Reklama
6.7 C
Czech
Úterý 17. března 2026
Věda a TechnikaLegendární MiG-21 končí

Legendární MiG-21 končí

Slavný sovětský stíhací letoun MiG-21, který se po krátkou dobu vyráběl i v Aeru Vodochody, byl vyvezen do desítek států celého světa. Mezi největší uživatele patřilo domácí sovětské letectvo a také indická armáda, která výrazně modernizovaný MiG-21 provozuje dodnes jako jeden z posledních uživatelů. I nad indickými MiGy se však stahují mračna.

Náčelník indického generálního štábu, maršál letectva V. R. Čaudharí, v srpnu oznámil, že poslední letouny MiG-21 budou vyřazeny v roce 2025. Tento typ se naposledy veřejně objevil na letošní výroční přehlídce ke Dni letectva. Oslavy, které připomínají 91. výročí vzniku letecké složky indické armády, se konaly ve státě Uttarpradéš. Vrcholem akce byla rozsáhlá letová přehlídka, které se zúčastnilo více než 120 letadel operujících z různých základen.

Ke konci přehlídky nad tribunu přilétla trojice letounů MiG-21, kterou doprovázela dvojice víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, nejnovějších stíhaček indického letectva, načež MiGy přešly do strmého stoupání a Rafaly zůstaly ve vodorovném letu samy. Oba typy tak symbolicky představily svou další cestu. Zatímco slavné „jednadvacítky“ čeká letecké nebe, Rafaly přebírají jejich funkci a budou nadále střežit indický vzdušný prostor. Pro tisíce diváků tísnících se podél břehů tří řek, jež dominují městu Prajágrádž, to bylo důstojné rozloučení s letouny MiG-21 sovětské konstrukce.

Poslední průlet MiGů-21 na přehlídce ke dni indického letectva:

Nejslavnější delta

Dnes MiGy-21 v modernizované podobě Bison zůstávají v provozu u tří posledních letek indického letectva. Po získání nezávislosti v roce 1947 se Indie při dodávkách stíhacího vybavení spoléhala především na Velkou Británii a Francii. Rozhodnutí pořídit MiG-21 jako první nadzvukovou stíhačku indického letectva však odstartovalo vztahy se Sovětským svazem. Díky nim se tato země postupem času stala hlavním dodavatelem indických zbraní. Zatímco Velká Británie a Francie nadále dodávaly letadla, Dillí pokračovalo v pořizování dalších generací letounů MiG-21 a řady dalšího stíhacího vybavení sovětské a ruské konstrukce. Právě ze stáje Mikojan-Gurevič Indie pořídila po MiGu-21 letouny MiG-23, MiG-25, MiG-27 a MiG-29, z nichž poslední je rovněž stále ve službě.

Původní MiG-21F-13, který vstoupil do řad indického letectva v roce 1963, byl velmi strohý stíhací letoun pro bodovou obranu. Po mezistupni MiG-21FL, který byl již vyráběn v Indii, následovala třetí generace těchto stíhaček MiG-21bis. Ty byly mezi lety 1977 a 1984 vyráběné lokálně. Bez nástupce v dohledu bylo následně celkem 125 letounů MiG-21bis modernizováno na konfiguraci Bison. Tu v továrně HAL vybavili novým radarem a moderními protiletadlovými řízenými střelami z mnohem novějších typů letounů. Celkem Indie obdržela 874 letounů MiG-21, z nichž 657 bylo vyrobeno v licenci společností HAL.

Mezi hlavní bojové operace, kterých se indické MiGy-21 účastnily, patří válka s Pákistánem v roce 1971 a konflikt v Kargilu v roce 1999. MiGy-21 Bison stály také v čele vzdušných střetů s pákistánským letectvem v únoru 2019. Kromě bojových střetů, z nichž posledním byl sestřel pákistánskou F-16 v roce 2019, se do roku 2023 stalo účastníkem nehod nebo havárií přibližně 490 letounů MiG-21. Při těchto incidentech zahynulo více než 170 pilotů, což nenávratně poškodilo pověst legendárního sovětského letounu.

Překvapení proti F-15

Na druhou stranu se Bizon proslavil například svým výtečným výkonem na cvičení Cope India v roce 2004. Tam dokázal díky kvalitní taktice sestřelit řadu výkonných amerických letounů F-15. Stíhači využívali vysoké rychlosti MiGu-21 a jeho malého radarového průřezu z přední polosféry a přítomnosti izraelských rušících modulů Elbit EL/L8222. Ve větším počtu se dokázali rychle přiblížit k americkým letounům z různých směrů a i díky přilbovým zaměřovačům odpálit protiletadlové rakety s infračerveným navedením a rychle opustit oblast. Výsledky tohoto cvičení se později dostaly do amerických leteckých učebnic a vedly v americkém letectvu k hluboké a do krajnosti upřímné debatě o tvorbě taktik.

Nahrazení MiGu-21 se plánuje už několik desetiletí. Ztíženo však bylo mnoha zpožděními, která utrpěl program domácího lehkého bojového letounu (LCA) Tejas. V současné době má indické letectvo stále pouze dvě operační letky LCA Tejas Mk 1. Dodávky vylepšených letounů LCA Tejas Mk 1A však mají být zahájeny v únoru příštího roku. To letectvu umožní konečně se rozloučit s posledními MiGy-21. Letectvo má v současné době nasmlouváno 83 letounů Tejas Mk 1A, přičemž se plánuje jejich doplnění o dalších 97 strojů. Celkem tedy půjde o 180 kusů. A ačkoli cesta Indie k nasazení domácího víceúčelového stíhacího letounu byla klikatá, země se mezitím postupně zbavila závislosti na Moskvě. Tedy minimálně pokud jde o stíhací letouny (Indie se např. vzdala účasti na ruském programu stíhacích letounů 5. generace).

Západ jako nový spojenec

Kromě pomalého zavádění letounu Tejas nakupuje Dillí stále častěji nové vojenské letouny od Spojených států. To bylo dobře patrné na přehlídce ke Dni letectva. Té se letos zúčastnily typy CH-47 Chinook, AH-64 Apache, C-130 Hercules, P-8 Poseidon a C-17 Globemaster III. V současné době je Tejas oficiální náhradou za MiG-21 indického letectva. Je ale velmi pravděpodobné, že budou přibývat další stíhačky. Dillí totiž zveřejnilo požadavek na 114 nových letounů kvůli vyřazení několika starších typů.

V rámci požadavku na zmíněných 114 letounů se výběru jistě zúčastní i americké typy, například F-15EX, F/A-18E/F Super Hornet. Zajímavá je i specifická konfigurace F-21 (hluboce modernizovaná F-16). V této soutěži o stíhací letoun by přitom mohlo být v sázce i mnohem více. Očekává se, že vítězný uchazeč by se mohl stát také strategickým partnerem pro budoucí program pokročilých středních bojových letounů AMCA. Ačkoli je tento program v rané fázi, jedná se o typ 5. generace srovnatelný s korejským KF-21 nebo tureckým TF-X.

A vzhledem ke zkušenostem s ruskými letouny se lze domnívat, že se Indové budou přiklánět spíše ke spolupráci s USA. Ty totiž mají s nejmodernějšími typy zatím nejvíce zkušeností.

Buď jak buď, za MiGem-21 se zavírá voda v letectvu, které je dnes jeho největším provozovatelem. Pro legendární deltu je to smutný den. Tím spíš, když kdysi slavná konstrukční kancelář Mikojan-Gurjevič stojí před krachem.

Reklama

Doporučujeme

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama