Lotyšsko se může stát první zemí Evropské unie, která odstoupí od Istanbulské úmluvy. Po více než třinácti hodinách bouřlivé debaty o tom ve čtvrtek rozhodl lotyšský parlament. Úmluva Rady Evropy má chránit ženy před domácím násilím a zneužíváním. Informuje o tom Euronews, Reuters a další servery.
V hlasování se 56 poslanců vyslovilo pro vystoupení, 32 bylo proti a dva se zdrželi. Pokud rozhodnutí parlamentu potvrdí prezident Edgars Rinkēvičs, Lotyšsko se stane prvním členským státem EU, který od smlouvy oficiálně odstoupí. Parlament přitom úmluvu ratifikoval teprve loni v listopadu.
Latvia moves to quit the Istanbul Convention — thousands protest in Riga
— NEXTA (@nexta_tv) October 31, 2025
A political firestorm is erupting in Latvia. After 13 hours of debate, parliament voted to withdraw from the Istanbul Convention — an international treaty aimed at protecting women from violence. But the… pic.twitter.com/j3pUZJKsQT
Istanbulskou úmluvu podepsalo do roku 2019 celkem 45 zemí a Evropská unie. Dokument sjednocuje pravidla pro ochranu žen před fyzickým, psychickým i sexuálním násilím a zavazuje státy k poskytování pomoci obětem a prevenci domácího násilí.
Proces vystoupení zahájili opoziční poslanci už v září, ale boj o úmluvu rozštěpil vládu. Ke kritikům se totiž připojila Unie zelených a zemědělců, která je součástí vládní koalice vedené středopravicovou stranou Jednota premiérky Eviky Siliņy. Právě Siliņa, která po nástupu do úřadu v roce 2023 slíbila úmluvu prosadit, krok svých koaličních partnerů ostře kritizovala.
„Násilí má rádo ticho. Proto děkujeme všem, kteří nechtějí mlčet. Nevzdáme se, budeme bojovat, aby násilí nezvítězilo,“ tweetovala ve čtvrtek premiérka.
Rozkol mezi členy vládní koalice naznačuje rostoucí napětí před parlamentními volbami, které se mají konat na podzim 2026.
Prezident rozhodnutí vetovat zřejmě nebude
Rozhodnutí parlamentu vyvolalo ostré reakce i mimo Lotyšsko. Tamar Dekanosidze z mezinárodní organizace pro práva žen Equality Now uvedla, že krok lotyšských zákonodárců „nejen ohrožuje ženy a dívky v Lotyšsku, ale také povzbuzuje hnutí proti lidským právům v celé Evropě a Střední Asii. Podporuje autoritářské tendence vlád, které se vzdalují právnímu státu, mezinárodní spravedlnosti a demokratickým hodnotám.“
Prezident Rinkēvičs už vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím, nicméně naznačil, že hlasování parlamentu zřejmě vetovat nebude.
Podle místních médií se ve středu večer před parlamentem v Rize sešlo více než pět tisíc lidí protestujících proti odstoupení od úmluvy. Naopak na podporu vystoupení dorazilo následující den zhruba dvacet osob.
Istanbulská úmluva se v posledních letech stala terčem kritiky konzervativních a národně orientovaných skupin, které ji považují za ohrožení tradičních hodnot. Její zastánci však varují, že odstoupení by oslabilo ochranu žen a vyslalo nebezpečný signál i ostatním evropským státům.
Česko Istanbulskou úmluvu podepsalo už v roce 2016, ale doposud ji neratifikovalo. O tom musí rozhodnout obě komory parlamentu, přičemž Senát ratifikaci v roce 2024 odmítl.
