Potravinářský a zemědělský průmysl zodpovídají za značnou část emisí skleníkových plynů. Zároveň se snaží zůstat mimo hlavní klimatickou debatu. Upozornila na to zpráva komise EAT-Lancet Commission. Společnosti z tohoto odvětví se snaží před politiky ospravedlnit nárůst živočišné produkce. A vychází jim to. Na zprávu upozornil server Euronews.
Potravinářství a zemědělství dnes zodpovídají zhruba za třetinu všech emisí skleníkových plynů na světě, uvádí zpráva. Přechod na převážně rostlinnou stravu by podle ní snížil emise ze zemědělství asi o 15 procent a každý rok by mohl zachránit zhruba 15 milionů životů.
Euronews Green exclusive: Big Agriculture’s ‘hidden’ climate strategy has been exposed in a new report. https://t.co/beUzoe7LYQ
— euronews (@euronews) March 12, 2026
Zhruba 60 procent všech savců na Zemi tvoří hospodářská zvířata, včetně skotu, který produkuje metan, doplnila organizace Greenpeace. Divoká zvířata tvoří jen čtyři procenta a lidé zbytek.
Rostlinná strava je dnes stále populárnější hlavně mezi mladými lidmi a trhy se tomuto trendu přizpůsobují. Přesto však nedochází k výrazným změnám. Maso a mléčné výrobky často nejsou předmětem klimatických debat. Stojí za tím skrytá partnerství a komunikační strategie zdůrazňující údajnou nenahraditelnost masných a mléčných potravin.
Silný lobbing za maso a mléčné výrobky
Klimatického summitu v Belému COP30 se například účastnili i bratři Joesley a Wesley Batistovi. Ti vlastní největšího producenta hovězího masa na světě, společnost JBS, která čelí dlouhodobé kritice za odlesňování Amazonie. Přesto jim brazilská vláda, jež se zavázala proti odlesňování zakročit, povolila vstup do takzvané modré zóny, kde státy projednávaly globální oteplování.
Jiná zpráva zase upozornila, že Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN je zaujatá ve prospěch odvětví chovu hospodářských zvířat. Thanawat Tiensin, ředitel divize živočišné výroby a zdraví FAO, loni přednesl projev na Světové konferenci o mase v Mato Grosso, brazilském hlavním zemědělském městě. Akce se účastnili i významní zastánci konzumace masa.
„Když mám prázdný žaludek, nemám čas mluvit o udržitelnosti,“ prohlásil Tiensin s tím, že nastala éra, v níž se bude masu dařit lépe.
Navzdory silnému tlaku ze strany masného a mléčného průmyslu začínají některé státy potravinovou politiku měnit. Třeba Dánsko v roce 2023 spustilo akční plán na podporu rostlinných potravin.
