-1.1 C
Czech
Sobota 14. února 2026
ZprávyMark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky...

Mark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky o covidu

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg lituje, že podlehl nátlaku Bidenovy administrativy, aby v době pandemie koronaviru „cenzuroval“ obsah na Facebooku a Instagramu. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

V dopise zaslaném předsedovi výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že vysocí úředníci, včetně některých z Bílého domu, tlačili na Metu, aby v roce 2021 odstranila obsah.

Bílý dům své kroky podle BBC hájil. Uvedl, že podporoval „odpovědné kroky k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti“.

Zuckerberg nicméně také prohlásil, že jeho firma před volbami v roce 2020 krátce „potlačovala“ obsah týkající se syna Joea Bidena, Huntera. Mělo se tak stát poté, co FBI varovala před „potenciální ruskou dezinformační“ operací. Ukázalo se, že obsah nebyl součástí takové operace, uvedl šéf Mety.

V roce 2021 vyšší úředníci z Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po několik měsíců tlačili na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah, který se týkal covidu. Včetně humoru a satiry,“ napsal Zuckerberg.  „Učinili jsme některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neučinili. Domnívám se, že vládní nátlak nebyl správný. Lituji, že jsme se k němu nevyjádřili otevřeněji,“ vyjádřil se zakladatel Facebooku.

Zuckerberg uvedl, že on a Meta budou připraveni „bojovat“, pokud se něco podobného stane v budoucnu.

Bílý dům se hájí

Jeho dopis byl adresován Jimu Jordanovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá vyšetřováním moderování obsahu na online platformách. Republikáni uvedli, že dopis je „velkým vítězstvím pro svobodu projevu“.

Bílý dům se v prohlášení vydaném pro web Politico postavil za své kroky.  „Náš postoj je jasný a konzistentní. Věříme, že technologické společnosti a další soukromé subjekty by měly brát v úvahu dopady svých činů na americký lid a zároveň se nezávisle rozhodovat o informacích, které prezentují,“ uvedl úřad.

Zuckerbergovy komentáře na adresu Huntera Bidena odkazují na příběh laptopu, který prezidentův syn zanechal v opravně v Delaware. O tom jako první informoval deník New York Post.

Noviny tvrdily, že e-maily nalezené v počítači naznačovaly, že jeho podnikání v zahraničí ovlivňovalo zahraniční politiku USA v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem. Biden a jeho rodina jakékoli pochybení popřeli.

Litoval i předvolebního daru

Příběh se stal v USA výbušným tématem a také předmětem sporů. Některá sociální média obsah týkající se Bidenova laptopu skutečně cenzurovala.

Při zpětném pohledu jsme neměli příběh potlačovat,“ napsal Zuckerberg. „Změnili jsme naše zásady a procesy, abychom zajistili, že se to nebude opakovat.

Dodal, že již neplánuje přispívat na podporu volební infrastruktury. V roce 2020 věnoval prostřednictvím své filantropické iniciativy Chan Zuckerberg Initiative 400 milionů dolarů (9 miliard Kč), které byly určeny na pomoc vládním úřadům při organizaci voleb v době pandemie.

Na sociálních sítích se však rychle rozšířily dezinformace obviňující Zuckerberga z toho, že ve snaze dosáhnout zvolení Joea Bidena fakticky využil kličky k obejití maximálních limitů pro dary. Zuckerberg se tehdy hájil, že dar rozhodně nepatřil Demokratické straně.

Přesto, navzdory analýzám, které jsem viděl a které ukazují opak, vím, že někteří lidé se domnívají, že tato práce prospěla jedné straně více než druhé,“ napsal nyní. „Mým cílem je být neutrální. V tomto volebním cyklu podobný příspěvek neplánuji,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama