12.3 C
Czech
Středa 5. listopadu 2025
Válka na UkrajiněMoskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými...

Moskva a Kyjev se navzájem viní z útoku na věznici s válečnými zajatci

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně separatisté hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC.

„V noci udeřili, pravděpodobně (ze systémů) HIMARS, na věznici v Jelenovce (ukrajinský název je Olenivka – pozn. ČTK). Přímý zásah baráku se zajatci,“ prohlásil podle BBC náměstek ministra informací DNR Daniil Bezsonov. Agentura TASS později napsala s odvoláním na štáb teritoriální obrany DNR, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dopoledne hovořil o 40 mrtvých a 75 zraněných ukrajinských válečných zajatcích a o osmi zraněných členech vězeňské stráže.

Konašenkov zároveň tvrdil, že ukrajinská armáda použila raketové systémy HIMARS, které jí poskytly Spojené státy. Podle agentury TASS obvinil Kyjev z „krvavé provokace“, která má podle něj odradit ukrajinské vojáky, aby se vzdávali. Šéf DNR Denis Pušilin podle agentury AP uvedl, že ve vězení bylo 193 vězňů, aniž by upřesnil, kolik z nich bylo ukrajinských válečných zajatců.

Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil je za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku. „Ruští okupanti tímto způsobem sledovali své zločinné cíle – obvinit Ukrajinu z ‚válečných zločinů‘ a zároveň skrýt mučení vězňů a popravy, které tam prováděli na příkaz okupační správy a velení ozbrojených sil Ruské federace,“ dodal.

Ukrajinské ozbrojené síly podle ukrajinského generálního štábu žádný útok na oblast obce Olenivka neprovedly. Armáda podle štábu dodržuje principy mezinárodního humanitárního práva a díky „vysoce přesným“ zbraním získaným od partnerských zemí zasazuje „mimořádně přesné“ údery pouze ruským vojenským objektům a nestřílí na civilní infrastrukturu, zejména pokud tam mohou být ukrajinští váleční zajatci.

Po smrti desítek vězňů v ruském vězení, by mělo být jasně právně uznáno, že Rusko je státním sponzorem terorismu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Obracím se především na Spojené státy americké. Je třeba přijmout rozhodnutí, a to hned,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí obvinil Rusko ze spáchání válečného zločinu. „Vyzývám všechny partnery, aby důrazně odsoudili toto brutální porušení mezinárodního humanitárního práva a uznaly Rusko jako teroristický stát,“ napsal Kuleba na twitteru.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle stanice BBC na sociální síti telegram Moskvu obvinil z „promyšleného, cynického a záměrného masového zabití“ ukrajinských válečných zajatců. „Rozsah a rychlost ruské informační kampaně naznačují, že šlo o přesně naplánovanou a organizovanou akci. Víme, že někteří ze zajatých obránců byli několik dní před zločinem převezeni do budovy, kde došlo k útoku,“ uvedl poradce, podle něhož se případem bude zabývat generální prokuratura.

Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně členů pluku Azov. Zbývající ukrajinští obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce společně s civilisty v rozlehlém areálu Azovstalu, se dostali do zajetí invazních ruských a proruských sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinské armády vzdali. Jejich odpor během neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Separatisté mezitím avizovali, že chtějí příslušníky ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek postavit před soud kvůli údajným válečným zločinům. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Kyjev už dříve obvinil Rusko ze zvěrstev a brutality vůči civilistům během ruské invaze a uvedl, že identifikoval přes 10.000 možných válečných zločinů, napsala dnes agentura Reuters. Moskva páchání válečných zločinů popírá a obviňuje Ukrajinu z jejich inscenování. Rusko rovněž nedávno oznámilo, že vyšetřuje desítky ukrajinských vojáků, které viní ze zločinů proti lidskosti.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.

Súdán odmítl Trumpův návrh na příměří, válka pokračuje

Súdánský ministr obrany Hassan Kabroun v úterý prohlásil, že armáda bude pokračovat v boji proti polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RFS), a to poté, co se Rada pro bezpečnost a obranu sešla, aby projednala mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Při požáru v domově seniorů v Tuzle zahynulo deset lidí, další jsou zranění

Deset lidí zemřelo a další dvě desítky utrpěly zranění při požáru, který v úterý večer vypukl v domově pro seniory v bosenském městě Tuzla. S odvoláním na samotné zařízení to v noci na dnešek napsala agentura AFP. Příčina požáru zatím není známa. Místní média dříve informovala o požáru v horních patrech budovy zařízení pro seniory a o několika obětech neštěstí.

Zemřel Dick Cheney, nejvlivnější viceprezident USA v moderní historii

Jeden z nejmocnějších a zároveň nejrozporuplnějších viceprezidentů v dějinách USA Dick Cheney zemřel ve věku 84 let. Rodina uvedla, že příčinou byly komplikace zápalu plic a srdečně-cévního onemocnění. Cheney patřil k hlavním zastáncům invaze do Iráku a výrazně rozšířil vliv viceprezidentského úřadu.

Při zřícení nákladního letounu u Louisville zahynuli nejméně tři lidé

Poblíž mezinárodního letiště v americkém městě Louisville v americkém státě Kentucky se krátce po vzletu zřítilo nákladní letadlo doručovací společnosti United Parcel Service (UPS). V noci na dnešek o tom informovaly světové agentury s odvoláním na Úřad pro dozor nad civilním letectvím (FAA). Při neštěstí zahynuli nejméně tři lidé a dalších 11 jich bylo zraněno, uvedl guvernér Kentucky Andy Beshear. UPS podle agentury Reuters sdělila, že na palubě stroje byli tři členové posádky.

Zohran Mamdani vyhrál volby na starostu New Yorku

New York po letech zažívá další překvapení. Na radnici míří 34letý Zohran Mamdani, demokratický socialista, který během roku vyrostl z neznámého poslance na nejvýraznější tvář města. Bude nejmladším starostou za poslední století a prvním muslimem i člověkem jihoasijského původu v čele New Yorku.

Hradec Králové prodal většinu akcií fotbalového klubu skupině kolem Pavla Nedvěda

Zastupitelé Hradce Králové schválili prodej 89 procent akcií městského fotbalového klubu FC Hradec Králové společnosti Fotbal HK 1905. Mezi spolumajiteli jsou bývalý reprezentant Pavel Nedvěd a podnikatelé Ivo Ulich, Ondřej Tomek, Pavel Rejchrt a Radek Šenk. Investoři by měli klub převzít do konce roku.

Ukrajinci zaútočili na rafinérii Lukoil, klíčový zdroj paliv pro Moskvu

Ukrajinské síly v noci na úterý zasáhly dronovým útokem ruskou rafinérii Lukoil ve městě Kstovo v oblasti Nižnij Novgorod. Útok provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany spolu s jednotkami speciálních operací, které nasadily padesát bezpilotních letounů. V areálu následně vypukl rozsáhlý požár viditelný na desítky kilometrů.

Bitcoin padá pod 104 000 dolarů, strach roste a trh hledá oporu

Pád bitcoinu pod hranici 104 000 dolarů otřásl kryptoměnovým trhem. Investoři snižují riziko a čekají, jestli se kurz udrží na klíčových úrovních. Opatrnost nahrazuje euforii posledních týdnů a trh reaguje na každý menší pohyb cen.

Zelenskyj vyzval Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.

Černá Hora je nejblíže vstupu do EU, uvedla eurokomisařka Kos

Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.

Starbucks prodá většinu podnikání v Číně, chce tam expandovat

Americký kavárenský řetězec Starbucks prodá 60 procent podílu ve svém podnikání v Číně investiční společnosti Boyu Capital. Hodnota transakce činí čtyři miliardy dolarů (84,5 miliardy korun). Starbucks si na čínském trhu ponechá podíl 40 procent a bude i nadále licencovat značku a poskytovat duševní vlastnictví. Chce otevřít další pobočky a čelit tamní konkurenci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama