ZprávyNa Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a o zřízení její nástupkyně pod názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Normu v neděli podepsal prezident Peter Pellegrini a už byla i publikována ve sbírce zákonů. V praxi se zákon kromě nového názvu projevil tím, že ve vedení veřejnoprávní stanice předčasně skončil její dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj. Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS zákon už dříve kritizovali a označili ho za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout toto veřejnoprávní médium.

Prezidentská kancelář ještě minulou středu tvrdila, že Pellegrini rozhodne o podpisu zákona o STVR až tento týden. Schválený text ovšem počítal s tím, že zákon vstoupí platnost už na začátku července; k tomu bylo potřeba, aby byl včas oficiálně publikován.

„Peter Pellegrini měl v úvodu svého působení jedinečnou šanci ukázat, že dodrží své sliby a bude prezidentem všech. Bohužel se potvrdilo, že se nedokáže oprostit od vládní koalice a bude jen její prodlouženou rukou v paláci,“ uvedl v reakci předseda opoziční strany Svoboda a Solidarita Branislav Gröhling.

Pellegrini nastoupil do prezidentského úřadu v polovině června. Na začátku června rezignoval na funkci šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), jejíž poslanci spolu se zástupci dvou zbylých vládních stran návrh zákona o STVR ve sněmovně prosadili.

„Neprosadily se ani argumenty, že zákon o STVR popírá vícero principů svobodné novinářské tvorby garantované v Evropském aktu o svobodě médií, tedy je v rozporu s evropskou legislativou,“ napsala Iniciativa za veřejnoprávnost a nezávislost, ve které se sdružili nespokojení zaměstnanci RTVS. Ti dříve žádali hlavu státu, aby zákon o STVR vetovala.

Pellegrini v dnešním vyjádření zveřejněném prezidentskou kanceláří uvedl, že po seznámení se s přijatým zákonem dospěl k přesvědčení, že „nevytváří důvodné podezření z nesouladu s ústavou“ a „ani není zásahem do svobody slova“, a proto se rozhodl zákon podepsat tak, aby mohl ve schváleném termínu vstoupit v platnost.

Ve schváleném textu prezident podle prohlášení nezaznamenal rozpor ani s aktuálními mezinárodními normami. Upozornil ale vládní koalici, že od srpna příštího roku začne platit nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o společném rámci pro mediální služby a také upravující směrnice o svobodě médií, a proto bude podle Pellegriniho úkolem vlády a parlamentu posoudit soulad slovenského zákona s budoucími unijními normami a během příštích 13 měsíců je případně uvedli do souladu.

Pokud se slovenský zákon stane předmětem zájmu EU, prezident věří, že „vůči Slovensku uplatní stejný metr jako vůči jiným zemím, ve kterých došlo ke změnám ve veřejnoprávních médiích za podstatně bouřlivějších okolností“. Pellegrini vyjádřil tké přesvědčení, že i přes zmírnění podmínek pro členství v Radě STVR svěří příslušná ministerstva a parlament funkce „takovým osobnostem, za které se ani občané nebudou muset stydět“. Vybídl vládní koalici, aby k větší odbornosti při řízení veřejnoprávního média, které se dovolává, sama přispěla zvolením odborníků, za které hovoří jejich práce, „a ne výstřelky na sociálních sítích či zpochybňování základních vědeckých faktů“.

Koncem dubna rozruch v médiích a veřejnosti vyvolal blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala tím, že v televizní debatě zapochyboval o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá.

STVR do zvolení nového ředitele povede dočasný šéf, kterého jmenuje místopředseda sněmovny Peter Žiga, jenž je pověřený vedením parlamentu. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení; také dosavadním členům rady RTVS totiž skončilo funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze slovenské sněmovny je plánována na září.

Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Opozice už předem uvedla, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem. Proti nové právní úpravě protestovali pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.

Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Robert Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.

V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky. Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů a moderátorovi pak minulý týden dala výpověď. Už letos na jaře přestala vysílat politický diskusní pořad soukromá televize Joj; jeho moderátorka si stěžovala na problémy se získáváním hostů a následně z televize odešla.

Doporučujeme

SpaceX omezila Starlink na Ukrajině. Armáda kvůli výpadkům rušila dronové mise

Ukrajinská armáda hlásí problémy se satelitním internetem Starlink, který využívá při řízení bojových dronů. Společnost SpaceX Elona Muska omezila fungování některých terminálů při vyšších rychlostech. Podle ukrajinských představitelů změna narušila několik vojenských operací a některé jednotky musely plánované mise zrušit. Příčinu omezení zatím společnost veřejně nevysvětlila.

KOMENTÁŘ: Republikáni prohrají volby kvůli 2000 dolarům. Proč jim to Amerika spočítá?

Předvolební kampaň před blízkými volbami do amerického Kongresu ovládá jediné téma – růst cen způsobený válkou na Blízkém východě. Voliči v něm podle průzkumů vidí jasné selhání Donalda Trumpa a vládnoucích republikánů. Jak moc Američany krize zuřící tisíce kilometrů daleko skutečně bolí?

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů

Slavia prohrála se Sabahem 0:2 a dál čeká na výhru v Lize mistrů Fotbalisté pražské Slavie nezvládli další utkání Ligy mistrů. V Ázerbájdžánu podlehli domácímu Sabahu 0:2 a prodloužili čekání na vítězství v soutěži na 21 zápasů. Přestože měli více střel i útočných akcí, nedokázali proměnit své příležitosti. Domácí naopak využili chyby českého mistra a oslavili historicky první výhru v Lize mistrů. Slavia přijela do Baku jako favorit. Proti ní stál klub, který vznikl teprve před devíti lety a nastoupil ke svému druhému utkání v hlavní fázi evropských pohárů. Pražané navíc věřili, že právě proti Sabahu konečně ukončí dlouhé čekání na vítězství. To poslední slavili ještě v roce 2007 proti rumunské Steaue Bukurešť. Český mistr nastoupil s nezvyklým rozestavením se čtyřmi obránci. V úvodu hrál opatrně a při zakládání útoků často spoléhal na dlouhé nákopy. První výraznější moment však patřil domácím. Kaheem Parris dostal v 17. minutě míč do sítě, rozhodčí ale po kontrole videa odhalili těsný ofsajd. Slavia zahazovala šance, Sabah udeřil po přestávce Slávisté mohli otevřít skóre ještě před odchodem do kabin. Tomáš Chorý dostal míč do výborné pozice, jenže nedokázal pořádně zakončit. Jeho následný pokus navíc zastavil obránce Sabahu. Další příležitost přišla v nastavení, kdy Stanislav Vlček trefil tyč. Ani případný gól by však neplatil kvůli ofsajdu. Krátce po přestávce přišel pro Slavii další problém. Parris se tentokrát prosadil regulérně a ve 49. minutě poslal Sabah do vedení. Jamajský útočník dostal přihrávku na hranici pokutového území a přesnou střelou překonal Jakuba Markoviče. Pražané následně zvýšili tempo a vytvořili si několik slibných příležitostí. Lukáš Provod mohl vyrovnat po hodině hry, domácí brankář Stas Pokatilov však jeho zakončení zastavil. Neuspěli ani další slávisté. Christos Ayaosi a Nowak mířili vedle, zatímco Chorého hlavičku zneškodnil domácí gólman. Sabah přitom při rozehrávce často riskoval a nechával prostor za obranou. Slavia však nedokázala těchto situací využít. Přestože se dostávala do zakončení častěji než soupeř, domácí obrana společně s brankářem udržela čisté konto. Ázerbájdžánská média slaví historický úspěch Definitivní rozhodnutí přišlo v 88. minutě. Brankář Markovič vyběhl daleko od své branky, ale na polovině hřiště nezvládl odehrát míč. Joy-Lance Mickels získal balon a zamířil do odkryté sítě. David Moses se ještě pokusil střelu zastavit, míč mu však prošel mezi nohama. Ázerbájdžánská média po utkání vyzdvihovala především efektivitu domácího mužstva. „Češi častěji útočili, častěji stříleli na branku a více přihrávali. Nakonec jim to ale bylo k ničemu, protože nedokázali skórovat,“ napsal portál Azerisport. Podle místních novinářů rozhodla také větší kompaktnost domácího týmu. Sabah sice útočil méně často, jeho akce však představovaly větší nebezpečí. „Sabah dosáhl zaslouženého vítězství. Hrál rozumně, kvalitně a disciplinovaně, a hlavně využil své šance,“ uvedl Azerisport. Radost neskrýval ani portál QOL.az, který svůj článek nadepsal slovy „Bravo, Sabah!“. Web Musavat.com zase označil výsledek za „skvělé vítězství“ a zdůraznil, že domácí ve druhém poločase převzali iniciativu. Slavia tak opustila Baku bez bodu i vstřelené branky. Její čekání na další vítězství v Lize mistrů pokračuje už devatenáctým rokem. Sabah naopak zapsal historický úspěch, který přišel hned při jeho druhém vystoupení v hlavní fázi soutěže.

Trump oznámil energetickou dohodu s Tchaj-wanem. Ve hře jsou miliardy dolarů a obří dodávky plynu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Tchaj-wan bude po příštích dvacet let odebírat téměř třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG) z připravovaného projektu Alaska LNG. Ostrov má zároveň přispět miliardami dolarů na výstavbu plynovodu. Podmínky údajné dohody však zatím nejsou veřejně známé a tchajwanské úřady její konečné uzavření nepotvrdily.

Rozpad polárního víru může v Evropě způsobit energetický šok, varuje studie

Zima může evropské energetice připravit nepříjemné překvapení. Když se vysoko nad Arktidou naruší polární vír, roste pravděpodobnost silných mrazů a mimořádné spotřeby elektřiny. Podle nové studie může být riziko extrémní poptávky v některých částech Evropy až trojnásobné.

Musk dal na podporu republikánů před volbami do Kongresu 276 milionů dolarů

Nejbohatší člověk světa Elon Musk poslal od začátku července republikánským skupinám a vlastnímu politickému výboru nejméně 276 milionů dolarů (šest miliard Kč), aby straně prezidenta Donalda Trumpa pomohl k úspěchu v listopadových volbách do Kongresu. Za celý současný volební cyklus pak už vydal na 366 milionů dolarů, napsaly agentury AFP a Reuters s odvoláním na článek v listu The New York Times (NYT). Šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX je tak zdaleka největším známým dárcem před letošními volbami, které se konají 3. listopadu zhruba v polovině prezidentského mandátu a v nichž by republikáni mohli přijít o těsnou většinu v Kongresu.

Trump má s Grónském velké plány. Chystá průzkum ropy a nové vojenské základny

Americký prezident Donald Trump oznámil přípravy rozsáhlého průzkumu ropy, zemního plynu a nerostných surovin v Grónsku. Arktický ostrov současně označil za mimořádně důležitý pro bezpečnost Spojených států i Evropy. Washington zde po zářijové dohodě s Dánskem a grónskou vládou získal možnost výrazně rozšířit vojenskou přítomnost.

Lesní půda se po těžbě může obnovovat desítky let

Způsob těžby dřeva má zásadní vliv na množství uhlíku uloženého v lesní půdě. Dvacetiletý výzkum v kanadské Britské Kolumbii ukázal, že zachování vrstvy organického materiálu na povrchu půdy výrazně omezuje ztráty uhlíku. Pokud je tato vrstva odstraněna, může návrat půdy do původního stavu trvat desítky let.

Ukrajinské drony napadly největší ruské datové centrum patřící Sberbank

Ukrajinské drony zasáhly největší ruské datové centrum, které vlastní banka a technologická společnost Sberbank. Provoz ale nebyl narušen. Podle agentury Reuters to dnes řekl náměstek ředitele Sberbank Alexandr Veďachin. Telegramové kanály uvádějí, že ukrajinské údery zasáhly rozsáhlé datové centrum společnosti Sberbank ve městě Balakovo v Saratovské oblasti, napsal server Meduza.

Investor žaluje kryptoburzu BitMEX o 20 milionů liber. Tvrdí, že obchodovala bez povolení

Kryptoměnová burza BitMEX čelí ve Velké Británii žalobě o 20 milionů liber. Bývalý zákazník Lewis Barber tvrdí, že při obchodování s bitcoinovými deriváty přišel o značný majetek a společnost mu tyto produkty nabízela bez potřebného povolení. Případ by mohl otevřít cestu k podobným nárokům dalších investorů.

Saúdská Arábie opět pod palbou Hútíů, hořela budova Saudi Aramco

Saúdská Arábie a jemenští povstalci Hútíové pokračují ve vzájemných útocích, které stále výrazněji zasahují ropnou infrastrukturu i civilní leteckou dopravu. Po saúdském náletu na palivový sklad poblíž jemenské metropole Saná mířily rakety a drony na Rijád a další saúdská města. V administrativní budově ropného giganta Aramco ve městě Dhahrán vypukl požár.

Trump označil Grónsko za naše nové a krásné Grónsko

V Grónsku se chystají rozsáhlé průzkumy ložisek ropy, plynu a nerostných surovin. V noci na dnešek to na své síti Truth Social uvedl americký prezident Donald Trump, který arktický ostrov nazval "naším novým a krásným Grónskem". Prezident zároveň zdůraznil důležitost ostrova pro bezpečnost USA i Evropy.

Ruské útoky zabily na Ukrajině šest lidí, Kyjev hlásí výpadky elektřiny

Při ruských nočních útocích na Ukrajinu přišlo o život nejméně šest lidí, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Tři lidé zahynuli v Kyjevě, dva v Dněpropetrovské oblasti a jeden v Záporožské oblasti. V metropoli Rusko zasáhlo balistickými střelami energetická zařízení a ve městě nastaly výpadky dodávek elektřiny, uvedl dnes ráno starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byly ruské noční útoky zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, na kterou se má vztahovat energetické příměří jednostranně vyhlášené americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Papež Lev XIV. má rakovinu. Lékaři mu při operaci odstranili část pravé plíce

Vatikán oznámil vážnou zprávu o zdravotním stavu papeže Lva XIV. Jednasedmdesátileté hlavě katolické církve lékaři diagnostikovali rakovinu plic. Papež v úterý podstoupil operaci v římské nemocnici Gemelli, při níž mu chirurgové odstranili celý dolní lalok pravé plíce. Zákrok proběhl bez komplikací, teprve další vyšetření však ukážou, jak závažné onemocnění je.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama