Po napínavé kampani mezi Kamalou Harris a Donaldem Trumpem čeká USA dlouhá noc plná nejistoty. Výsledky amerických prezidentských voleb obvykle nejsou známé ihned po uzavření volebních místností, a vzhledem k těsným průzkumům mezi oběma kandidáty se letos očekává podobná situace. Rychlost, s jakou se vítězství vyhlásí, bude záviset na výsledcích v klíčových kolísavých státech, kde se očekává pomalé sčítání.
V roce 2020 trvalo čtyři dny, než média vyhlásila Joea Bidena vítězem. Jak píše deník Guardian, „je extrémně nepravděpodobné, že bychom letos věděli jméno vítěze hned v noc voleb, zejména kvůli složitým pravidlům pro sčítání korespondenčních hlasů ve státech jako Arizona, Nevada, Pennsylvania a Wisconsin“. Pokud se výsledky v těchto klíčových státech budou lišit jen minimálně, může se vyhlášení výsledku protáhnout na několik dní.
When will we know the result of the US presidential election? https://t.co/aRQqUV0aAV
— The Guardian (@guardian) November 5, 2024
Podle deníku Telegraph se největší pozornost bude soustředit právě na tzv. kolísavé státy, kde mohou volby snadno dopadnout pro jednoho nebo druhého kandidáta. Patří sem státy jako Pennsylvania, Arizona, Georgia a Wisconsin. Výsledky z těchto států se mohou sčítat několik dní, protože některé z nich mají zákony, které brání otevření dříve odevzdaných hlasů před samotným volebním dnem.
Prognózy naznačují, že některé státy jako Florida a Ohio, které dříve patřily mezi kolísavé státy, by měly být letos snadno vyhrány republikány. Přesto zůstává řada států jako Nevada a Michigan, kde se předpokládá, že rozdíly mezi kandidáty budou minimální, což může přinést další zpoždění. „Na některých místech může rozhodování trvat hodiny, ne-li dny,“ řekl podle The Telegraph Drew McCoy z organizace Decision Desk HQ.
Podle Guardianu se média řídí přísnými pravidly a výsledky vyhlašují až ve chvíli, kdy mají absolutní jistotu, že soupeřící kandidát už nemůže výsledek zvrátit. Organizace jako Associated Press využívají speciální rozhodovací tým, který pečlivě analyzuje výsledky a projekce provádí nezávisle na médiích. Tento přístup je výsledkem snahy předejít chybným vyhlášením, k jakým došlo například v roce 2000.
Nakonec může být rozhodnutí o vítězi ovlivněno i soudními spory. Podle Guardianu jsou v některých kolísavých státech již podány žaloby týkající se počítání opožděných či zahraničních hlasů. Pokud se rozdíl mezi kandidáty bude pohybovat pod 0,5 %, může dojít na přepočítávání, což by finální výsledek ještě více oddálilo.
