-2.6 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyMark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky...

Mark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky o covidu

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg lituje, že podlehl nátlaku Bidenovy administrativy, aby v době pandemie koronaviru „cenzuroval“ obsah na Facebooku a Instagramu. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

V dopise zaslaném předsedovi výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že vysocí úředníci, včetně některých z Bílého domu, tlačili na Metu, aby v roce 2021 odstranila obsah.

Bílý dům své kroky podle BBC hájil. Uvedl, že podporoval „odpovědné kroky k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti“.

Zuckerberg nicméně také prohlásil, že jeho firma před volbami v roce 2020 krátce „potlačovala“ obsah týkající se syna Joea Bidena, Huntera. Mělo se tak stát poté, co FBI varovala před „potenciální ruskou dezinformační“ operací. Ukázalo se, že obsah nebyl součástí takové operace, uvedl šéf Mety.

V roce 2021 vyšší úředníci z Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po několik měsíců tlačili na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah, který se týkal covidu. Včetně humoru a satiry,“ napsal Zuckerberg.  „Učinili jsme některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neučinili. Domnívám se, že vládní nátlak nebyl správný. Lituji, že jsme se k němu nevyjádřili otevřeněji,“ vyjádřil se zakladatel Facebooku.

Zuckerberg uvedl, že on a Meta budou připraveni „bojovat“, pokud se něco podobného stane v budoucnu.

Bílý dům se hájí

Jeho dopis byl adresován Jimu Jordanovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá vyšetřováním moderování obsahu na online platformách. Republikáni uvedli, že dopis je „velkým vítězstvím pro svobodu projevu“.

Bílý dům se v prohlášení vydaném pro web Politico postavil za své kroky.  „Náš postoj je jasný a konzistentní. Věříme, že technologické společnosti a další soukromé subjekty by měly brát v úvahu dopady svých činů na americký lid a zároveň se nezávisle rozhodovat o informacích, které prezentují,“ uvedl úřad.

Zuckerbergovy komentáře na adresu Huntera Bidena odkazují na příběh laptopu, který prezidentův syn zanechal v opravně v Delaware. O tom jako první informoval deník New York Post.

Noviny tvrdily, že e-maily nalezené v počítači naznačovaly, že jeho podnikání v zahraničí ovlivňovalo zahraniční politiku USA v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem. Biden a jeho rodina jakékoli pochybení popřeli.

Litoval i předvolebního daru

Příběh se stal v USA výbušným tématem a také předmětem sporů. Některá sociální média obsah týkající se Bidenova laptopu skutečně cenzurovala.

Při zpětném pohledu jsme neměli příběh potlačovat,“ napsal Zuckerberg. „Změnili jsme naše zásady a procesy, abychom zajistili, že se to nebude opakovat.

Dodal, že již neplánuje přispívat na podporu volební infrastruktury. V roce 2020 věnoval prostřednictvím své filantropické iniciativy Chan Zuckerberg Initiative 400 milionů dolarů (9 miliard Kč), které byly určeny na pomoc vládním úřadům při organizaci voleb v době pandemie.

Na sociálních sítích se však rychle rozšířily dezinformace obviňující Zuckerberga z toho, že ve snaze dosáhnout zvolení Joea Bidena fakticky využil kličky k obejití maximálních limitů pro dary. Zuckerberg se tehdy hájil, že dar rozhodně nepatřil Demokratické straně.

Přesto, navzdory analýzám, které jsem viděl a které ukazují opak, vím, že někteří lidé se domnívají, že tato práce prospěla jedné straně více než druhé,“ napsal nyní. „Mým cílem je být neutrální. V tomto volebním cyklu podobný příspěvek neplánuji,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama