Moderní kombajny a dinosauři toho mají společného více, než se na první pohled zdá. Sauropodi, pod jejichž chodidly se otřásala zem, očesávali koruny stromů o zeleň, kombajny zase pole o obilí či jiné plodiny. Podle nové studie navíc kombajny a traktory naložené obilím dosahují hmotnosti těch největších a nejtěžších vyhynulých zvířat. Pro zdraví půdy a zemědělství to znamená vážný problém, píše web The Conversation.
S rozšiřováním velkoplošného zemědělství jsou dnes kombajny a traktory desetkrát těžší než v 60 letech.
Největšími dinosaury naší planety byli sauropodi, býložravci s dlouhými krky a ocasy, kteří okusovali listy z korun stromů. Podle nové studie, o níž informoval server The Conversation, vážila tato zvířata stejně jako naložený kombajn. Kolem 60 tun.
Nezáleží na tom, zda se bavíme o chodidlech, kopytech či pneumatikách. Půda je nesmírně citlivým ekosystémem plným křehkých struktur, jako jsou póry a různé cestičky, které umožňují cirkulaci vzduchu a přístup vody ke kořenům rostlin a dalším organismům.
Příliš velký tlak mačkající póry na povrchu a v hlubších vrstvách způsobuje chronické zhutňování půdy. Snižuje se tak její úrodnost a narůstají rizika záplav. Půda totiž vodu nedokáže zadržet, a tak odtéká do potoků a řek.
Tým švédských a švýcarských vědců se podíval na závažnost zhutnění způsobeného moderními zemědělskými „dinosaury” a výsledky porovnal s těmi 66 milionů let vyhynulými. Ve své práci, jejíž výsledky publikoval v PNAS, zjistil srovnatelný vliv.
Tlak na půdu se zvětšuje
Podle výsledků studie se tlak vyvíjený na půdu kombajny a zemědělskou technikou nijak výrazně nezměnil. Stroje mají kvůli své monstrózní váze stále širší pneumatiky. To aby se jejich váha rozložila a ony se nepropadaly do země. Připomínají tak evoluci dinosaurů, která zvětšovala jejich chodidla, aby se při chůzi nepropadali.
Autoři studie nicméně upozorňují, že jsou zemědělské stroje stále těžší a vyvíjejí na půdu postupně větší tlak, přičemž jsou důsledky patrné ve stále větších hloubkách.
Dnešní zemědělské stroje (sauropodi v minulosti) zhutňují půdu pod prvními dvaceti centimetry, tvrdí výzkumníci. Vede to k omezení schopnosti kořenů plodin růst a vyhledávat živiny s vodou.
V půdě se také mohou utvořit podmínky chudé na kyslík, které neprospívají rostlinám a organismům, s nimiž půdu sdílejí.
Výsledky práce dali vzniknout „dinosauřímu paradoxu”. Dinosauři byli tak obrovští a těžcí, že museli půdě působit značné podpovrchové škody všude tam, kde se pohybovali. Museli tak likvidovat ekosystémy a zdroje potravy, na nichž byli sami závislí.
Dinosauři neměli udržitelný životní styl. Vědci navrhují, že při chůzi ke stromům, z nichž okusovali listy, využívali dobře vyšlapané cesty obdobně jako lidé silnice. Je to ovšem pouhá spekulace, nikoliv podložený závěr.
Lidstvo má podle vědců dvě možnosti. Změnit konstrukci zemědělských strojů tak, aby zachovala strukturu půdy. Nebo využívat menší stroje na menších pozemcích.
Pomoci také muže správný přístup k práci s půdou. Řešením je orba s kypřením, bezorební obdělávání půdy naopak ke zhutnění přispívá.
