NATO ve Finsku neplánuje rozmístit jaderné zbraně ani základny, uvedla premiérka země

Severoatlantická aliance neprojevila zájem o umístění jaderných zbraní nebo stálých základen ve Finsku, řekla premiérka severského státu Sanna Marin italským novinám během návštěvy Říma. O rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek napsaly agentura Reuters a server Al-Džazíra.

V rámci NATO „ani neexistuje zájem umístit jaderné zbraně nebo základny ve Finsku“, sdělila ministerská předsedkyně deníku Corriere della Sera. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář finské premiérky.

Finsko a Švédsko ve středu formálně požádaly o vstup do NATO. Rozhodnutí států vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu však čelí námitkám Turecka.

Na návštěvě v Římě, kde se Marin setkala se svým italským protějškem Mariem Draghim, prohlásila, že věří, že záležitost lze vyřešit prostřednictvím dialogu.

„Podle mě je důležité v této fázi zachovat klid, diskutovat s Tureckem a všemi ostatními členskými zeměmi, odpovídat na otázky, které mohou vyvstat, a uvést na pravou míru jakákoli nedorozumění,“ sdělila listu finská předsedkyně vlády.

Marin také prohlásila, že otázka rozmístění jaderných zbraní NATO nebo otevření základen ve Finsku nebyla součástí jednání Helsinek o členství v politicko-vojenské alianci.

Švédsko, které se stejně jako Finsko uchází o členství v NATO, je na tom podobně. Premiérka Magdalena Andersson uvedla, že skandinávská země nechce na svém území stálé základny NATO ani jaderné zbraně.

Turecko, které je členem NATO od roku 1952, s finským a švédským členstvím vyjádřilo nesouhlas. Ankara severské sousedy obvinila z ukrývání jedinců napojených na skupiny, které považuje za teroristické.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc řekl, že bude proti žádostem o vstup do NATO od těch, kteří vůči jeho zemi zavedli sankce. Oba severské státy na Turecko uvalily zbrojní embargo po jeho vpádu do Sýrie v roce 2019.

Severské státy mají podporu USA

Finsko a Švédsko pro připojení k alianci potřebují dostat zelenou od všech 30 členů. Ratifikace parlamenty členských států může dle diplomatů trvat až rok.

Finský prezident Sauli Niinistö a švédská premiérka Magdalena Andersson mají ve čtvrtek odcestovat do Washingtonu, kde se setkají s americkým prezidentem Joem Bidenem. Diskutovat budou také o evropské bezpečnosti v širším měřítku, uvedl deník The Guardian.

Biden žádosti obou zemí o členství v NATO podpořil. Rovněž přislíbil podporu USA v případě, že by čelily jakékoli agresi, než dojde k posouzení jejich přihlášek, informoval server Al-Džazíra.

Itálie důrazně podporuje žádost Finska a Švédska o vstup do NATO a je ochotna urychlit jakékoli vnitřní procedury, aby se obě země mohly co nejdříve připojit k alianci, řekl Draghi ve středu po setkání s finskou premiérkou.

„Jsme odhodlaní vypořádat se se všemi problémy a rychle dospět k závěru,“ okomentoval žádosti Finska a Švédska generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.