Životu na Zemi jednoho dne dojde dech. Z hlediska geologického času se to stane již brzy.
Podle nového výzkumu vědců NASA je ovzduší bohaté na kyslík odsouzeno k zániku a za miliardu let se z atmosféry naší planety téměř vytratí. Země se kvůli tomu stane neobyvatelnou pro život. Výzkumnou práci zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.
Kyslík není samozřejmost
Geologové předpokládají, že koncentrace volného kyslíku v atmosféře stoupla na hodnoty blízké dnešním až díky rozvoji suchozemských rostlin. Ten nastal začátkem prvohor, čili přibližně před půl miliardou let.
„Ukazuje se však, že okysličená atmosféra Země není stabilní,“ upozorňuje hlavní autor nové studie Kazumi Ozaki.
Foto: Pixabay
K tomuto závěru dospěl s kolegou Christopherem T. Reinhardem na základě počítačového modelování vývoje zemské atmosféry. Vědci zkoumali změny, které v ní nastanou v závislosti na vývoji klimatu, života, sluneční aktivity a samotného zemského povrchu.
Z modelování vyplynulo, že Země čeká přímo vražedný pokles koncentrace oxidu uhličitého.
Součinnost několika faktorů
Ačkoliv v současnosti hladina oxidu uhličitého stoupá, z hlediska geologické historie jeho koncentrace v atmosféře stamiliony let stabilně klesá. Na vině je život, ať už „život Země“ nebo samotné organizmy.
Organismy ve svých kostrách a schránkách vážou hodně uhlíku. Ten se po jejich smrti hromadí v podobě horninových vrstev, především vrstev takzvaných karbonátů.
Zdroj: Heinrich D. Holland / Wikimedia
Část zpětně recykluje sopečná činnost, její intenzita však s postupným chladnutím naší planety klesá.
Dalším faktorem je věk Slunce. Čím je starší, tím intenzivněji záři: asi o desetinu každou miliardu let.
Intenzivnější sluneční záření podpoří „rozbíjení“ molekul oxidu uhličitého. A povede ke zvýšení teploty, které pro změnu urychluje pohlcování oxidu uhličitého horninami v procesu zvětrávání.
Všechny rostliny vymřou
Pokles koncentrace oxidu uhličitého podle modelování dosáhne úrovně, která neumožní život fotosyntetizujících organismů včetně rostlin. Přibližně za miliardu let tak nastane hromadné vymírání organismů produkujících kyslík. Jeho logickým následkem bude dramatický pokles koncentrace kyslíku v atmosféře.
Přežijí jen primitivní mikroby
„Hladina kyslíku klesne na velmi extrémní hodnoty. Z našich zjištění vyplývá, že v atmosféře bude oproti dnešku asi miliónkrát méně kyslíku,“ říká spoluautor studie Chris Reinhard. Výzkumník dodává, že tato změna se odehraje velmi rychle. Nastane v průběhu pouhých 10 000 let. Půjde tedy o příliš drastickou a zároveň příliš rychlou změnu, aby se na ni dokázal pozemský život přizpůsobit. Výzkum předpovídá, že zanikne veškerý pozemský i oceánský mnohobuněčných život.
„Na Zemi zůstanou jen mikroby. Primitivní bakterie, které nepotřebují kyslík, znovu ovládnou svět,“ uzavírá studii Reinhard.
