0.6 C
Czech
Čtvrtek 5. února 2026
Válka na UkrajiněMoskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými...

Moskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými zajatci

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně separatisté hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.

„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka – pozn. ČTK). Přímý zásah baráku se zajatci,“ prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.

Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Podle agentury TASS obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Šéf DNR Denis Pušilin podle agentury AP uvedl, že ve vězení bylo 193 vězňů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo ukrajinských válečných zajatců.

Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil je za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.

Ukrajinské ozbrojené síly podle ukrajinského generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.

Po smrti desítek vězňů v ruském vězení, by mělo být jasně právně uznáno, že Rusko je státním sponzorem terorismu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Obracím se především na Spojené státy americké. Je třeba přijmout rozhodnutí, a to hned,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí obvinil Rusko ze spáchání válečného zločinu. „Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto brutální porušení mezinárodního humanitárního práva a uznaly Rusko jako teroristický stát,“ napsal Kuleba na twitteru.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle stanice BBC na sociální síti telegram Moskvu obvinil z „promyšleného, cynického a záměrného masového zabití“ ukrajinských válečných zajatců. „Rozsah a rychlost ruské informační kampaně naznačují, že šlo o přesně naplánovanou a organizovanou akci. Víme, že někteří ze zajatých obránců byli několik dní před zločinem převezeni do budovy, kde došlo k útoku,“ uvedl poradce, podle něhož se případem bude zabývat generální prokuratura.

Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.

Reklama

Doporučujeme

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump dnes večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START.

Při výbuchu v nelegálním uhelném dole v Indii zahynulo nejméně 16 lidí

Nejméně 16 lidí dnes zahynulo při explozi v nelegálním uhelném dole v severovýchodní části Indie. Osm horníků utrpělo zranění a další patrně zůstali uvěznění pod zemí, informovala agentura Reuters.

Kuba je připravena jednat s USA, trvá však na respektování své suverenity

Kuba je podle svého prezidenta Miguela Díaze-Canela připravena jednat se Spojenými státy, informovala dnes agentura AFP. Díaz-Canel však trvá na tom, že rozhovory musí probíhat z pozice rovnocenných partnerů a s respektem ke kubánské státní suverenitě. Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicolása Madura do USA zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro energetický sektor Kuby zásadní.

Desítky kojenců v Británii se přiotrávily kontaminovanou dětskou výživou

Britské zdravotnické úřady prověřují 36 případů podezření na otravu kojenců poté, co byly z trhu staženy některé šarže kojenecké výživy firem Nestlé a Danone. Důvodem je kontaminace toxinem cereulidem, který může vyvolat akutní zažívací potíže.

Druhé kolo rozhovorů Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí skončilo bez průlomu

Ukrajina a Rusko uzavřely druhý den jednání v Abú Zabí bez dohody o ukončení války. Nejhmatatelnějším výsledkem je dohoda o výměně zajatců, která přinesla aspoň jeden konkrétní bod uprostřed dlouhého seznamu sporů. Zároveň to ukazuje, že kontakt mezi oběma stranami se po měsících znovu rozběhl na vyšší úrovni.

Tusk je v Kyjevě, Polsko chystá konferenci o rekonstrukci Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk zahájil návštěvu Kyjeva, na níž ho doprovází ministr financí Andrzej Domański, jenž připravuje mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny. Ta se má konat v červnu v Gdaňsku. Napsal to dnes ráno server Onet s odvoláním na kancelář polského předsedy vlády. Polskou delegaci přivítal na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a následně se ministerský předseda podle agentury PAP sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tchaj-wan uvítal telefonát Trumpa a Si Ťin-pchinga jako krok ke stabilitě

Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 183 drony a dvěma balistickými raketami

Rusko v noci dnešek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony. Na síti Telegram o tom informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Kličko podle agentury Reuters řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba dopoledne na Telegramu napsal, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.

Mohli jsme být jemnější. Imigrační agenti se stahují z Minneapolisu

Možná by se nám hodil jemnější přístup, přiznal o své imigrační politice americký prezident Donald Trump v rozhovoru s moderátorem televize NBC, zatímco začalo stahování části federálních imigračních agentů z města Minneapolis. Také upozornil, že kampaň se zaměřila výhradně na „zločince".

EU obnovila schvalování obchodní dohody s USA

Zákonodárci Evropské unie (EU) se ve středu dohodli na obnovení schvalování obchodní dohody s USA. V případě narušení suverenity Evropy nebo nových celních hrozeb však může být její platnost v budoucnu pozastavena. Americký prezident Donald Trump stáhl své celní hrozby týkající se zemí, které se postavily jeho snaze získat Grónsko.

Počet labutí s ptačí chřipkou v údolí Temže roste

Ptačí chřipka znovu zasahuje britské řeky. Záchranáři i dobrovolníci hlásí desítky mrtvých a nemocných labutí v hrabství Berkshire a okolí Temže. Nákaza se šíří rychle a budí obavy, že skutečný rozsah je větší, než ukazují oficiální čísla.

Bejlek vyřadila Ostapenko a je ve čtvrtfinále v Abú Zabí

Sára Bejlek si na turnaji v Abú Zabí připsala největší výhru kariéry. Ve druhém kole porazila grandslamovou šampionku Jelenu Ostapenko 6:4 a 6:3 a poprvé postoupila do čtvrtfinále na akci kategorie WTA 500.

KOMENTÁŘ: Tuhle evropskou akcii chtěl každý. Kdysi hvězdný titul ztratil za den pětinu hodnoty

Dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk potkala na burze další kalamita. Během 24 hodin odepsala téměř pětinu své hodnoty. Stojí za tím vyjádření firmy, která odvážně předpověděla mimořádně slabý rok. Novo Nordisk přitom patřil mezi zjevení mezi evropskými akciemi a v portfoliu ho chtěl každý.

Banky a kryptofirmy se v USA nepohnuly v pravidlech pro stablecoiny

Jednání v Bílém domě, které mělo rozhýbat zablokovanou americkou legislativu pro kryptoměny, skončilo bez dohody. Proti sobě stojí velké banky a kryptofirmy hlavně kvůli tomu, jestli budou moci stablecoiny vyplácet úroky a jiné odměny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama