Marine Le Pen, vůdkyně krajně pravicové strany Národní shromáždění (RN), oznámila, že očekává absolutní většinu v nadcházejících francouzských parlamentních volbách. Tento výsledek by mohl umožnit její straně sestavit vládu a získat kontrolu nad rozhodováním o obraně a ozbrojených silách, včetně politiky vůči Ukrajině.
Francie se připravuje na dvoukolové předčasné volby, které se konají 30. června a 7. července. Politická scéna je nabitá očekáváním a nejistotou. Emmanuel Macron, který zůstane prezidentem, čelí možnosti výjimečně nepřátelského parlamentu, kterému budou dominovat dva radikální bloky: RN a levicová aliance Nová lidová fronta (NFP).
🚨 News Alert 🚨 Le Pen raises the stakes by challenging Macron's role as commander-in-chief. This move could have significant implications for French politics and national security. Stay informed and follow #LePen #Macron #FrenchPolitics for update… read:https://t.co/UIsg96rPGp
— The Informer (@TheInformerEng) June 27, 2024
Le Pen učinila své prohlášení během rozhovoru s místními novinami Le Telegramme de Brest, kde sebevědomě uvedla, že Macron „nebude mít moc na výběr“ a bude muset jmenovat jejího chráněnce, osmadvacetiletého Jordana Bardellu, premiérem. Bardella, který nemá žádné předchozí zkušenosti ve vládě, by měl zaujmout pevný postoj, ale vyhnout se přímé konfrontaci s prezidentem. Le Pen zdůraznila Bardellovu snahu pracovat v rámci jasně definovaných hranic, zejména pokud jde o otázky obrany, píše deník Guardian.
Francouzská ústava stanovuje, že zatímco prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedá výborům pro národní obranu, premiér je „odpovědný za národní obranu“. To ponechává roli předsedy vlády otevřenou pro výklad, což potenciálně umožňuje významný vliv na obrannou politiku, včetně politiky vůči Ukrajině. Le Pen roli prezidenta bagatelizovala s tím, že je spíše čestná, a zdůraznila, že premiér kontroluje rozpočet. Tvrdila, že prezident by nebyl schopen sám vyslat vojáky na Ukrajinu.
Macronovy předchozí výroky o Ukrajině, zejména jeho březnové varování před projevy slabosti vůči Rusku, vyvolaly diplomatický rozruch. Navrhl, že západní spojenci by neměli vyloučit vyslání vojsk na podporu Ukrajiny proti ruské agresi. Tento postoj byl však odmítnut Spojenými státy a klíčovými spojenci v EU, kteří objasnili, že nemají v úmyslu nasadit pozemní jednotky.
Le Penina prohlášení o obraně byla kritizována z různých stran, včetně Francoise Bayroua, významného spojence Macrona, který je považoval za významnou ústavní výzvu. Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na evropském summitu vyjádřil důvěru, že příští francouzská vláda bude nadále podporovat Ukrajinu a zůstane nezávislá na ruském vlivu, bez ohledu na své složení.
RN prošla v posledních letech pod vedením Le Pen procesem „detoxikace“, kdy se přetváří jako obhájce obyčejných francouzských lidí. Ačkoli strana zmírnila některé nákladné návrhy, aby rozptýlila obavy z ekonomických dopadů, zůstává i nadále ostře protiimigrační a navrhuje tvrdá opatření týkající se přístupu cizinců k sociálním dávkám a zpřísnění pravidel pro udělování občanství.
