ZprávyNa Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a o zřízení její nástupkyně pod názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Normu v neděli podepsal prezident Peter Pellegrini a už byla i publikována ve sbírce zákonů. V praxi se zákon kromě nového názvu projevil tím, že ve vedení veřejnoprávní stanice předčasně skončil její dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj. Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS zákon už dříve kritizovali a označili ho za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout toto veřejnoprávní médium.

Prezidentská kancelář ještě minulou středu tvrdila, že Pellegrini rozhodne o podpisu zákona o STVR až tento týden. Schválený text ovšem počítal s tím, že zákon vstoupí platnost už na začátku července; k tomu bylo potřeba, aby byl včas oficiálně publikován.

„Peter Pellegrini měl v úvodu svého působení jedinečnou šanci ukázat, že dodrží své sliby a bude prezidentem všech. Bohužel se potvrdilo, že se nedokáže oprostit od vládní koalice a bude jen její prodlouženou rukou v paláci,“ uvedl v reakci předseda opoziční strany Svoboda a Solidarita Branislav Gröhling.

Pellegrini nastoupil do prezidentského úřadu v polovině června. Na začátku června rezignoval na funkci šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), jejíž poslanci spolu se zástupci dvou zbylých vládních stran návrh zákona o STVR ve sněmovně prosadili.

„Neprosadily se ani argumenty, že zákon o STVR popírá vícero principů svobodné novinářské tvorby garantované v Evropském aktu o svobodě médií, tedy je v rozporu s evropskou legislativou,“ napsala Iniciativa za veřejnoprávnost a nezávislost, ve které se sdružili nespokojení zaměstnanci RTVS. Ti dříve žádali hlavu státu, aby zákon o STVR vetovala.

Pellegrini v dnešním vyjádření zveřejněném prezidentskou kanceláří uvedl, že po seznámení se s přijatým zákonem dospěl k přesvědčení, že „nevytváří důvodné podezření z nesouladu s ústavou“ a „ani není zásahem do svobody slova“, a proto se rozhodl zákon podepsat tak, aby mohl ve schváleném termínu vstoupit v platnost.

Ve schváleném textu prezident podle prohlášení nezaznamenal rozpor ani s aktuálními mezinárodními normami. Upozornil ale vládní koalici, že od srpna příštího roku začne platit nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o společném rámci pro mediální služby a také upravující směrnice o svobodě médií, a proto bude podle Pellegriniho úkolem vlády a parlamentu posoudit soulad slovenského zákona s budoucími unijními normami a během příštích 13 měsíců je případně uvedli do souladu.

Pokud se slovenský zákon stane předmětem zájmu EU, prezident věří, že „vůči Slovensku uplatní stejný metr jako vůči jiným zemím, ve kterých došlo ke změnám ve veřejnoprávních médiích za podstatně bouřlivějších okolností“. Pellegrini vyjádřil tké přesvědčení, že i přes zmírnění podmínek pro členství v Radě STVR svěří příslušná ministerstva a parlament funkce „takovým osobnostem, za které se ani občané nebudou muset stydět“. Vybídl vládní koalici, aby k větší odbornosti při řízení veřejnoprávního média, které se dovolává, sama přispěla zvolením odborníků, za které hovoří jejich práce, „a ne výstřelky na sociálních sítích či zpochybňování základních vědeckých faktů“.

Koncem dubna rozruch v médiích a veřejnosti vyvolal blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala tím, že v televizní debatě zapochyboval o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá.

STVR do zvolení nového ředitele povede dočasný šéf, kterého jmenuje místopředseda sněmovny Peter Žiga, jenž je pověřený vedením parlamentu. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení; také dosavadním členům rady RTVS totiž skončilo funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze slovenské sněmovny je plánována na září.

Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Opozice už předem uvedla, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem. Proti nové právní úpravě protestovali pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.

Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Robert Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.

V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky. Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů a moderátorovi pak minulý týden dala výpověď. Už letos na jaře přestala vysílat politický diskusní pořad soukromá televize Joj; jeho moderátorka si stěžovala na problémy se získáváním hostů a následně z televize odešla.

Doporučujeme

Demokraté zasadili překvapenému Trumpovi tvrdou ránu. Ovládnou Kongres

Ostře sledované midterms vyhrají demokraté. Podle několika projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Modrá zvítězila nad červenou i v republikánských baštách, jako je Iowa. V zemi už se uzavřela drtivá většina volebních místností. Americký prezident Donald Trump přiznal, že ho výsledky voleb překvapily, ale dle svých slov je bude akceptovat.

Severní Korea odpálila několik střel směrem k Japonskému moři

Severní Korea dnes odpálila několik střel z oblasti Sondok na východním pobřeží směrem k Japonskému moři, uvedla podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Jde již o čtvrtý podobný test KLDR za poslední měsíc.

Trump chce vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z obchodního programu

Americký prezident Donald Trump oznámil Kongresu záměr vyřadit Jihoafrickou republiku a Rwandu z preferenčního obchodního programu AGOA, který umožňuje africkým zemím vyvážet tisíce druhů zboží do Spojených států bez cel. Opatření by mělo vstoupit v platnost 1. ledna 2027. Washington jako důvod uvádí překážky americkému obchodu a investicím, ale také bezpečnostní a zahraničněpolitické výhrady vůči oběma zemím.

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Muskova AI narazila na vysoké provozní náklady. Musel ji omezit

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Stromy podél řek mohou chránit lososy před oteplováním vody

Obnova stromů na březích řek může pomoci lososům obecným zvládat horká léta. Výzkum na kanadské řece Dartmouth ukázal, kde by výsadba nejvíce omezila sluneční záření dopadající na vodu. Další tým hledal způsob, jak odhadnout velikost chladnějších míst, která rybám poskytují ochranu při vysokých teplotách.

USA tajně zaútočily na ostrov Kešm. Mluví o sebeobraně

Americká armáda provedla omezené údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. O útoku informovaly americké zdroje pod podmínkou anonymity. Potvrdila je také íránská média. Jednalo se o jeden z řady menších úderů z posledních týdnů, které USA tajily, aby konflikt v době zpráv o možných rozhovorech neeskalovaly.

Američané jdou k volbám. Zuří, ale demokratům to vítězství nezaručuje

Americký prezident Donald Trump, který v uplynulém desetiletí pozoruhodně transformoval americkou politiku, čelí výzvě v podobě kongresových voleb. Možné vítězství demokratů by mohlo zkomplikovat zbývající dva roky jeho vlády. Zatímco ve Sněmovně mají velkou šanci získat většinu, souboj o Senát bude napínavější.

Ruské bomby zasáhly centrum humanitární pomoci na Ukrajině. Zemřelo 26 lidí

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Chladicí zařízení v Evropě zasáhl kybernetický útok, Brusel mluví o záměru

Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.

Ceny ropy před americkými volbami v Kongresu prudce klesají. USA i Írán vyjadřují ochotu jednat

Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.

KOMENTÁŘ: Hackeři vyrabovali kryptoměnovou burzu a vzali si 6,3 miliardy dolarů. Využili této chyby

Loni si odnesli 1,5 miliardy dolarů z burzy Bybit, teď podle FBI hackeři ze skupiny TraderTraitor (též známé jako Lazarus) udeřili znovu. Obětí se stala Binance, největší kryptoměnová burza světa. Škody? 6,3 miliardy dolarů. Jde tak o největší útok na burzu v dějinách digitálních mincí. Vedle dalších faktorů za něj mohla i lidská hloupost.

Belgický premiér podal demisi kvůli sporům o rozpočet, král ji zatím nepřijal

Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média. Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR). De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici. Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel. "Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad. De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.

Vědci objevili způsob, jak urychlit obnovu poškozených korálů

Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama