Věda a TechnikaLegendární MiG-21 končí

Legendární MiG-21 končí

Slavný sovětský stíhací letoun MiG-21, který se po krátkou dobu vyráběl i v Aeru Vodochody, byl vyvezen do desítek států celého světa. Mezi největší uživatele patřilo domácí sovětské letectvo a také indická armáda, která výrazně modernizovaný MiG-21 provozuje dodnes jako jeden z posledních uživatelů. I nad indickými MiGy se však stahují mračna.

Náčelník indického generálního štábu, maršál letectva V. R. Čaudharí, v srpnu oznámil, že poslední letouny MiG-21 budou vyřazeny v roce 2025. Tento typ se naposledy veřejně objevil na letošní výroční přehlídce ke Dni letectva. Oslavy, které připomínají 91. výročí vzniku letecké složky indické armády, se konaly ve státě Uttarpradéš. Vrcholem akce byla rozsáhlá letová přehlídka, které se zúčastnilo více než 120 letadel operujících z různých základen.

Ke konci přehlídky nad tribunu přilétla trojice letounů MiG-21, kterou doprovázela dvojice víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, nejnovějších stíhaček indického letectva, načež MiGy přešly do strmého stoupání a Rafaly zůstaly ve vodorovném letu samy. Oba typy tak symbolicky představily svou další cestu. Zatímco slavné „jednadvacítky“ čeká letecké nebe, Rafaly přebírají jejich funkci a budou nadále střežit indický vzdušný prostor. Pro tisíce diváků tísnících se podél břehů tří řek, jež dominují městu Prajágrádž, to bylo důstojné rozloučení s letouny MiG-21 sovětské konstrukce.

Poslední průlet MiGů-21 na přehlídce ke dni indického letectva:

Nejslavnější delta

Dnes MiGy-21 v modernizované podobě Bison zůstávají v provozu u tří posledních letek indického letectva. Po získání nezávislosti v roce 1947 se Indie při dodávkách stíhacího vybavení spoléhala především na Velkou Británii a Francii. Rozhodnutí pořídit MiG-21 jako první nadzvukovou stíhačku indického letectva však odstartovalo vztahy se Sovětským svazem. Díky nim se tato země postupem času stala hlavním dodavatelem indických zbraní. Zatímco Velká Británie a Francie nadále dodávaly letadla, Dillí pokračovalo v pořizování dalších generací letounů MiG-21 a řady dalšího stíhacího vybavení sovětské a ruské konstrukce. Právě ze stáje Mikojan-Gurevič Indie pořídila po MiGu-21 letouny MiG-23, MiG-25, MiG-27 a MiG-29, z nichž poslední je rovněž stále ve službě.

Původní MiG-21F-13, který vstoupil do řad indického letectva v roce 1963, byl velmi strohý stíhací letoun pro bodovou obranu. Po mezistupni MiG-21FL, který byl již vyráběn v Indii, následovala třetí generace těchto stíhaček MiG-21bis. Ty byly mezi lety 1977 a 1984 vyráběné lokálně. Bez nástupce v dohledu bylo následně celkem 125 letounů MiG-21bis modernizováno na konfiguraci Bison. Tu v továrně HAL vybavili novým radarem a moderními protiletadlovými řízenými střelami z mnohem novějších typů letounů. Celkem Indie obdržela 874 letounů MiG-21, z nichž 657 bylo vyrobeno v licenci společností HAL.

Mezi hlavní bojové operace, kterých se indické MiGy-21 účastnily, patří válka s Pákistánem v roce 1971 a konflikt v Kargilu v roce 1999. MiGy-21 Bison stály také v čele vzdušných střetů s pákistánským letectvem v únoru 2019. Kromě bojových střetů, z nichž posledním byl sestřel pákistánskou F-16 v roce 2019, se do roku 2023 stalo účastníkem nehod nebo havárií přibližně 490 letounů MiG-21. Při těchto incidentech zahynulo více než 170 pilotů, což nenávratně poškodilo pověst legendárního sovětského letounu.

Překvapení proti F-15

Na druhou stranu se Bizon proslavil například svým výtečným výkonem na cvičení Cope India v roce 2004. Tam dokázal díky kvalitní taktice sestřelit řadu výkonných amerických letounů F-15. Stíhači využívali vysoké rychlosti MiGu-21 a jeho malého radarového průřezu z přední polosféry a přítomnosti izraelských rušících modulů Elbit EL/L8222. Ve větším počtu se dokázali rychle přiblížit k americkým letounům z různých směrů a i díky přilbovým zaměřovačům odpálit protiletadlové rakety s infračerveným navedením a rychle opustit oblast. Výsledky tohoto cvičení se později dostaly do amerických leteckých učebnic a vedly v americkém letectvu k hluboké a do krajnosti upřímné debatě o tvorbě taktik.

Nahrazení MiGu-21 se plánuje už několik desetiletí. Ztíženo však bylo mnoha zpožděními, která utrpěl program domácího lehkého bojového letounu (LCA) Tejas. V současné době má indické letectvo stále pouze dvě operační letky LCA Tejas Mk 1. Dodávky vylepšených letounů LCA Tejas Mk 1A však mají být zahájeny v únoru příštího roku. To letectvu umožní konečně se rozloučit s posledními MiGy-21. Letectvo má v současné době nasmlouváno 83 letounů Tejas Mk 1A, přičemž se plánuje jejich doplnění o dalších 97 strojů. Celkem tedy půjde o 180 kusů. A ačkoli cesta Indie k nasazení domácího víceúčelového stíhacího letounu byla klikatá, země se mezitím postupně zbavila závislosti na Moskvě. Tedy minimálně pokud jde o stíhací letouny (Indie se např. vzdala účasti na ruském programu stíhacích letounů 5. generace).

Západ jako nový spojenec

Kromě pomalého zavádění letounu Tejas nakupuje Dillí stále častěji nové vojenské letouny od Spojených států. To bylo dobře patrné na přehlídce ke Dni letectva. Té se letos zúčastnily typy CH-47 Chinook, AH-64 Apache, C-130 Hercules, P-8 Poseidon a C-17 Globemaster III. V současné době je Tejas oficiální náhradou za MiG-21 indického letectva. Je ale velmi pravděpodobné, že budou přibývat další stíhačky. Dillí totiž zveřejnilo požadavek na 114 nových letounů kvůli vyřazení několika starších typů.

V rámci požadavku na zmíněných 114 letounů se výběru jistě zúčastní i americké typy, například F-15EX, F/A-18E/F Super Hornet. Zajímavá je i specifická konfigurace F-21 (hluboce modernizovaná F-16). V této soutěži o stíhací letoun by přitom mohlo být v sázce i mnohem více. Očekává se, že vítězný uchazeč by se mohl stát také strategickým partnerem pro budoucí program pokročilých středních bojových letounů AMCA. Ačkoli je tento program v rané fázi, jedná se o typ 5. generace srovnatelný s korejským KF-21 nebo tureckým TF-X.

A vzhledem ke zkušenostem s ruskými letouny se lze domnívat, že se Indové budou přiklánět spíše ke spolupráci s USA. Ty totiž mají s nejmodernějšími typy zatím nejvíce zkušeností.

Buď jak buď, za MiGem-21 se zavírá voda v letectvu, které je dnes jeho největším provozovatelem. Pro legendární deltu je to smutný den. Tím spíš, když kdysi slavná konstrukční kancelář Mikojan-Gurjevič stojí před krachem.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama