Věda a TechnikaNizozemské F-16 dostane Kyjev nebo Sofie

Nizozemské F-16 dostane Kyjev nebo Sofie

Mohly by bývalé letouny F-16AM/BM nizozemského královského letectva poskytnout Bulharsku dočasné řešení ochrany vzdušného prostoru a znamenat více strojů MiG-29 pro Ukrajinu? Tyto otázky si kladou odborníci poté, co se mezi Bulharskem a Nizozemskem začalo horečně jednat o převzetí starších amerických stíhaček.

Ukrajinské letectvo dnes disponuje flotilou zhruba 25 až 30 provozuschopných letounů MiG-29. Nejméně deset dalších jich opravují v některé sousední zemi, patrně v Polsku. Ve snaze získat náhradní díly pro udržení svých frontových stíhaček v boji a doplnit tyto počty již Ukrajinci obdrželi 11 letounů MiG-29AS/UB ze Slovenska. Nyní mají zálusk na kombinovanou flotilu bulharského letectva čítající 18 letounů MiG-29A a UB. Šest z nich je stále v provozu na základně v Plovdivu.

Potřeby Ukrajiny jsou zřejmé. Tento krok by ovšem zanechal vzdušný prostor Bulharska nechráněný před příletem prvních F-16V Viper do země v roce 2027. Bulharské ministerstvo obrany ve snaze vyhnout se tak dlouhému výpadku zjišťovalo možnost získání použitých letounů F-16AM/BM primárně používaných nizozemským královským letectvem a určeným k prodeji americké společnosti Draken International, která provozuje mimo jiné také české bitevníky L-159.

Mezi 15. prosincem 2022 a 26. lednem 2023 Nizozemci převezli 11 stíhaček do zařízení SABCA v Bruselu na generální opravu. Tyto stroje však nejsou jediné F-16 plánované k odprodeji. Dalších 24 exemplářů, které jsou v současné době schopné letu u 312. letky se sídlem ve Volkelu, původně určili k vyřazení ze stavu nizozemského letectva. A jak oznámil nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, tyto stroje budou po renovaci k dispozici Bulharsku jako nástupce MiG-29. Případně přímo ukrajinskému letectvu.

Polská karta

Polské letectvo v současnosti provozuje 29 letounů MiG-29. Všechny působí u 41. letky taktického letectva (41 Eskadra Lotnictwa Taktycznego) v Malborku jihovýchodně od Gdaňsku. Polsko požaduje letouny MiG-29 na pomoc při obraně svého vzdušného prostoru. Je však také schopné uspokojit potřeby Ukrajiny, pokud jde o náhradní díly, a dokonce i protiletadlové řízené střely R-73E. Těch získalo 310 kusů z Německa, když v roce 2002 zakoupilo od Luftwaffe MiGy-29 z výzbroje bývalé východoněmecké armády.

Mezitím Ukrajina obdržela devět letounů MiG-29AS a dva UB, které dříve používalo 81. taktické křídlo slovenského letectva. K tomu také dvojici letounů MiG-29A a jeden UB, které Slováci nemodernizovali a místo toho je uskladnili. Posledním evropským zdrojem letounů MiG-29 pro Ukrajinu je tak 1/3 Iztrebitelna Avio Eskadrila (stíhací letka) bulharského letectva. Jednotka je však pro Bulharsko jediným prostředkem protivzdušné obrany. Letka v současnosti operuje se čtyřmi MiG-29A a dvěma UB, zatímco další tucet „devětadvacítek“ uložili na základně Graf Ignatievo. Tyto letouny by Bulhaři rovněž mohli převézt na Ukrajinu, a to buď jako zdroj náhradních dílů, nebo pro návrat do letuschopného stavu.

Nejdříve nové, potom starší

Bulharsko své staré ruské letouny už dlouho potřebovalo nahradit. V roce 2019 se proto rozhodlo pro výměnu za americký typ Lockheed Martin F-16V. Objednalo nejdříve osm kusů a pak ještě jednou tolik. Aby však Bulhaři překlenuli čas mezi výměnou obou typů, začali zkoumat možnost pořízení nejméně 12 bývalých letounů nizozemského letectva F-16AM/BM.

Zda se Nizozemsko rozhodne převést své přebytečné stíhačky do Bulharska (a Ukrajinci obdrží bulharské MiGy-29), nebo se americké letouny dostanou přímo na Ukrajinu, se teprve uvidí. V každém případě se Ukrajina může těšit na minimálně jednu letku strojů 4. generace s kompletní výzbrojí. A bulharští piloti snad na stroje, které překlenou dobu do dodávek nejmodernějších F-16V.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama