Reklama
13.8 C
Czech
Středa 11. března 2026
ZprávyMark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky...

Mark Zuckerberg přiznal, že na něj Bidenova administrativa tlačila, aby cenzuroval příspěvky o covidu

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg lituje, že podlehl nátlaku Bidenovy administrativy, aby v době pandemie koronaviru „cenzuroval“ obsah na Facebooku a Instagramu. Informuje o tom BBC, Politico a další servery.

V dopise zaslaném předsedovi výboru americké Sněmovny reprezentantů Zuckerberg uvedl, že vysocí úředníci, včetně některých z Bílého domu, tlačili na Metu, aby v roce 2021 odstranila obsah.

Bílý dům své kroky podle BBC hájil. Uvedl, že podporoval „odpovědné kroky k ochraně veřejného zdraví a bezpečnosti“.

Zuckerberg nicméně také prohlásil, že jeho firma před volbami v roce 2020 krátce „potlačovala“ obsah týkající se syna Joea Bidena, Huntera. Mělo se tak stát poté, co FBI varovala před „potenciální ruskou dezinformační“ operací. Ukázalo se, že obsah nebyl součástí takové operace, uvedl šéf Mety.

V roce 2021 vyšší úředníci z Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po několik měsíců tlačili na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah, který se týkal covidu. Včetně humoru a satiry,“ napsal Zuckerberg.  „Učinili jsme některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neučinili. Domnívám se, že vládní nátlak nebyl správný. Lituji, že jsme se k němu nevyjádřili otevřeněji,“ vyjádřil se zakladatel Facebooku.

Zuckerberg uvedl, že on a Meta budou připraveni „bojovat“, pokud se něco podobného stane v budoucnu.

Bílý dům se hájí

Jeho dopis byl adresován Jimu Jordanovi, předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá vyšetřováním moderování obsahu na online platformách. Republikáni uvedli, že dopis je „velkým vítězstvím pro svobodu projevu“.

Bílý dům se v prohlášení vydaném pro web Politico postavil za své kroky.  „Náš postoj je jasný a konzistentní. Věříme, že technologické společnosti a další soukromé subjekty by měly brát v úvahu dopady svých činů na americký lid a zároveň se nezávisle rozhodovat o informacích, které prezentují,“ uvedl úřad.

Zuckerbergovy komentáře na adresu Huntera Bidena odkazují na příběh laptopu, který prezidentův syn zanechal v opravně v Delaware. O tom jako první informoval deník New York Post.

Noviny tvrdily, že e-maily nalezené v počítači naznačovaly, že jeho podnikání v zahraničí ovlivňovalo zahraniční politiku USA v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem. Biden a jeho rodina jakékoli pochybení popřeli.

Litoval i předvolebního daru

Příběh se stal v USA výbušným tématem a také předmětem sporů. Některá sociální média obsah týkající se Bidenova laptopu skutečně cenzurovala.

Při zpětném pohledu jsme neměli příběh potlačovat,“ napsal Zuckerberg. „Změnili jsme naše zásady a procesy, abychom zajistili, že se to nebude opakovat.

Dodal, že již neplánuje přispívat na podporu volební infrastruktury. V roce 2020 věnoval prostřednictvím své filantropické iniciativy Chan Zuckerberg Initiative 400 milionů dolarů (9 miliard Kč), které byly určeny na pomoc vládním úřadům při organizaci voleb v době pandemie.

Na sociálních sítích se však rychle rozšířily dezinformace obviňující Zuckerberga z toho, že ve snaze dosáhnout zvolení Joea Bidena fakticky využil kličky k obejití maximálních limitů pro dary. Zuckerberg se tehdy hájil, že dar rozhodně nepatřil Demokratické straně.

Přesto, navzdory analýzám, které jsem viděl a které ukazují opak, vím, že někteří lidé se domnívají, že tato práce prospěla jedné straně více než druhé,“ napsal nyní. „Mým cílem je být neutrální. V tomto volebním cyklu podobný příspěvek neplánuji,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Kvůli bombě z války se muselo v Drážďanech evakuovat nejméně 18.000 lidí

Nejméně 18.000 lidí dnes muselo opustit centrum Drážďan kvůli nálezu bomby z druhé světové války. Policisté nyní kontrolují evakuační zónu, aby zajistili, že se v ní nikdo nenachází. Teprve poté budou moci pyrotechnici začít s likvidací pumy o váze 250 kilogramů. Kvůli vadné roznětce to bude trvat déle, než je zvykem, informoval web Säschische Zeitung. Podle policie je dnešní akce dosud největší evakuací v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.

Írán exportuje do Číny přes Hormuzský průliv miliony barelů ropy denně

Írán stále exportuje přes Hormuzský průliv obrovské objemy ropy do Číny, přestože v něm zuří válka a sám ho zablokoval. Množství ropy dopravované do komunistické země je sice menší než před vypuknutím konfliktu, Peking je však na případné výpadky v dodávkách dobře připraven.

Íránský nejvyšší vůdce utrpěl zranění, jeho život ale údajně není ohrožen

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl dnes podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) dnes s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Modžtaba Chameneí v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.

Írán už začal v Hormuzském průlivu pokládat miny, naznačují američtí zpravodajci

Zničili jsme íránské lodě určené k pokládání min v Hormuzském průlivu, informoval na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Írán skutečně začal v této klíčové dopravní trase pro export ropy klást miny.

U amerického konzulátu v Torontu se střílelo, incident se obešel bez zranění

Kanadská policie vyšetřuje střelbu u amerického konzulátu v Torontu. Na místě byly nalezeny důkazy o výstřelu, přičemž nebyla hlášena žádná zranění. K incidentu došlo v úterý v brzkých ranních hodinách, policie zatím neidentifikovala žádného podezřelého.

Ruské dronové útoky na Charkov a Dnipro zranily přes 20 lidí

Rusko v noci na dnešek podniklo další sérii dronových útoků na Ukrajinu. V Charkově a Dnipru při nich utrpělo zranění více než 20 lidí, uvedly místní úřady. Naopak Moskva tradičně bez podrobností informuje o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Sestra Kim Čong-una kritizovala USA a Jižní Koreu za společné vojenské cvičení

Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong v dnešním prohlášení kritizovala USA a Jižní Koreu za uspořádání společného vojenského cvičení a varovala, že jakékoli ohrožení bezpečnosti KLDR bude mít vážné následky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Spojenci zahájili jedenáctidenní cvičení Freedom Shield (Štít svobody) v pondělí.

Írán je podle ministra zahraničí připraven pokračovat v raketových úderech

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Ukrajina téměř zcela vytlačila Rusy z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí generál

Ukrajina během své nedávné protiofenzivy téměř zcela vytlačila ruská vojska z Dněpropetrovské oblasti. Zbývá osvobodit tři vesnice, uvedl v rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský generál Oleksandr Komarenko. Tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Trump poslal ceny ropy dolů, trhy však reagují předčasně

Ceny ropy klesají po několika vyjádřeních amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válka s Íránem se chýlí ke konci. Trhy nicméně začaly pracovat s koncem konfliktu ještě dříve, než k němu došlo, varoval expert. Americký dolar po Trumpových komentářích oslabil a akcie posílily.

Izrael čeká dlouhou ofenzivu v Libanonu

Izrael počítá s tím, že boj proti Hizballáhu v Libanonu potrvá déle než současná válka s Íránem, napsaly Financial Times. Operace může pokračovat i po případném příměří s Teheránem a podle izraelských plánů má oslabit hnutí natolik, aby sever země přestal žít ve stínu další evakuace.

Válka s Íránem brzy skončí, ujistil Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí ujistil republikány, že válka s Íránem nepotrvá dlouho. Konflikt nicméně podle něj skončí až ve chvíli, kdy USA splní všechny své válečné cíle. Írán reagoval s tím, že válka skončí, až to dovolí.

Íránská televize označila nového vůdce Modžtabu Chameneího za zraněného ve válce

Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v "ramadánové válce", což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama