Návštěva Meteory a jejích klášterů v Řecku nabízí jedinečný zážitek ze spojení přírody, historie, architektury a věčné touhy člověka spojit se s božstvím.
Od raných křesťanských dob byly útesy Meteory považovány za dokonalé místo k dosažení absolutní izolace. Místo, kde lidé najdou mír a harmonii, a tím podporují věčný boj lidstva o duchovní vzestup.
Meteora je dnes největším archeologickým nalezištěm Řecka z hlediska oblasti, kterou pokrývá. Je také od roku 1989 místem světového dědictví UNESCO a oficiálním svatým místem pro Řecko od roku 1995. Rozsáhlý komplex obřích skalních masivů s kláštery postavenými před mnoha staletími na vrcholcích pískovcových útesů vytváří surrealistickou krajinu, kterou jinde na světě nenajdete.
Kláštery Meteora patří do světového dědictví UNESCO. Foto: Pixabay
Původ klášterů Meteora
První, kdo použil útesy Meteory k duchovním účelům, byli ortodoxní křesťanští poustevníci. Přišli na toto místo mezi 9. a 10. stoletím, aby našli ticho a izolovali se v mnoha jeskyních roztroušených mezi útesy. Po staletí tito mniši žili v úplném odloučení. Vystaveni povětrnostním vlivům a všemožným nebezpečím se spoléhali na pomoc místních obyvatel. Dostávali od nich dary jídla, vodu, oblečení, dřevo i další základní nezbytnosti. Místní je viděli jako svaté muže.
Toto rané období se stává první fází klášterního vývoje Meteory, v níž dominují asketické postavy prvních poustevnických mnichů, žijících neorganizovaně a izolovaně v jeskyních. Tato první fáze trvá až do 12. století.
Kuchyně mnichů. Foto: Pixabay
Kolem 12. století se mnich jménem Nilos rozhodl shromáždit rozptýlené poustevnické mnichy z Meteory do organizovanější klášterní komunity. To byl začátek druhé fáze vývoje klášterního života na Meteoře. Centrem této první organizované klášterní komunity se stala kaple Doupiani, která se dodnes nachází pod útesem stejného jména na severozápadní straně vesnice Kastraki.
Poustevníci z Meteory se každou neděli shromažďují v kapli Doupiani, aby se zúčastnili nedělní bohoslužby a sdíleli své zásoby.
O dvě století později, ve 14. století, vylezl další mnich jménem Athanasios na druhou nejvyšší skálu v oblasti a založil první klášter Meteory – Velký Meteoron. Do 16. století, období, kdy byla klášterní komunita v Meteoře na vrcholu, počet klášterů v této oblasti dosáhl počtu 24. V této době zde žila největší populace mnichů a existoval nejvyšší počet aktivních klášterů.
Kláštery Meteora, Řecko. Foto: Pixabay
O století později, v 17. století, přišel pád a po další 3 století kláštery Meteora dále upadaly. Dnes z původních 24 klášterů zbývá aktivních pouze 6.
Kláštery Meteora dnes
Meteora se dnes v podstatě stala archou uchování 2000 let starého křesťanského pravoslavného vyznání. Šest aktivních klášterů na vrcholcích pískovcových skalních útvarů vytváří neobvyklou podívanou. Tyto kláštery jsou otevřené všem návštěvníkům. 2 z nich (Agios Stefanos a Roussanou) jsou příbytky jeptišek, ostatní 4 jsou mužské kláštery s mnichy. Celkově dnes v aktivních klášterech Meteora stále žije přibližně 50 jeptišek a 17 mnichů.
Přečtete si o dalších divech Řecka, které stojí za návštěvu.