Zatímco Evropa vzpomínala na Den vítězství, oznámil americký prezident Donald Trump obchodní dohodu s Velkou Britániíí. O víkendu se zase USA dohodly s Čínou. Spíše než vzájemnou úmluvu dvou vyrovnaných mocností to ale připomíná mocenskou hru, při které si Trump užívá, že se mu politici přišli poklonit.
Trumpova obchodní válka a chaotická celní politika dospěla do první pointy. Spojené státy se totiž domluvily s Velkou Británií na rámci nové obchodní dohody. Nalezení shody přitom slaví obě země.
V rámci dohody USA svolily k tomu, že sníží cla na automobilový průmysl a vymažou cla na hliník a ocel. Británie se na oplátku zavázala k vyššímu odbytu amerického zboží, třeba hovězího masa, uvádí list New York Times.
Americký prezident Donald Trump i britský premiér Keir Starmer dohodu opěvují na sociálních sítích. Starmer možná pro její reálné ekonomické dopady, i když může trvat měsíce, než se dopracuje a začne platit. Trump má ale trochu jiný důvod k oslavám.
Trump sleduje vlastní cíle
Okamžitě po vyhlášení dubnové celní války dal Bílý dům najevo, že je ochotný s kýmkoli o individuální obchodní politice jednat. A zájemci se jen hrnuli. Krátce po dohodě začala se Spojenými státy řada zemí diskutovat o podmínkách. Pokud by se ostatně původní cla naplnila, bylo by to pro řadu z nich likvidační.
A přesně tohle Trump chtěl. Chtěl, aby za ním někdo jiný přišel a jednal o ústupcích. Americko-britská dohoda je především signálem, který dalším obchodním partnerům říká, aby se s Trumpem domluvili.
Ostatně Bílý dům předpokládá, že obchodní dohoda s Británií povede k podobným úmluvám s dalšími státy. K úmluvám, které budou pochopitelně dirigovat Spojené státy.
Mezi další vyjednavače se už zařadila také Čína, která o víkendu se Spojenými státy dojednala zásadní úlevu na clech. USA je mají snížit ze 145 na 30 procent, Čína ze 125 na 10 procent. Dochází tak k překotné deeskalaci obchodní války.
I tato šaráda ukazuje, že o skutečné posílení americké ekonomiky pomocí cel Trumpovi zase tak úplně nešlo. Chtěl se jen ukázat jako tvrdý lídr. A dost možná mu to vyšlo.
