Smrt životního partnera nemusí znamenat konec možnosti znovu se zamilovat. Mnoho lidí však při navazování nového vztahu bojuje s pocitem viny, nejistotou nebo obavami z reakcí okolí. Podle odborníků neexistuje žádná stanovená doba, po které je správné začít znovu randit. Důležitější je vlastní připravenost a důvody, které člověka k hledání nové lásky vedou.
Po šestnácti letech společného života přišla jedna žena o partnera, kterému lékaři krátce po narození jejich syna diagnostikovali rakovinu. Chlapci nebylo ani deset měsíců, když jeho otec zemřel. Přestože ženu ztráta hluboce zasáhla, přibližně o rok později začala pociťovat náklonnost k jinému muži, který rovněž vychovával dítě sám.
Nové city ji však zaskočily. Nedokázala se zbavit otázky, zda není na další vztah příliš brzy a zda vůbec dokáže někoho znovu milovat. Situaci navíc komplikovalo nejednoznačné chování muže, který ji přitahoval. Se svým dilematem se proto obrátila na odborníky.
Nová láska neznamená zapomenout na tu předchozí
Psychoterapeutka Stephanie White upozornila, že vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka je dlouhodobý proces. Jeho důležitou součástí je postupné přijetí skutečnosti, že společná budoucnost, kterou si partneři plánovali, už nebude pokračovat podle jejich představ.
V konkrétním případě ženy navíc odbornice upozornila na několik okolností, které by neměla přehlížet. Nový muž ji sice přitahoval, jeho chování však bylo proměnlivé a sama si nebyla jistá, zda je pro ni skutečně vhodným partnerem. Podle White je proto důležité nepřehlížet vlastní pochybnosti jen kvůli touze po blízkosti.
Zároveň připomněla, že nový vztah někdy může představovat nevědomou snahu nahradit člověka, který zemřel. Právě proto doporučila ženě postupovat pomalu, soustředit se na vlastní potřeby a neuspěchat rozhodnutí, na která zatím nemusí být připravená.
Zamilovat se znovu přitom neznamená, že předchozí vztah ztratil význam. Vzpomínky na společný život mohou zůstat důležitou součástí člověka, aniž by mu bránily vytvářet nová citová pouta.
Lidé po ztrátě partnera mohou při hledání nové lásky prožívat protichůdné emoce. Vedle radosti ze seznámení se mohou objevovat také smutek, pocit viny nebo nejistota, zda je správné pokračovat v osobním životě.
Rozhodnutí mohou komplikovat děti i názory rodiny
Ještě složitější může být situace, pokud po zesnulém partnerovi zůstaly děti. Nový vztah totiž neovlivňuje pouze samotného rodiče, ale postupně může zasáhnout také do fungování celé rodiny.
Záleží především na věku dítěte, jeho vztahu k zesnulému rodiči a způsobu, jakým se se ztrátou vyrovnává. Představování nového partnera proto není nutné uspěchat. Dítě může potřebovat čas, aby si na změnu zvyklo a pochopilo, že nový člověk v rodině nemusí nahrazovat toho, o koho přišlo.
Podobné nejistoty se mohou objevit také ve vztahu k příbuzným zesnulého partnera. Někteří mohou nové seznámení vnímat jako příliš brzké, jiní naopak člověku přejí, aby znovu našel štěstí. Rozhodující by však neměly být pouze představy a očekávání okolí.
Při hledání dalšího vztahu je důležité respektovat vlastní tempo. Každý člověk totiž prožívá zármutek jinak a potřeba nové blízkosti se může v průběhu času měnit.
Neexistuje žádný okamžik, kdy by člověk musel být připravený začít znovu. Někdo naváže vztah po několika měsících, jiný až po letech a další o něj nemusí stát vůbec.
Podstatné je nepřehlížet vlastní pocity a nevstupovat do vztahu pouze ze strachu ze samoty nebo pod tlakem okolí. Nová láska může být přirozenou součástí další životní etapy, nemusí však být řešením smutku, který člověk po ztrátě partnera stále prožívá.
