Vzhledem k možnému přilákání dravců by však dávalo smysl, kdyby byly potichu.
Colombelli-Négrel tak napadlo, zdali je možné, aby se ptáčata učila zvuky či písničky, ještě než se vylíhnou. U lidí je například známo, že se plod učí rozpoznávat hlas své matky.
Předchozí výzkum Colombelli-Négrel, ekoložky Sonii Kleindorfer a jejich kolegů ukázal, že nevylíhnutí modropláštníci se naučí od matky hlasové „heslo“. Díky tomu mohou matky poté rozlišit svá vlastní mláďata od invazních. Nevylíhnutí modropláštníci mohou navíc dle vědců rozlišit mezi písněmi svého vlastního druhu a ostatními.
U ptáků a lidí je známo, že pokles embryonální srdeční frekvence naznačuje reakci na podnět. Zpomalený srdeční tep se tak u nevylíhnutých modropláštníků vyskytoval v reakci na opakované zvuky jejich vlastního druhu, ale ne jiných.
Nový výzkum naznačuje, že se tato schopnost netýká jen modropláštníků. Dle vědců přinejmenším čtyři další druhy ptáků již ve vejcích rozpoznávají zvuky specifické pro jejich druh.
Tým se podíval na několik druhů – křepelku Coturnix japonica domestica, tučňáky nejmenší Eudyptula minor, modropláštníky západoaustralské Malurus elegans a na pěnkavky malé Geospiza fuliginosa.
U 109 vajec vědci měřili srdeční frekvenci nevylíhnutých mláďat před, během a po vystavení zvukům jejich vlastního druhu nebo jiných. Zkoumali, zda si 138 jednotlivých embryí zvyklo na opakované zvuky neznámých jedinců zpívajících písně svého druhu. To by totiž znamenalo, že došlo k učení.
„Očekávali jsme, že důkazy o učení najdeme u zpěvných ptáků, ale ne u křepelek a tučňáků,“ uvedla pro ScienceNews Colombelli-Négrel. U tučňáků a křepelek se totiž myslelo, že vydávají zvuky, které jsou geneticky naprogramovány od narození a neučí se.
Ukázalo se však, že u všech embryí se objevila nejen zpomalená srdeční frekvence v reakci na opakované zvuky vlastního druhu, ale také návyk. Vědci nicméně nevědí, proč tučňáci a křepelky dokážou rozlišit hlas jejich vlastního druhu od hlasů jiných ptáků již od narození.
