Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
Válka na UkrajiněMoskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými...

Moskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými zajatci

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně separatisté hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.

„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka – pozn. ČTK). Přímý zásah baráku se zajatci,“ prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.

Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Podle agentury TASS obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Šéf DNR Denis Pušilin podle agentury AP uvedl, že ve vězení bylo 193 vězňů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo ukrajinských válečných zajatců.

Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil je za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.

Ukrajinské ozbrojené síly podle ukrajinského generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.

Po smrti desítek vězňů v ruském vězení, by mělo být jasně právně uznáno, že Rusko je státním sponzorem terorismu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Obracím se především na Spojené státy americké. Je třeba přijmout rozhodnutí, a to hned,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí obvinil Rusko ze spáchání válečného zločinu. „Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto brutální porušení mezinárodního humanitárního práva a uznaly Rusko jako teroristický stát,“ napsal Kuleba na twitteru.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle stanice BBC na sociální síti telegram Moskvu obvinil z „promyšleného, cynického a záměrného masového zabití“ ukrajinských válečných zajatců. „Rozsah a rychlost ruské informační kampaně naznačují, že šlo o přesně naplánovanou a organizovanou akci. Víme, že někteří ze zajatých obránců byli několik dní před zločinem převezeni do budovy, kde došlo k útoku,“ uvedl poradce, podle něhož se případem bude zabývat generální prokuratura.

Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama