Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek. Informuje o tom i list The Guardian.
Katar ve středu uvedl, že íránské raketové údery poškodily průmyslový komplex Ras Laffan, největší exportní zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) na světě. Útok přišel krátce poté, co Teherán varoval před údery na energetickou infrastrukturu v Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech v reakci na izraelské bombardování plynového zařízení v Íránu. Katar označil situaci za nebezpečnou eskalaci a porušení suverenity.
🇺🇸🇮🇱🇮🇷 After the attacks on energy facilities in the past 24 hours in Iran and the Persian Gulf states, the price of a barrel of Brent crude oil jumps to $113.
— The Daily News (@DailyNewsJustIn) March 19, 2026
European gas surges more than 30% after Iran attacks a gas facility in Qatar. pic.twitter.com/yaOEwEIKO8
Růst cen byl okamžitý. Severomořská ropa Brent pro květnové dodání zdražila o osm procent na 116,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI posílila na 97,65 dolaru. Prudce rostly i ceny plynu. Evropský benchmark TTF vyskočil o 21 procent na 66,3 eura za megawatthodinu. V USA se plyn obchodoval kolem 3,19 dolaru za milion britských tepelných jednotek, zatímco benzín zdražil na 3,24 dolaru a dostal se na téměř čtyřleté maximum.
Napětí dál zvyšuje skutečnost, že Írán otevřeně hrozí útoky na energetická zařízení v celém Perském zálivu. Mezi potenciální cíle patří rafinerie, plynová pole i petrochemické komplexy v několika zemích regionu. Konflikt se tak postupně posouvá od izolovaných úderů k širší ekonomické válce, která může mít globální dopady.
Situace se může dál zhoršit
Zásadní problém představuje také omezení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy běžně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Pohyb tankerů je nyní výrazně omezený a export z regionu podle odhadů klesl až o 60 procent oproti době před válkou. To nutí producenty omezovat těžbu, protože skladovací kapacity i infrastruktura narážejí na limity.
Analytici varují, že situace se může ještě výrazně zhoršit. Pokud by se útoky rozšířily i mimo oblast Perského zálivu a zasáhly například evropské rafinerie nebo infrastrukturu v USA, trh by se mohl dostat do extrémní volatility. V takovém případě by ceny ropy a plynu mohly prudce vystřelit vzhůru, protože obchodníci by začali započítávat nejhorší možné scénáře a snažili se zajistit dodávky za každou cenu.
Podle expertů se trh posouvá z problémů v dodavatelských řetězcích k reálnému nedostatku surovin. A právě to je zásadní zlom. Výpadky logistiky lze relativně rychle řešit, ale omezení samotné produkce znamená mnohem hlubší a dlouhodobější problém. Současná eskalace tak může představovat začátek výraznějšího otřesu globální energetiky.
