Mumifikované tělo faraóna vydalo po 3500 letech svá tajemství

S úzkou bradou, malým nosem a kučeravými vlasy se podobá svému otci, uvedla radioložka Sahar Salímová. A na někoho, kdo žil před 3500 lety, má také překvapivě dobré zuby. Řeč je o mumifikovaném těle faraóna Amenhotepa I., který byl dosud tak trochu záhadou, protože jde o jednu z mála mumií egyptských panovnických dynastií, která nebyla v moderní době rozbalena.

Tedy až dosud. Profesorka radiologie na lékařské fakultě Univerzity v Káhiře Sahar Salímová je členkou týmu, kterému se podařilo Amenhotepa I. úspěšně rozbalit – ne fyzicky, ale digitálně. Výsledky využívající technologii počítačové tomografie (CT) jsou bezprecedentní a fascinující. Poskytují podrobnosti o faraonově vzhledu i nákladnosti šperků, se kterými byl pohřben.

„Podle našich zjištění bylo Amenhotepovi I. asi 35 let, když zemřel. Vysoký byl přibližně 169 centimetrů, byl obřezaný a měl dobré zuby,“ uvedla Salímová. V pruzích plátna, kterými je jeho tělo obaleno, se ukrývá 30 amuletů a jedinečný zlatý pás se zlatými korálky.

„Zdá se, že Amenhotep I. se fyzicky podobal svému otci … měl úzkou bradu, malý úzký nos, kudrnaté vlasy a mírně vyčnívající horní zuby,“ dodala Salímová. Skutečnost, v jak dobrém stavu se uchovaly jeho zuby, podle ní svědčí o úžasném procesu mumifikace.

„Mumifikované tělo je dobře zachovalé. Dochovaly se dokonce i drobné kůstky uvnitř uší. Mnoho královských mumií mělo špatné zuby, ale Amenhotep I. měl zuby dobré,“ upozornila odbornice.

Amenhotep I. byl druhým králem 18. dynastie a na trůn nastoupil po smrti svého otce Ahmose I. Egyptu vládl zhruba 21 let mezi lety 1525 a 1504 před naším letopočtem. Jeho jméno znamená „Amon je spokojen“. Jeho trůnní jméno znělo Džeserkare – „Svatá je duše Reova“.

Období jeho vlády je pokládáno za klidné; mohl se během něj soustředit na organizaci správy a výstavbu chrámů. Je možné, že vládl společně se svou matkou Ahmose-Nefertari.

Z rozluštěných hieroglyfů egyptologové zjistili, že Amenhotepa I. v 11. století před naším letopočtem v období 21. dynastie rozbalili kněží, aby napravili škody způsobené vykradači hrobek. Spekulovalo se také o tom, že ho rozbalili, aby znovu použili královskou pohřební výbavu nebo ukradli ozdoby.

Podle Salímové ale výzkum jejího týmu tyto spekulace vyvrátil a ukázal, že kněží měli jen ty nejlepší úmysly. Původní hrobka Amenhotepa I. se nikdy nenašla. Jeho mumie byla objevena v roce 1881 na nalezišti v Luxoru, kam – jak je známo – úředníci 21. dynastie ukryli řadu mumií vládců a vysoce postavených osob, aby je ochránili před vykradači hrobek.

Nynějším domovem Amenhotepa je Egyptské muzeum v Káhiře. Z pohřebních pláten nebyl vybalen proto, aby nebyl zničen „dokonalý“ plátěný obal pokrytý girlandami ze straček, sesbánie egyptské a světlice barvířské, ani jeho krásná malovaná pohřební maska.

Při prvním otevření rakve se našla zachovalá vosa, kterou pravděpodobně přilákala vůně květinových girland. Výzkumný tým zjistil, že Amenhotepův mozek je na rozdíl od jiných králů včetně Tutanchamona a Ramsese II. neporušený.

Tým doufal, že najde důkazy o tom, jak Amenhotep I. zemřel, ale to se nepodařilo. „Nenašli jsme žádná zranění ani znetvoření způsobená nemocí, která by mohla být příčinou smrti,“ uvedla Salímová.