Reklama
8.4 C
Czech
Neděle 29. března 2026
ZprávyMark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky...

Mark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky o covidu

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg lituje, že podlehl nátlaku Bidenovy administrativy, aby v době pandemie koronaviru „cenzuroval“ obsah na Facebooku a Instagramu. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

V dopise zaslaném předsedovi výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že vysocí úředníci, včetně některých z Bílého domu, tlačili na Metu, aby v roce 2021 odstranila obsah.

Bílý dům své kroky podle BBC hájil. Uvedl, že podporoval „odpovědné kroky k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti“.

Zuckerberg nicméně také prohlásil, že jeho firma před volbami v roce 2020 krátce „potlačovala“ obsah týkající se syna Joea Bidena, Huntera. Mělo se tak stát poté, co FBI varovala před „potenciální ruskou dezinformační“ operací. Ukázalo se, že obsah nebyl součástí takové operace, uvedl šéf Mety.

V roce 2021 vyšší úředníci z Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po několik měsíců tlačili na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah, který se týkal covidu. Včetně humoru a satiry,“ napsal Zuckerberg.  „Učinili jsme některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neučinili. Domnívám se, že vládní nátlak nebyl správný. Lituji, že jsme se k němu nevyjádřili otevřeněji,“ vyjádřil se zakladatel Facebooku.

Zuckerberg uvedl, že on a Meta budou připraveni „bojovat“, pokud se něco podobného stane v budoucnu.

Bílý dům se hájí

Jeho dopis byl adresován Jimu Jordanovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá vyšetřováním moderování obsahu na online platformách. Republikáni uvedli, že dopis je „velkým vítězstvím pro svobodu projevu“.

Bílý dům se v prohlášení vydaném pro web Politico postavil za své kroky.  „Náš postoj je jasný a konzistentní. Věříme, že technologické společnosti a další soukromé subjekty by měly brát v úvahu dopady svých činů na americký lid a zároveň se nezávisle rozhodovat o informacích, které prezentují,“ uvedl úřad.

Zuckerbergovy komentáře na adresu Huntera Bidena odkazují na příběh laptopu, který prezidentův syn zanechal v opravně v Delaware. O tom jako první informoval deník New York Post.

Noviny tvrdily, že e-maily nalezené v počítači naznačovaly, že jeho podnikání v zahraničí ovlivňovalo zahraniční politiku USA v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem. Biden a jeho rodina jakékoli pochybení popřeli.

Litoval i předvolebního daru

Příběh se stal v USA výbušným tématem a také předmětem sporů. Některá sociální média obsah týkající se Bidenova laptopu skutečně cenzurovala.

Při zpětném pohledu jsme neměli příběh potlačovat,“ napsal Zuckerberg. „Změnili jsme naše zásady a procesy, abychom zajistili, že se to nebude opakovat.

Dodal, že již neplánuje přispívat na podporu volební infrastruktury. V roce 2020 věnoval prostřednictvím své filantropické iniciativy Chan Zuckerberg Initiative 400 milionů dolarů (9 miliard Kč), které byly určeny na pomoc vládním úřadům při organizaci voleb v době pandemie.

Na sociálních sítích se však rychle rozšířily dezinformace obviňující Zuckerberga z toho, že ve snaze dosáhnout zvolení Joea Bidena fakticky využil kličky k obejití maximálních limitů pro dary. Zuckerberg se tehdy hájil, že dar rozhodně nepatřil Demokratické straně.

Přesto, navzdory analýzám, které jsem viděl a které ukazují opak, vím, že někteří lidé se domnívají, že tato práce prospěla jedné straně více než druhé,“ napsal nyní. „Mým cílem je být neutrální. V tomto volebním cyklu podobný příspěvek neplánuji,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Antonelli slaví další výhru, Bearman havaroval

Velká cena Japonska nabídla dva silné okamžiky. Andrea Kimi Antonelli v Suzuce znovu vyhrál a v 19 letech se posunul do čela šampionátu formule 1, zatímco Oliver Bearman po nejtvrdší havárii dosavadního průběhu sezony odkulhal do lékařského centra.

Šéfové ropných firem varují před dopady války s Íránem

Válka s Íránem začíná podle šéfů ropných firem tvrdě doléhat na dodávky energií a trhy její vážnost stále podceňují. Největší obavy míří na ropu, zkapalněný zemní plyn i další vývoj v Hormuzském průlivu, jehož omezený provoz zvyšuje nervozitu po celém světě.

Teherán čelil masivní vlně bombardování

Teherán zažil jednu z nejtěžších vln bombardování od začátku války. Útoky zasáhly obytné čtvrti i univerzitu, do regionu mezitím dorazili američtí mariňáci a konflikt se dál rozšiřuje za hranice Íránu i Izraele. Do bojů se nově zapojili také hútíové z Jemenu a napětí dál roste kolem Hormuzského průlivu.

Rubio obvinil Zelenského ze lži, naznačil, že USA může pomoc Ukrajině přesměrovat na Írán

Americký ministr zahraničí Marco Rubio obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze lži ohledně požadavků Spojených států. Zároveň připustil, že by USA mohly přesměrovat část zbraní původně určených pro Ukrajinu na jiné priority, například na konflikt s Íránem.

Správu železnic čeká velká reorganizace

Správa železnic od dubna spustí rozsáhlé organizační změny, které zasáhnou asi třetinu zaměstnanců. Ve hře je zhruba pět tisíc lidí. Ve většině případů ale nemá jít o propouštění, spíš o přesuny pod jiné útvary a výraznější centralizaci řízení.

Trump si opět stěžoval na neochotu spojenců v NATO pomoci USA s Íránem

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští Húsíové poprvé od začátku války v Íránu vypálili raketu na Izrael

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Íránský útok na Abú Zábí si vyžádal pět zraněných, v Ománu jednoho

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při požárech v průmyslové zóně v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Příčinou požárů byly střely a drony vypálené z Íránu. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura AFP. Jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu pak drony útočily na mezinárodní letiště.

Íránský úder na americkou základnu poničil letouny a zranil vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii dnes poničil několik tankovacích letounů a zranil deset amerických vojáků. Píše to deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje.

Saúdská Arábie posílá rekordní objemy ropy přes Rudé moře

Saúdská Arábie zrychluje vývoz ropy přes přístav Janbú u Rudého moře a obchází tím Hormuzský průliv, který zůstává kvůli útokům a napětí v regionu prakticky mimo běžný provoz. Trh zatím první šok ustál, jenže zásoba volných barelů i dalších pojistek se rychle tenčí.

Izraelské údery zasáhly v Iránu jaderné zařízení a reaktor ve výstavbě

Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média. Izraelským úderům zařízení čelilo i v loňské červnové válce. Podle médií nynější útoky nikoho nezranily ani nezpůsobily únik radiace.

Bank of America zaplatí obětem Jeffreyho Epsteina 72,5 milionu dolarů

Bank of America se dohodla na vyplacení 72,5 milionu dolarů obětem Jeffreyho Epsteina. Peníze mají uzavřít hromadnou žalobu, podle níž banka přehlížela varovné signály a svými službami pomáhala fungování Epsteinovy sítě sexuálního zneužívání. Dohodu ještě musí schválit soud v New Yorku.

Rusko a Ukrajina se v noci napadly drony, jsou mrtví a ranění

Nejméně jednu oběť a 11 raněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil náčelník městské vojenské správy Serhij Lysak. V ruské Jaroslavské oblasti při náletu ukrajinských dronů zahynulo dítě, jeho rodiče utrpěli těžká zranění a zraněna byla i sousedka, informoval gubernátor Michail Jevrajev.

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama