Reklama
3.8 C
Czech
Pátek 20. března 2026
ZprávyNa Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu

Na Slovensku vstoupil v platnost zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) a o zřízení její nástupkyně pod názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Normu v neděli podepsal prezident Peter Pellegrini a už byla i publikována ve sbírce zákonů. V praxi se zákon kromě nového názvu projevil tím, že ve vedení veřejnoprávní stanice předčasně skončil její dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj. Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS zákon už dříve kritizovali a označili ho za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout toto veřejnoprávní médium.

Prezidentská kancelář ještě minulou středu tvrdila, že Pellegrini rozhodne o podpisu zákona o STVR až tento týden. Schválený text ovšem počítal s tím, že zákon vstoupí platnost už na začátku července; k tomu bylo potřeba, aby byl včas oficiálně publikován.

„Peter Pellegrini měl v úvodu svého působení jedinečnou šanci ukázat, že dodrží své sliby a bude prezidentem všech. Bohužel se potvrdilo, že se nedokáže oprostit od vládní koalice a bude jen její prodlouženou rukou v paláci,“ uvedl v reakci předseda opoziční strany Svoboda a Solidarita Branislav Gröhling.

Pellegrini nastoupil do prezidentského úřadu v polovině června. Na začátku června rezignoval na funkci šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), jejíž poslanci spolu se zástupci dvou zbylých vládních stran návrh zákona o STVR ve sněmovně prosadili.

„Neprosadily se ani argumenty, že zákon o STVR popírá vícero principů svobodné novinářské tvorby garantované v Evropském aktu o svobodě médií, tedy je v rozporu s evropskou legislativou,“ napsala Iniciativa za veřejnoprávnost a nezávislost, ve které se sdružili nespokojení zaměstnanci RTVS. Ti dříve žádali hlavu státu, aby zákon o STVR vetovala.

Pellegrini v dnešním vyjádření zveřejněném prezidentskou kanceláří uvedl, že po seznámení se s přijatým zákonem dospěl k přesvědčení, že „nevytváří důvodné podezření z nesouladu s ústavou“ a „ani není zásahem do svobody slova“, a proto se rozhodl zákon podepsat tak, aby mohl ve schváleném termínu vstoupit v platnost.

Ve schváleném textu prezident podle prohlášení nezaznamenal rozpor ani s aktuálními mezinárodními normami. Upozornil ale vládní koalici, že od srpna příštího roku začne platit nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o společném rámci pro mediální služby a také upravující směrnice o svobodě médií, a proto bude podle Pellegriniho úkolem vlády a parlamentu posoudit soulad slovenského zákona s budoucími unijními normami a během příštích 13 měsíců je případně uvedli do souladu.

Pokud se slovenský zákon stane předmětem zájmu EU, prezident věří, že „vůči Slovensku uplatní stejný metr jako vůči jiným zemím, ve kterých došlo ke změnám ve veřejnoprávních médiích za podstatně bouřlivějších okolností“. Pellegrini vyjádřil tké přesvědčení, že i přes zmírnění podmínek pro členství v Radě STVR svěří příslušná ministerstva a parlament funkce „takovým osobnostem, za které se ani občané nebudou muset stydět“. Vybídl vládní koalici, aby k větší odbornosti při řízení veřejnoprávního média, které se dovolává, sama přispěla zvolením odborníků, za které hovoří jejich práce, „a ne výstřelky na sociálních sítích či zpochybňování základních vědeckých faktů“.

Koncem dubna rozruch v médiích a veřejnosti vyvolal blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala tím, že v televizní debatě zapochyboval o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá.

STVR do zvolení nového ředitele povede dočasný šéf, kterého jmenuje místopředseda sněmovny Peter Žiga, jenž je pověřený vedením parlamentu. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení; také dosavadním členům rady RTVS totiž skončilo funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze slovenské sněmovny je plánována na září.

Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Opozice už předem uvedla, že zákon nechá přezkoumat ústavním soudem. Proti nové právní úpravě protestovali pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.

Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Robert Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.

V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize v červnu uvedli, že do stávky nevstoupí, protože vedení televize přistoupilo na jejich požadavky. Předtím moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval také před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Televize v reakci přerušila vysílání jeho dvou pořadů a moderátorovi pak minulý týden dala výpověď. Už letos na jaře přestala vysílat politický diskusní pořad soukromá televize Joj; jeho moderátorka si stěžovala na problémy se získáváním hostů a následně z televize odešla.

Reklama

Doporučujeme

Úhyn tisíce mořských ptáků na pobřeží západní Evropy

Na pobřeží Atlantiku v západní Evropě se hromadí mrtví a umírající mořští ptáci. Nejčastěji jde o papuchalky, ale také o alkouny a tereje. Vědci mluví o takzvaném „wrecku“, tedy hromadném úhynu.

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama