Lídři zemí Severoatlantické aliance zahájili v Bruselu mimořádnou vrcholnou schůzku, na níž jednají o dalším postupu vůči ruské invazi na Ukrajině. NATO bude nadále vojensky podporovat ukrajinskou obranu, přímo do konfliktu se ale kvůli hrozbě jeho rozšíření mimo ukrajinské území nezapojí, řekl krátce před začátkem summitu šéf aliance Jens Stoltenberg. Summit podle něj schválí další posilování východního křídla bloku včetně vytvoření čtyř bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Političtí vůdci také rozhodují o tom, zda kvůli válce neprodlouží o rok Stoltenbergův mandát, který jinak končí v létě.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se scházejí přesně měsíc od vypuknutí ruské invaze, po němž většina zemí začala Kyjevu dodávat zbraně a další vojenské vybavení. Podle Stoltenberga bude tato podpora pokračovat a zahrne i spolupráci při boji proti kybernetickým útokům či při postupu proti možnému chemickému nebo jadernému útoku. Biden tento týden varoval, že ruský prezident Vladimir Putin právě chemický útok připravuje.
„Jakékoli použití chemických zbraní zásadně změní povahu konfliktu, bude nehorázným porušením mezinárodního práva s dalekosáhlými a vážnými důsledky,“ řekl krátce před začátkem summitu Stoltenberg. Podle něj se s následky chemického útoku na Ukrajině mohou potýkat i sousední členské země aliance. Její šéf odmítl spekulovat, zda by to vtáhlo NATO do konfliktu s Ruskem, pouze zopakoval, že aliance je připravena bránit všechny své členy.
Zatímco západní křídlo aliance v čele s USA podporuje tento přístup, země někdejšího sovětského bloku volají po větší aktivitě. Polsko navrhuje vyslání mírové mise na Ukrajinu, před nímž varovala Moskva a které v alianci nemá hromadnou podporu. „Putinovy kroky nás mají zastrašit, abychom nepomáhali Ukrajině… Ale Putin nesmí tuto válku vyhrát, to je důležité pro nás pro všechny,“ řekla před dnešním jednáním estonská premiérka Kaja Kallasová, podle níž by Západ neměl Putinovi „padnout do pasti“.
S lídry NATO se na dálku spojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který opakovaně požaduje vytvoření bezletové zóny či poskytnutí stíhaček. Ani s jedním z těchto požadavků NATO podle Stoltenberga souhlasit nebude, neboť se chce vyhnout přímému střetu s Ruskem, který by přinesl ještě více obětí než válka na Ukrajině.
Mandát šéfa NATO má skončit letos v létě, podle diplomatů však některé země navrhují jeho prodloužení, aby se aliance v kritické době nerozptylovala hledáním nového generálního tajemníka. Sám Stoltenberg, který má zamířit do čela norské centrální banky, nechtěl dnes tuto otázku komentovat. Podle zdrojů norských médií je však pravděpodobné, že se lídři dohodnou na jeho setrvání ve funkci další rok.
Po skončení summitu NATO se dnes krátce sejdou vedoucí představitelé skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 (Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA), aby probrali možnosti dalších sankcí proti Rusku. Následně se Biden s evropskými vůdci sejde v rámci summitu Evropské unie.
