ZprávyKolumbijci zvolili Gustava Petra prvním levicovým prezidentem své země

Kolumbijci zvolili Gustava Petra prvním levicovým prezidentem své země

Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie, napsala agentura Reuters.

Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami. „Zavazujeme se k opravdové změně,“ uvedl nově zvolený prezident před svými příznivci. „Změna spočívá v tom, že za sebou necháme zlobu a sektářství,“ dodal politik, který se 7. srpna stane hlavou státu, stále trpícího vysokou mírou násilí ze strany organizovaného zločinu, polovojenských oddílů a geril. Uvedl také, že se bude snažit o spolupráci s dalšími politickými silami v zemi a vyzval k dialogu s Hernándezem a jeho voliči.

Petro podle výsledků zveřejněných volebními orgány po sečtení téměř všech hlasovacích lístků získal 50,47 procenta hlasů, zatímco Hernández obdržel pouze 47,27 procenta hlasů, napsala agentura AP. „Většina občanů zvolila druhého kandidáta. Jak jsem řekl během kampaně, výsledek voleb akceptuji,“ uvedl Hernández.

Po ohlášení výsledků vyšly do ulic slavit tisíce stoupenců levice, napsala agentura EFE. Tisíce lidí se například shromáždily na Plaza de Bolívar, jednom z hlavním náměstí v kolumbijské metropoli Bogotá, a to navzdory dešti a zimě. „Petro ztělesňuje změnu a je jediným způsobem, jak skoncovat s vládami, které za sebou zanechaly jen chudobu a útisk,“ řekl agentuře EFE jeden z příznivců nově zvoleného prezidenta.

Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella volby ukázaly, že kolumbijští voliči chtějí změnu. „Kolumbijští voliči hlasovali pro politickou změnu a žádají více inkluzivní a rovnostářskou společnost,“ prohlásil Borrell. Petrovi k vítězství poblahopřál také americký ministr zahraničí Antony Blinken, který vyjádřil přání dále posilovat spolupráci s Kolumbií.

Poprvé se v Kolumbii stane viceprezidentkou žena z černošské komunity, uvedla agentura AFP. Čtyřicetiletá advokátka a ekoložka Francia Marquezová poukazovala při volební kampani na rasismus a diskriminaci, které v zemi čelí lidé s odlišnou barvou pleti a další menšiny. V kampani říkala, že chce být hlasem „těch, kteří nejsou ničím, těch, kterým není přiznána lidskost, těch, kterým nejsou uznána všechna práva“. Laureátka významné ekologické Goldmanovy ceny v roce 2019 přežila atentát. „Nadešel čas vytvořit mír, který zahrnuje i sociální smír,“ uvedla.

Bývalý starosta Bogoty Petro je politický veterán, o prezidentský úřad se ucházel už potřetí. Petro býval v mládí rovněž členem jedné z povstaleckých organizací, skupiny M-19. Podle některých médií se ale neúčastnil ozbrojených akcí a v roce 1990 podpořil mírovou dohodu s vládou.

Stavební magnát Hernández není spojovaný s žádnou politickou stranou. Úspornou volební kampaň, vedenou hlavně na TikToku a dalších sociálních sítích, si financoval sám. Voličům sliboval boj proti korupci, která je podle něho příčinou chudoby.

Doporučujeme

Snyder představil film, který připravoval téměř dvacet let

Zack Snyder představil první krátkou ukázku ze svého nového filmu The Last Photograph. Temný thriller bude výrazně komornější než jeho předchozí velkofilmy. V hlavních rolích se objeví Stuart Martin a Fra Fee.

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama