Společné zpívání manter ve skupině lidí má nečekaně silné účinky. Seznamte se s Kirtanem. Co je to? A proč je popisován jako lék na duši?
Kirtan, který je daleko od dokonalého sborového zpěvu nebo automaticky vyladěných popových melodií, je spíše o záměru vydávat zvuk. Je o tom, jak se cítíte, když to děláte, a o efektech, které se šíří. Kirtan nemusí znít harmonicky a jako u většiny věcí nejde o to, co děláte, ale o způsob, jakým to děláte.
Slovo kírtan nebo kírtana znamená „vyprávění, vyjmenovávání nebo popisování“. Pochází z védského období, kde bylo poprvé napsáno jako anukírtan nebo anukriti, což znamená „převyprávění“. Tyto anukírtany převyprávěly staré védské hymny a pasáže.
Stejně jako ve starověkém světě se vše přenášelo ústně prostřednictvím mluveného sanskrtu, dokud mudrci a učenci nezapsali Védy (znalosti). Kořenové slovo kirt lze nalézt v těchto starověkých védských textech a je také známo, že má název sankírtana, což znamená „kolektivní výkon“.
Kirtan je důležitým aspektem jógy, který skrývá mnoho potenciálu pro probuzení a transformaci.
„Jazyk božství“
Starověký sanskrtský jazyk je jak matematický, tak vibrační. To znamená, že každé písmeno, slabika a slovo má specifický význam a účinek, když zazní nahlas.
Sanskrt, často známý jako náboženský a obřadní jazyk, je také uctíván jako „jazyk božství“. Správná výslovnost každého slova, která je považována za „dokonalý jazyk“, údajně vytváří vibraci v celém vesmíru, která navazuje kontakt s podvědomou myslí a světem kolem nás.
Kírtan se od mantry liší tím, že mantry jsou často určeny pro osobní použití, zatímco kírtan je o komunitě. Sankírtanové zpěvy, na které se lidé scházejí, se obvykle zpívají ve stylu volání a odezvy a pocházejí z náboženských obřadů nebo oslav.
Kirtan se skutečně narodil a vyrostl podle indických tradic bhakti, přičemž bhakti odkazovalo na oddanost a lásku. Mnoho zpěvů se zaměřovalo na oddanost a lásku k božstvu. Po 12. století v Indii tradice bhakti rychle rostla, od té doby se rozšířila po celém světě a nyní se s ní seznamujeme i na Západě.
Medicína pro duši a hudba pro mysl
Zpěv je vlastní každému, kdo má schopnost vydávat zvuk – bez ohledu na to, zda je melodií nebo ne! Pozadí zpěvu je tak staré, že předchází jakékoli zaznamenané historii a bylo používáno dlouho před formalizovaným mluvením. Hlas, který zpívá, umožňuje proudění výrazu a uvolnění emocí, což je možná důvod, proč nyní v moderním světě tento aspekt jógy potřebujeme více než kdy jindy.
Různé společně zpívané zpěvy nebo samostatně pronášené mantry by se daly považovat za ‚lék na duši‘. Slovo mantra se skládá ze dvou polovin: man, kořen manas, což znamená „mysl“, a tra, což znamená vozidlo nebo nástroj, odkazující na schopnost zpěvu přenést mysl z jednoho stavu do druhého.
Když zpíváme ve skupině, schopnost hudby spojit lidi umožňuje přenést energii celé místnosti na jinou úroveň.
