ZprávyMark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky...

Mark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky o covidu

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg lituje, že podlehl nátlaku Bidenovy administrativy, aby v době pandemie koronaviru „cenzuroval“ obsah na Facebooku a Instagramu. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

V dopise zaslaném předsedovi výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že vysocí úředníci, včetně některých z Bílého domu, tlačili na Metu, aby v roce 2021 odstranila obsah.

Bílý dům své kroky podle BBC hájil. Uvedl, že podporoval „odpovědné kroky k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti“.

Zuckerberg nicméně také prohlásil, že jeho firma před volbami v roce 2020 krátce „potlačovala“ obsah týkající se syna Joea Bidena, Huntera. Mělo se tak stát poté, co FBI varovala před „potenciální ruskou dezinformační“ operací. Ukázalo se, že obsah nebyl součástí takové operace, uvedl šéf Mety.

V roce 2021 vyšší úředníci z Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po několik měsíců tlačili na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah, který se týkal covidu. Včetně humoru a satiry,“ napsal Zuckerberg.  „Učinili jsme některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neučinili. Domnívám se, že vládní nátlak nebyl správný. Lituji, že jsme se k němu nevyjádřili otevřeněji,“ vyjádřil se zakladatel Facebooku.

Zuckerberg uvedl, že on a Meta budou připraveni „bojovat“, pokud se něco podobného stane v budoucnu.

Bílý dům se hájí

Jeho dopis byl adresován Jimu Jordanovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá vyšetřováním moderování obsahu na online platformách. Republikáni uvedli, že dopis je „velkým vítězstvím pro svobodu projevu“.

Bílý dům se v prohlášení vydaném pro web Politico postavil za své kroky.  „Náš postoj je jasný a konzistentní. Věříme, že technologické společnosti a další soukromé subjekty by měly brát v úvahu dopady svých činů na americký lid a zároveň se nezávisle rozhodovat o informacích, které prezentují,“ uvedl úřad.

Zuckerbergovy komentáře na adresu Huntera Bidena odkazují na příběh laptopu, který prezidentův syn zanechal v opravně v Delaware. O tom jako první informoval deník New York Post.

Noviny tvrdily, že e-maily nalezené v počítači naznačovaly, že jeho podnikání v zahraničí ovlivňovalo zahraniční politiku USA v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem. Biden a jeho rodina jakékoli pochybení popřeli.

Litoval i předvolebního daru

Příběh se stal v USA výbušným tématem a také předmětem sporů. Některá sociální média obsah týkající se Bidenova laptopu skutečně cenzurovala.

Při zpětném pohledu jsme neměli příběh potlačovat,“ napsal Zuckerberg. „Změnili jsme naše zásady a procesy, abychom zajistili, že se to nebude opakovat.

Dodal, že již neplánuje přispívat na podporu volební infrastruktury. V roce 2020 věnoval prostřednictvím své filantropické iniciativy Chan Zuckerberg Initiative 400 milionů dolarů (9 miliard Kč), které byly určeny na pomoc vládním úřadům při organizaci voleb v době pandemie.

Na sociálních sítích se však rychle rozšířily dezinformace obviňující Zuckerberga z toho, že ve snaze dosáhnout zvolení Joea Bidena fakticky využil kličky k obejití maximálních limitů pro dary. Zuckerberg se tehdy hájil, že dar rozhodně nepatřil Demokratické straně.

Přesto, navzdory analýzám, které jsem viděl a které ukazují opak, vím, že někteří lidé se domnívají, že tato práce prospěla jedné straně více než druhé,“ napsal nyní. „Mým cílem je být neutrální. V tomto volebním cyklu podobný příspěvek neplánuji,“ dodal.

Doporučujeme

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.

Stephen Colbert se rozloučil s The Late Show

Stephen Colbert po jedenácti sezonách končí v čele The Late Show. Jeho odchod uzavírá výraznou kapitolu americké noční televizní zábavy a zároveň otevírá otázky o tom, jak silně dnes do televizního průmyslu zasahuje politika.

Syfilis a kapavka jsou v Evropě na rekordním vzestupu

Evropa čelí výraznému nárůstu pohlavně přenosných infekcí, prim hrají zejména syfilis a kapavka. Podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhly případy kapavky a syfilisu v roce 2024 nejvyšších hodnot za více než deset let.

Muskova SpaceX v prvním čtvrtletí vykázala ztrátu 4,3 miliardy dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard Kč). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Uvedla to v dokumentu, který předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) kvůli plánovanému vstupu na burzu. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.

Lotyšsko opět hlásí průnik dronu do svého vzdušného prostoru

Vzdušný prostor Lotyšska narušil nejméně jeden dron, uvedla dnes dopoledne lotyšská armáda. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz vyzval Ukrajinu, aby byla přesnější při využívání dronů, jimiž v reakci na ruskou agresi útočí na ruské cíle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama