Meta, Nvidia nebo Palantir. To jsou jen některé tituly, které na burze v týdnu odepsaly jednotky procent. Může za to nová vlna paniky kolem umělé inteligence. Šéf OpenAI Sam Altman totiž prohlásil, že je celý sektor v bublině. A rozpoutal chaos.

Že se po setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina neobjevila na stole konkrétní možnost ukončení války na Ukrajině, trhy nijak zvlášť nevyděsilo. Zbrojařské firmy se naopak nadechly. Umírněný postoj Trumpa vůči Putinovi pak utišil i trh s ropou.

Nemilosrdný boj amerického prezidenta Donalda Trumpa s vlastní centrální bankou pokračuje – šéf Bílého domu nečekaně vyhodil členku rady guvernérů Lisu Cookovou. Trump si tím chce zajistit, že úrokové sazby půjdou v září skutečně dolů. Cooková ale svůj post odmítá opustit a bitva tak získává novou zápletku.

Nemilosrdný boj amerického prezidenta Donalda Trumpa s vlastní centrální bankou pokračuje – šéf Bílého domu nečekaně vyhodil členku rady guvernérů Lisu Cookovou. Trump si tím chce zajistit, že úrokové sazby půjdou v září skutečně dolů. Cooková ale svůj post odmítá opustit a bitva tak získává novou zápletku.

Prezident Spojených států Donald Trump bude dnes v Bílém domě předsedat velkému jednání o palestinském Pásmu Gazy, tématem budou i poválečné plány pro tento region. V úterním rozhovoru s televizí Fox News to prohlásil americký vyslanec Steve Witkoff. Izrael v Gaze vede ofenzivu proti teroristickému hnutí Hamás. Americké ministerstvo zahraničí následně podle agentury Reuters sdělilo, že šéf diplomacie USA Marco Rubio se dnes ve Washingtonu setká s izraelským kolegou Gideonem Saarem.

Evropská unie hodlá rozjet speciální investiční program, v rámci kterého by mohli lidé snadněji investovat do akcií a dalších finančních nástrojů. Brusel vidí inspiraci ve Švédsku, kde lidé na investiční účet odkládají většinu úspor. Švédsko láká občany na výhodné zdanění investic, je však otázkou, jestli k něčemu takovému svolí i Evropská unie.

Meta, Nvidia nebo Palantir. To jsou jen některé tituly, které na burze v týdnu odepsaly jednotky procent. Může za to nová vlna paniky kolem umělé inteligence. Šéf OpenAI Sam Altman totiž prohlásil, že je celý sektor v bublině. A rozpoutal chaos.

Že se po setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina neobjevila na stole konkrétní možnost ukončení války na Ukrajině, trhy nijak zvlášť nevyděsilo. Zbrojařské firmy se naopak nadechly. Umírněný postoj Trumpa vůči Putinovi pak utišil i trh s ropou.

V posledním týdnu českými médii a sociálními sítěmi prolétla zpráva, že Uganda objevila gigantická naleziště zlaté rudy. Údajně by se z ní dalo extrahovat přes 320 tisíc tun zlata – to by znamenalo, že má Uganda víc zlata, než kolik doposud vytěžil celý svět. Má to ale háček. Zpráva může být vymyšlená.

Patří mezi nejsledovanější, nejkontroverznější a nejhodnotnější společnosti na Wall Street. O Palantiru se mezi investory šušká už dlouho, raketový vzestup ale prožívá až poslední dva roky. Na první pohled se zdá, že je to jen další společnost, která se veze na vlně AI. Jenže chapadla Palantiru sahají mnohem dál. Do armád. Do tajných služeb. Do Bílého domu.

Nebývá běžné, aby byly léky mezi globální laickou veřejností tak populární. Produkty dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk to ale dokázaly. Po lécích na cukrovku a obezitu všichni šíleli. Jenže z nejhodnotnější firmy Evropy je dnes titul, který na burze za rok odepsal dvě třetiny hodnoty. Proč?

Už to vypadalo, že americké trhy vkročí do srpna s neuvěřitelnou fazónou. Jenže snový růst posledních dní pokazila nejnovější data o nezaměstnanosti. Prezident Donald Trump je, jak bývá jeho dobrým zvykem, rozhodně nepřešel mlčením. A nastolil diskuzi, která může skončit hodně špatně.

Pět dní před vypršením deadlinu se americká a unijní delegace dohodly na parametrech nové obchodní smlouvy. Donald Trump v rámci ní uvalí na Evropskou unii 15procentní cla, Brusel to přesto vnímá jako relativní úspěch. Vedle cel Evropa kývla na miliardové nákupy amerických zbraní a komodit.

Už příští týden mají začít platit drtivá 30procentní cla, kterými americký prezident Donald Trump hrozí Evropské unii. Jeho nedávná dohoda s Japonci, které rovněž děsil a nakonec přišel s kompromisem, ale vlévá Evropě optimismus do žil. Index STOXX Europe 600 v reakci na zprávu poskočil vzhůru.

Londýnská burza (LSE) uvažuje o zásadním prodloužení obchodních hodin. Ve hře je i zavedení nepřetržitého obchodování. LSE tak naskakuje na trend amerických burz NYSE a Nasdaq, které rovněž chtějí prodloužit obchodní hodiny. Proč je to pro akcie zásadní zpráva?

Poslední týdny na trzích hrají do karet zlatu i digitálnímu aktivu, se kterým se často srovnává. Bitcoinu. Drahý kov žene vzhůru zejména negativní emoce spojená s vládou Donalda Trumpa. I v případě růstu ceny bitcoinu je možné hledat důvody v Bílém domě, namísto strachu tady ale hraje hlavní roli úplně jiná emoce – euforie.

Evropská unie o víkendu konečně obdržela očekávaný dopis, ve kterém ji administrativa Donalda Trumpa informovala o nových obchodních podmínkách. Znění dopisu Brusel opařilo, protože Trump hrozí EU 30procentním všeobecným clem. Evropa se přitom s Američany chtěla dohodnout na 10procentním poplatku. Je to jen další Trumpův trik?

Užuž to vypadalo, že se ve středu nanovo rozhoří globální obchodní panika. Tímto dnem měl totiž vypršet odklad amerických cel. Jenže Donald Trump na poslední chvíli deadline posunul na 1. srpna. Trhy tak zůstaly v klidu, ne tak vlády 14 států, kterým Trump pohrozil zbrusu novými cly.

Americký prezident Donald Trump mohl opět aplikovat svůj smysl pro teatrálnost, když na sítích pohrozil další várkou cel. Tentokrát chce obchodní postihy zamířit na státy, které souzní s „antiamerickými“ postoji zemí BRICS. Načasování hrozby není náhodné hned ze dvou důvodů, roli hraje i aktuální schůze skupiny.

Deutsche Bank v rámci nejnovější studie o nákladnosti života ve světových metropolích sestavila žebříček nejdražších měst v kontextu bydlení. Ačkoli v Praze už průměrný byt stojí 11 milionů korun, naše hlavní město se v první pětadvacítce ani náhodou nenachází. Drahotě totiž vládne Hongkong, Curych nebo Singapur.

Série eskalací na Blízkém východě otevřela o víkendu další kapitolu, když Spojené státy podnikly útoky na íránské jaderné kapacity. Už tak křehké finanční trhy se tak znovu třesou. Současná krize může zahýbat hlavně s cenami ropy, dost se to bude odvíjet od reakce Teheránu. Proč?

Pokud se Evropská unie do 9. července nedohodne na separátní obchodní dohodě s americkou administrativou, hrozí jí až 50procentní cla na dovoz veškerého zboží. Pravděpodobnější jsou sice 10procentní cla, přes která se ale Brusel stále nemůže přenést. Moc času na jednání o lepších podmínkách však nezbývá.

Miliardář Elon Musk se po odchodu z administrativy Donalda Trumpa vrátil ke svým projektům, aby mimo jiné pozvedl skomírající automobilku Tesla. Prodeje Muskových elektroaut totiž padají. Firmu má záchranit projekt robotaxi. Do cesty se ale Tesle může postavit sám Trump, se kterým se Musk rozkmotřil.

Investory vyděsila další eskalace napětí na Blízkém východě, ostřelování Izraele a Íránu ochromilo zejména akcie. Skončilo tak období jejich relativního vzestupu, které nastalo po ochlazení celní války Donalda Trumpa. Ropa i zlato v reakci na události na Blízkém východě naopak rostou. Proč?

Folklórní investiční strategie Sell ​​in May and go away (Prodej v květnu a odejdi pryč) velí, že investoři mají v květnu opustit trhy, užít si dovolenou a vrátit se na burzy až v září. Během letošního května ale trhy mimořádně rostly a i červnový náběh dává tušit, že tradiční poučky letos nemusí platit.

Donald Trump v sobě nadále kombinuje roli státníka a byznysmena, což dává lidem historicky unikátní možnost – investovat do amerického prezidenta a doufat v jeho politický i byznysový růst. Na burze se dají koupit akcie jeho firmy i dílky jeho kryptoměny. Investice do těchto aktiv se ale většině lidí nevyplatila.

V pondělí mohly trhy reagovat na obnovení amerických recipročních cel a také hrozby navýšení cel na ocel a hliník. Jenže to, co ještě před dvěma měsíci uvrhlo svět do totální paniky, dnes finanční přecházejí s nervózním úsměvem. Donald Trump už investory všemožnými hrozbami a zakázy zjevně unavil.

Přetížené důchodové systémy trápí celou Evropu a Německo se nyní rozhodlo, že už šestiletým dětem začne každý měsíc odkládat na penzi deset eur (250 korun). Plán počítá s tím, že budou lidé v dospělosti ve spoření pokračovat sami. Absence motivační složky ale možná způsobí, že to pohled dětí na peníze spíše zkreslí.