Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
EkonomikaKvůli válce na Ukrajině čelí svět potravinové krizi. Jedná se o katastrofu,...

Kvůli válce na Ukrajině čelí svět potravinové krizi. Jedná se o katastrofu, míní Světová banka

Svět se bude muset kvůli potravinové krizi potýkat s humanitární katastrofou. Oznámil to prezident Světové banky David Malpass. Podle něj vede válka na Ukrajině k rekordnímu růstu cen potravin. Zdražení pak může způsobit uvalení stovky milionů lidí do chudoby i jejich následnou podvýživu. Informoval o tom server BBC a The Guardian.

Od začátku války na Ukrajině začaly stoupat ceny potravin, především pak olejů a obilovin. Jedním z jejich největších vývozců je totiž právě Ukrajina. Potravinová krize však může podle ředitele Světové banky Davida Malpasse vést k humanitární katastrofě. Uvedl to v rozhovoru pro server BBC.

Podle něj by mohla krize způsobit úpadek stovky milionů lidí do chudoby. Hrozit jim pak bude ale také podvýživa. „Ti nejchudší budou muset jíst méně, zároveň ale nebudou mít peníze na nic jiného než na jídlo, například vzdělání,“ vysvětlil situaci Malpass.

Dodal, že podobně jako světová pandemie, i tahle krize „neférově“ dopadá především na ty nejchudší. Světová banka pak uvedla, že by světové ceny potravin mohly vzrůst o 37 procent. Mezinárodní měnový fond proto tento týden uvedl, že je ochotný nabídnout nouzové financování zemím čelícím potravinové krizi.

„Jedná se o humanitární katastrofu, jelikož úroveň výživy lidí začíná klesat. Jedná se ale také o politickou výzvu, jelikož vlády po celém světě ví, že s tím nemohou příliš dělat. Krizi nezavinily, jen sledují růst cen,“ popsal krizi dle serveru The Guardian ředitel Světové banky.

Kromě humanitární katastrofy hrozí také dluhová krize v rozvíjejících se státech

K řešení krize musí státy dle Světové banky navýšit dodávky potravin, energie a hnojiva všude, kde je to možné. Nutné je ale zavést také politickou strategii namířenou na ty nejchudší. Aktivovat musí vlády také jistý proces sdílení nebo prodeje, aby se potraviny dostaly tam, kde jsou potřeba.

V rozhovoru pro BBC pak šéf Světové banky David Malpass rovněž varoval před „krizí ukrytou uvnitř krize“. Podle něj totiž roste také neschopnost rozvíjejících se států platit své rozsáhlé dluhy.

Na vině jsou především rostoucí ceny potravin a paliva. Už před začátkem války na Ukrajině se ceny potravin vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 10 let. Svět se totiž potýká také s problémy se sklizní způsobené klimatickou změnou.

Kolem 60 procent nejchudších států je tak v současnosti v dluhové tísni, nebo jsou jí minimálně ohrožené. Svět by se měl proto zaměřit také na potencionální dluhovou krizi, která se dle Malpasse může ještě zhoršovat.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama